Císařský řez je čtyřnásobně rizikovější než normální porod – v České republice se jím rodí čtvrtina dětí

Na jedné straně umí zachránit život, na straně druhé způsobit nepříjemné komplikace. Řeč je o císařském řezu, který by se měl podle odborníků provádět jenom v opodstatněných případech.

 

Česká republika se v počtu císařských řezů drží pod evropským průměrem – v současné době se v tuzemsku rodí tzv. sekcí každé čtvrté dítě. Specialisté se shodují na tom, že je tento trend potřeba držet i do budoucna. Stoupající věk rodiček, a naopak jejich klesající fyzická kondice však mohou čísla do budoucna zvyšovat. Problematikou císařského řezu se zabývaly stovky zdravotníků na unikátní mezinárodní multioborové konferenci POROD 2023 v Ostravě. Do společné diskuse se zapojily i duly, laktační poradkyně a pacientky.

„Císařský řez je velká břišní operace, u které je potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu třeba. Slouží k záchraně života rodiček a dětí a k snížení jejich nemocnosti, doprovázet ho ale může i řada komplikací. Proto se musí používat s rozvahou a musí k němu vést opodstatněné důvody,“ popisuje doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava a hlavní organizátor konference. Komplikace se mohou objevit nejenom během prováděné operace. Dětem, které se rodí císařským řezem, hrozí vyšší riziko rozvoje astmatu, intolerance složek potravy, autoimunitních onemocnění, obezity nebo diabetu. Dlouhodobé dopady má císařský řez i na matky, ať už se jedná o sníženou plodnost, nebo například o špatné zahnízdění placenty v dalším těhotenství. „Císařský řez je ve srovnání s normálním porodem až čtyřikrát rizikovější,“ zdůrazňuje doc. Šimetka. Jak ale dodává, v případech, kdy je nutné ho provést, dramaticky snižuje úmrtnost a nemocnost dětí i matek a má i své ochranné efekty – zejména na pánevní dno.

V České republice počet císařských řezů na začátku 90. let rychle rostl a později se zastavil na hranici kolem 25 %. Na té se drží i v současné době. „Za špičku v oblasti porodnictví je považována Skandinávie, kde se císařské řezy neprovádí tak často jako u nás. Špatně na tom však nejsme, protože se v jejich počtu držíme pod průměrem Evropy,“ uvádí doc. Šimetka. Velkou roli v četnosti porodů císařským řezem podle něj hraje zvyšující se věk žen v době jejich prvního těhotenství, který v tuzemsku překročil třicítku. Problémem je také stoupající obezita rodiček. „Tyto faktory, které mají na provádění císařského řezu velký vliv, je potřeba neustále připomínat. Už teď se u nás rodí císařským řezem každé čtvrté dítě a my bychom byli velmi neradi, kdyby jich v budoucnu přibývalo,“ dodává doc. Šimetka.

Cílem konference POROD 2023 bylo podívat se na císařský řez ze všech úhlů. Specialisté z mnoha oborů v Ostravě diskutovali o tom, jak jej provádět co nejbezpečněji a nejpřívětivěji pro ženy, jejich děti i rodiny. Na konferenci se sešli zejména gynekologové, porodníci, neonatologové, porodní asistentky, dětské sestry, fyzioterapeuti nebo psychiatři, své zastoupení na ní ale měli i nezdravotníci, například laktační poradkyně a duly. O své zkušenosti s císařským řezem se navíc na místě podělilo také pět pacientek – zdravotníkům popisovaly, jak se v době porodu cítily, jaké informace jim chyběly, nebo co naopak nechtěly slyšet. „Zdravotníci často trpí ‚provozní slepotou‘ a mají pocit, že udělali vše potřebné. Ženy ale mnohdy vnímají situaci jinak a chybí jim citlivější a srozumitelnější komunikace. Proto jsme považovali za důležité, aby na konferenci ve speciálním pacientském fóru promluvily právě ke zdravotníkům,“ vysvětluje doc. Šimetka.

TZ