Nursing Times, 2010, 106, č. 32, 41, 43

Přinášíme výběr z časopisu Nursing Times, 2010, 106, č. 32, 41, 43

Komplikace těhotenství

Nursing times, 2010, 106, č. 32

KNIGHT BA, WYATT K. Barriers encountered when recruiting obese pregnant women to a dietary intervention (Překážky, s nimiž se potýkal nábor obézních těhotných žen k dietním intervencím): 20–22.

Výskyt obezity v těhotenství stoupá, a protože obezita s sebou nese významná rizika jak pro ženu, tak pro dítě, byly vyvinuty specifické doporučené postupy pro identifikaci a management klinických rizik souvisejících s obezitou, ale existuje málo důkazů o optimálních dietních intervencích pro takto ohrožené matky. Článek popisuje výsledky náboru žen do navrhovaného projektu dietních intervencí, jehož cílem je snížení incidence nadměrného přírůstku hmotnosti během těhotenství a jenž je zaměřen na matky, které mají na začátku těhotenství zvýšený index tělesné hmotnosti (BMI). Byly identifikovány ženy na začátku těhotenství (8–10 týdnů) s BMI ≥ 30 a těm byla nabídnuta možnost zapojit se do projektu, který se zaměřil na poskytování specifických dietních rad a další motivační podporu při pravidelných návštěvách poradny pro těhotné. V průběhu 4 měsíců bylo pro studii získáno 25 z celkového možného počtu 172 žen, což je 14,5 %. Pro strategii náboru byly nejdůležitějším prvkem porodní asistentky, ale velká část z nich uváděla osobní a profesní důvody své neochoty bavit se s těhotnými ženami o problému obezity v těhotenství přímo. Byl učiněn závěr, že nábor pro tuto studii a jakoukoliv budoucí studii intervencí při obezitě je problematický vhledem k pociťované citlivosti tématu obezity v těhotenství a následnému diskomfortu, který pociťují porodní asistentky, když mají toto téma otevřít.

Nursing times, 2010, 106, č. 41

ANDERSON A. How to support women to manage their weight before, during and after pregnancy (Jak pomáhat ženám, aby si udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost před otěhotněním, během těhotenství a po porodu): 19.

Tento článek seznamuje čtenáře s doporučeními britského Národního institutu pro klinickou kvalitu (NICE), zaměřenými na intervence k dosažení přiměřené tělesné hmotnosti u žen v reprodukčním věku. Řešení otázek tělesné hmotnosti je úkolem zdravotních sester a dalších pracovníků v primární péči a rovněž porodních asistentek. Ti všichni musí vést ženy k tomu, aby dbaly na správný výběr potravin a nápojů a aby zvyšovaly svou tělesnou aktivitu. V poslední době se zvyšuje počet obézních obyvatel. Nedávné údaje naznačují, že asi polovina žen na začátku těhotenství má nadváhu (BMI ≥ 25) a 16 % z nich je obézních (BMI ≥ 30). NICE doporučuje, aby zdravotníci poučili ženy, které zamýšlejí otěhotnět a mají BMI ≥ 30, o zdravotním přínosu snížení hmotnosti a rizicích obezity. Před těhotenstvím je také vhodné nabádat ženy, aby denně užívaly doplňky stravy s obsahem kyseliny listové. Během těhotenství je hlavním cílem vyvrátit mýtus, že těhotné ženy musí jíst za dva. Ženám je třeba vysvětlit, že sice potřebují více kalorií, ale pouze během posledního trimestru a i tehdy jim stačí asi 200 kcal denně navíc, které mohou být obsaženy ve dvou kusech ovoce a jednom krajíčku celozrnného chleba. Je také důležité sdělit ženám, že během těhotenství není vhodná redukce hmotnosti. Ženám by měly být poskytovány individualizované rady týkající se zdravé výživy a zvyšování tělesné aktivity, ale ne snižování hmotnosti. Pokud jde o zvyšování tělesné aktivity, ženy by neměly začínat s více než 15 minutami nepřetržité aktivity třikrát týdně a délku cvičení by měly prodlužovat až na 30 minut denně. Po porodu by ženy měly dostávat jasné, individualizované a ucelené rady, jak mají snižovat tělesnou hmotnost. Ženám s BMI ≥ 30 by měl být nabídnut strukturovaný program redukce hmotnosti nebo doporučení k dietologovi či jinému odborníkovi, aby získaly informace, motivaci a podporu pro redukci hmotnosti před dalším otěhotněním.

Nursing times, 2010, 106, č. 43

MULHAIR L, FIELDING R. How to effectively manage hypertensive disorders in women who are pregnant (Jak zvládnout hypertenzi u těhotných žen): 19.

NICE nedávno vydal doporučené postupy pro porodní asistentky, všeobecné praktické lékaře a porodníky, jak nejlépe pečovat o ženy, které v těhotenství trpí hypertenzí nebo jsou jejím vznikem ohroženy. Hypertenze je nejčastější komplikací těhotenství a vyskytuje se zhruba u 10 % těhotných. Preeklampsie je jednou z hlavních příčin mateřské a fetální morbidity a mortality. Je spojena také s růstovou retardací plodu, nízkou porodní vahou plodu, předčasnými porody a syndromem respirační tísně. Mezi symptomy preeklampsie patří silná bolest hlavy, nevolnost, zvracení, náhlé otoky obličeje, rukou nebo nohou. Dokument definuje chronickou hypertenzi, gestační hypertenzi, mírnou, střední a těžkou hypertenzi a také mírnou, střední a těžkou formu preeklampsie. v rámci těchto definic přináší také příslušné hodnoty TK a možnosti terapie hypertenze v zařízeních primární a akutní péče. Faktory, které zvyšují riziko vzniku hypertenze v těhotenství: první těhotenství, věk nad 40 let, BMI ≥ 35 při první návštěvě poradny, interval mezi těhotenstvími delší než 10 let, preeklampsie v rodinné anamnéze a vícečetné těhotenství.

Hlavní doporučení: poraďte ženám, které trpěly preeklampsií, aby si před dalším těhotenstvím udržovaly přiměřenou tělesnou hmotnost. Informujte ženy s hypertenzí, které plánují otěhotnění, že ACE inhibitory a blokátory angiotenzinu II na úrovni receptorů (používané ke snižování TK u netěhotných žen) mohou zvyšovat riziko vrozených vad, pokud je žena užívá v těhotenství. Poraďte ženám se středním nebo vysokým rizikem vzniku preeklampsie, aby od 12. týdne těhotenství až do porodu užívaly každý den 75 mg aspirinu, čímž by se mělo snížit riziko rozvoje gestační hypertenze. Nabídněte ženám s hypertenzí nebo preeklampsií balíček péče, který zahrnuje hospitalizaci, antihypertenzní léčbu, měření TK, krevní testy a vyšetření proteinurie. Ženy s nekomplikovanou chronickou hypertenzí by se měly snažit o to, aby si udržely TK pod hodnotou 150/100 mm Hg, jejich diastolický tlak by neměl klesnout pod 80 mm Hg. Antihypertenzní léčba bude záviset na předchozí léčbě, charakteru jejích vedlejších účinků a teratogenicitě. Tento dokument nedoporučuje k prevenci vzniku gestační hypertenze užívání potravinových doplňků – např. česnek, rybí tuk, magnézium nebo antioxidanty, jako jsou vitaminy C a E.

Mgr. Libuše Dobrovodská (dobrovodska.l@centrum.cz)

 

• tisk
• předplatit si