Neobvyklý případ iatrogenního poškození při poskytování zdravotní péče - KAZUISTIKA

Iatrogenním poškozením pacienta se rozumí poškození, ke kterému došlo při poskytování zdravotní péče, ať již je poskytována lékařem, sestrou, sanitářem, či jiným zaměstnancem zdravotnického zařízení, oprávněným (vzhledem ke své kvalifikaci) účastnit se na poskytování zdravotní péče.

 

Kazuistika
62letý pacient hospitalizovaný na neurologickém oddělení byl po klinickém vyšetření odeslán na vyšetření magnetickou rezonancí. To bylo plně indikované a pacient s ním souhlasil, třebaže ex post tvrdil, že nebyl poučen, že by při něm mohlo dojít k závažnému úrazu.
Na sedačce byl dopraven do předsálí vyšetřovny, kde byl poučen o tom, že má na určené místo odložit všechny kovové předměty, což bez problémů učinil. Pracovník, který vyšetření prováděl, pacienta zkontroloval, a tak bylo možné výkon zahájit. Samo vyšetření proběhlo bez problémů, pacient je snášel dobře.
Po ukončení vyšetření, kdy pacient ještě ležel na lůžku přístroje, pracovník obsluhující přístroj vyzval sanitáře, aby si pacienta převzal, a věnoval se administrativní činnosti v místnosti, kde byl přístroj. Sanitář ve snaze pacientovi co nejlépe posloužit chtěl s kovovou sedačkou zajet až k němu. Vozík jen lehce tlačil, ale pevně nedržel. V okamžiku, kdy se vozík dostal do magnetického pole přístroje, vylétl, přeletěl část místnosti a zůstal viset na přístroji, kam byl magnetem přístroje přitažen (viz obr.). Přitom také částečně narazil do pacienta, který ještě na lůžku přístroje ležel. Pacient uváděl, že byl udeřen do obličeje. Ještě na místě byl vyšetřen neurologem, pak odvezen na lůžko oddělení, kde bylo provedeno další vyšetření a s jeho souhlasem byla provedena fotodokumentace poranění. Po propuštění se dostavil do zdravotnického zařízení s požadavkem na odškodné nejméně půl miliónu korun. Svůj požadavek zdůvodnil poraněním obličeje a zejména psychickou újmou, kterou utrpěl.

Kde se stala chyba?
Šetření této příhody kvalifikované jako iatrogenní poškození pacienta prokázalo, že vyšetření bylo plně indikováno a správně provedeno. Pacient byl poučen o postupu při jeho provádění. O možnosti vzniku poranění poučen nebyl, neboť poranění při vyšetření magnetickou rezonanci je více než vzácné. Problém nastal, když se hledala chyba, která ho zapříčinila a která by měla být odstraněna. Skutečnost, že při vyšetření magnetickou rezonancí nesmí být přítomen kov, je obecně známou skutečností, která je navíc uváděna jak na žádance na vyšetření, tak i na dveřích vyšetřovny. Sanitář tedy mohl a měl vědět, že s kovovou sedačkou k přístroji nesmí. Navíc je v záznamu o nežádoucí příhodě uvedeno, že obsluhující magnetické rezonance sanitáře poučil, že s vozíkem do místnosti jezdit nemá. Sanitář však uvádí, že toto poučení nebylo slyšet pro hluk v místnosti.
Bylo chybou, že pacient, dle jeho sdělení, čekal na vyšetření po úrazu 45 minut. Další chybou bylo, že se zaměstnanci před pacientem dohadovali, jak se věc udála a kdo za co může. Negativně pacient vnímal, že hned po příhodě byla větší pozornost věnována přístroji než jeho poranění, které vnímal a později uváděl jako „hrozné poranění s trvalým zásahem do psychiky“. Při první návštěvě (bez jeho právního zástupce) uváděl, že utrpěl hrozný úraz obličeje a hlavy a psychické trauma, které ho bude provázet celý život, a poranění chrupu, které si bude vyžadovat drahou stomatologickou péči. Proto požaduje odškodné nejméně půl miliónu korun a podá trestní oznámení pro ublížení na zdraví na Policii ČR. Při dalších návštěvách již přicházel se svým právním zástupcem.

Odpovědnost má nemocnice
Z hlediska odpovědnosti se nemocnice nemohla vyvinit, neboť nežádoucí příhoda provázená škodou tam prokazatelně a nevyvratitelně vznikla, takže za škodu způsobenou zaměstnancem odpovídá. Škodu hradí zaměstnavatel, tedy zdravotnické zařízení, respektive komerční pojišťovna, se kterou má zdravotnické zařízení uzavřenu pojistnou smlouvu. Zdravotnické zařízení hradí pouze spoluúčast, jejíž výše je uvedena ve smlouvě. Zaměstnavatel pak může žádat na zaměstnanci náhradu až do výše čtyř a půl násobku platu. A tady vzniká problém. Který ze zaměstnanců pochybil tak, že za vzniklou škodu nese odpovědnost? A jak dopadl náš případ?
Díky perfektní fotodokumentaci pacient po opakovaných jednáních se svým advokátem a se zástupci zdravotnického zařízení od vymáhání odškodného upustil, neboť nedošlo k poranění, které by zdůvodnilo jeho požadavek na výši odškodného. Drobná 11 x 15 mm velká povrchní oděrka na čele, krátkodobý otok tváře a nestabilní zuby postižené paradentózou nemohly být pokladem pro podání trestního oznámení pro spáchání trestného činu ublížení na zdraví.

Poučení
• Vedoucí (v našem případě nadřízená sanitářů) by měli, jak jim ukládají předpisy, kontrolovat, zda sanitáři znají a dodržují předpisy, které se vztahují k jejich práci.
• Záznam o nežádoucí příhodě s iatrogenním poškozením pacienta je nutné provést ihned po příhodě, musí být uvedeny časové údaje a všechny rozhodné skutečnosti.
• Bez odkladu je třeba provést potřebná opatření, především vyšetření a ošetření pacienta, v záznamu musí být uveden čas vyšetření a ošetření.
• S pacientem je třeba vzniklý problém v klidu projednat, což by měl učinit vedoucí zaměstnanec oddělení a učinit o tom záznam v dekursu.

Text: JUDr., MUDr. Lubomír Vondráček, MUDr. Jiří Lisý, FN v Motole, Praha 

(lubomir.vondracek@fnmotol.cz)

Snímek zachycující sedačku přitaženou magnetickým polem k přístroji pro magnetickou rezonanci poté, co prostor opustil pacient
Foto z dokumentace případu