Neodkládej to!

Motto: Pokud projekt pomůže alespoň jedné oběti domácího násilí, pak má smysl.

Na půdě Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy Vzdělávacího zařízení Brno Policie České republiky vznikl projekt NEODKLÁDEJ TO!, jehož cílem je upozornit veřejnost na problematiku domácího násilí, seznámit s jeho mnoha formami a možným řešením. „Naším cílem je osvěta v co nejvíce vrstvách společnosti především v oblasti toho, co všechno je již domácí násilí a co se s tím dá dělat,“ říká autor projektu je zároveň jeho vedoucí pplk. Mgr. Ing. Bc. Vladimír Borský, MBA, LL.M., který nám projekt představil.

 

Co Vás k neobvyklému tématu domácího násilí přivedlo?

Pracuji u policie 12 let a na začátku jsem byl ve výkonu služby na hlídkové službě obvodního oddělení v oblasti Brna, kde násilí mezi osobami blízkými není neobvyklé. Často jsme ale právě narazili na násilí, které oběti nechtěly dále řešit. Dostalo se ke mně několik skutečně ohavných případů. Měl jsem výhodu, že se mi zpravidla nebály svěřit i ženy, vzbuzoval jsem v nich důvěru. Když jsem v průběhu šetření zjistil, že cesta k řešení není jednoduchá a že osoby nemají povědomí o tom, co mohou, tak jsem si řekl, že bych pro to chtěl něco udělat. A po 6 letech působení v policejním vzdělávání jsem si řekl, že už toho vím dost na to, abych mohl udělat pro společnost ještě něco navíc kromě toho, že vzdělávám represivní složku, kterou oběť ne vždy chce nebo potřebuje.

Kdy a jak projekt vznikl?

Hlavní myšlenka vzešla z mé hlavy v lednu 2020, kdy jsem předstoupil před všechny studenty našeho vzdělávacího zařízení a sdělil jim, jaký chci vytvořit projekt. Hlavním produktem bylo motivační video popisující příběh oběti. Má asi 9 minut (dnes už má téměř 8 tisíc zhlédnutí) a do tvorby projektu se přihlásilo 17 lidí – studujících policistů – kteří se potom na videu podíleli nebo v něm hráli.

Video popisuje příběh oběti a jeho hlavní myšlenou je, že „to“ vyřešit skutečně jde. Oběti je v něm poskytována pomoc Policií ČR i intervenčním centrem a nakonec oběť najde cestu k normálnímu životu bez násilí a strachu.

Je to příběh, do kterého jsme chtěli zahrnout co nejvíce forem domácího násilí. Je zde tedy zobrazeno i fyzické násilí, které často není v domácím násilí zastoupeno, zatímco psychické násilí je přítomno skoro vždy. Chtěli jsme ukázat, kam až to může zajít. Je to takový průnik do geneze domácího násilí.

Vzdělávací program pro nově nastupující policisty trval rok, a tak zde již původní účastníci nepůsobí. Aktuálně jsme v týmu jen tři. Video vzniklo během omezujících opatření a v červenci jsme jej publikovali. Založili jsme facebookové stránky, profil na instagramu, webové stránky www.neodkladejto.eu, kanál na YouTube a je pro nás milým překvapením, jaký je o to zájem.

Jak projekt funguje, co je jeho náplní?

Celý projekt NEODKLÁDEJ TO! ­působí výhradně ve virtuálním prostředí. Kromě webových stránek máme instagram i facebook – to jsou naše hlavní proudy šíření informací. Na facebooku jsme překročili hranici 1 200 sledujících a využíváme jej pro organickou propagaci, působíme v různých skupinách, kde dělám živá vysílání. Účastníci mi mohou pokládat otázky. Účast přímo při vysílání je mizivá, ale zpětně se na video podívá až několik stovek lidí. Instagramové příspěvky mají i několik tisíc zhlédnutí a aktuálně míříme na hranici 2 000 sledujících.

Na facebooku i instagramu nás může kdokoli kontaktovat, ať již subjekty, které s námi chtějí spolupracovat, tak přímo oběti. Oběti nám píší zprávy ve smyslu toho, že se aktuálně nacházejí v nepříjemné situaci a potřebují ji ihned vyřešit, v tom případě je odkazuji na tísňovou linku, protože to již píší v době, kdy hrozí reálné nebezpečí. Píší také rodinní příslušníci, kteří pozorují určitou dobu problém a ptají se co a jak. Žádnou evidenci si nevedeme z důvodu zachování anonymnosti.

Co je obsahem webinářů, které vedete?

Webináře jsou další formou osvěty a probíhají na našich stánkách www.neodkladejto.eu. Aktuálně máme přes 350 registrací. Webináře vedu já.

Účastníky zpravidla seznámím se čtyřmi hlavními body:

1. co dělá náš projekt;
2. do jaké míry je aktuální domácí násilí (aktuální je velmi, jen se o něm nemluví);
3. seznamuji s formami domácího násilí (mnoho lidí se domnívá, že existuje pouze fyzické a psychické násilí, důraz kladu například na představení sociálního násilí);
4. nabídnu možnosti co s tím a jak problém začít řešit.

Na konci webináře je prostor pro diskuzi. Koná se i pro jednoho člověka, ale měli jsme i přes 50 účastníků. Vyžadujeme nerozpoznatelný login, vypnuté kamery i mikrofony, abychom zachovali pocit bezpeční a anonymitu.

Co je linka Bílého kruhu bezpečí?

Bezplatná linka Bílého kruhu bezpečí 116 006 je nonstop anonymní linka pro oběti kriminality a domácího násilí. Se souhlasem prezidentky Bílého kruhu bezpečí Mgr. Vitoušové ji můžeme propagovat. Pokud je někdo kontaktovat nechce, můžeme mu nabídnout bezplatnou konzultaci my.

Připomeňme si, jaké jsou druhy domácího násilí?

→ psychické,
→ emocionální,
→ sociální,
→ fyzické,
→ sexuální,
→ ekonomické.

Dají se jednotlivé formy násilí od sebe odlišit? Které jsou nejčastější?

Jednotlivé formy jsou snadno rozpoznatelné, většinou však domácí násilí probíhá jako kombinace více druhů. Velmi obtížné je rozlišit psychické a emocionální násilí, hranice je velmi tenká. Zpravidla se jedná o násilí psychické, velmi často sociální, které vypovídají o hlavním cíli násilné osoby – ta se snaží získat moc a kontrolu nad ohroženou osobou. Kontrola mobilu, sociálních sítí i kontaktů vede u oběti ke ztrátě soukromí.

Jeden ze znaků domácího násilí je jeho skrytost. Vztah mezi partnery, pokud jde o násilí mezi nimi, navenek zpravidla vypadá jinak než v soukromí.

Změnila se situace v době covidu?

V roce 2020 již v polovině roku odhalila policie stejný počet incidentů se znaky domácího násilí jako za celý rok 2017, na jaře došlo k nárůstu až k 140 %. Při druhé vlně byl nárůst v řádu několika desítek procent, ale nebyl tak znatelný. Domácí násilí a jeho projevy mají vždycky trochu zpoždění, než „vyplavou na povrch“, než se to oběti rozhodnou řešit.

Policie v tomto směru ­zareagovala velmi rychle a v roce 2020 vyšel nový interní akt řízení, který upravuje postup policistů při vyšetřování domácího násilí. Ten jim rozšiřuje škálu povinností, co všechno musí ve všech případech incidentů, které se stanou ve společném obydlí, udělat. Takže policista prošel změnou a je povinován prověřovat mnohem více skutečností, důkladně prověřovat minulost i okolnosti, například prověřit informace z práce nebo okolí.

Jaké jsou nejčastější mýty o domácím násilí?

1. Pokud je obětí domácího násilí maminka, nemůže od násilné osoby kvůli dětem odejít.

Opak je pravdou. Dítě si nevybírá rodinu, ve které vyroste. Zodpovědnost za prostředí, ve kterém vyrůstá, je v takových případech na oběti domácího násilí. Děti fungují jako pomyslná emocionální houba a mohou převzít násilí u svých rodičů za standardní vzorec chování a přenést si jej do vlastního vztahu. Oběť tak kvůli tomuto mýtu nevědomky přispívá k vychování budoucí oběti anebo agresora.

2. Domácí násilí je pouze věcí mezi partnery.

Domácí násilí se děje i mezi sourozenci, rodiči či prarodiči a jejich dětmi i mezi spolubydlícími. Pokud policie odhalí domácí násilí v rodině, automaticky považuje nezletilé osoby jako osoby ohrožené domácím násilím, a chrání je tak před tím, co jsem uvedl. Od roku 2016 do současnosti policie eviduje více než 7 000 osob ohrožených domácím násilí mladších 18 let.

3. Oběťmi domácího násilí jsou ­pouze ženy a násilnými osobami pouze muži.

Od roku 2016 eviduje policie více než 10 000 ohrožených žen a téměř 5 000 ohrožených mužů. A dokonce u více než 230 případů policie ze společného obydlí ženu na 10 dní vykázala. Pokud je muž ohroženou osobou, mohou být čísla zkreslená kvůli tomu, že se to stydí přiznat.

 

Co mohou zdravotníci udělat, pokud mají podezření na domácí násilí? Často jsou prvními, kdo problém zaznamenají. Co mohou oběti poradit?

Problémem domácího násilí je jeho skrytost, a je tedy těžko rozpoznatelné. Každý druh se rozpoznává trochu jinak. Fyzické je nejjednodušší, často se projeví modřinami nebo šrámy. Nebo naopak tím, že se oběť zranění snaží maskovat. Ať již nadměrnou vrstvou make-upu, šátky kolem krku, dlouhými rukávy, nošením roláku v teplém období…

U sexuálního je to velmi těžké. Doporučuji používat velmi jemnou otázku, zda je v ložnici všechno v pořádku. U psychického a emocionálního násilí je výrazná forma strachu. Jaké má dotyčná osoba pocity, když je s násilnou osobou sama nebo když se násilná osoba například napije, co cítí, zda pociťuje strach nebo by byla raději v tu chvíli někde jinde.

Všechny tyto otázky jsou implementovány do diagnostické metody SARA DN, která je dnes již bohužel dohledatelná na internetu, ale používají ji policisté při výkonu služby. Ekonomické násilí mohou pomoci odhalit otázky typu: jak to máte s penězi, máte vlastní platební kartu, kdo se stará o účet, máte společný, nebo rozdělený účet, kdo rozhoduje o vyšších položkách a podobně.

Pokud se lékař nebo nelékařský zdravotník o čemkoli z toho dozví, je vhodné ohroženou oběť nejprve oddělit od ostatních osob, které ji doprovází. Dále doporučuji jít cestou vcítění se do postižené osoby a nevolit například formu letáku či vizitky, kde hrozí riziko odhalení násilnou osobou. Cílem násilné osoby je získat moc a kontrolu, a pokud by zjistila, že to může ztratit, o to více začne působit, ubližovat a škodit. I když pro tyto případy existují ochranná opatření, jako je vykázání nebo krátkodobá ochrana ze strany policie, snažíme se jim předcházet. Doporučuji tedy předat informace, nic fyzického, a přimět oběť uložit si do telefonu číslo na bezplatnou linku Bílého kruhu bezpečí 116 006. ­Číslo je podobné například taxislužbě a není snadno rozpoznatelné. Funguje nonstop, linku zvedne proškolený intervent-psycholog, který s osobou probere možnosti a nabídne řešení. Vše zcela anonymně, bezpečně, hovor lze kdykoli v případě nebezpečí položit a kdykoli zavolat znovu.

Myslím si, že by zdravotníci měli pečlivě zvážit doporučení věc oznámit ihned na policii. Toho se oběť může zaleknout.

Proč oběť často nechce radikální řešení, co jí brání?

Strach. Strach z dalších útoků, ze stalkingu, z pomsty. Strach ze vzniku existenčních problémů, zejména při finanční závislosti oběti na násilné osobě. I v případě, že oběť vydělává dostatek prostředků pro vlastní obživu (i obživu dětí), nemusí mít vždy k prostředkům přístup (ekonomické násilí).

Rád používám příměr ke ztrátě telefonu, ve kterém máte všechny kontakty, fotky, své osobní věci. Budete chtít více, aby zloděje dopadla policie a exemplárně byl soudem potrestán, nebo budete raději mít zpět svůj telefon i to, co Vám někdo vzal? Analogicky v tom vidím to, co by asi chtěla oběť domácího násilí. Pokud jde například o osobu, která žije s násilnou osobou již mnoho let, mají společný domov, kde ­vychovali děti, spíš než represivní řešení ze strany policie vůči násilné osobě, byť někdy nevyhnutelné, vidím cíl v ­nalezení bezpečného života beze strachu.

Snažíme se do situace ohrožené osoby vcítit a poradit, a pokud již není jiné řešení, než se třeba odstěhovat, říkáme jí, že to dokáže bez pomoci represivní složky. Doporučujeme se svěřit někomu blízkému.

Pokud ale na represivní řešení dojde, jak funguje vykázání?

Vykázání se děje v 10–15 % případů domácího násilí. V roce 2020 jsme měli necelých 9 000 případů domácího násilí, z nichž v 1 200 případech došlo k vykázání. Vykázání není nápravným prostředkem, jde jen o faktické rozhodnutí policisty a trvá 10 dní. Po tu dobu se vykázaná osoba nesmí zdržovat ve vykázaném místě, ale především má zakázáno ohroženou osobu kontaktovat. V rámci rodiny je ohroženou osobou i dítě, tudíž nesmí kontaktovat ani dítě. Policie předá seznam ubytoven, ale není povinna ubytování zajistit. Policie kontroluje dodržení vykázání.

V průběhu těchto 10 dní kontaktuje ohroženou osobu intervenční centrum, nabídne jí svoji bezplatnou psycho-sociální a právní pomoc a nabídne jí možnost podat takzvané předběžné opatření k soudu. Soud může vydat rozhodnutí o omezení styku a úpravu pohybu s platností až půl roku, což nabízí velký manipulační prostor k vyřešení třeba i majetkových vyrovnání, pokud se jedná o rozvod manželů a tak podobně. Soud má v první fázi 2 dny na rozhodnutí, což je skvělá ochrana oběti.

Co je důležité – Policie ČR nepotřebuje souhlas ohrožené osoby pro vykázání. Tím se eliminuje strach oběti.

Co vás čeká v nejbližší době?

Na konci července jsme uspořádali první takzvaný virtuální běh, který měl skvělý ohlas a dosah více než 100 000 uživatelů sociálních sítí. Máme v plánu připravit další osvětové akce, implementovat do našich webinářů další odborníky z oblasti a rádi bychom podpořili ve virtuálním světě další členy ­interdisciplinárního týmu, jehož jsme se stali v červnu součástí. I nadále budeme oslovovat vlivné subjekty na sociálních sítích (influencery, významné firmy a podobně), aby nám pomohly s propagací, a věřit, že se dostaneme do povědomí co nejvíce uživatelům. 

 

---