Využití supraglotické pomůcky v řešení neodkladných stavů v praxi

Aplikace vnitřních směrnic a standardů každého zdravotnického zařízení slouží k zajištění nastavené kvality poskytované péče, na kterou je v současnosti kladen velký důraz. V případě kardiopulmonální resuscitace se osvědčila pomůcka k zajištění dýchacích cest, která je implementována do praxe prostřednictvím edukace nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP) jak v teoretické výuce, tak i v praktické aplikaci při řešení neodkladných stavů v praxi.

Bezpečnosti a kvalitě při poskytování zdravotní péče je v současnosti věnována velká pozornost, která souvisí s deklarovanými závěry mezinárodních výzkumů, jež uvádějí, že 7 až 11 % hospitalizovaných pacientů je poškozeno při poskytování zdravotní péče (MZ, 2010).

Trendem posledních desetiletí je soustavné zvyšování nároků na kvalitu péče ve zdravotnických zařízeních (Plevová, 2012; Škrdla, 2008). Způsoby hodnocení kvality zdravotních služeb byly definovány v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb byly deklarovány ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví z října 2015, kde se touto tematikou zabývá standard 1.2. Řešení neodkladných stavů (Věstník MZ, 2015).

Významným indikátorem kvality poskytovaných zdravotních služeb je udělení a obhájení akreditace, kterou Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace, získala při akreditačním šetření na konci roku 2008 a opakovaně reakreditovala v prosinci 2014. V akreditačních standardech pro nemocnice, vydaných s účinností od 1. ledna 2014 je stanoveno, že každá nemocnice zavede účinný postup provádění kardiopulmonální resuscitace (KPR), včetně organizačního zabezpečení. Doporučuje nemocnici vytvoření vlastních vnitřních předpisů, které stanoví, jaké přístroje, zdravotnické prostředky a léky má daná nemocnice v případě KPR k dispozici. Zároveň stanoví frekvenci a rozsah školení jednotlivých skupin zaměstnanců (Marx, Vlček, 2009).

V Nemocnici Jihlava jsou v oblasti KPR aplikovány vnitřní řízené dokumenty, jednak metodické pokyny (MP), jednak standardy ošetřovatelské péče (SOP). Jedním z řízených dokumentů je MP/029 Zajištění kardiopulmonální resuscitace, který specifikuje povinnosti zdravotnického zařízení v rozsahu školení a metodice postupu KPR.

Nedílnou součástí dnešního lékařství a ošetřovatelství je proces edukace. Pojem edukace (z latinského educo, educare – vychovávat, vypěstovat) vyjadřuje šířeji chápaný proces výchovy a vzdělávání. Jejím cílem je nejen získávání určitých vědomostí a poznatků, ale i dosažení určité změny v chování klienta (Juřeníková, 2010). V případě KPR je edukace zaměřena nikoli na klienta – pacienta, ale na ošetřovatelský personál v rámci rozšíření a podpory kompetencí NLZP.

Povinnost poskytnout první pomoc a zahájit kardiopulmonální resuscitaci má každý zdravotnický pracovník danou zákonem, v případě nezahájení KRP může být hnán k trestné odpovědnosti (Prudil, 2006). Je tedy v zájmu každého lékařského i nelékařského zdravotnického pracovníka být proškolen v poskytování první pomoci. Opakované proškolování NLZP v praxi je metodicky vedeno podle standardů ošetřovatelské péče a je vedeno všeobecnými sestrami – specialistkami z ARO. Všechny mají kompetence k zavádění pomůcek k zajištění dýchacích cest, vyplývající z legislativních norem, a způsobilost rozšířenou absolvováním certifikovaného akreditovaného kurzu Zajištění dýchacích cest.

Souprava I-gel k resuscitaci
fota: firma Intersurgical

Efektivitu pomůcky I-gel potvrzují i studie

V rámci kontinuálního proškolování NLZP jsme se rozhodly zavést kromě teoretické látky i praktický nácvik zavádění pomůcky I-gel k zajištění dýchacích cest na modelu. Vedly nás k tomu dobré zkušenosti v anesteziologické praxi a rovněž skvělé teoretické reference z využití při resuscitaci do příchodu resuscitačního týmu (Larkin et al., 2012) i doporučení mezinárodních organizací, které se zabývají standardy pro resuscitaci (Resuscitation Council, 2008).

V současné době existuje více než 200 publikovaných studií a kazuistik o efektivitě této pomůcky, především o jejím snadném použití (Gabbott, Beringer, 2007) a kratší době zavedení do příchodu resuscitačního týmu (Leventis et al., 2014). Pomůcka I-gel je poměrně nová a inovativní supraglotická pomůcka k zajištění dýchacích cest, především v urgentních situacích (Gabbott, Beringer, 2007). S úspěchem se využívá již deset let v celkové anestezii v indikovaných případech. Kladem této pomůcky je absence nafukovací manžety, což je předpokladem snadnějšího a jednoduššího zavádění a tím eliminace stresu personálu při výskytu neodkladné situace (Wharton et al., 2008). V současnosti existuje velký výběr modifikací pomůcek k zajištění dýchacích cest, avšak v řadě zahraničních studií byla ověřena efektivita I-gel. Především kratší doba zavedení I-gel oproti jiným typům těchto pomůcek (Park et al., 2015) a vysoká míra úspěšnosti (v 93 %) zavedení u záchranářů (Ducket et al., 2013) a dokonce v 99 % u všeobecných sester a lékařů (Larkin, 2012).

Pomůcka je vyrobena z termoplastického materiálu určeného pro použití ve zdravotnictví, který je měkký a transparentní. Tato pomůcka je zrcadlovým otiskem hltanových, hrtanových a laryngeálních struktur, její hrot naléhá na uzávěr epiglottis a měkká nenafukovací manžeta velice dobře utěsní dýchací cesty bez rizika poranění sliznice v místě utěsnění. Konektor má standardní velikost pro spojení s anesteziologickým okruhem i s AMBU-vakem. Pro správné uložení je viditelná černá linka, která by optimálně měla být uložena mezi zuby pacienta. Navíc obsahuje integrální gastrický kanál, který v případě regurgitace slouží k odsávání žaludečního obsahu. Masku je možné mít jako samostatnou pomůcku pro anestezii anebo jako tzv. kit neboli soupravu pro resuscitaci, která kromě této pomůcky obsahuje i hydrogel, upevňovací popruh a odsávací katetr. I-gel O2 Resus Pack je k dispozici ve třech velikostech pro dospělé, podle mezinárodních doporučení je za nejuniverzálnější velikost doporučována velikost č. 4 (Larkin et al., 2012, Gatward et al., 2008).

Podle doporučení výrobce, firmy Intersurgical, „lze pomůcku zavádět během resuscitace nemocného v bezvědomí při ošetření zdravotnickým personálem, který je patřičně vyškolen v technikách a použití pomůcek pro zajištění průchodnosti dýchacích cest“. Opakované individuální proškolování je možné po domluvě na lůžkové stanici ARO nebo na Centrálních operačních sálech.

Přes počáteční nedůvěru jsme od všeobecných sester získaly pozitivní ohlas na použití pomůcky I-gel v případě resuscitace, který potvrdila i zpětná vazba od resuscitačního týmu ARO.

Mgr. Petra Kourková, Nemocnice Jihlava, p. o.; VŠPJ, Katedra zdravotnických studií
Věra Čermáková, Nemocnice Jihlava, p. o.

Literatura:

1. Duckett J, Fell P, Han K et al. Introduction of the I-gel supraglottic airway device for prehospital airway management in a UK ambulance service. Emerg Med J. 2014;31:505–507

2. Gabbott DA, Beringer R. The iGEL supraglottic airway: a potential role for resuscitation? Resuscitation. 2007;73(1):161–162. Epub 2007 Feb 7

3. Gatward JJ, Cook TM, Seller C et al. Evaluation of the size 4 i-gel airway in one hundred non-paralysed patients. Anaesthesia. 2008;63:1124–1130

4. Juřeníková P. Základy edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada Publishing, 2010. s. 80. ISBN 978-80-247-2171-2

5. Larkin CB, D’Agapeyeff A, King BP et al. Igel supraglottic airway use during hospital cardiopulmonary resuscitation. Resuscitation. 2012;83(6):e141. [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://www.intersurgical.com/info/resuscitation-evidence

6. Leventis C, Chalkias A, Sampanis M et al. Emergency airway management by paramedics: comparison between standard endotracheal intubation, laryngeal mask airway and igel. Euro Journal Emerg Medic. 2014;21(5):371-373

7. Marx D, Vlček F. Národní akreditační standardy pro nemocnice. Praha: Tigis, 2009. s. 168. ISBN 978-80-903750-6-2

8. Minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. In: Věstník MZ. Praha, 2015, částka 16. ISSN 7601-5016

9. Park SK et al. Comparison of the I-Gel and the Laryngeal Mask Airway Proseal during General Anesthesia: A Systematic Review and Meta-Analysis. PLoS ONE [online]. 2015;10(3):1–12 [cit. 2016-05-29]. DOI: 10.1371/journal.pone.0119469. ISSN 19326203

10. Plevová I. et al. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2012. s. 304. ISBN 978-80-247-3871-0

11. Portál MZČR. Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/KvalitaABezpeci/dokumenty/hodnoceni-kvality-a-bezpeci-zdravotnich-sluzeb_7595_2919_29.html

12. Prudil L. Základy právní odpovědnosti ve zdravotnictví. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006. s. 77. ISBN 80-7013-433-X

13. Škrla P, Škrlová M. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 200. ISBN 978-80-2472616-8

14. UK Resuscitation Council Advanced Life Support Guide (5th Edition). Revised June 2008

15. Wharton NM, Gibbison B, Gabbott DA, et al. I-gel insertion by novices in manikins and patients. Anaesthesia 2008;63:991-5

16. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. [online]. [cit. 2016-05-28]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=75500&nr=372~2F2011&rpp=15#local-content

 

• tisk
• předplatit si