Aktuality

Při cévní mozkové příhodě platí, že „čas je mozek“

Datum: 13. 12. 2019

Specializovaná centra pro péči o pacienty s CMP mají zásadní význam pro včasné zahájení léčby. Při cévní mozkové příhodě neboli iktu hraje enormně důležitou roli rychlost poskytnutí odborné péče, neboť na ní významně závisí prognóza pacienta. V praxi se však mnohdy zbytečně ztrácí čas chybným dopravením pacienta s příznaky iktu na jakékoli neurologické oddělení.

Je známo, že cévní mozková příhoda (CMP) vyžaduje rychlé poskytnutí první pomoci a co nejčasnější odbornou péči lékařů, jelikož nervové buňky odumírají přibližně čtyři minuty od vzniku náhlé příhody. Proto byla ministerstvem zdravotnictví před několika lety zřízena síť center vysoce specializované péče o pacienty s iktem a jim nadřazených center vysoce specializované cerebrovaskulární péče (dále jen iktových a cerebrovaskulárních center) v rámci některých nemocnic napříč ČR.

Je tudíž vždy důležité volat rychlou zdravotnickou pomoc (RZP), a to i z ordinace praktického či odborného lékaře. Posádka RZP kontaktuje spádové cerebrovaskulární centrum a konzultuje s neurologem daný individuální případ konkrétního člověka. Na příjezd je tedy připraven případně i intervenční radiolog či neurochirurg. Po diagnostice je možná okamžitá pomoc. Pacient by neměl být dopravován na jakékoli neurologické oddělení, s čímž se v praxi bohužel setkáváme. Pokud je přivezen na pracoviště, které nemá iktové centrum, prodlužuje se doba do zahájení specializované léčby CMP. V řadě nemocnic není potřebné vybavení a personální obsazení.

Z důvodu maximálně osmihodinového terapeutického okna pro léčbu CMP je nutný co nejčasnější příjezd pacienta do iktového centra od začátku příznaků. Bohužel malá informovanost populace o příznacích CMP je častým důvodem pozdního vyhledání zdravotní péče.

Neuškodí připomenout, že příznaky CMP jsou závislé na lokalitě a rozsahu poškození mozkové tkáně (viz Pro připomenutí) a vznikají náhle. Mohou však vymizet a znovu se objevit, proto je třeba dovézt i člověka s odeznělými potížemi (nejlépe do specializovaného centra).

Terapie CMP se odvíjí od příčiny a času

Po příjezdu RZP do cerebrovaskulárního centra je samozřejmě nutné vyšetření k potvrzení diagnózy a rozlišení typu CMP (viz Typy CMP).

Týmy lékařů cerebrovaskulárních center volí nejvhodnější léčbu dle příčiny, lokality, časového odstupu od začátku projevů a ostatních diagnóz pacienta.

Při ischemické CMP je cílem akutní léčby zprůchodnění uzavřené tepny (revaskularizace). V případě jasných příznaků CMP a vyloučení krvácení pomocí metody CT či MR je indikována aplikace látky rozpouštějící krevní tromby, tzv. intravenózní trombolýza tkáňovým aktivátorem plazminogenu. Léčbu je třeba zahájit nejpozději do 4,5 hodiny od vzniku obtíží. Mezi hlavní kontraindikace patří porucha krevní srážlivosti včetně účinné antikoagulační léčby, nedávný větší operační výkon či úraz. Pokud se prokáže uzávěr velké tepny, lze ji zprůchodnit endovaskulární extrakcí trombu či embolu. Při uzávěru karotické tepny v krčním úseku se indikuje akutní chirurgická endarterektomie. Obě tyto metody mohou navazovat na intravenózní trombolýzu a provádějí se maximálně do osmi hodin od vzniku příznaků. Revaskularizační léčbu z důvodu rizika vzniku rozsáhlého krvácení nezahajujeme, pokud jsme zobrazovací metodou zjistili již v úvodu příliš velkou dokonanou mozkovou ischemii.

Hemoragická CMP představuje méně častý typ CMP, který je však většinou spojen s horší prognózou. Hlavním cílem léčby je zastavit krvácení nebo snížit riziko jeho opakování. Nutná je brzká korekce arteriální hypertenze, u pacientů léčených antikoagulací se podávají, pokud je možnost, léky snižující jejich účinek. U warfarinu se jedná např. o kanavit, plazmu či koncentrát protrombinového komplexu. Dle konzultace s neurochirurgem se ve vybraných případech provádí evakuace hematomu, hlavně v případech mozečkového krvácení či u pacientů s postupným zhoršováním stavu. Pokud je zdrojem krvácení tepenná výduť, lze ji ošetřit endovaskulárně pomocí spirál či zaklipovat cestou otevřené operace. Indikace a načasování těchto výkonů závisí na celkovém stavu pacienta a případné progresi příznaků.

U obou typů CMP je nutná monitorace vitálních funkcí a pravidelné kontroly neurologického nálezu. Z tohoto důvodu je doporučována hospitalizace pacientů s CMP ve specializovaných iktových centrech minimálně první tři dny.

Až v případě, že není prokázána CMP a stav nevyžaduje terapii na těchto pracovištích, by měli být pacienti překládáni do nemocnic poblíž svého bydliště či odcházet domů.