Hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně vybraných obecných znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu

Souhrn: Cíl: Popsat hodnocení obtížnosti položek dotazníku a úrovně znalostí u pacientů s diabetem mellitem 2. typu. Metody: Sběr dat probíhal v období od srpna do listopadu 2018 na základě dotazníkového šetření s ověřenými psychometrickými vlastnostmi určeného pro českou populaci. Z výsledků získaných od 226 pacientů byla vyvozena obtížnost položek dotazníku, a to pomocí výpočtu hodnoty obtížnosti Q, a identifikovány položky s nejnižším znalostním skóre. Výsledky:  Hodnoty obtížnosti položek se pohybovaly v rozmezí 0,24–0,77. Znalostní skóre se pohybovalo v rozmezí 23–76 %. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největší nedostatky mají nemocní ve znalostech o nutričních doporučeních v oblasti DIA potravin a symptomech hypoglykemie. Nejvyššího znalostního skóre bylo dosaženo u položky zjišťující, zda si člověk s diabetem může poškodit dolní končetiny, aniž by to cítil. Závěr: Úroveň znalostí respondentů lze hodnotit jako dobrou. Výsledky získané z průzkumného šetření budou sloužit ke zkvalitnění edukace osob s diabetem mellitem.

Klíčová slova: diabetes mellitus, znalost, dotazník, obtížnost, položka

Evaluation of the difficulty of the questionnaire items and the level of selected general knowledge in patients with type 2 diabetes mellitus

Summary: Aim: Describe the evaluation of the difficulty of the items of this questionnaire and its level of knowledge in patients with type 2 diabetes. Methods: The data collection took place in the period of 08-11/2018 using the questionnaire with verified psychometric properties and designed especially for Czech population. From the results obtained from 226 patients, the difficulty of the items of the questionnaire was evaluated by calculating the value of difficulty Q and identified items with the lowest knowledge score. Results: The difficulty values of the items ranged from 0.24-0.77. Knowledge scores ranged from 23% to 76%. The research showed that patients have the greatest knowledge gaps about nutritional recommendations in the field of DIA food and the symptoms of hypoglycaemia. The highest knowledge score was achieved for an item determining whether a person with diabetes can damage his/her lower limbs without feeling it. Conclusion: The level of knowledge of the respondents can be assessed as good. The results obtained from this survey will serve to improve the education of people with diabetes mellitus.

Keywords: diabetes mellitus, knowledge, questionnaire, difficulty, item

 

Úvod

Diabetes mellitus (dále jen diabetes) patří mezi nejstarší nemoci, jaké lidstvo zná. Řadí se mezi nejvážnější choroby postihující všechny společenské vrstvy se závažnými zdravotními, sociálními a ekonomickými důsledky. Diagnóza diabetu je celosvětově stanovena u 425 milionů osob. Dle předpokladů bude v roce 2045 počet osob se stanovenou diagnózou diabetu dosahovat již 700 milionů (IDF Diabetes Atlas, 2019). V České republice je diabetes diagnostikován u 9–10 % populace, čímž se stává jedním z nejčastějších neinfekčních onemocnění (Čeledová, Čevela, 2017).

Nemocní potřebují dostatek informací pro poučené rozhodování, adekvátní řízení nemoci a self-management. Změny v chování, ke kterým dochází na základě náležité informovanosti, jsou klíčem k úspěšnému řízení léčby (Chinnappan et al., 2017). Jak uvádí Bruce (2003), dostatečné znalosti o diabetu jsou klíčovou součástí celkové péče o pacienty s tímto onemocněním. Potenciální výhodou dobrých znalostí o diabetu je posílení a zlepšení kvality života pacienta. American Diabetes Association (ADA) vydala prohlášení, že pacienti s diabetem často nemají dostatek znalostí o své nemoci, důsledkem čehož je špatná schopnost sebepéče. Je nezbytně nutné, aby pacienti, ale i jejich blízcí znali základní fakta o diabetu (Perera, Silva, Perera, 2013).

Metodika

Kvantitativní průřezové šetření probíhalo ve dvou diabetologických ambulancích Pardubického kraje v období od srpna do listopadu 2018. Ke sběru dat byla použita obecná část vytvořeného dotazníku s ověřenými psychometrickými vlastnostmi určeného pro českou populaci (Šoukalová a kol., 2017; Šoukalová a kol., 2018; Šoukalová a kol., 2020). Rozložení položek (p.) v analyzované části dotazníku je následující: monitorace glykemie a dalších parametrů (p. 1–4), nutriční doporučení (p. 5–8), fyzická aktivita (p. 9–11), péče o nohy, kůži a sliznice (p. 12–14), akutní komplikace (hypoglykemie; p. 15–18), chronické mikroangiopatické komplikace (p. 19–21), chronické makroangiopatické komplikace (p. 22–23), vliv alkoholu a kouření (p. 24–25). Položky dotazníku jsou považovány za dichotomické vzhledem k charakteru nabídnutých odpovědí a možnosti jejich vyhodnocení. Správné odpovědi byl přidělen 1 bod, nesprávné odpovědi a odpovědi „nevím“ bylo přiděleno 0 bodů. Odpovědí na položky mohlo být souhlasné či nesouhlasné stanovisko anebo odpověď „nevím“ k tvrzení, které bylo obsahem položky. Odpověď „nevím“ byla rovněž považována za nesprávnou. Dotazník byl pacientům předán výzkumníkem, přičemž u samotného vyplňování nebyla přítomna žádná třetí osoba. U každé položky byla vypočtena její hodnota obtížnosti Q dle následujícího vzorce:

kde n_n udává počet dotázaných, kteří na položku odpověděli nesprávně či zvolili odpověď „nevím“, a n celkový počet dotázaných. Za velmi obtížné jsou považovány položky, u kterých dosáhne Q hodnoty 0,80 a více. Za velmi snadné považujeme položky, jejichž hodnota Q je 0,20 a nižší (Chráska, 2016).

Charakteristika výzkumného vzorku

Finální vzorek respondentů byl tvořen 226 pacienty s věkovým průměrem 67 let. Šetření se zúčastnilo 109 žen a 117 mužů. Pokud jde o terapii, 155 pacientů užívalo PAD, 44 inzulin a 27 kombinaci inzulinu a PAD. Z celkového počtu dotázaných bylo 51 kuřáků a 175 nekuřáků.

Kritériem pro zařazení byla diagnóza diabetes mellitus 2. typu v trvání minimálně jeden rok, terapie pomocí perorálních antidiabetik (PAD), inzulinu nebo jejich kombinací, věk ≥ 18 let, absence diagnostikovaného kognitivního deficitu, schopnost číst v českém jazyce a rozumět mu a ochota respondentů zúčastnit se výzkumného šetření.

Výsledky

Znění položek obecné části dotazníku se získanými absolutními a relativními četnostmi a hodnotami obtížnosti pro každou z nich je uvedeno v tabulce níže. Hodnota obtížnosti Q byla vypočtena v rozmezí 0,24–0,77, průměrná hodnota obtížnosti položek dosáhla hodnoty 0,36. Získané znalostní skóre se pohybovalo v rozmezí 23–76 %. Nejvyššího znalostního skóre (76 %) bylo dosaženo u položky č. 13 zjišťující, zda si člověk s diabetem může poškodit dolní končetiny, aniž by to cítil. Položka č. 6, která dosáhla nejnižšího znalostního skóre (23 %), zjišťovala vhodnost zařazení DIA potravin do stravy člověka s diabetem. Položka s druhým nejnižším znalostním skóre (č. 16; 34 %) hodnotila znalost příznaků nízké glykemie.

Diskuse

Jak uvádí Kalkura et al. (2018), znalosti v oblasti diabetu hrají klíčovou roli v rozvoji pozitivního smýšlení o nemoci, což následně zlepšuje kontrolu glykemie. Znalosti mají nepřímý dopad také na sebepéči, a to skrze postoje nemocného. Na základě studia dostupné literatury a provedených publikovaných výzkumů (např. Islam et al., 2017; Karbalaeifar et al., 2016; Adams et al., 2018) byly stanoveny tři klíčové faktory sebepéče při diabetu: konkrétně hladina glykovaného hemoglobinu, znalosti o nemoci a postoj k vlastnímu řízení nemoci. Výše uvedené klíčové faktory jsou rovněž významně spojeny s věkem, pohlavím, vzděláním, trváním nemoci a historií předchozích hospitalizací.

Položka s nejvyšším znalostním skóre (76 %) zkoumala povědomí o tom, zda si člověk s diabetem může poškodit dolní končetiny, aniž by to cítil. V případě správné odpovědi měli dotázaní s tvrzením v položce souhlasit. Většina dotázaných v našem šetření (fi = 76 %) zvolila správnou odpověď, 10 % dotázaných zvolilo chybnou odpověď a 14 % odpověď „nevím“. Touto problematikou se zabývá doporučení ČDS (Česká diabetologická společnost), které v oblasti instrukcí pro nemocné s diabetem uvádí, že je třeba myslet na to, že nemocní mají dolní končetiny méně citlivé na teplo, bolest a tlak, tudíž je třeba je chránit před možným poraněním (Jirkovská a kol., 2016). I drobné poranění dolních končetin může u diabetika vést k dlouhodobým problémům, které mohou skončit až amputací. Studie autorů Veresiu, Iancu, Bondor (2015) sledovala výskyt amputací dolních končetin v Rumunsku v horizontu pěti let (2006–2010). Amputaci podstoupilo 24 312 pacientů, přičemž 16 873 mělo diagnostikován diabetes. V České republice bylo v horizontu sedmi let (2011–2017) u diabetiků provedeno 26 820 amputací (NZIS, 2018).

Položky č. 6 a 7 z obecné části dotazníku se vztahují ke znalostem v oblasti potravin určených pro zvláštní výživu. Dle vyhlášky č. 54/2004 Sb. a směrnice 2009/39/ES platící pro země EU není možno tyto potraviny označovat jako „DIA“, ale je třeba označovat je jako „potraviny určené pro zvláštní výživu“. Nicméně na základě konzultací s odborníky a pacienty toto označení potravin v dotazníku používáme, neboť sami není jej stále používají a označení DIA obsahují i názvy většiny výrobků. Stejně jsou tyto výrobky označovány zejména v internetových obchodech. Největší četnost chybných odpovědí (fi nesprávná odpověď = 61 % + fi odpověď „nevím“ = 16 %) byla zjištěna u položky č. 6 zjišťující vhodnost zařazení DIA potravin do stravy nemocných s diabetem. Většina speciálních DIA výrobků obsahuje zvýšené množství energie, a tudíž se jejich konzumace paušálně nedoporučuje a rozhodně není možno je konzumovat bez omezení. Tuto znalost zjišťuje položka č. 7, na kterou chybně odpovědělo 42 % dotázaných (z toho 11 % zvolilo možnost „nevím“; Kudlová, 2015; Jirkovská, Pelikánová, Anděl, 2012).

Položka s druhým nejnižším dosaženým znalostním skóre zjišťuje znalost symptomů hypoglykemie. Klade otázku, zda mezi tyto symptomy patří pocit žízně, časté močení či dech zapáchající po acetonu. Výše uvedené symptomy jsou příznakem hyperglykemie, nikoli hypoglykemie, jak je chybně uvedeno v dotazníku. Chybně položku zodpovědělo 25 % dotázaných, 41 % dotázaných zvolilo odpověď „nevím“.

Závěr

Na základě odpovědí získaných od respondentů byly vyhodnoceny jejich základní znalosti ve stanovených oblastech a také zhodnocena obtížnost položek dotazníku. Úroveň znalostí lze ve sledovaném souboru hodnotit jako dobrou (správně zodpovězených položek bylo 64 %). Obtížnost položek pro respondenty byla stanovena průměrnou hodnotou 0,36, což lze hodnotit velmi kladně. Na základě získaných dat lze stanovit edukační potřeby či zhodnotit efektivitu již provedené edukace. Problematika diabetu se promítá do mnoha odvětví medicíny a ošetřovatelské péče, tudíž je namístě týmová spolupráce mnoha odborníků nejen při péči, ale i při edukaci této skupiny nemocných. Nemocní by měli znát základní informace o své chorobě, a mít tak možnost předcházet komplikacím onemocnění a udržovat je kompenzované. Samotné znalosti nicméně nezaručí, že se nemocní budou snažit držet nemoc pod kontrolou. Mimo oblast znalostí je třeba brát v úvahu i postoje nemocného, jeho motivaci nebo možnosti péče o sebe sama a svou nemoc.

Poděkování:

Publikace vznikla v rámci projektu studentské grantové soutěže Univerzity Pardubice SGS_2020_020.

Literatura:

1. ADAMS, L. et al. Evaluating the Impact of Diabetes Self-Management Education Methods on Knowledge, Attitudes and Behaviours of Adult Patients With Type 2 Diabetes Mellitus. Canadian Journal of Diabetes, 2018, 42(5), s. 470–477.
2. BRUCE, D. G. et al. Diabetes education and knowledge in patients with type 2 diabetes from the community The Fremantle Diabetes Study. Journal of Diabetes and Its Complications, 2003, 17, s. 82–89.
3. ČELEDOVÁ, L, ČEVELA, R.. Incidence diabetu z pohledu dávek systému sociálního zabezpečení. Časopis lékařů českých, 2017, 156(6), s. 323–327.
4. CHINNAPPAN, S. et al. Assessment of Knowledge of Diabetes Mellitus in the Urban Areas of Klang Distrikt. Malaysia. Pharmacy, 2017, 5(11), s. 1–9.
5. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2016.
6. International Diabetes Federation. IDF Diabetes Atlas. Www.idf.org [on-line]. 9th ed. UK: ACW.uk.com, 2019 [cit. 2019-12-21]. Dostupné z: https://www.diabetesatlas. org/en/sections/demographic-andgeographic-outline.html.
7. ISLAM, S. M. S. et al. Diabetes knowledge and glycemic control among patients with type 2 diabetes in Bangladesh. SpringerPlus: a SpringerOpen Journal, 2015, 4(284), s. 1–7.
8. JIRKOVSKÁ, A. et al. Doporučený postup pro prevenci, diagnostiku a terapii syndromu diabetické nohy. Www.diab.cz [on-line]. Praha: Česká diabetologická společnost ČLS JEP, 2016 [cit. 2018-06-16]. Dostupné z: http://www.diab.cz/dokumenty/ standard_diab_noha.pdf.
9. JIRKOVSKÁ, A., PELIKÁNOVÁ, T., ANDĚL, M. Doporučený postup dietní léčby pacientů s diabetem. DMEV, 2012, 15(4), s. 235–243.
10. KALKURA, M. P. et al. Evolving a Structural Model in Type 2 Diabetes Mellitus: Influence of Knowledge, Attitudes, and Self-Management Practices on Glycaemic Control. Journal of Clinical and Diagnostic Research, 2018, 12(9), s. 1–5.
11. KARBALAEIFAR, R. et al. Evaluating the effect of knowledge, attitude and practice on self-management in patients with type 2 diabetes. Acta Diabetologica, 2016, 53(6), s. 1015–1023.
12. KUDLOVÁ, P. Ošetřovatelská péče v diabetologii. Praha: Grada Publishing, 2015.
13. NZIS – ambulantní péče. ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru diabetologie a endokrinologie za období 2007–2017. NZIS REPORT č. K/1 (08/2018) [on-line]. Praha, 2018, s. 1–43 [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http:// www.uzis.cz/rychle-informace/strucnyprehled-cinnosti-oboru-diabetologieendokrinologie-za-obdobi-2007-2017.
14. PERERA, D. P., SILVA, R. E. E., PERERA, W. L. S. Knowledge of diabetes among type 2 diabetes patients attending a primary health care in Sri Lanka. EMHJ, 2013, 19(7), s. 644–648.
15. ŠOUKALOVÁ, K., PRÁZNÝ, M., DOLEŽALOVÁ, B. Vývoj a zhodnocení obsahové validity pro pacienty s diabetes mellitus. Profese on-line: recenzovaný časopis pro nelékařské zdravotnické obory [on-line]. Olomouc: Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci, 2017, 10(1), s. 8–14.
16. ŠOUKALOVÁ, K. et. al. Hodnocení srozumitelnosti a čtivosti znalostního dotazníku pro pacienty s diabetes mellitus. Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie, 2018, 8(1), s. 26–31.
17. ŠOUKALOVÁ, K. et al. Tvorba českého znalostního dotazníku pro pacienty s diabetem mellitem: vyhodnocení obtížnosti položek a jeho vnitřní konzistence. Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie, 2020, 10(1), s. 8–17.
18. VERESIU, I. A., IANCU, S. S., BONDOR, B. Trends in diabetes-related lower extremities amputations in Romania: A five year nationwide evaluation. Diabetes Research and Clinical Practice, 2015, 109(2), s. 293–298.
 

---

Recenzovala: Mgr. Barbora Oborníková Emergency, Fakultní nemocnice Hradec Králové

---

Mgr. Kristýna Šoukalová, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice
Mgr. Zuzana Červenková, Katedra klinických oborů, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice
Mgr. Marie Holubová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice

 

• tisk
• předplatit si