Umírání bylo tématem odborné konference Společná cesta

„Jak zvládat emočně náročné situace ve zdravotnické profesi“ byl podtitul konference s názvem Společná cesta, která se konala ve středu 3. června 2015 v síni Coriových, posluchárně 1. lékařské fakulty Univerzity Karlově v Praze. Pořádaly ji Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN), Česká asociace sester (ČAS) – sekce managementu a sekce traumatologicko-ortopedická.

Zaplněnou posluchárnu přivítali za 1. LF UK a VFN v Praze náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA, a prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA. V předsednictvu zasedly vedoucí odboru vzdělávání VFN v Praze Mgr. Zuzana Máchová, odborná garantka vzdělávání NZP PhDr. Dagmar Škochová, MBA, a Anna Chrzová.

Všechny přednášky, jak už název konference napovídal, se týkaly problematiky umírání, doprovázení umírajících a smrti. Velmi zajímavá byla přednáška JUDr. Krejčíkové, Ph.D., která pohovořila o tématu dříve vyslovených přání. Nejen o hospicích a péči, kterou poskytují, ale i o významu humoru v povolání zdravotníka promluvil ředitel Hospice sv. Jana Neumanna, o. p. s., v Prachaticích PhDr. Robert Huneš. Na něj skvěle navázal MUDr. Radkin Honzák, CSc., který, byť hovořil o problematice thanatologie, dokázal svým osobitým přednesem a humorem posluchače několikrát rozesmát. Upozornil mj. na nejčastější chyby, kterých se zdravotníci v komunikaci s pozůstalými dopouštějí. Varoval například před používáním eufemismů typu: „Bohužel, pacient odešel…“ apod. Zdravotníci by se v takovém případě měli podle jeho slov vyjadřovat jasně, empaticky, smutnou zprávu sdělit pacientovým blízkým v klidu a v ústraní, nechat jim dostatek času na dotazy a umožnit jim podívat se na zemřelého. „Nikdy neříkejte věty typu: Mohlo to být horší. Vím, jak se cítíte, nebo dokonce Nejlepší je zapřáhnout se do práce… a podobně,“ varoval. Právě nesprávná komunikace zdravotníků je podle jeho slov nejčastější příčinou stížností a žalob ze strany příbuzných na zdravotnická zařízení. Svou přednášku pak zakončil úryvkem z básně Jaroslava Seiferta Noc: „Ať se kam chce člověk vrtne, smrt ho ovane. Všichni spí už, jenom smrt ne, jenom ona ne.“

Po přestávce vystoupila vrchní sestra Gynekologicko-porodnické kliniky U Apolináře Hana Rittsteinová, která si připravila přednášku o tom, jak se na tomto pracovišti měnila během času péče a přístup k pacientkám, které porodily mrtvé dítě. Zamýšlela se například nad pocity sester, které s pacientkou její tragédii prožívají.

Závěr konference patřil přednášce doc. PhDr. Dr.phil. Laury Janáčkové, CSc., která mluvila o komunikaci s onkologickým pacientem a jeho rodinou. Upozornila na to, že v současné době prakticky neexistuje psychoterapeutická podpora umírajících pacientů, protože thanatologie se na lékařských fakultách nevyučuje a v současné době je v celé ČR pouze deset psychologů, kteří se touto problematikou zabývají. Zastavila se i u otázky vnímání smrti současnou společností a pohovořila o tom, jak by se měla správně pacientovi sdělit infaustní prognóza. Zdravotník by měl především vědět, co chce sdělit, informaci podat pacientovi srozumitelně, na klidném místě, brát v úvahu jeho pocity, umožnit mu, aby se dostatečně vyjádřil, a zkontrolovat, zda pacient informaci nejen pochopil, ale i přijal. Silně emotivní přednášku proložila vlastními zkušenostmi s doprovázením mladé umírající pacientky a zakončila myšlenkou, že duše zemřelých žijí dál prostřednictvím těch, kteří je milovali.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze bude do konce letošního roku pořádat ještě tři odborné konference, o kterých se zájemci dozvědí prostřednictvím webových stránek nemocnice, České asociace sester a kalendáře akcí na webu www.florence.cz.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si