Nejčastější sezónní nemoci, jež nevyžadují léčbu antibiotiky. Jak se projevují?

Přinášíme vám 1. článek ze série v rámci projektu Prevence antibiotické rezistence. Více info na antibiotickarezistence.cz.

Na infekce virového původu antibiotika nezabírají. O jaké se jedná? Jak během léčby postupovat?

Pro zimní období jsou typická častá nachlazení, která provází řada nepříjemných příznaků včetně kašle. Ten může být někdy velmi silný. „Častým problém, který aktuálně trápí mé pacienty, je akutní bronchitida. Jedná se o zánět výstelky dolních dýchacích cest, při němž dochází k podráždění průdušek. Projevuje se silným kašlem a často vysokou produkcí hlenu. Ze začátku bývá kašel suchý, následně přechází ve vlhký. Postihuje zejména mladší pacienty,“ vysvětluje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka.

Pokud to jde, vyčkejte s návštěvou lékaře 2–3 dny

Mezi obvyklé symptomy akutní bronchitidy kromě kašle patří bolest hlavy, škrábání v krku, ztížené dýchání, horečka a zimnice a bolest na hrudi (za hrudní kostí).

„U většiny infekcí bez závažných příznaků se doporučuje sledovat situaci 2-3 dny, jak se bude vyvíjet. Základem úspěšné léčby je pít dostatek tekutin. Se suchým kašlem by měly pomoci léky tlumící kašel a s hustým hlenem zase léky usnadňující vykašlávání.“ Je třeba mít na paměti, že akutní bronchitida je způsobena viry, proto není potřeba indikovat antibiotika. Ta mohou pomoci léčit pouze infekce způsobené bakteriemi. Nicméně pokud se po 2–3 dnech cítíte stejně nebo hůře, zajděte ke svému lékaři. To platí i v následujících případech.

„S návštěvou svého lékaře neotálejte v situacích, kdy váš kašel trvá déle než 3 týdny, brání vám ve spánku, je spojen se sípáním či dušností a produkuje zabarvený hlen nebo krev. Dávejte na sebe pozor obzvláště tehdy, když je vám více než 65 let, případně jste-li chronicky nemocní.“

Prevencí je očkování, které také pomáhá snižovat spotřebu antibiotik

Mezi infekce virového původu patří také: chřipka, rýma, laryngitida, covid-19, plané neštovice, mononukleóza i některá průjmová onemocnění.

Pro tyto nemoci je důležitá imunitní reakce našeho organismu. Úlevu samozřejmě mohou přinést i některé léky na snižování projevů infekce, ale zcela zásadní je, aby si s infekcí poradilo naše tělo. Proto mu dopřejme čas. Možností také je využít prevence a nechat se včas očkovat, je-li to možné.

„Očkovací látku aplikujeme s cílem předejít infekci. Nicméně o očkování koluje řada dezinformací a polopravd. Pokud o něm máte pochyby, proberte je s vaším lékařem. Očkování totiž napomáhá předcházet infekcím a dalším jeho efektem je snížení spotřeby antibiotik. A to i tehdy, když očkujeme proti virům.“

Antibiotická rezistence zabije u nás víc lidí než autonehody

Virové infekce většinou odezní samy. Rozhodně není řešením indikovat na ně antibiotika. Vinou jejich nadměrného a nevhodného užívání tyto léky ztrácí účinky, protože bakterie si na ně získají odolnost. „Statistiky ukazují, že v ČR zemře víc lidí na důsledky tzv. antibiotické rezistence než na dopravní nehody. Toto číslo může stoupat, pokud nezačneme s antibiotiky více šetřit. Zkusme proto onemocnění virového původu vyležet a nevyžadovat na lékaři antibiotika, když nám je sám nepředepíše. Neschovávejme si ani zbylé léky do domácí lékárničky pro budoucí využití. Chovejme se k nim, jako by to byl poklad. Antibiotika jím vlastně opravdu jsou. Ale je otázkou, zda jím i nadále zůstanou,“ dodává MUDr. Ludmila Bezdíčková.

Více na www.antibiotickarezistence.cz.