Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2020

K čemu je dobrá postel, která „jde trochu šejdrem“

Datum: 7. 10. 2020

Elektricky polohovatelné lůžko s regulovatelným bočním náklonem o 15 stupňů doleva i doprava umožňuje manipulaci s pacientem při minimálním fyzickém úsilí a za účasti pouze jedné zdravotní sestry.

Stlaní, polohování nemocného, provádění hygieny, výměna inkontinenčních pomůcek, pooperační drenáže – to vše a mnohem více jsou ošetřovatelské úkony vyžadující manipulaci s pacientem na lůžku. Jejich standardní provádění s sebou nese zdravotní rizika jak pro samotného nemocného, tak pro personál, kterému navíc  zabírají nemalou část pracovního dne.

Proto společnost Linet vyvinula elektrická polohovatelná lůžka (Latera Acute a Latera Thema) s možností bočního náklonu, který umožňuje otáčení pacienta a jeho polohování s vynaložením menší fyzické námahy personálu a s minimalizací rizika pádu i poškození integrity kůže střižnými a třecími silami vznikajícími v důsledku manipulace.

Vyčíslit přínosy lůžek s laterálním náklonem v klinické praxi umožnila roční studie, pro kterou společnost Linet pronajala deset těchto lůžek s příslušenstvím neurologické jednotce intenzivní péče při University Hospital Southampton, Velká Británie, která je součástí NHS Foundation Trust.

Zmíněná jednotka poskytuje ročně specializovanou intenzivní péči 600–700 pacientům s vážným onemocněním nebo poškozením centrálního či periferního nervového systému. Vzhledem k povaze jejich postižení se jedná o pacienty s nejvyššími nároky na ošetřovatelskou péči, s nutností přetáčení na lůžku každé dvě hodiny pro prevenci porušení integrity kůže a předcházení plicním komplikacím. Výsledky studie shrnují následující odstavce.


Úspora času ošetřovatelského personálu

Při dodržení protokolu pro polohování pacientů na lůžku intenzivní péče každé dvě hodiny bylo v Southamptonu v průběhu 12 měsíců před pronájmem lůžek s laterálním náklonem a při plné obsazenosti (13 lůžek intenzivní péče) potřeba provést 156 přetočení pacientů v průběhu 24 hodin. Každý úkon vyžadoval účast dvou až pěti sester a vyžádal si v průměru osm minut jejich času. Ten pak (vyjádřený deficitem tzv. hodin péče na pacienta a den) chybí v jiné, přímé péči o pacienta. Důsledkem je přetížení a stres personálu, popřípadě nedodržování protokolu, což může vést ke zranění pacienta.

Během 12 měsíců studie s lůžky s laterálním náklonem bylo ke každému přetočení pacienta potřeba méně personálu a průměrný čas na jeden úkon činil 20 sekund.


Snížení počtu pracovních neschopností ošetřovatelského personálu

V průběhu 12měsíční studie byl na neurologické jednotce intenzivní péče zaznamenán pokles míry pracovní neschopnosti ošetřovatelského personálu, který však nebylo možno jednoznačně připsat jen použití lůžek s laterálním náklonem. Nepřímým důkazem však může být fakt, že k opravdu výraznému poklesu došlo u míry pracovní neschopnosti z muskuloskeletálních příčin, která ve své většině souvisí s přetížením svalového a kosterního aparátu nepřiměřenou námahou v nevhodných ergonomických podmínkách.


Snížení nedostatku ošetřovatelského personálu

Častá fluktuace personálu není pro neurologickou jednotku intenzivní péče ničím neobvyklým. V průběhu studie se sice mírně zvýšila míra neobsazenosti míst registrovaných sester, podle předběžných důkazů však tento jev s použitím studovaných lůžek nesouvisel (vrátily se do rodné země z důvodu nemoci v rodině nebo nutnosti péče o rodinné příslušníky, nedosáhly požadovaného standardu jazykových zkoušek, popř. si našly práci mimo NHS Foundation Trust – ani v jednom případě nebylo příčinou odchodu např. poškození muskuloskeletálního aparátu).

Naopak byl zaznamenán pokles počtu neregistrovaných sester (zdravotnických asistentů), které byly do doby zavedení lůžek s laterálním náklonem zaměstnávány nad rámec své profesní přípravy proto, aby vykryly deficit v hodinách péče na pacienta a den, jak již bylo popsáno výše.


Zvýšení spokojenosti zaměstnanců a pacientů

Hodnocení ošetřovatelského personálu bylo v průběhu studie zjišťováno formou dvou auditů.

V prvním z nich byli respondenti dotazováni na výhody i nevýhody lůžek s laterálním náklonem, a to jak ze svého pohledu, tak s ohledem na pacienty. Odpovědělo celkem 11 sester a jeden fyzioterapeut, přičemž

91,7 % (n = 11) odpovědí obsahovalo kladné hodnocení, mj. snížení rizika muskuloskeletálních postižení a bolestí zad pro personál, možnost lepší týmové organizace práce, vysokou funkčnost testovaných lůžek nejen pro polohování, ale také pro převoz pacientů (s využitím jednotky i-Drive), vážení pacientů a péči o bariatrické pacienty (ve velkém počtu případů u nich standardní lůžko s laterálním náklonem nahradí speciální lůžko).

Ve druhém auditu respondenti dostali sadu domén a odpovídali, ve které z nich má podle jejich názoru použití lůžka s laterálním náklonem pozitivní přínos. Odpovídalo celkem 46 registrovaných sester a zdravotnických asistentů. Nejvíce kladných odpovědí se týkalo přínosu pro personál (ochrana fyzického a duševního zdraví, lepší management času), přes 50 % z nich ocenilo i přínos pro pacienta (vyšší bezpečnost,

kvalitnější polohování a prevence plicních komplikací). Všichni respondenti potvrdili, že zavedení lůžek s laterálním náklonem zlepšilo ochranu jejich zdraví i pracovní pohodu, přičemž 93 % (n = 43) se domnívá, že návrat ke standardním lůžkům na oddělení bude mít na jejich zdraví i pracovní pohodu negativní vliv.

Zjišťovat zpětnou vazbu mezi těžce postiženými neurologickými pacienty v intenzivní péči bylo z pochopitelných důvodů nemožné. Nicméně mezi zdravotníky se 91 % (n = 41) respondentů domnívá, že i v případě pacientů bude mít návrat ke standardním lůžkům na oddělení z hlediska zdravotního a psychického stavu negativní vliv.


Snížení výskytu komplikací

Neurologická jednotka intenzivní péče v Southamptonu má propracovaný systém prevence dekubitů – v průběhu 16 měsíců před zahájením studie vykázala pouze jeden případ stupně 2. Od zavedení lůžek s laterálním náklonem nicméně nebyl hlášen žádný nový dekubit v souvislosti s hospitalizací.

Pro hodnocení ovlivnění výskytu pneumonie v souvislosti s umělou plicní ventilací nebylo možné shromáždit robustní data, protože NHS Foundation Trust v současné době pracuje na její přesné definici.

Pokud jde o ovlivnění délky hospitalizace, ta v Southamptonu klesala již před zavedením lůžek s laterálním náklonem, do značné míry díky programu včasné mobilizace vedenému fyzioterapeuty. Nelze s jistotou říci, zda výsledky programu byly ještě dále umocněny použitím studovaných lůžek.

 
  • tisk
  • předplatit si