Bez kvalitní ošetřovatelské podpory není péče o pacienta bezpečná a adekvátní, zaznělo na konferenci v Plzni

Jedenáctý ročník tradiční konference Cesta poznávání a vzdělávání v ošetřovatelství a jarní/podzimní konference ČAS Region plzeňský s podtitulem Nursing Now se odehrál 17. září 2020. Akci pořádala Katedra ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni, Fakultní nemocnice Plzeň, Česká asociace sester, Region plzeňský, a Česká komora porodních asistentek.

Úvodem prvního bloku byli přivítáni účastníci akce a vzácní hosté. Vedoucí Katedry ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni PhDr. Mgr. Jitka Krocová předala zdravici od vedení fakulty a popřála všem příjemné dopoledne a konferenci hodně zdaru. Následující přednáška Mgr. Bc. Světlany Chabrové z Fakultní nemocnice Plzeň představila historii a současnost specializačního studia intenzivní péče (IP). Počátek specializačního vzdělávání obecně je v ČR datován do počátku roku 1960, v roce 1975 pak začalo specializační vzdělávání v IP. Přednášející se podělila také o vlastní zkušenosti z tohoto studia a rovněž o své pracovní zkušenosti mentorky a vyučující specializačního vzdělávání ve FN Plzeň. Podrobně pak přítomné seznámila s kompetencemi sestry-specialistky v intenzivní péči.

Nejdůležitější je vybrat si povolání, které člověka naplňuje a baví

Příspěvek „Ničeho nelituji. V životě mohu litovat jen těch příležitostí, které jsem nevyužila“ Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, bývalé ministryně zdravotnictví, byl zároveň prezentací životní filozofie této ženy, která říká, že nejdůležitější je vybrat si povolání, jež člověka naplňuje a baví. Na kongresu prezentovala celou svou profesní kariéru od počátků v IKEM přes práci na pozici středního managementu, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči v Thomayerově nemocnici až po post ministryně zdravotnictví ČR. Zmínila i své úspěchy na poli prezentace vědecké práce, například na konferenci v Londýně, či práci v profesní organizaci – České asociaci sester, jíž byla dlouholetou členkou, ale také prezidentkou. Mgr. Jurásková se bohužel konference ze zdravotních důvodů neúčastnila osobně, prezentaci za ni odpřednášela Mgr. Nina Müllerová a následně přítomní alespoň telefonicky paní Juráskovou pozdravili a odměnili velkým potleskem.

O svých zkušenostech promluvila držitelka Ceny Florence Nightingaleové

Mgr. Nina Müllerová, manažerka kvality Centra řízení kvality Fakultní nemocnice Plzeň, držitelka Ceny Florence Nightingaleové za rozvoj ošetřovatelství, pak v příspěvku „Moje cesta začíná a končí v nemocnici“ představila přítomným svou profesní kariéru, která je bezesporu bohatá. Mluvila o tom, co jí práce sestry dala – pracovala na manažerských pozicích jako staniční sestra, hlavní sestra FN Plzeň, vedoucí oboru NLZP MZ ČR a následně jako vedoucí Centra kvality FN Plzeň, kde aktuálně působí. Mluvila i o kompetencích sester, nutnosti týmové spolupráce, o svých zkušenostech ze zahraničí a nastínila také klíčové kroky, které směřovaly k počátkům řízení a zvyšování kvality ošetřovatelské péče. Na závěr shrnula, že disciplinovanost, pracovitost a soudržnost sester jsou cestou k úspěchu a že ona sama, byť toto povolání již nějakou dobu nevykonává, je hrdá, že je sestra.

Perinatální ztráta klade vysoké nároky na profesionalitu a znalosti porodní asistentky

Příspěvek Mgr. Kateřiny Ratislavové, Ph.D., z Katedry ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU Plzeň s názvem „Péče o ženu při perinatální ztrátě“ prezentoval zmíněnou problematiku z historického hlediska. Přednášející uvedla, že první zmínku o perinatální ztrátě v literatuře najdeme u Eucharia Reslina v díle Růženná zahrádka (Kniha lékařství mnohých v stavu manželském potřebných těhotných žen a porodných bab) z roku 1558. Následoval přehled jednotlivých historických období ve vztahu k problematice, a to až do současnosti. V 60. a 70. letech 20. století vznikaly soukromé spolky na podporu rodičů, kteří přišli o miminko před narozením či krátce po něm, jež bojovaly o zlepšení péče o takové rodiny. Mgr. Ratislavová upozornila, že v těchto případech jsou nároky na porodní asistentky velice vysoké, důležitá je profesionalita, znalost problematiky, ale také akceptace psychohygieny v profesi porodní asistentky. V diskusi k tomuto tématu vystoupila Bc. Alena Špidlenová, vrchní sestra Neonatologického oddělení FN Plzeň, která se vyjádřila k současnému stavu praxe s tím, že byl učiněn velký pokrok a péče o rodiče po perinatální ztrátě se výrazně zlepšila. Odborný garant konference prof. MUDr. Vladimír Resl, CSc., vyslovil Mgr. Ratislavové za veškeré aktivity, které v dané problematice realizuje, velké ocenění.

V onkologii a hematoonkologii jsou vzdělání sester a mezinárodní spolupráce klíčové

V následující přednášce promluvil prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni o významu ošetřovatelského výzkumu v hematoonkologii. Zdůraznil význam evidence­ -based practice (EBP), vzdělávání sester, nutnost edukace o novinkách v oborech a dále nutnost mezinárodní spolupráce. Mluvil o výzkumu v oblasti ošetřovatelství v oboru hematoonkologie (ošetřovatelské postupy jako hygiena dutiny ústní, krytí centrálního žilního vstupu…), dále zmínil sesterskou skupinu pro transplantaci při Nurses Group – Evropské skupině pro transplantace krve a kostní dřeně (EBMT), ve které se sdružují sestry z plzeňské FN – studie a výzkumy této skupiny se týkaly například reverzní izolace, využití HEPA filtrů a péče o dutinu ústní. Skupina vytvořila i první standardní postup ošetřovatelské péče o dutinu ústní u transplantovaných pacientů, který je platný nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Velký vliv na ošetřovatelský výzkum má podle přednášejícího pre- a postgraduální vzdělávání sester či cirkulace personálu. Prof. Vokurka dále jmenoval své aktivity v Sekci podpůrné léčby ČOS, jejímž cílem je zlepšení kvality života onkologicky nemocných. Ve spolupráci s odbornými společnostmi dal vzniknout například jednotnému postupu léčby extravazací při chemoterapii, dále se věnuje specifikům péče o chronické rány u onkologických pacientů, včetně preskripce pro vlhké hojení ran. Zmínil, že probíhá diskuse ohledně standardů ošetřovatelské péče o dutinu ústní u pacientů léčených chemoterapií a na závěr shrnul, že je nezbytná podpora ošetřovatelství a výzkumu v ošetřovatelství a je nutné podporovat a rozšiřovat význam sester v onkologii, hematoonkologii i dalších oborech, protože bez kvalitní ošetřovatelské podpory není péče o pacienta bezpečná a adekvátní. Důležité je hledání nových možností výzkumu a zájem o problematické oblasti, péče o dobré vztahy sester a lékařů. „Přes všechny definované a doporučené postupy, nejmodernější přístroje a pomůcky… osobnost, charakter a zkušenost ošetřujících jsou zásadní, nejdůležitější a nejhodnotnější atributy,“ uvedl prof. Vokurka.

Audity péče jsou v prevenci katétrových infekcí nezbytné

Další přednáška se týkala prevence katétrových infekcí. Uvedla ji Mgr. Karolína Kroufková z Fakultní nemocnice v Motole, Praha, a ve své prezentaci zmínila etiologii, příznaky infekcí a hlavně zásady správné péče o katétry a prevence infekcí souvisejících s tímto vstupem. Zdůraznila nutnost pravidelných auditů péče a postupů a podotkla, že chybovost se objevuje i v případě standardních postupů a správné hygieny rukou.

Studenti díky zahraniční spolupráci získali zkušenosti v péči o pacienty-migranty

Na závěr vystoupila Mgr. Jiřina Uhrová ze Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Plzni a představila využití zkušeností ze zahraniční v rámci projektu Erasmus+. Hovořila o výměně zkušeností ve vzdělávání se zahraničím (Německo, Slovensko, Slovinsko), jež byla realizována v rámci programu Erasmus+ a jejímž cílem bylo posílení znalostí a kompetencí studentů v oblasti multikulturní ošetřovatelské péče, zlepšení a zefektivnění komunikace s pacienty-migranty a zefektivnění ošetřovatelské péče o ně. Předmětem studentských stáží bylo seznámení se s náboženstvími migrantů, možnostmi jejich praktikování, stravovacími tabu, dále respektování ošetřovatelského režimu a interkulturní péče o migranty. Přednášející prezentovala i ukázky výstupů z projektu, kdy si studenti vytvářejí projektové deníky, píší eseje, shromažďují fotodokumentaci. Následně probíhá evaluace a diseminace výstupů s využitím on-line nástrojů. Výsledkem jsou zlepšení práce s IT technikou, posílené znalosti jazyka, zlepšení prezentačních dovedností studentů v cizím jazyce, zlepšení kompetencí v komunikaci s pacientem-migrantem a internacionalizace vzdělávání.

Na závěr lze konstatovat, že se konference navzdory epidemiologické situaci zdařila. V kontextu prezentací podpořila myšlenku kampaně Nursing Now, přinesla jedinečnou možnost setkání nelékařů a diskusi nad aktuálními tématy. Pořadatelé kongresu a konference doufají, že v příštím roce bude úspěšně uskutečněn i další ročník této vzdělávací akce

 

---

PhDr. Mgr. Jitka Krocová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií ZČU v Plzni

 

• tisk
• předplatit si