Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 3 / 2011

Screening rizika pádů v pediatrii

Datum: 7. 3. 2011
Autor: Bc. Lucie Kroutilová; Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D.; Bc. Martina Pitrová

Souhrn: Příspěvek shrnuje výsledky průzkumu, který se uskutečnil v rámci studentské grantové soutěže Univerzity Par­dubice. Cílem bylo zmapovat situaci v českých zdravotnických zařízeních, týkající se používání screeningových nástrojů pro posuzování rizika pádů v pediatrii.

Klíčová slova: pády v pediatrii – riziko – screening.

(Risk screening of pediatric falls)

Summary: The paper summarizes the results of research taking place within the framework of Pardubice University Stu­dent Grant Competition. The objective was to survey the situation in the Czech health care facilities in the area of using pe­diatric falls risk assessment instruments.

Key words: pediatric falls risk – screening.

Úvod

Pády ve zdravotnických zařízeních pa­tří k nejčastějším a nejrizikovějším mi­mořádným událostem (Škrla, 2005). Následkem pádů dochází k lehkým i těžkým zraněním, která kompliku­jí léčbu, prodlužují hospitalizaci, a tím zvyšují finanční náklady zařízení. Kro­mě toho pády negativně působí na psy­chiku pacienta (Joint Commission Re­sources, 2007). Pády se řadí mezi sledo­vané indikátory vypovídající o kvalitě a míře bezpečnosti péče poskytované v daném zdravotnickém zařízení.

V ČR i v zahraničí je věnováno mnoho pozornosti především pádům u dospělých pacientů. K pádům však dochází i v oborech pediatrie, což do­kazují statistiky České asociace sester (ČAS), která se v rámci pracovní sku­piny pro kvalitu otázkou pádů zabý­vá. Projekt s názvem Pády pacientů při hospitalizaci monitoruje pádovost jak v oborech následné péče, v oborech in­terních, chirurgických, tak i v oborech pediatrických. Probíhá od roku 2002 a v současné době je do něho dobrovol­ně zapojeno 39 zdravotnických zaříze­ní ČR (Česká asociace sester, 2008).

Příčiny pádů jsou různorodé, rizi­kových faktorů je celá řada (např. pád v anamnéze, akutní či chronické one­mocnění, vliv medikace, kvalita povr­chu a další). Škrla (2005) uvádí, že pá­dy pacientů jsou často také zaviněny pochybeními zdravotníků způsobený­mi nedostatečnou supervizí pacientů nebo nesprávným vyhodnocením ri­zika pádu.

Jednou z překážek při prevenci pá­dů v pediatrii je nedostatek screenin­gových metod, které by umožnily dě­ti s rizikem pádu identifikovat. V ČR je k dispozici několik škál pro posuzová­ní rizika pádů, avšak ty obsahují po­ložky, které často nelze u velmi malých dětí zjišťovat (např. inkontinence). O zahraničních metodách pro scre­ening rizika pádů v pediatrii se čes­ká ošetřovatelská literatura dosud ne­zmiňuje. Zahraniční guidelines dopo­ručují provádět hodnocení rizika pádů každého dítěte staršího osmi měsíců (Bowden, Greenberg, 2008).

Cíl šetření

Hlavním cílem našeho šetření bylo zjis­tit, zda je posuzováno riziko pádů u dě­tí v českých zdravotnických zařízeních (ZZ), jaké screeningové nástroje jsou používány pro hodnocení rizika pádů a zda ZZ mají vytvořeny standardy tý­kající se pádů v pediatrii. Šlo v podstatě o pilotní výzkum, který měl zmapovat situaci v České republice a připravit pů­du pro další, rozsáhlejší výzkum.

Metodika a popis zkoumaného souboru

Zvolenou metodou k získání infor­mací byl anonymní on-line dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 12 otázek. Byl určen vrchním, event. staničním sestrám dětských oddělení, které jsme kontaktovali prostřednic­tvím e-mailu. Výzkum probíhal od za­čátku července do konce září 2010. By­lo osloveno celkem 65 ZZ, z toho 27 ZZ zapojených do projektu ČAS a 38 zaří­zení, která do projektu ČAS zapojena nejsou. Z celkového počtu oslovených zařízení se do výzkumu i přes opako­vanou výzvu zapojilo pouze 18 z nich. Návratnost tedy činila pouhých 12 %. Při analýze dat jsme porovnali odpo­vědi obou skupin:

• 1. skupina = zařízení zapojená do projektu ČAS (11 ZZ),

• 2. skupina = zařízení, která nejsou zapojena do projektu ČAS (7 ZZ).

Získané výsledky z důvodu nízké návratnosti dotazníků uvádíme pou­ze v absolutní četnosti.

Výsledky výzkumného šetření

Z celkového počtu 18 zařízení uvedlo 16 z nich, že sleduje četnost pádů, a 8, že zjišťuje riziko pádů u dětských  klientů. Z grafu 1 je patrné, že četnost pádů sle­dují všechna zařízení z 1. skupiny (zaří­zení zapojená do projektu ČAS), zatím­co riziko pádů sleduje pouze 6 z nich. V rámci 2. skupiny sledovalo četnost pá­dů 5 zařízení ze 7 zúčastněných a pouze 2 zařízení odpověděla, že zjišťují riziko pádů. Podle odpovědí respondentů pá­dy u dětí zveřejňuje 13 ZZ a stejný počet ZZ také sleduje míru pádovosti jako in­dikátor kvality péče.

Graf 1. Sledování četnosti a rizika pádů

Na dotaz, jaký nástroj oslovená zaříze­ní používají ke sledování rizika pádů v pediatrii, odpověděla 4 zařízení, že používají vlastní nástroj, jedno zaříze­ní nástroj převzatý z literatury a 3 za­řízení uvedla, že používají jak svůj vlastní nástroj, tak také nástroj pře­vzatý (2 ZZ z literatury, 1 ZZ z jiného zařízení – viz graf 2).

Graf 2. Nástroj k hodnocení rizika

Dvě zařízení uvedla, že byla u použí­vaného nástroje zjišťována senzitivita a specifita a tři zařízení odpověděla, že byla zjišťována pozitivní a negativní pre­diktivní hodnota. Ostatní na tuto otázku buď neodpověděla, nebo uvedla, že neví.

Většina (13) oslovených respon­dentů považuje screening rizika pádů za důležitý a domnívá se, že by měl být standardní součástí ošetřovatelské do­kumentace. Tři zařízení považují sle­dování rizika pádů u dětí za zbytečné, dle jejich názoru by sestrám přibyl jen další dokument na vyplňování, který by je zbytečně zatěžoval a vzdaloval od pacientů. Uvádějí, že sledovat, aby se dětem nic nestalo, zajistit bezpeč­né prostředí a prevenci, je na dětských odděleních samozřejmostí. V jednom případě byla odpověď „nevím, mám o této problematice málo informací“ a v jednom dotazníku odpověď chybě­la. Znázorněno v grafu 3.

Graf 3. Názor na sledování rizika pádů v pediatrii

Dále nás také zajímalo, kolik ZZ má vypracovaný standard Prevence pá­du u dětí a standard Postup a zajištění dětského pacienta po pádu viz. graf 4.

Graf 4. Standard Prevence pádu a Postup po pádu

Z grafu 4 je patrné, že z 1. skupiny, číta­jící celkem 11 ZZ, má 5 ZZ vypracova­ný standard Prevence pádu a 3 z nich mají zároveň i standard Postup po pá­du. Z 2. skupiny mají oba standardy současně pouhá 2 ZZ (ze 7). Celko­vě shrnuto má tedy 5 ZZ oba standar­dy, 2 ZZ mají pouze standard Prevence pádu u dětí a 11 ZZ nemá žádný stan­dard týkající se pádů u  dětí.

Diskuse

Vzhledem k nízkému počtu responden­tů se nám nepodařil záměr zmapovat situaci týkající se sledování rizika pá­dů v pediatrii v ČR. Malou návratnost dotazníků přičítáme jednak zvolené metodice výzkumu (on-line dotazník a oslovování respondentů prostřednic­tvím e-mailu), jednak přetíženosti ses­ter, nedostatku času nebo neochotě za­pojit se do něčeho, co je dobrovolné a nedůležité. Překážkou mohla být také menší znalost problematiky. Důležitým zjištěním bylo, že do výzkumu se zapo­jila především zařízení akreditovaná, tedy zařízení, kde je kvalita a bezpeč­nost péče hlavním cílem.

Z našeho šetření vyplynulo, že vět­šina oslovených zařízení pády v pediat­rii sleduje, zveřejňuje a počítá míru pá­dovosti jako indikátor kvality péče, ale jen 8 z nich hodnotí riziko pádů. Je to pravděpodobně ovlivněno skutečností, že pády jako mimořádná událost pod­léhají hlášení, kdežto problematika pre­vence pádů v pediatrii je v české litera­tuře málo zmiňovaná, chybí komplex­ní informace a také validní a efektivní screeningové metody k vyhledávání ri­zikových dětských pacientů. Složitost situace ovlivňuje také představa, že pá­dy u dětí jsou v určitém vývojovém ob­dobí normou (Cooper, Nolt, 2007).

Pouze 8 zařízení z našeho sledova­ného souboru odpovědělo, že použí­vá nějaký nástroj ke sledování rizika pádů v pediatrii, přičemž pouze 3 za­řízení používají nástroj ověřený vý­zkumem. I zahraniční studie provádě­ná v USA došla k závěru, že jen necelá čtvrtina oslovených zařízení používá nástroj validizovaný výzkumem (Ja­merson et al., 2009). Používání ne­standardizovaných škál může zkres­lovat hodnocení rizika, zařazovat do rizika buď zbytečně velké procento dě­tí, nebo naopak nedostatečně riziko pádů u dětí identifikovat. Navíc šká­ly vytvářené bez důkazů doložených výzkumem mohou obsahovat zbyteč­ně mnoho položek nebo položky, které se u dětí dají těžko hodnotit. Nástro­je ověřené výzkumem však v ČR chy­bí. Zahraniční literatura (Bowden, Greenberg, 2008) doporučuje sledo­vat položky pády v posledních třech mě­sících, fyzický stav (např. operace, ver­tigo, synkopa, onemocnění), funkční status (zhoršená mobilita, hypotenze, hypoxie apod.), pomůcky (např. intra­venózní nebo močový katetr) a medi­kaci (narkóza, antikonvulziva, chemo­terapie, antihypertenziva apod.).

Většina zařízení z našeho souboru považuje screening rizika pádů v pe­diatrii za důležitý. Zajímavé je zjiště­ní, že ze ZZ zapojených do projektu ČAS uvedlo jedno ZZ, že je to zbyteč­né, a jedno „nevím“, ačkoli zrovna obě tato zařízení riziko pádů u svých dět­ských klientů zjišťují.

Závěr

Náš průzkum lze považovat pouze za pilotní šetření, které přineslo několik zajímavých výsledků z oblasti v české literatuře doposud málo zmiňované. Zdůraznit chceme především zjištění, že většina zařízení považuje screening rizika pádů v pediatrii za důležitý a že jen malá část zařízení používá validizo­vanou škálu pro hodnocení rizika pá­dů u dětí. Vzhledem k těmto zjištěním navrhujeme více se v české ošetřovatel­ské literatuře na uvedenou problemati­ku zaměřit a poskytnout sestrám do­statek informací. Dále vybrat vhodnou škálu v zahraniční literatuře či vytvořit na základě EBP (evidence based prac­tice) vlastní škálu a na národní úrovni ji validizovat. To by umožnilo předlo­žit všem zařízením v ČR jednotný, plat­ný a efektivní nástroj, který by přispěl k snižování rizik a ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče.

Bc. Lucie Kroutilová, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D. akademická pracovnice, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Bc. Martina Pitrová, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Literatura:

1. _Bowden VR, Greenberg CS. Pediatric Nur­sing Procedures. 2nd Edition. Philadephia: Lippincott Williams & Wilkins, 2008.

2. _Cooper, L, Nolt JD. Development of an Evidence-based Pediatric Fall Preven­tion Program. Journal of Nursing Carte Quality, 2007. Vol. 22, No. 2, pp. 107–112.

3. _Česká asociace sester [on-line]. 2008 [cit. 2010-11-14]. Pády. Dostupné z www: <http://www.cnna.cz/pady/>.

4. _Jamerson PA. et al. Pediatric falls: State of the Science. Pediatric Nursing, 2009, Vol. 35, No. 4, p. 227–231.

5. _JOINT COMMISSION RESOURCES. Pre­vence pádů ve zdravotnickém zařízení, cesta k dokonalosti a zvyšování kvality. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007.

6. _Škrla P. Především neublížit. 1. vyd. Brno: NCONZO, 2005.

Recenzovaly:

Mgr. Jana Kučerová, Ph.D., manažerka kvality a integrovaného systému řízení, Oblastní nemocnice Jičín a. s.

Mgr. Hana Pinkavová, MU LF, Brno-Bohunice

 
  • tisk
  • předplatit si