Aktuality
Pády pacientů ve zdravotnických zařízeních
Kvalita zdravotní péče a bezpečnost pacientů patří v dnešní době mezi základní požadavky kladené na vedení nemocnic a jejich zaměstnance. Jednou z oblastí, které je věnována pozornost ve FN Brno, resp. na Rehabilitačním oddělení (RHO) FN Brno, jsou pády pacientů.
Cílem péče o pacienty na lůžkových stanicích je včasná vertikalizace pacienta a dosažení maximální míry soběstačnosti při běžných denních činnostech už během hospitalizace na RHO. Pádem pacienta může dojít ke zpomalení průběhu léčby, a proto hned při příjmu provádíme zhodnocení možného rizika pádu za použití standardizovaného formuláře „Škála pro stanovení rizika pádu ve FN Brno“. Při stanovení rizika pádu pacienta je nutné vzít v potaz pád v anamnéze během posledního měsíce nebo možné indikace jako zmatenost, neklid, nedostatečné vnímání rizik, nejistotu při chůzi, poruchu chůze, závratě, celkový zdravotní stav pacienta a užívanou medikaci. Pokud je pacientovi stanovena ošetřovatelská diagnóza riziko pádu, je následně edukován, dle potřeby i opakovaně, o preventivních opatřeních, která jsoutaké k dispozici k přečtení na všech pokojích.
Sestry i sanitáři kladou velký důraz na správnou edukaci pacientů. Ta musí být srozumitelná, přesná a výstižná, nejlépe i s praktickou ukázkou. Následně je vhodné ověřit, zda pacient činnost zvládá. Doporučuje se vyzkoušet signalizaci u lůžka, která musí být v dosahu. Také je důležitý nácvik obsluhy polohovacího lůžka hned při přijetí k hospitalizaci. Samozřejmostí je písemné dokumentování edukace.
Při stanovení ošetřovatelské diagnózy riziko pádu dále nastavíme u pacienta preventivní opatření/plán ošetřovatelské péče:
- označíme pacienta na informační tabuli na pracovně sester zeleným kolečkem
- přiložíme pacientovi na zápěstí HK identifikační náramek se zeleným kolečkem (ne na paretické čiplegické)
- stanovíme ošetřovatelskou diagnózu riziko pádu
- poučíme pacienta o nutnosti přivolání ošetřujícího personálu při vstávání a opouštění lůžka
- pravidelně pacienta kontrolujeme a pomáháme mu zorientovat se v okolí
- umístíme pacientovi tlačítko signalizace na dosah a poučíme jej o jeho používání
- necháme svítit noční světla
- dle možností nastavíme vyhovující výšku lůžka
- odstraníme všechny překážky z okolí lůžka
- osobní věci uložíme tak, aby byly pro pacienta snadno dosažitelné
- dojde-li i přes přijatá opatření k pádu pacienta,informujeme lékaře, provedeme záznam do dokumentace a postupujeme podle SOP
Během několika let vyhodnocování pádů jsme identifikovali nejčastější rizikapádů pacientů. Jsou to především chůze s některou z ortopedických pomůcek k lokomoci, věk pacienta nad 65 let a neodhadnutí vlastních možností.
Většina pacientů je na RHO přeložena z jiných pracovišť, převážně chirurgických oborů, a používá při vertikalizaci ortopedické pomůcky, jako jsou podpažní berle, francouzské berle, rolátory, chodítka, mechanické vozíky atd. Nácvik vertikalizace a chůze probíhá vždy za přítomnosti fyzioterapeuta, který pacienta edukuje o správném stereotypu chůze s ortopedickou pomůckou. S nácvikem pokračuje průběžně během dne ošetřovatelský personál, který je proškolen v NCO NZO prostřednictvím CK „Rehabilitační ošetřování imobilních pacientů“. Až po úplnémzískání jistoty při chůzi fyzioterapeut informuje lékaře a ten následně může pacientovi povolit samostatnou chůzi.
Velmi významnou skupinu pacientů, u kterých dochází k pádům, tvoří pacienti nad 65 let. Důvodem je horší fyzická kondice než u pacientů mladších, přidružená chronická onemocnění, poruchy kontinence močia stolice, poruchy zraku a sluchu a poruchy kognitivních funkcí. To s sebou přináší nejen vysoké nároky na ošetřovatelskou péči, ale i nároky na správnou komunikaci mezi pacientem a zdravotnickým personálem. U těchto pacientů je třeba s trpělivostí opakovaně provádět edukaci o nastavených preventivních opatřeních, kontrolovat signalizační zařízení v dosahupacienta, znalost jeho použití, uspořádání běžných věcí k používání na nočnímstolku. Dále je nutnénepřemisťovat věci na jiná místa, odstranit překážky na pokoji, kontrolovat vhodnou obuv, zajistit vhodný způsob vyprazdňování a učinit další, již výše zmíněná opatření. Pro případ potřeby zajištění bezpečnosti pacienta máme též na všech lůžkách postranice. U rizikovýchpacientů je také nutné přizpůsobit náročnost rehabilitace i rehabilitačního ošetřování jejich celkovému stavu.
Úzce spolupracujeme s fyzioterapeuty, aktivně vyhledáváme rizikové faktory pádu a upravujeme ošetřovatelské činnosti v součinnosti s prací fyzioterapeuta.
Bohužel i přes nastavená opatření k pádům stále dochází. Snažíme se proto pečlivě zaznamenávat všechny okolnosti, které mohou riziko pádu zvyšovat. Příčiny pádů následně analyzujeme a dle výsledků nastavujeme preventivní opatření. Kromě věku pacientů, zranění při pádu ačasu pádu jsme statistiky postupně obohatili i o údaje o tom, zda a jakou pacient používá ortopedickou pomůcku, zda se užpřed pádem jednalo o rizikového pacienta a také jaká byla příčina pádu.
Každý pád je také elektronicky hlášen do databáze mimořádných událostí FN Brno, kde jsou všechny okolnosti s pádem související zaznamenány a zařazeny do registru rizik.
Výsledky studie
· 62 % pacientů z celkového počtu těch, kteříod roku 2016 utrpěli pád, bylo identifikováno jako pacienti rizikoví; tyto pacienty jsme edukovali o preventivních opatřeních, která jsme na oddělení zavedli, přesto si nepřivolávali personál signalizací k doprovodu při chůzi.
· Nepotvrdilo se, že by ke zvýšenému počtu pádů pacientů docházelo v nějakou určitou denní dobu, jak jsme před studií předpokládali, tedy ráno mezi 5.00 a 6.30 hod., kdy pacienti vstávají.
· 75 % pacientů z celkového počtu těch, kteříod roku 2013 utrpěli pád, bylo starších 65 let.
· 87 % pacientů z celkového počtu těch, kteříod roku 2016 utrpěli pád, používalo při chůzi některou z ortopedických pomůcek.
· 43 % pacientů z celkového počtu těch, kteříod roku 2014 utrpěli pád, si přivodilo zranění; u21 % pacientů se zraněním (z celkového počtu)se jednalo o zranění těžké (fraktura, luxace TEP, tržná rána), u zbytku šlo o lehké zranění (oděrky, krvácení z jizvy, hematom, otok).
Úkoly
· Opakovaně a důsledně edukovat a kontrolovat pacienty starší 65 let a pacienty pohybující se s ortopedickou pomůckou.
· Pro zlepšení prevence a edukace bude třeba zjistit, zda s rostoucí jistotou při chůzi pacienta roste i riziko nedodržování preventivních opatření, a dále do našich statistik zařadit údaj o tom, kolikátý den hospitalizace na RHO k případnému pádu došlo.
Pád pacienta ve zdravotnickém zařízení ječastou mimořádnou událostí, která může významně ztížit a prodloužit pacientovu léčbu, délku hospitalizace a v neposlední řadě zvýšit ekonomické náklady vynaložené na jeho léčbu. Ani nejlepší péčí se nám s největší pravděpodobností nepodaří pádům úplně zabránit, je však důležité identifikovat rizikové pacienty a učinit všechna dostupná opatření, jaká jsou v silách zdravotnických pracovníků, abychom riziko a následky této mimořádné události snížili na minimum.
Bc. Ilona Cendelínová Rehabilitační oddělení A FN Brno
Další aktuality v této rubrice
- Od července mají dostat všechny sestry přidáno, pomůže dotace
- Kouření stojí svět podle WHO ročně přes 25 bilionů korun
- Kvůli hluku z tramvají se sejdou zástupci ministerstva a Prahy
- Stipendia hradeckého kraj má zatím 20 mediků, kraj chce ještě 20
- Online poradna Znám své léky pomáhá pacientům ověřit si důsledky vzájemného působení léků
- Nová metoda léčby kolena pomocí vnitřní ortézy zkrátí návrat ke sportu na polovinu
- Infuzní terapie vitaminem C proti rakovině
- Vychází nové dvojčíslo 5–6/2024
- Méně vedlejších účinků léčby a hospitalizací – život s nádorovou nemocí krve je stále kvalitnější
- Haló telefone, mám „parkinsona“? Unikátní aplikace rozpozná onemocnění z nahrávky hovoru