Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2020

Bez trpělivosti a chuti pomáhat lidem to nejde, říká Ludmila Vyskočilová

Datum: 7. 10. 2020
Autor: Redakce Florence

Na otázky redakce ohledně práce, toho co ji baví a naplňuje, a s čím naopak musí bojovat, odpovídala Mgr. Ludmila Vyskočilová z Kardiochirurgického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, které aktuálně funguje také jako COVID JIP.

Kdy a jak vás napadlo jít studovat na zdravotní sestru?

Když jsem si měla vybrat, co budu studovat po základní škole. Bavila mě biologie, hlavně biologie člověka. Táta ale chtěl, abych šla studovat na obchodní akademii.

Jaká cesta vás dovedla k vaší současné specializaci ve FN Plzeň?

Řekla bych přímá. Po střední zdravotnické škole a po zkušenostech z praxe jsem se chtěla věnovat intenzivní medicíně. Zvolila jsem si tehdy nástavbové studium programu Diplomovaná sestra pro intenzivní péči. Po ukončení studia jsem nastoupila na současné oddělení, které jsem navštěvovala v rámci odborné praxe na vyšší zdravotnické škole. Při zaměstnání jsem si pak doplnila bakalářské vzdělání v oboru všeobecná sestra a na rodičovské dovolené jsem dokončila magisterské vzdělání v oboru intenzivní péče.

Co přesně obnáší vaše práce? Co vše máte na starost?

Má práce obnáší komplexní péči o pacienta po kardiochirurgické operaci. Počínaje péčí bezprostředně po příjezdu z operačního sálu, přes monitorace a vyhodnocování vitálních funkcí, až po řešení akutních změn zdravotního stavu, jako jsou poruchy srdečního rytmu, akutní krvácení a podobně. Péče o pacienta po kardiochirurgickém výkonu také zahrnuje péči o pacienta na kontinuální dialýze, při intraaortální balonkové kontrapulzaci (IABK), extrakorporální membránové oxygenaci (ECMO) a dalších podpůrných metodách. Nedílnou součástí je také péče o psychiku pacienta, mobilizace a nácvik zvládání sebeobsluhy.

Bez jakých vlastností by tuto práci nebylo možné dělat?

Bez trpělivosti a chuti pomáhat lidem.

Co vás na vaší práci nejvíc baví, motivuje a naplňuje?

Když se nám daří uzdravovat kriticky nemocné pacienty. A když se chroničtí pacienti, kteří s námi stráví delší čas, nevzdávají.

Co je na vaší práci nejtěžší?

Skloubit ji s rodinným životem.

Je něco, co vás aktuálně při práci limituje?

Čas, který musím rozdělit mezi práci a rodinu.

Co vám práci naopak nejvíce ulehčuje?

Vstřícnost naší staniční sestry, která mi umožní naplánovat směny, jak potřebuji. Pomoc manžela a babičky při péči o děti.

Jak se vám daří sledovat nejnovější poznatky v rychle se vyvíjejícím oboru? Je to hodně náročné?

Při současných možnostech informačních technologií, množství databází, ve kterých máme možnost vyhledávat aktuální odborné články a studie, je snadné informace vyhledávat. Náročnější je možná implementace do praxe.

Je o vaši specializaci mezi budoucími studentkami a studenty velký zájem? Máte dostatek personálu na oddělení?

Práce na kardiochirurgickém oddělení, zejména na úseku RES, je psychicky i fyzicky velmi náročná. Vyžaduje výborné teoretické znalosti a praktické dovednosti, flexibilitu a pohotové jednání, ale také velmi dobrou technickou zdatnost. Zájem mezi studenty určitě je, jen se asi někdy liší jejich představy od reality.

Jaký u vás máte recept na to, aby sestry zůstávaly a neodcházely například do zahraničí?

Recept žádný, protože si myslím, že žádný zaručený neexistuje. Snažíme se být ke všem novým kolegům a kolegyním vstřícní, provázet je adaptačním procesem, být jim vždy oporou, když si nevědí rady. Pokud dotyčného práce baví a chce ji vykonávat, pak zůstane. V opačném případě i přes naši snahu odchází.

Jak funguje spolupráce s lékaři a dalšími zdravotníky? Klape vše, nebo někdy něco zaskřípe?

Myslím, že spolupráce funguje dobře. Ale jako všude, ve víceméně ženském kolektivu jsou někdy lepší a někdy horší chvilky.

Změnila se nějak vaše práce v současné epidemiologické situaci? Musíte dělat nějaké věci jinak než dříve?

Vzhledem k tomu, že v současné době fungujeme také jako COVID JIP, musíme pečovat i o pacienty, kteří nemají kardiologickou diagnózu. Pro mě samotnou jsou to nové a cenné zkušenosti. Také jsme si ale museli zvyknout pracovat ve ztížených podmínkách z důvodu používání speciálních ochranných pomůcek.

Co byste popřála čtenářům časopisu Florence?

V současné chvíli asi nejvíce pevné zdraví.

 

Mgr. Ludmila Vyskočilová
→ Věk: 36
→ Pracovní pozice: všeobecná sestra
→ Vzdělání: Mgr., intenzivní péče
→ Největší pracovní úspěch: návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené
→ Koníčky: rodina, práce na zahradě, četba

 
  • tisk
  • předplatit si