Jak udržet astma pod kontrolou?

V České republice se ke kampani Astma Zero připojila Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky ní je možné astmatickým záchvatům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů.

 

Astma je závažná chronická nemoc, která ve světě postihuje až 300 milionů lidí, u nás se jedná o minimálně 800 tisíc nemocných. Projevuje se zánětem v průduškách, který, pokud není léčen, může vyvrcholit astmatickými záchvaty. Tento zánět však umíme léčit! Důležitá je dlouhodobá preventivní léčba zánětu, která umí snížit reaktivitu průdušek, a tím i riziko astmatických záchvatů. Pokud je astma léčeno správně, pacient se nemusí nijak výrazně omezovat a může vést zcela plnohodnotný život.

 

Astma provází opakované epizody pískotů či sípání při dýchání, dušnosti, svíravého pocitu na hrudi a kašle, zejména v noci nebo v časných ranních hodinách.

 

Vzplanutí astmatu je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest – obvykle virového původu – a je zvlášť časté v zimě a krátce po návratu dětí do školy po letních prázdninách. U dospělých s alergickým astmatem (signalizovaným většinou současným výskytem rýmy a zánětu spojivek) jsou příznaky vyvolány vystavením příslušnému alergenu, obvykle alergenům roztočů v domácím prachu nebo alergenům z domácích mazlíčků, případně těm, kterým je člověk vystaven v práci. Dalšími častými spouštěcími mechanizmy jsou tělesná námaha (zejména na studeném, suchém vzduchu) a dopravní znečištění. Astma mohou vyvolat také určité léky, jako například betablokátory (při léčbě vysokého tlaku nebo srdeční nepravidelnosti) a nesteroidní protizánětlivé léky.

 

Astma má dědičný základ, ten se změnit nedá, další faktory však alespoň částečně ano:

    • kouření

    • obezita či nadváha

    • nekvalitní vnitřní (plísně, cigaretový kouř) a vnější prostředí (smog)

    • změny počasí

 

Astma je chronický zánět. Ten je možné mít pod kontrolou pouze při dlouhodobé a pravidelné preventivní léčbě. Řešením astmatu tedy není krátkodobé zmírnění akutních potíží používáním (či nadužíváním) úlevových prostředků. Ty řeší pouze následek, nikoliv příčinu. Proto je nezbytná důsledná léčba pomocí protizánětlivých léků.

 

Astma je nemocí, která má dvě hlavní složky. Tou, kterou nemocný nejvíce vnímá, je zúžení průsvitu průdušek, a tím zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Tento stav je tím, co nemocného nejvíce trápí a co jej může dokonce ohrozit. Zúžení průdušek můžeme ovlivnit podáním léků, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Léky tohoto typu se dnes podávají hlavně inhalačně, i když je možno použít i některé léky ve formě tabletové nebo dokonce injekční. Inhalační forma je ovšem nejvýhodnější, protože působí nejrychleji přímo na místě, kde se hlavní problémy odehrávají – tj. v průduškách.

 

Protože záchvat dušnosti může nastat náhle a nepředvídatelně, je třeba, aby takový lék nemocný nosil pořád s sebou a byl také řádně poučen, v jaké situaci a jak se takový lék má používat. Tuto skupinu léků označujeme jako léky „záchranné“, „úlevové“ nebo „uvolňující“. Podmínkou je, aby takový lék působil rychle a měl dostatečné uvolňující účinky.

 

Zdroj: Shutterstock

 

Z toho však vyplývá, že akutní potíže astmatika jsou až následkem chronické zánětlivé reakce, která v průduškách probíhá. Akutní potíže působí látky uvolněné z nahromaděných buněk zánětu ve sliznici dýchacích cest.

 

Nejlepší cestou prevence akutních záchvatů je dobrá léčba alergického průduškového zánětu. Protože je tento zánět většinou důsledkem odpovědi přecitlivělého imunitního systému alergika na některé látky, které se vyskytují v prostředí, má jistě při ovlivnění zánětu význam i snížení kontaktu s těmito látkami. To platí především při alergii na roztoče, zvířata nebo pyly. Je vhodné snažit se o snížení koncentrace roztočových alergenů v domácnosti, především v lůžku. Podobně je vhodné, aby se astmatik s výraznou přecitlivělostí na pyly nevystavoval zbytečně pylům v době plné pylové sezóny. Tato opatření sama o sobě ovšem nestačí k tomu, aby se astma zcela zklidnilo či aby jeho příznaky úplně vymizely. U naprosté většiny nemocných je třeba probíhající zánět potlačit, a to zejména vhodnou medikací.

 

Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. Tyto látky, odvozené od lidských hormonů vytvářených v nadledvinách, jsou vysoce protizánětlivě účinné. Široce se využívají v léčbě mnoha zánětlivých onemocnění. V případě astmatu se podařilo vyvinout jejich typy, které se dají podávat v inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak tyto léky mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. U léčby kortikosteroidy dochází ke snižování nežádoucích účinků až do té míry, že se mohou bez většího rizika podávat i po mnoho let.

 

    • netrpí nepříjemnými příznaky astmatu ve dne ani v noci

    • potřebují pouze malé nebo i žádné množství léků mírnících příznaky choroby – „úlevové léky“

    • mají produktivní, fyzicky aktivní život

    • mají normální či téměř normální funkci plic

    • mají významně snížené riziko astmatických záchvatů

 

U většiny dospělých pacientů s astmatem je dosahováno dobré nebo velmi dobré kontroly onemocnění a tito pacienti jsou schopni vést normální život, jen musí pravidelně užívat některé léky. Pacienti mohou trpět občasnými příznaky, pro jejichž řešení jsou vybaveni tzv. úlevovým lékem.

 

Pokud je astma léčeno správně, pacient se nemusí nijak zvlášť omezovat a může vést zcela plnohodnotný život.

 

 

CZ-1913

 

Zdroj: Astma Zero, www.astma-zero.cz, Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz