Ústní zdraví seniorů

Zdravá ústní dutina je nedílnou součástí celkového zdraví a je významným faktorem při ovlivňování kvality života seniorů. Přesto, že je orální zdraví v geriatrické populaci neuspokojivé, nevěnuje se zdravotnímu stavu dutiny ústní u seniorů dostatečná pozornost. Zvýšená prevalence zubních kazů, periodontálního onemocnění a ztráty chrupu vede k problémům se žvýkáním, destabilizaci chronických onemocnění a má přímé účinky na celkovou kvalitu života a pohodu jednotlivce. Prioritou gerontostomatologie je zachování chrupu seniorů co nejdéle, aby nedocházelo k radikálnímu odstranění zubů, a tím i snížení funkčnosti chrupu, která je zásadní pro příjem potravy. Kontrola a zlepšování ústního zdraví seniorů jsou jedněmi z klíčových cílů multidisciplinárního týmu odpovědného za péči o seniory.

 

Úvod

Zdravá ústní dutina je významným faktorem, který ovlivňuje celkovou kvalitu života seniorů. Ztráta chrupu vede k problémům se žvýkáním, ovlivňuje příjem potravy a v důsledkuvede až k nedostatečné výživě. Špatné orální zdraví je v seniorské populaci velmi časté, přesto je stavu dutiny ústní u seniorů věnována nedostatečná pozornost. Bez zubů se senior nedokáže pořádně najíst a je často odkázán na kašovitou stravu, která není příliš chutná a pacient následně omezí příjem potravy. Ztráta chrupu má nejen zdravotní, ale i společenské dopady. Senior se obává uvolnění náhrady, má problémy s výslovností nebo cítí stud, protože špatně upevněná zubní protéza se pohybuje při jídle a při mluvení. Špatně padnoucí protéza také snižuje chuť k jídlu a může vést ke snížení příjmu potravy až k podvýživě. Porucha artikulace při mluvení negativně ovlivňuje psychický stav člověka. Funkční stav chrupu se tedy podílí nejen na výživě, ale i na psychické pohodě, sebehodnocení aaktivitě seniora.

Stav chrupu u seniorů v ČR

V ČR je 19 % bezzubých seniorů a jen čtvrtina seniorů má alespoň 20 zubů. Vlastní chrup má 48 % osob ve věku 65–74 let, 19 % by potřebovalo extrakce zubů a 32 % by potřebovalo ošetření. Horní celkovou náhradu má 37 % a dolní 22 % seniorů. Při republikovému srovnání kazivosti stálého chrupu byla zjištěna nižší kazivost u seniorů v Praze, v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina byla zjištěna kazivost vyšší. Od roku 1994 se znatelně zvýšil podíl seniorů, kteří mají zachován alespoň jeden vlastní zub. Bohužel se ukázal větší výskyt bezzubosti u seniorů žijících v domovech důchodců oproti seniorům žijícím samostatně.

Opotřebení zubů

Během života dochází k fyziologickému opotřebení zubů, které označujeme jako atrice neboli otírání. K abrazi skloviny dochází funkčně-mechanickým způsobem,napříkladpři pohybu čelisti naprázdno, při zatínání zubů nebo při bruxismu (noční skřípání zubů). Během stárnutí ubývá organická složka sklovinné matrix,a tím se zvyšuje křehkost skloviny. Opotřebováním skloviny vzniká abraze na kousacích plochách, cožvede ke sníženému skusu. S přibývajícím věkem se stává sklovina průsvitnější, odhaluje se dentin (zubovina),a tím dochází k barevným změnám chrupu. U bezzubé čelisti alveolární výběžek ustupuje, a takvznikne typický stařecký výraz předsunuté dolní čelisti. Této deformaci zamezíme včasnou protetickou náhradou. Když je čelist bezzubá, neposkytuje oporu měkkým částem, takžetváře vpadají. Rty jsou také vpadlé a málo viditelné, koutky úst klesají a brada začíná vyčnívat.

Atrofie slinných žláz

Do ústní dutiny ústí slinné žlázy, které neustále zvlhčují ústní sliznici. Denně se vyprodukuje 1–1,5 litru slin. Produkce slin je závislá na stupni hydratace, na druhu přijaté potravy a aktivitě jedince. Mezi poruchy slinné sekrece řadíme hypersalivaci, která vzniká při výskytu cizích těles (např. zubní protézy)v ústech. Zvýšenou sekreci slin způsobují intoxikace kovy (např. rtuť, olovo) nebo poruchy centrálního nervového systému (stav po iktu). Vlivem atrofie slinných žláz dochází naopak hyposalivaci až k xerostomii(sucho v ústech),která se vyskytuje při chronických onemocněních (diabetes mellitus, Sjögrenův syndrom) nebo jako nežádoucí účinek některých dlouhodobě užívaných léků (např. léky s anticholinergním působením, diuretika, atropin, antihistaminika, antidepresiva, antiemetika, opioidy, antiarytmika, antihypertenziva, antidiabetika, antipsychotika). Xerostomie způsobuje zvýšenou kazivost zubů, vede k obtížím při polykání a podílí se na diskomfortu a pachuti v ústech. V případě suchosti v ústech je pacientům doporučena dostatečná hydratace, omezení příjmu kofeinu, pečlivé dodržování ústní hygieny, žvýkání žvýkaček s xylitolem a použití umělých slin ve formě sprejů (Saliva natura), kloktadel či bonbonu.

Test slinné sekrece

K diagnostice slinné sekrece se používá Škachův test. Pacient si dvěhodiny před testem vyčistí zuby a dvěhodiny nesmí jíst a kouřit, aby nedošlo ke zkreslení výsledků. Škachův test se provádí v dopoledních hodinách. Na začátku se stanoví množství klidové sekrece slin a potom objem stimulované sekrece. V první části pacient plive 15 minut veškeréslinydo nádobky. Při vyšetření stimulované salivace je pacientovi podán parafín, klient žvýká kuličku parafínu po dobu 15 minut avšechny sliny plivedo nádobky. Stimulaci lze provádět i pomocí 10% kyseliny citronové. Objemy klidové a stimulované sliny se následně změří a porovnají s tabulkovými hodnotami. Sekrece slin v klidu činí asi 0,5 ml/min a vyvolaná sekrece dosahuje tvorby až 7 ml/min.

Atrofie žvýkacích svalů

V přijmu potravy má významnou funkci žvýkání konzumované stravy. Jedna z mnoha možností testování žvýkacích funkcí je metoda prosévání, která používá sítka s klesající velikostí ok. Pacient je požádán, aby žvýkal oříšky a vyplivl nakousanou hmotu do síta. Částice se zachytí v různých sítech podle jejich velikosti a po vysušení se síta zváží. Čím více částic dosáhne menších sítek, tím lepší žvýkací funkce. Další možností testování je využití žvýkačky, která se váží před a po žvýkání –redukce hmotnosti žvýkačky odpovídáztrátě cukru, jenžbyl zkonzumován při žvýkání. Čím větší ztráta hmotnosti,tím účinnější žvýkání. Žvýkačka musíbýt před zvážením dehydrována. Žvýkací proces se dá testovat i za použití žvýkačky, která mění barvu. Tvoří jidvě vrstvy, které se promíchají dle stupně žvýkání.

Porucha chuti

Chuť určuje požitek z jídla a její porucha má negativní vliv na výživu a kvalitu života. Porucha chuťového vnímání se nazývá dysgeuzieaprojevuje se nepříjemným chuťovým vjemem. Nejčastěji pociťují pacienti kovové pachuti, hořko v ústech, žluklou chuť či nepříjemnou slanost. Dysgeuzie může být způsobena užíváním některých léčiv, kovové či kyselé pachutě mohou způsobit náhrady chrupu, při jejichž výroběbylo využito kovů. Příčinou může být také narušení funkce smyslových buněk, nervových vláken vedoucích vjemy do mozku nebo přímo poškození centrálního nervového systému,napříkladu roztroušené sklerózy, iktu,při obrně lícního nervu či u mozkových nádorů.S rostoucím věkem dochází zcela přirozeně k slábnutí chuťových vjemů, zejména je oslabeno vnímání slané chuti. To je jeden z důvodů, proč může mít starší člověk tendenci více solit.

Dentální hygiena u seniorů

Cílem ústní hygieny je co nejefektivněji odstranit mikrobiální plak z povrchu zubů. Odstraněním plaku se předchází vzniku zánětu dásní a zubního kazu. Pro ústní hygienu je nejdůležitější zubní kartáček, který má krátkou hlavu a vlákna z umělých materiálů, protože přírodní vlákna nejsou homogenní a v pórech se zadržují choroboplodné zárodky. Důležité je kartáček udržovat v čistotě a pravidelně vyměňovat.

 

Vhodný zubní kartáček má:

-      krátkou hlavu

-      umělá vlákna

-      zaoblená vlákna

-      vlákna ve více řadách

-      rovně střižená vlákna

-      ergonomickou rukojeť

 

Technika čištění zubů

Jednouz metod je modifikovaná Bassova metoda, kdy se provádí malé rotační pohyby pod úhlem 45^oa při čištění se nevyvíjí silný tlak. Stírací metoda či Stillmanova metoda využívá vibrační pohyby a kartáček je přikládán pod strmým úhlem až 70^o. Tato technika se využívá po parodontálních operacícha při výskytu gingiválních recesů. Použití elektrického kartáčku je doporučováno méně zručným pacientům, pacientům upoutaným na lůžko a duševně postiženým klientům.

 

Doplňkové prostředky:

-      kartáčky pro mezizubní prostory

-      dentální nit

-      stomatologické irigátory

-      zubní pasty

-      ústní vody

 

Snímatelné zubní náhrady

Pro pacienta je velmi náročné adaptovat se na nošení zubní náhrady. Přirozená reakce na cizí těleso v ústech je nadměrná tvorba slin –zde může pomoci cucání bonbonů. První dny se nedoporučuje náhradu odkládat pro co nejrychlejší návyk. Pro nácvik je vhodné stravovat se doma a volit potraviny měkčí a nelepivé. Pro efektivnější rozmělnění potravy je doporučeno nakrájet sijídlona malé kousky a žvýkat je pomocí bočních zubů. Zpočátku pacienti obtížně vnímají chuť jídla, protože chuťové pohárky jsou zakryty umělým patrem náhrady. Kvalitní protéza je zcela zásadní pro žvýkání a příjem potravy. Nevhodná, nepadnoucí protéza může negativně ovlivnit příjem potravy,a tím i stav výživy seniorů.

Čištění protézy

Zubní protézu je nutné udržovat v čistotě. Po každém jídle je vhodné opláchnout jivlažnou vodou. Použití fixačních přípravků omezuje množství jídla, které se jinak dostává pod náhradu. Jednou denně,nejčastěji večer,se protéza důkladně omyje. Čištění je doporučováno nad umyvadlem s napuštěnou vodou, popřípadě nad ručníkem, aby při pádu nedošlo k poškození protézy. Zbytky jídla je možné opatrně odstranit pomocí zubního kartáčku nebo lépe využít speciálního kartáčku na protézy. Někteří stomatologové doporučují speciální čisticí tablety, které se přidávají do sklenice vody. Antibakteriální přísady ničí škodlivé bakterie zubního plaku,a brání tak vzniku zánětu dásní a ústní sliznice.Zubní protéza nesmí přijít do styku s kyselinou, louhem, koncentrovaným alkoholem a vřící vodou, které poškozujípryskyřici, z nížje většina zubních náhrad zhotovena.

Doporučení pro pacienty s protetickou náhradou chrupu:

1.     hygiena dutiny ústní 2x denně

2.     čištění protéz 2x denně

3.     čištění protéz nad ručníkem

4.     nikdy nečistitprotézy horkou vodou

5.     použití roztoků s obsahem chlornanu sodného ne déle než 10 minut

6.     čištění protéz mimo ústa

7.     po čištění pastou řádný oplach pod tekoucí vodou

8.     ukládáníprotéz ve vodní lázni pro prevenci jejich deformace

9.     kontrolní vyšetření u zubního lékaře 1x ročně

Nedílnou součástí anamnézy je posouzení orálního zdraví geriatrického pacienta. Sebelépevypracovaný jídelníček nemá význam, pokud není pacientschopenpříjmu potravy. Pro posouzení stavu dutiny ústní lze využít tabulku Hodnocení orálního zdraví. V případě, že zjistíte změny,či dokonce patologické stavy,je nutné doporučit pacienta ke specialistovi – stomatologovi nebo k zubní hygienistce. Kontrola a zlepšování ústního zdraví seniorů by mělybýt jedním z klíčových cílů zdravotnického personálu.