Chystáte se darovat krev nebo krevní plazmu? Prozradíme vám, jaký je v tom rozdíl!

Díky darování krve i samotné krevní plazmy můžete zachránit životy nebo umožnit lepší život nemocným lidem. Obojí je velmi záslužná činnost a ve skutečnosti můžete být dárcem obou vzácných tekutin. Jaký je mezi nimi rozdíl,
v čem se liší odběry a kde můžete darovat?

Na úvod je třeba zmínit, jaký je vlastně rozdíl mezi krví a krevní plazmou. Nic záludného v tom není. Plazma je zkrátka jednou ze složek, z nichž je krev tvořena. Představuje její nejobjemnější část – přibližně 55 %. Další součástí krve jsou pak červené a bílé krvinky a krevní destičky. Je všeobecně známo, že krev je červená. Věděli jste ale, že když z ní oddělíte samostatnou plazmu, má tato tekutina žlutou barvu? A kdybychom si posvítili na složení, zjistili bychom, že největší část plazmy tvoří voda (cca 92 %), dále v ní najdeme minerální soli, cukry, tuky, hormony a vitaminy (1 %) a pak vzácné, životně důležité bílkoviny (7 %), které hrají podstatnou roli pro imunitu i srážlivost krve. Právě ty jsou důvodem, proč plazmu darovat.

Proč je důležité darovat krev a proč plazmu?

Pokud člověk ztratí více než 40 % objemu své krve, jedná se o život ohrožující stav. Proto je dárcovství krve tak důležité! Darovaná krev zachraňuje život lidem, kteří krvácí při úrazech či operacích, ale také díky transfúzi lze pomoci pacientům s různými závažnými chorobami včetně onkologických onemocnění. Ale i samostatná krevní plazma má nezastupitelnou roli. Používá se při léčbě popálenin, úrazech a také se ze zmíněných bílkovin vyrábějí léky. „Tyto léky nelze vyrobit jinak než právě z lidské plazmy, proto je role dárců nezastupitelná,“ upozorňuje MUDr. Petr Vopata z plazmaferetického centra Amber Plasma. Zpráva PPTA (Plasma Protein Therapy Association) [1] poukazuje na zajímavý fakt, že zatímco poptávka po krevních složkách pro transfúzi zůstává relativně stabilní, průzkum Evropské komise (2014) ukazuje, že poptávka po derivátech plazmy roste přibližně o 6 % ročně. Je to proto, že narůstá počet pacientů, které lze léčit léky získanými z plazmy. Důvodem je přesnější lékařská diagnostika, díky níž je odhaleno více onemocnění. Zároveň včasná diagnóza těmto pacientům prodlužuje délku života – a léky proto berou déle. To je pro nemocné skvělá zpráva, současně to však znamená, že je zapotřebí, aby přibývali i dárci plazmy. Například na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1 200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 120 darování. U většiny onemocnění, která se těmito terapiemi léči, nemají pacienti jinou alternativní léčbu.

Kdo může darovat krev a kdo plazmu?

Pro dárce krve i plazmy platí podobné podmínky – těmi nejdůležitějšími jsou věk od 18 do 65 let (u plazmy by měl být prvodárce do 60 let), dobrý zdravotní stav, váha nad 50 kg. Vhodnost každého dobrovolníka posuzuje individuálně lékař při návštěvě odběrového zařízení. V čem se dárcovství zásadně liší, je frekvence odběrů. Krev mohou muži mohou darovat 4× ročně a ženy 3× ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry. Při darování dárci ztrácejí jak plazmu, tak i krvinky – a právě obnova krvinek může trvat několik týdnů. Naproti tomu při dárcovství plazmy ztrácejí dobrovolníci pouze samotnou plazmu. „Darovat krevní plazmu lze podstatně častěji než samotnou krev, protože se v těle obnoví do 48 hodin,“ vysvětluje MUDr. Petr Vopata z Amber Plasma. V evropských zemích se frekvence možných odběrů plazmy pohybuje od 20 do 60 odběrů ročně1 v závislosti na jednotlivých státech. V České republice je uzákoněno, že lze plazmu darovat každých 14 dní.

Jak se liší proces odběru?

U dárcovství obou životodárných tekutin platí, že před odběrem má dárce omezit tučné potraviny, zvýšit příjem tekutin, zároveň by však neměl odběr podstupovat nalačno. U krve i plazmy se odběr provádí z předloktí na pohodlném lehátku. Dárcovství se však různí ve způsobu odběru. Plná krev je odebrána za 10–15 minut, během kterých přijde dárce o přibližně 450 ml krve. Získání plazmy může být dvojí. Buď se oddělí z darované plné krve, anebo lze plazmu separovat již během samotného odběru a zbytek složek (krvinky, destičky) se vrací zpět do organismu. Tomuto procesu se říká plazmaferéza, a protože se jedná o složitější proces, odběr trvá 45–60 minut. Během nich je odseparováno 650–890 ml v závislosti na váze dárce. Zajímavostí také je, že zatímco krev je dělena podle krevních skupin (A+, A-, B+, B-, AB+, AB-, 0+ a 0-) a dárce a příjemce musejí být kompatibilní, u krevní plazmy na krevní skupině nezáleží. Podstatné jsou totiž bílkoviny, které se dále zpracovávají. Než se z nich vyrobí potřebné léky, jde o složitý proces – celkově může trvat rok, protože po odebrání je plazma až na 6 měsíců uložena do tzv. karantény. Toto opatření zaručuje bezpečnost pro příjemce, protože půl roku je bezpečné časové období pro případ, že by se u dárce projevilo nějaké onemocnění. Liší se i trvanlivost obou tekutin. Takzvané krevní konzervy se uchovávají při 2–6 °C po dobu maximálně 35 dní, plazmu lze uchovat zmrazenou po dobu až 2 let.

Dárcovství krve a krevní plazmy se nevylučuje

Častým mýtem, s nímž se lze setkat, je, že kvůli dárcovství plazmy klesá počet dárců krve. Podle zprávy PPTA [2] však neexistují žádné důkazy, které by potvrzovaly, že dárcovství plazmy má negativní vliv na tradiční zásoby krve v dané zemi. Navíc jeden dobrovolník může darovat jak krev, tak i krevní plazmu, jen musí dodržet potřebné rozestupy mezi odběry. V případě, že darujete krev, je nutné vyčkat 4 týdny, než budete moct darovat krevní plazmu. Pokud chcete nejdříve darovat plazmu a následně krev, stačí počkat jen 2 týdny. Není tedy pravda, že by si dárce „musel vybrat“, co chce darovat – může pomáhat potřebným oběma způsoby.

Odměna pro dárce

Dárcovství plné krve je v České republice bezpříspěvkové, dárci však náleží od zaměstnavatele placené volno, jako pozornost často dostává také občerstvení. Mnohé zdravotní pojišťovny rovněž odměňují dárce v rámci bonusových programů, dárce má navíc možnost odečtu ze základu daně z příjmu. V plazmaferetických centrech lze kromě těchto výhod navíc za každý úspěšný odběr plazmy získat finanční náhradu, která kompenzuje náklady, které souvisejí se vzniklým úsilím a vynaloženým časem. „V našich centrech mohou dárci získat finanční náhradu 800 Kč za každý odběr. Velmi si vážíme pravidelných dárců, které jako výraz vděku za jejich dobrý skutek odměňujeme navíc také v rámci věrnostního programu nejrůznějšími benefity,“ dodává Mgr. Radka Damašková, provozní ředitelka center Amber Plasma. To nejdůležitější, čím je ale dárce odměněn, je dobrý pocit z dobrého skutku a myšlenka, že přispěl k záchraně nebo zkvalitnění života jiného člověka.

Rozdíly mezi dárcovstvím krve a plazmy v kostce

• Frekvence darování: Krev mohou muži mohou darovat 4× ročně a ženy 3× ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry, plazmu lze darovat každých 14 dní.
• Množství odebrané tekutiny: Z žíly dárce se obvykle odebírá cca 450 ml krve. Množství odebrané plazmy při plazmaferéze je 650–890 ml v závislosti na váze dárce.
• Čas: Odběr plné krve trvá maximálně čtvrt hodiny, odběr plazmy až hodinu. Plazmaferéza je složitější proces než klasické darování krve.
• Využití: Plná krev pomáhá při ztrátách krve během úrazů, operací či při transfúzích. Z plazmy se vyrábějí životně důležité léky pro nemocné.
• Místo: Krev lze darovat v pracovištích transfuzní služby, které naleznete téměř v každém okresním městě. Plazmu je možné darovat buď v transfuzním zařízení, anebo ve specializovaných plazmaferetických centrech. „Je pro nás důležité, abychom umožnili darovat plazmu opravdu každému. Proto jsme otevřeli již 12 dárcovských center v ČR,“ říká Mgr. Radka Damašková z Amber Plasma.
• Více informací o dárcovství plazmy se můžete dozvědět na https://www.amberplasma.com.

 

TZ

---

Zdroje:
1. Zpráva Darování plazmy: nové myšlení pro evropské pacienty, Publikováno asociací Plasma Protein Therapy Association (PPTA), © 2021, Sestavili, sepsali a editovali Michael Devlin a Hugo Beeckmans, Brusel, www.pptaglobal.org. 
2. Zpráva Darování plazmy: nové myšlení pro evropské pacienty, Publikováno asociací Plasma Protein Therapy Association (PPTA), © 2021, Sestavili, sepsali a editovali Michael Devlin a Hugo Beeckmans, Brusel, www.pptaglobal.org.