Přinese systém vzdělávání 4 + 1 více sester do zdravotnictví?

Návrh novely zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, který schválila vláda ČR na svém zasedání 27. června 2016, míří k prvnímu čtení do Poslanecké sněmovny. Ta by se jím měla zabývat už během své zářijové schůze.

Podle ministra zdravotnictví ČR MUDr. Svatopluka Němečka, MBA (ČSSD), je cílem tohoto návrhu umožnit stabilizaci systému kvalifikačního vzdělávání při zachování jeho kvality tak, aby se absolventi mohli co nejdříve zapojit do praxe. Nový zákon by měl kromě jiného rozšířit možnost získání odborné způsobilosti pro výkon povolání všeobecné sestry zkráceným studiem na vyšších odborných školách, a to pro zdravotnické pracovníky profesí zdravotnický asistent (nově nazývaný praktická sestra), porodní asistentka a zdravotnický záchranář. Měl by zrušit i stávající kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání, neboť podle ministra zdravotnictví se tento systém ukázal jako neefektivní.

Nový zákon by měl také umožnit vykonávat povolání praktické sestry (dosud zdravotnického asistenta) bez odborného dohledu, což má usnadnit začlenění absolventů tohoto oboru do pracovních multidisciplinárních týmů v praxi. Novela zákona také počítá s rozšířením možnosti získání odborné způsobilosti pro výkon povolání dětská sestra zkráceným studiem na vyšších odborných školách a u magisterského vzdělávání v oboru fyzioterapie se stanovením statutu specializačního vzdělávání. Dále by se měla podle ministerstva zdravotnictví s novelou zákona odstranit i podmínka specializované způsobilosti pro výkon povolání bez odborného dohledu u povolání radiologického asistenta, který získal způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších právních předpisů (střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou na SZŠ), a odstranit by se měla i podmínka tří let pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu u skupiny zdravotnických pracovníků, kteří získali odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání studiem střední zdravotnické školy podle dřívějších právních předpisů. Cílem tohoto kroku je podle ministra zdravotnictví MUDr. S. Němečka, MBA, umožnit těmto zdravotnickým pracovníkům snazší návrat do povolání.

Pokud by novela zákona prošla a vstoupila v platnost, počítá ministerstvo zdravotnictví s nabytím její účinnosti už od září roku 2017. Do té doby se chce ministerstvo zdravotnictví vypořádat s chybějícím personálem pomocí tzv. „institutu odstranění tvrdosti zákona“, což znamená, že může schválit výjimku ze zákona a umožnit tak výkon nelékařského zdravotnického povolání i těm osobám, které nesplňují požadavky stávajícího zákona, který pro výkon řady ošetřovatelských povolání vyžaduje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. „Od roku 2014 do 26. 8. 2016 obdržel ministr zdravotnictví 275 žádostí, 144 z nich vyhověl,“ uvádí v tiskové zprávě ministerstvo. „Většina žádostí přišla od lidí, kteří v oboru pracují již desítky let, ztráta zaměstnání by pro ně znamenala vážné existenční problémy. Kromě sociálního otřesu bychom tak přišli o erudované zdravotnické pracovníky, kterých je nedostatek. Nevidím tedy důvod, proč v těchto specifických případech žádostem nevyhovět,“ vysvětluje ministr MUDr. Svatopluk Němeček, MBA.

mhe s využitím tz MZ ČR

---

Anketa

Změna systému kvalifikačního vzdělávání všeobecných sester na tzv. model 4 + 1, s nímž počítá novela zákona č. 96/2004 Sb. a který spočívá v tom, že absolventi střední zdravotnické školy by mohli získat kvalifikaci všeobecné sestry absolvováním jednoletého nástavbového studia na vyšší odborné škole, budí nejen mezi sestrami značné emoce. Několika vybraným osobnostem českého zdravotnictví jsme proto položili otázku:

Myslíte si, že zavedení vzdělávacího systému 4 + 1 vyřeší aktuální nedostatek sester v českém zdravotnictví?

 

MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, ministr zdravotnictví ČR

Řekl bych, že to není všespasitelná změna, nicméně společně s finančním ohodnocením je to podle mě dobrý signál pro sestry, aby do této profese šly.

 

Mgr. Alice Strnadová, MBA, ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Ministerstva zdravotnictví ČR, hlavní sestra ČR

Na úvod bych chtěla uvést, že na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil je v poslední době poukazováno prakticky ve všech odvětvích, terciární sféru nevyjímaje. Nedostatek zdravotnického personálu je problémem evropským a potažmo i světovým. Pokud jde o naše zdravotnictví, tato situace se vyhrotila v poslední době a je důsledkem dlouhodobě neřešených problémů ošetřovatelství. Osobně se domnívám, že pokud chceme mít dostatek kvalifikovaných pracovníků včetně sester, je nutné učinit celou řadu opatření, zejména však změnit jejich pracovní podmínky, včetně systému práce, zlepšit jejich ohodnocení a vytvořit předpoklady pro nastavení systému sociálních jistot. Je ale také zapotřebí zlepšit mediální obraz sestry, aby se tato profese stala přitažlivější.

Na řadě výše uvedených opatření Ministerstvo zdravotnictví ČR intenzivně pracuje a jedním z důležitých kroků je i připravovaná novela zákona č. 96/2004 Sb. a dalších prováděcích předpisů. Cílem této novely je především zkvalitnění stávajícího systému vzdělávání zdravotnických asistentů, všeobecných sester a dětských sester. Očekáváme, že se vzdělávání zkrátí a že se jasně vymezí rozsah činností, které budou dané kategorie zdravotnických pracovníků vykonávat samostatně. V současné době se projednávají návrhy na vymezení kompetencí zdravotnického asistenta (nově praktické sestry), které budou moci vykonávat bez odborného dohledu lékaře, všeobecné sestry, bez indikace nebo na základě indikace. Současně jsou také zahájeny práce na úpravě vzdělávacích programů. Samozřejmě je nutné, jak uvádím výše, hledat také cesty k udržení stávajících zdravotnických pracovníků, včetně pomocného personálu, kteří v systému zdravotnictví působí, a hledat cesty, jak získat zpět ty, kteří odešli za lepšími pracovními podmínkami s lepším finančním ohodnocením.

 

PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester (ČAS)

Podle České asociace sester problém nedostatku sester nevyřeší zkrácení délky jejich studia. Domníváme se, že problém s nedostatkem sester nevyřeší zkrácení délky jejich studia. Naopak se obáváme negativních důsledků, které by kratší vzdělávací systém mohl přinést – ať už jde o omezení pravomoci sester, nebo o zhoršení zdravotní péče o pacienty. Je třeba si uvědomit, že zkrácení délky pomaturitního studia ze tří na jeden rok jde proti současným trendům, kde se naopak odborná způsobilost všeobecných sester zvyšuje a podporuje.

Je třeba si uvědomit základní fakt – střední zdravotnická škola není stejná, jako byla před dvaceti lety. Ani práce všeobecné sestry není stejná. Dnes je to vysoce kvalifikovaná práce, která na sestry klade opravdu vysoké nároky. Používají se sofistikovanější technologie, modernější přístroje, nové metody. Sestry vykonávají stále složitější úkony, přebírají některé kompetence lékařů. A právě tříleté pomaturitní studium je na toto náročné povolání kvalitně připravuje.

Mnohem palčivějším problémem, který dlouhodobě trápí české zdravotnictví a je příčinou odchodu sester do zahraničí či zcela mimo obor, je jejich nedostatečné finanční ohodnocení. Vidina nesmírně náročné, ale nedoceněné práce pak v posledních letech vede i k menšímu zájmu studentů o tento obor.

 

Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR

Osobně bych se chtěla nejprve vyjádřit k tomu, k čemu změna, která je představována jako zásadní řešení akutního nedostatku zdravotnického personálu, a zvláště sester, nepovede. Problém, který má kořeny jinde, zkrácení doby studia nemůže vyřešit a nevyřeší. Odbory již čtyři roky opakovaně a na všech fórech upozorňují, že se ve zdravotnictví zhoršují pracovní podmínky a že sestry z nemocnic vyhání jejich frustrace, přepracovanost, nedostatečné finanční ohodnocení a enormní fyzická a psychická zátěž. Většina českých nemocnic je nastavená na minimální personální standardy, a to je hlavním problémem. Nízké náklady za poskytovanou zdravotní péči v kontextu úspor dopadly nejvíce na zaměstnance. Chyběly peníze na provoz, tak se našlo řešení ve snížení počtu personálu. Legislativa to umožnila a plody, které byly zasety v roce 2012, sklízíme dnes. V extrémních podmínkách, kdy se jedna sestra stará o 30 a více pacientů, se dá pracovat pouze určitou dobu. Člověk obecně potřebuje k životu (a to i k pracovnímu) jistotu, řád a výhled, že se situace, pokud je špatná, zlepší. Jistota a výhled sestrám chybějí. Pokud absolventka zdravotnické školy dostane v nemocnici nižší nástupní mzdu než v obchodním řetězci, není šance na zlepšení. A to je také jeden z důvodů, proč nejsou a nebudou sestry. A co přinese změna systému vzdělávání obecně? Existuje několik zahraničních studií, které se zaměřily na kvalitu poskytované zdravotní péče a které jednoznačně prokazují, že pokud má sestra vyšší vzdělání, je péče o pacienta kvalitnější.

 

MUDr. David Marx, Ph.D., ředitel Spojené akreditační komise, o. p. s.

Navzdory tomu, že ministerstvo zdravotnictví bylo asi při návrhu změn vzdělávacího systému vedeno dobrými úmysly, se obávám, že tato změna nedostatek zdravotních sester nevyřeší, naopak se domnívám, že bude mít negativní dopad na kvalitu a bezpečí ošetřovatelské péče. 

Podle mého názoru je primárním důvodem, proč sestry odcházejí (zejména, ale nejen) z nepřetržitého provozu, jejich nedostatečné finanční ohodnocení, které dnes neodpovídá ani jejich požadovaným znalostem a dovednostem, ani požadovanému pracovnímu vypětí.

Vzhledem k tomu, že se ve zdravotnictví dennodenně objevují nové poznatky, zavádějí nové technologie a nová léčiva, je logické, že se požadavky na vzdělávání zdravotní sestry (jak pregraduální, tak celoživotní) spíše zvyšují – je tomu tak ve většině rozvinutých států světa. Je prokázáno, že sestra tráví s hospitalizovaným pacientem mnohonásobně více času než lékař – má tedy příležitost včas identifikovat změny zdravotního stavu (i varovné) a reagovat na ně. I proto by mělo být její vzdělání co nejaktuálnější a co nejhlubší. To zkrácený model neumožní, protože do redukovaného časového prostoru se logicky vejde menší rozsah informací, praxe, nácviku postojů. Argumentaci, že stávající sestry – čtyřicátnice či padesátnice – také absolvovaly jen čtyřleté studium na SZŠ a pracují velmi dobře, nepokládám za relevantní – proto, aby nyní dobře pracovaly, musely projít řadou doplňovacích kurzů a profesního vzdělávání. Se znalostmi získanými k maturitě by v moderním ošetřovatelství rozhodně nevystačily. Myslím si, že zkrácení rozsahu vzdělávání zdravotních sester je v rozporu s trendem v rozvinutých státech a že ve svém výstupu nezajistí přiměřeně kvalifikované profesionály a profesionálky, počet zdravotních sester v praxi (jak již jsem uvedl) může stabilizovat jednak jejich lepší finanční hodnocení a současně jasné stanovení jejich odborných kompetencí. Kvalifikovaná zdravotní sestra není „malý doktor“, ale odborník ve svébytném oboru, schopný kromě spolupráce v týmu samostatně identifikovat a řešit některé problémy – takový odborník musí být nepochybně přiměřeně připraven kvalitním a dostatečně dlouhým vzděláním. 

 

Bc. Tomáš Válek, DiS., předseda Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků (POUZP)

Navrhované řešení změny vzdělávání všeobecných sester je z pohledu POUZP i dalších odborníků ve zdravotnictví nesystémové řešení, které do systému nepřinese větší počet všeobecných sester. Současné zdravotnictví potřebuje vysoce erudovanou všeobecnou sestru, neboť v průběhu posledních několika let byla právě na sestry přenesena část kompetencí lékařů. Změna, která má ze současných zdravotnických asistentů udělat během jednoho školního roku plně erudovanou všeobecnou sestru, přináší víc než obavy, zda toto vzdělání bude natolik kvalitní, aby nevedlo ke zhoršení ošetřovatelské péče. Navrhovaná změna počítá s uznáním stovek hodin odborné přípravy a praktického výcviku. Rozdíl mezi vzděláním současného zdravotnického asistenta a všeobecnou sestrou činí 2200 hodin teoretické a praktické přípravy, které se smrsknou do jednoho vzdělávacího roku.

Problém nedostatku sester je samozřejmě způsoben multifaktoriálně, jednak jsou to platové podmínky, kdy ve srovnání s vyspělými státy Evropy je práce všeobecných sester násobně podhodnocena, dále jsou to samozřejmě podmínky pro výkon povolání, možnosti vzdělávání, seberealizace a prestiž povolání. Snížení podílu nedostatku sester lze částečně kompenzovat reorganizací ošetřovatelského týmu. V současné době je ošetřovatelská péče postavena především na výkonu všeobecných sester, ale máme zde řadu dalších povolání, která by měla být aktivně zapojena. Pokud bude sestaven komplexní ošetřovatelský tým, složený ze všeobecných sester, zdravotnických asistentů, ošetřovatelů a sanitářů, jsme schopni nedostatek personálu částečně eliminovat.

A to se dostáváme do dimenze efektivity péče. Současný trend přináší vysoké administrativní zatížení, které lze v době moderních digitálních technologií zefektivnit, digitalizovat atd. Všeobecné sestry jsou „zneužívány“ k řadě úkonů, které nemají s ošetřovatelskou péčí nic společného, bavíme se o třídění prádla, doprovod soběstačných pacientů na vyšetření, odnos biologického materiálu do laboratoří, úklid atd. Efektivita moderní ošetřovatelské péče přitom tkví v multioborovém týmu, kde každý článek vykonává své dovednosti na základě kompetencí a zodpovědnosti za adekvátní platové ohodnocení.

Částečným řešením chybění nedostatku všeobecných sester je tedy zefektivnění jejich práce, adekvátní platové ohodnocení a zlepšení pracovních podmínek. Všeobecná sestra je nositelem ošetřovatelské péče, je partnerem lékaře a takto by k ní mělo být přistupováno.

 

PhDr. Hana Svobodová, Ph.D., přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK v Praze

Myslím, že problém s nedostatkem sester není v jejich vzdělávání. Jedním z důvodů „úniku“ sester z nemocniční sféry je, že od 90. let vznikaly díky restrukturalizaci zdravotní a sociální péče agentury domácí péče, soukromé ordinace lékařů, sociální zařízení poskytující i zdravotní péči, zařízení se specifickým zaměřením (hospice, zařízení pro péči o nemocné s demencí apod.), kde právě počet sester narostl o desítky tisíc.

Další odliv sester je do jiných odvětví, odchod do zahraničí, a to ne vždy z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení, ale jak samy sestry uvádějí, důvodem jsou nedobré vztahy na pracovištích a neustálé přetěžování za neadekvátní odměnu. Respekt k povolání sestry, adekvátní finanční ohodnocení a nepřetěžování jsou významnými faktory, které ovlivňují již samotný výběr profese a později setrvání v ní. A to by měly být impulzy k systémovému řešení, které hrají již významnou roli v rozhodování o studiu a poté výběru pracovního místa, a nikoliv snížení počtu let studia. Tato změna bude mít dopad na kvalitu poskytované péče, způsobí chaos ve vzdělávání sester a odklon od evropského trendu.

 

• tisk
• předplatit si