Střední zdravotnická škola v Turnově už tradičně poskytuje vzdělání studentům z rozvojových zemí

Se studenty ze zahraničí má Střední zdravotnická škola v Turnově dlouholeté zkušenosti – v osmdesátých letech minulého století poskytovala vzdělání studentům z jihovýchodní Asie, Afriky a jiných exotických míst. V současnosti se v nastaveném trendu pokračuje a vzdělávají se zde studenti ze zemí bývalého východního bloku nebo například z Indie a Filipín. Společné vzdělávání vnímají studenti i pedagogové jako vzájemné kulturní obohacení a vidí v něm smysl.

 

Skromné začátky školy se datují do roku 1961, kdy se ve městě šperků a českých granátů začaly vzdělávat zdravotní sestry a později dětské sestry. V polovině osmdesátých let minulého století se dočkala nové budovy škola i domov mládeže. Přispěl k tomu fakt, že se na SZŠ začali vzdělávat zahraniční studenti. Přijížděli ze zemí, které obyvatelé republiky znali jen z map – Laos, Pákistán, Jemen, Afghánistán, Sýrie, Libanon, Namibie, Seychely, Etiopie, Mali, Madagaskar, Angola. První školní rok absolvovali výuku českého jazyka, matematiky, fyziky, chemie, biologie a předmětu o kultuře a životě v Československu. Ze všech předmětů na konci měsíce června skládali zkoušky, které byly podmínkou pro přijetí do prvního ročníku oboru zdravotní sestra. Kdo byl u zkoušek neúspěšný, což se vzhledem k určitému předchozímu výběru ve vlastní zemi stávalo zřídka, odjel zpět domů. Dům zahraničních styků v Praze poskytoval každému studujícímu stipendium 800 Kč měsíčně.

Převážná většina dívek a chlapců se věnovala přípravě na povolání. Pedagogický sbor měl zpočátku obavy ze vstupu žáků do nemocnice v rámci praktického vyučování. Obyvatelé republiky se tehdy běžně nesetkávali s jinými kulturami, odlišnou barvou pleti, exotickými účesy atd. Ale žáci byli nemocnými přijati velmi pozitivně, se zájmem i oceněním jejich nabytých znalostí, zručnosti a především empatie pro každého nemocného. Po čtyřech letech středoškolských studií ukončených maturitní zkouškou v oboru zdravotní sestra se někteří studenti vrátili do zemí svého původu, některým návrat znemožnily válečné konflikty nebo změny politických poměrů, a tak se usadili v jiných zemích. Celkem škola poskytla zdravotnické vzdělání 131 absolventům, poslední maturitní zkoušku složili v roce 1994.

Na svou SZŠ v Turnově nezapomněli, ke škole a domovu mládeže se hlásí z celého světa. „Tady v Turnově je naše mládí,“ říkají často. Někteří se dále vzdělávali – jsou mezi nimi lékaři, fyzioterapeuti, porodní asistentky, psychiatrické sestry, záchranáři atd. Založili rodiny, pracují. Potěšující je fakt, že stále vykonávají, až na málo výjimek, zdravotnické povolání.

 

Ze současnosti školy

Doba je jiná, rychlejší, jsme o dvě desítky let dále. Navázali jsme na předchozí zkušenosti a znovu vzděláváme žáky-cizince, tentokrát z Ukrajiny, Moldávie, Slovenska, Filipín, Ruska, Indie, Mongolska. SZŠ v Turnově otevírá obory zdravotnické lyceum, praktická sestra, masér ve zdravotnictví, sociální činnost, ošetřovatel. Cizinci jsou ve všech oborech a třídách, tvoří cca 8 % počtu žáků na škole. Jsou pro nás příležitostí a obohacením, pedagogický sbor prokazuje svou schopnost úspěšně vzdělávat žáky s odlišným mateřským jazykem.

Co všechno jsme pro to udělali? Na začátku jsme stanovili pravidla pro inkluzivní vzdělávání týkající se vzdělávání pedagogického sboru, vedení pedagogické dokumentace, pravidla pro spolupráci s rodiči žáků, pravidla pro ubytované v domově mládeže. Na web školy jsme umístili logo inkluzivní školy.

V pedagogickém sboru se jedna učitelka českého jazyka začala intenzivně specializovat na práci s cizinci. Navázali jsme dobrou spolupráci s organizací META, o.p.s., pro kterou se naše učitelka později stala také lektorkou a kam škola vyslala všechny vyučující českého jazyka na školení. Každoročně se celý pedagogický sbor alespoň jedenkrát školí v tematice žáci-cizinci. Nakoupili jsme literaturu, slovníky, učebnice, pomůcky. Na pravidelných pedagogických radách diskutujeme problematiku žáků-cizinců s výchovnou poradkyní, vychovatelkami domova mládeže, třídními učiteli. Podle potřeby stanovujeme další opatření, kterými jsou schůzky s rodiči, pedagogicko-psychologickou poradnou, školní psycholožkou atd. Zcela samozřejmě vytvářejí pedagogičtí pracovníci plány pedagogické podpory pro následující období (čtvrtletně) a pracují aktivně s individuálními vzdělávacími plány.

Samostatnou kapitolou je dokumentace o všem, co se děje od vstupu žáka do vzdělávání. Zápisy obsahují postupné kroky a lze v nich dohledat úspěchy od prvního školního dne až k maturitní zkoušce. Dáváme si záležet na prvním setkání s rodiči, zveme tlumočníka, společně si prohlížíme celou budovu školy a domova mládeže, představujeme důležité osoby z řad pedagogických pracovníků. Informujeme rodiče o právech a povinnostech žáka i zákonných zástupců, o možnostech konzultací, o pravidelných (čtvrtletních) schůzkách s nimi jako zákonnými zástupci. Při každém dalším setkání rodičům sdělujeme výsledky ve vzdělávání žáka, informujeme je o jeho absenci ve škole, chování, zapojení do kolektivu. Odpovídáme na dotazy zákonného zástupce, snažíme se poradit.

Velkou výhodou pro začleňování žáka-cizince do českého prostředí je možnost ubytování v domově mládeže, kde je ubytován společně s českými žáky a účastní se nabízených aktivit podle vlastního výběru. Zapojíme ho do sportu, soutěží, projektů. A to bez ohledu na počáteční problémy s českým jazykem. Později při pobytu v domově mládeže žáci-cizinci obohacují život spolubydlících (zvyky, svátky, jídlo, oděv, film, hudba…). Podíl na jejich každodenní přípravě do školy mají vychovatelky, ochotně je vyzkouší, zopakují s nimi látku, případně ji vysvětlí. Poradí žákům též se stravováním, oblékáním a jinými denními činnostmi.

Vzdělávání žáků-cizinců chce čas, spoustu času, sebevzdělávání, empatii, trpělivost, osobní nasazení, dobré srdce. Někteří z absolventů úspěšně studují na vysokých školách a to je pro pedagogický sbor SZŠ v Turnově ten nejlepší výsledek jeho práce.

Učitelky českého jazyka získaly i novou zkušenost se vzděláváním dospělých. Ve školním roce 2017/2018 jsme český jazyk učili indické a malajské studenty a studentky. Ve svých zemích získali bakalářský stupeň vzdělání v oboru ošetřovatelství, pracovali v tamních nemocnicích a rozhodli se v České republice složit aprobační zkoušku a nostrifikovat svůj diplom. Mají v úmyslu dosáhnout cíle v podobě práce v ČR na pozicích všeobecných sester. Celý pobyt si hradí z vlastních prostředků.

V lednu 2018 ukončili na SZŠ Turnov jazykové vzdělávání. Od té doby se jim snažíme pomáhat získat aprobační zkoušku a je to velmi náročná, dlouhá cesta plná překážek, někdy i nepochopení a nezájmu. Podle našich zkušeností cizinci bez pomoci tuto zkoušku nejsou schopni sami absolvovat. První část aprobační zkoušky složili jen dva. Potom jsme několik měsíců získávali povolení pro druhou část aprobační zkoušky – čtyřicetidenní praxi v nemocnici. Děkujeme hlavní sestře Mgr. Evě Krejčí z turnovské nemocnice a paní Ivaně Manové z oddělení řízení lidských zdrojů – dalšího vzdělávání z Krajské nemocnice Liberec, a. s., za veškerou podporu a pomoc. Bez nich bychom to nikdy nedokázali.

V současné době se jedna sestra připravuje na poslední, ústní část aprobační zkoušky v českém jazyce (první pokus v říjnu 2019 nedopadl úspěšně). Je třeba dále rozvíjet její vyjadřovací schopnosti, a proto jsme se rozhodli nechat ji dále studovat a věnovat se přípravě na složení zkoušky. O termín pro druhý pokus složení zkoušky bude sestra žádat počátkem roku 2020.

Druhá sestra, která měla už v červnu 2019 skládat poslední, ústní část zkoušky, odjela za svými krajany do Německa. A co následovalo? Zjistila, že v Německu je systém přijímání cizinců do práce ve zdravotnictví jednodušší, a požádala o víza. Zůstala tam a začala se učit německý jazyk, motivačním prvkem pro ni byla výrazně vyšší odměna za práci. Pro mě je to zklamání, ale uvědomuji si, že do Evropy jdou cizinci se vzděláním hlavně proto, aby pracovali ve svém oboru a vydělávali peníze. 

---

Mgr. Lenka Nováková, 
ředitelka školy, externí spolupracovnice 
NIDV Liberec