Jak potřebná je prevence pracovního násilí?

Na otázku v titulku odpoví malé srovnání výsledků výzkumů výskytu pracovního násilí z roku 2004 a 2010, které vám nabízíme v tomto článku.

První výzkum na téma prevence pracovního násilí v naší republice proběhl v roce 2004 v rámci projektu Phare, jehož nositelem byl tehdejší Institut zdravotní politiky a ekonomiky. Spoluřešiteli byli Výzkumný ústav bezpečnosti práce a Odborový svaz zdravotnictví sociální péče ČR. Výzkum probíhal na celém území České republiky, bylo rozesláno 2 500 dotazníků s návratností 51 % (1 286 ks). Respondenty byly převážně ženy 83 % (1 061 osob), ve věku 45–54 let.

Rozsah projektu v r. 2010

V roce 2010 nebyla do výzkumu zahrnuta Praha, vzhledem k financování z Evropských sociálních fondů, operační výzvy Lidské zdroje a zaměstnanost, která to neumožňovala Nositelem projektu a zadavatelem výzkumu z roku 2010 je Českomoravská konfederace odborových svazů společně s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR a spoluřešitelem je Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů společně s Unií zaměstnavatelských svazů ČR. V roce 2010 bylo rozesláno 1 500 dotazníků s návratností 74 %. I zde byly nejčastěji respondenty ženy (78 %) ve věku 45–54 let, 30 % se středoškolským vzděláním. Oba výzkumy probíhaly anonymně a bylo k nim využito dotazníku WHO, který můžete nalézt na internetových stránkách této organizace www.WHO.int. Tento dotazník však byl upraven a přizpůsoben potřebám českého prostředí. Osloveni byli pracovníci jak soukromých, tak státních institucí z oblasti zdravotní i sociální péče.

Násilí na pracovištích přibývá a málokdy se jím někdo zabývá

Výsledky obou šetření ukázaly, že míra rizika pracovního násilí v zařízeních sociální péče a zdravotnictví pozvolna stoupá. Alarmující však je, že z dalších výsledků obou šetření vyplývá, že v cca 90 % se těmito případy na pracovištích nikdo nezabývá, a tak pro většinu pachatelů nemá jejich jednání žádné důsledky, což je pro oběti značně frustrující.

Časté jsou také případy, kdy se oběť obrátí na své nadřízené a ti jí nedají žádnou podporu; naopak se oběť stává nepohodlnou pro své okolí a je vystavena ještě většímu stresu. Z výsledků šetření dále vyplývá, že na mnoha pracovištích stále neexistují opatření či schválené postupy pro řešení výskytu pracovního násilí. Pouze v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci existují na pracovištích vnitřní pravidla i vnější předpisy pro hlášení a řešení výskytu pracovního násilí. Tato oblast však nezahrnuje všechny jeho typy. Její zajištění úzce souvisí především s právními normami, které jasně definují povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP.

V roce 2004 bylo nejvíce obětí napadeno klientem zařízení (63 %), v roce 2010 to bylo 60 %. 13 % obětí napadl v roce 2004 i v r. 2010 vedoucí pracovník, 13 % obětí napadl jiný zaměstnanec a 9 % osoba doprovázející klienta, v roce 2010 13 %. Z výsledků šetření tedy vyplývá, že problém nelze bagatelizovat. Je rozhodně potřeba se prevencí pracovního násilí zabývat. Stoupající tendenci má fyzické i psychické násilí, přestože tato tendence není výrazná. Není nutné čekat, až se tak stane. 

Nabídka vzdělávání zdarma

Proto považujeme za velmi důležitou možnost vzdělávání zdarma z projektu ESF v problematice prevence pracovního násilí, která je určena pro řadové pracovníky i vedoucí zaměstnance zdravotnictví i sociální péče. Kurs je rozložen do čtyř modulů a je možné upravit ho dle požadavků jednotlivce i celých zařízení. Zabýváme se těmito tématy:

1. Obecná problematika násilí na pracovišti a právní souvislosti (identifikace situací, které jsou násilím na pracovišti nebo kdy je již nezbytné přivolání vnější pomoci, zajištění právního řešení atd.).

2. Psychologické aspekty násilí na pracovišti a krizová komunikace (identifikace rizikových situací a osob, tvorba návrhů vhodných preventivních opatření, nácvik adekvátní reakce při výskytu násilí, rozpoznání nežádoucích prvků v chování zdravotnických pracovníků, které zvyšují případnou agresivitu, a jejich prevence, řešení situace při chronickém výskytu násilí, zásah v krizových situacích včetně práce s obětí i s celým pracovním týmem, tvorba analýzy konkrétních mimořádných událostí).

3. Základy sebeobrany (identifikace rizikových situací a osob, navržení vhodných preventivních opatření, nácvik adekvátní reakce, bezprostřední zásah v krizových situacích).

4. Management prevence násilí na pracovišti (tvorba analýz a řízení rizik, využití sociálního dialogu, BOZP, řízení rizik a řízení kvality v prevenci násilí na pracovištích, provádění šetření v této oblasti na základě standardizovaného dotazníku a benchmarkingu, koordinace řešení mimořádných událostí v oblasti násilí na pracovištích, jejich analýza a nápravná opatření, práce s managementem rizik).

Další informace o projektu a možnostech přihlášení se do kursů naleznete na adrese www.uzs.cz pod záložkou Projekty; Posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích zejména ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb.

Mgr. et Mgr. Eva Prošková, Mgr. Kateřina Hofmannová

Ilustrační foto z archivu redakce

 

• tisk
• předplatit si