Dezinfekce a sterilizace ve zdravotnictví

Souhrn: Dezinfekce a sterilizace jsou postupy, se kterými se zdravotničtí pracovníci setkávají denně při výkonu své profese. Článek nastiňuje základní pravidla v oblasti dezinfekce a sterilizace v nemocničních zařízeních.

Klíčová slova: dezinfekce – sterilizace – vyšší stupeň dezinfekce.

Zdravotnický pracovník při výkonu svého povolání denně pracuje s různými pomůckami a nástroji. Každý den tak vystavuje sebe i pacienty riziku přenosu profesionálních a nozokomiálních nákaz. Proto je důležité znát zásady bariérové ošetřovatelské péče a tyto zásady dodržovat.

Jednou z podmínek bariérové ošetřovatelské péče je snaha o individualizaci pomůcek pro každého pacienta. Těmito pomůckami myslíme například pomůcky k osobní hygieně, vyprazdňování aj. Nejideálnější cestou je v rámci péče o nemocné používání jednorázových pomůcek. Tyto pomůcky se nesmějí používat opakovaně ani po následné dezinfekci či sterilizaci, není možné je použít po uplynutí doby exspirace. Zdravotnický pracovník je povinen u každé takové pomůcky zkontrolovat dobu exspirace a neporušenost obalu. (Vytejčková a kol., 2011)

V současné době je na našem trhu široké spektrum jednorázových pomůcek.

Pomůcky pro opakované použití musejí být zbaveny mikroorganismů. K tomu slouží různé postupy dezinfekce a sterilizace.

Dezinfekce

Dezinfekcí rozumíme ničení choroboplodných zárodků. Dezinfekce se provádí fyzikálními či chemickými metodami, eventuálně kombinací obou.

K fyzikální dezinfekci řadíme tyto postupy:

-       var za atmosférického tlaku

-       var v přetlakových nádobách

-       dezinfekce v mycích přístrojích při teplotě 90 °C a vyšší po dobu 10 minut

-       ultrafialové záření

-       filtrace, žíhání, spalování

-       pasterizace (vyhláška č. 306/2012 Sb.)

Chemickou dezinfekci provádíme pomocí chemických prostředků různých koncentrací a s dodržením délky expozice.

K chemické dezinfekci řadíme tyto postupy:

-       Ponoření – používá se pro většinu pomůcek, předmět musí být celý ponořen pod hladinou roztoku a musejí být naplněny všechny duté části, v roztoku je předmět ponořen po celou dobu expozice, po uplynutí této doby pomůcku opláchneme a osušíme

-       Otření – tento způsob je vhodný zejména pro dezinfekci povrchů a větších ploch, provádí se pomocí hadru dostatečně smočeného v dezinfekčním roztoku či vlhkými dezinfekčními ubrousky, ošetřené ploch je možné použít již po zaschnutí

-       Postřik – používá se k dezinfekci menších ploch a k dezinfekci kůže (Krišková a kol., 2006)

V případě, že využíváme současně fyzikálně i chemické postupy, hovoříme o fyzikálně-chemické dezinfekci. K ní řadíme tyto postupy:

-       paroformaldehydová komora – slouží k dezinfekci textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45–75 °C

-       prací, mycí a čisticí stroje – dezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků (vyhláška č. 306/2012 Sb.)

Sterilizace

Sterilizací rozumíme takový pracovní postup, při kterém jsou ničeny všechny mikroorganismy. Jedná se o proces, který sestává ze tří fází a každá má svůj nezaměnitelný význam. Jedná se o předsterilizační přípravu, vlastní sterilizační proces, uložení a expedici. (Melicherčíková, 2007) Zanedbání jakékoliv fáze vede k selhání celého procesu.

Předsterilizační příprava zahrnuje činnosti, které předcházejí vlastní sterilizaci, k těmto činnostem patří dekontaminace, mechanická očista, sušení a balení. Pomůcky a nástroje, které byly použity, se považují za kontaminované; pokud se používají opakovaně, ihned po použití se dekontaminují. Dekontaminace může probíhat v mycím a dezinfekčním zařízení, které je průběžně kontrolováno, a vše je zaznamenáváno do dokumentace. Při ruční dekontaminaci se nástroje a pomůcky dezinfikují v prostředku s virucidní účinností a poté je nutný oplach vodou. Po dekontaminaci se zdravotnické prostředky před zabalením osuší a prohlédnou a poškozené vyřadí. Poté se zabalí do vhodného obalu a následuje fáze vlastní sterilizace.

Sterilizaci dělíme na fyzikální a chemickou.

K fyzikální sterilizaci řadíme:

-       sterilizaci vlhkým teplem

-       sterilizaci proudícím horkým vzduchem

-       sterilizaci plazmou

-       sterilizaci radiační (vyhláška)

K chemické sterilizaci řadíme:

-       sterilizaci formaldehydem

-       sterilizaci ethylenoxidem

K ochraně vysterilizovaných předmětů slouží obaly, které můžeme používat opakovaně, tj. kazeta, kontejner, a obaly pro jednorázové použití – papírové, polyamidové, polypropylenové, kombinace papír + fólie, obaly z tyveku a z netkané textilie. Každý obal je opatřen tzv. procesovým testem – indikátorem proběhlé sterilizace, dále musí být označen datem sterilizace, datem exspirace a kódem pracovníka odpovídajícího za neporušenost obalu a kontrolu procesového testu (vyhláška č. 306/2012 Sb.).

Vyšší stupeň dezinfekce

Existují však zdravotnické pomůcky, které nemohou být dostupnými metodami sterilizovány; pro tyto případy slouží vyšší stupeň dezinfekce. Zde využíváme dezinfekční roztoky, do kterých pomůcky či předměty ponoříme tak, aby byly naplněny všechny duté části. Poté je nutný oplach předmětů sterilní vodou pro odstranění zbytků chemických látek.

Pro zabránění přenosu nozokomiálních a profesionálních infekcí musí každý zdravotnický pracovník znát zásady dezinfekce a sterilizace. Musí být seznámen s postupy a pravidly, které jsou uvedeny v provozním řádu každého pracoviště, a také je dodržovat.

Mgr. Klára Kubartová, ZSF JU České Budějovice,

PhDr. Drahomíra Filausová

Literatura:

1. Krišková A a kol. Ošetrovateľské techniky. Martin: Osveta, 2006.

2. Melicherčíková V. Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha: Galén, 2007.

3. Vytejčková R a kol. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné. Praha: Grada, 2011.

4. Vyhláška č. 306 ze dne 12. 9. 2012, kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

 

Ilustrační foto, zdroj: cz.hartmann.info