Co život dal a vzal… Bc. Anna Skalická, místopředsedkyně výboru sekce zdravotních laborantů ČAS

Bc. Anna Skalická, místopředsedkyně výboru sekce zdravotních laborantů ČAS

Začnu tím horším – co mi život vzal. Vzal mi zejména volný čas, který bych věnovala svým dalším zájmům, v současnosti třeba i svým vnučkám. Co
mi dal? Harmonickou a klidnou rodinu, muže, který má pro mé záliby pochopení, dva syny, se kterými mám velmi pěkný vztah, a zatím dvě krásné
vnučky. Krásnou a zajímavou životní profesi, partu kamarádů, které mám již od mládí a dosud se pravidelně scházíme, mnoho přátel po celé republice,
se kterými se nyní stýkám nejen z profesních důvodů.

Již od dětství jsem toužila stát se zdravotní sestrou. Život ale rozhodl jinak, ze zdravotních důvodů jsem si tehdy na SZŠ přihlášku podat nemohla.
Protože jsem chtěla pracovat ve zdravotnictví, obor zdravotní laborant se mi tehdy jevil jako nejlepší náhrada. Že jsem si vybrala dobře, dokazuje
fakt, že tuto profesi dělám téměř 40 let, dělám ji ráda a nikdy jsem neuvažovala o jiné práci. Když se v roce 1991 zakládala profesní organizace
zdravotních laborantů, aktivně jsem se zapojila do její činnosti, stala jsem se členkou výboru.
V roce 1994 jsem byla zvolena za technické obory do prezidia ČAS, kde pracuji dosud. V současné době vykonávám funkci zastupující prezidentky
ČAS.
Své práci ve výboru ZL a v prezidiu věnuji téměř veškerý svůj volný čas. Jsem koordinátorem činnosti zdravotních laborantů v ČR, v případě
potřeby svolávám společná zasedání zástupců odborných společností zdravotních laborantů a profesní organizace. Podílím se na připomínkování
vyhlášek a zákonů, které se týkají naší profese. Jsem stálým členem Akreditační komise MZ ČR.
Pro rychle se rozvíjející obor jsem historicky poprvé začala připravovat vysokoškolské vzdělání v oboru zdravotní laborant. V součinnosti s 2. LF
UK se to po třech letech náročné práce povedlo. V roce 2004 byl zahájen první ročník bakalářského studia oboru zdravotní laborant. To pro mě
byla zároveň i velká výzva toto studium absolvovat. Povedlo se a já jsem v roce 2007 bakalářské studium ukončila. Při své práci vrchní laborantky,
všech funkcích a rodině to pro mě byla doba velmi náročná, a nebýt pochopení na pracovišti a v rodině, nebyla bych to mohla absolvovat. Nyní se sama
podílím na výuce studentů.
Pracuji jako vrchní laborantka na Ústavu imunologie ve FN v Motole. Pracoviště je pro svoji vysokou odbornou úroveň ceněno nejen v ČR. Velice
si vážím toho, že zde pracuji a že díky pochopení přednostky ústavu prof. J. Bartůňkové, mohu vykonávat i další funkce, které souvisejí s mojí
profesí.
Připravila jsem a jsem garantem praktické části specializačního vzdělávání pro ZL v oboru lékařská imunologie, které máme na našem pracovišti akreditováno.
Celý svůj profesní život se snažím zviditelnit obor zdravotní laborant v očích jak odborné, tak i laické veřejnosti. Současné vzdělávání zdravotních
laborantů nepovažuji za ideální, zde nás čeká ještě mnoho práce. Mladé kolegyně do laboratoří nenastupují, v současnosti je již nedostatek kvalifi -
kovaných pracovníků. Svoji roli zde hraje i špatné finanční ohodnocení jejich náročné práce. Mým koníčkem je četba, bez rozečtené knihy
snad ani nemůžu být. Ráda cestuji, a proto připravuji pro prezidium ČAS i pro své kolegyně laborantky studijní poznávací pobyty. Společně
jsme navštívili nemocnice a laboratoře téměř po celé Evropě. Můžeme tak srovnávat úroveň našeho zdravotnictví s jinými zeměmi a obohatit se
o nové nápady a zkušenosti ke zkvalitnění naší práce.