Migréna stojí peníze – léčit ji ale „přijde“ levněji

Nižší výkon v práci nebo nutnost náhle odejít domů – to je nedílnou součástí života těch, kteří trpí migrénou. V Česku to je přes milion lidí, většinou v produktivním věku. Jak moc dopadá nemoc na českou ekonomiku, zmapoval unikátní průzkum, který poprvé zveřejňuje pacientská organizace Migréna-help.

 

Pacientská organizace zveřejňuje unikátní průzkum

Analytici v tomto průzkumu vyčíslili ztráty způsobené poklesem pracovní produktivity na jednoho pacienta na téměř 321 000 korun za rok. Migrénu lze přitom v ČR účinně léčit už tři roky, zároveň se na trhu objevují další léčebné možnosti. Přestože jsou podle lékařů tyto inovativní terapie poměrně nákladné, společnosti se ve finále vyplatí.

„Migréna je dlouhodobé neurologické onemocnění, které způsobuje významnou individuální i celospolečenskou zátěž. Každý záchvat migrény je totiž spojen se sníženou schopností vykonávat běžné denní aktivity nebo pracovní činnost. Týká se to především lidí v produktivním věku,“ říká MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. „Ačkoliv migrénu zatím nelze zcela vyléčit, s pomocí nových léčiv je možné ji zvládat mnohem lépe, než tomu bylo v minulosti. Inovativní terapie pacientům umožňuje vrátit se zpět do normálního života. Roky ztracené onemocněním sice nelze získat zpět, ale s pomocí účinné léčby můžeme zamezit budoucím ztrátám,“ pokračuje vedoucí lékař brněnského centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Podle MUDr. Řehulky je to právě migréna, která ze všech typů bolestí hlavy stojí společnost nejvíce peněz. „Výdaje za zdravotní péči dříve tvořily jen asi 10 % nákladů utracených za migrénu. Většina ekonomických ztrát, tedy až 90 % výdajů, byla překvapivě způsobena nepřímými náklady ze snížené práceschopnosti,“ uvádí MUDr. Řehulka.

Podle průzkumu mapujícího dopady migrény na pacienty, společnost a ekonomiku České republiky činí celková ztráta produktivity pacientů v průměru 42,8 %, ať už kvůli nucené absenci, či poklesu výkonu. Situaci příliš neprospívá, že řada lidí svou nemoc před okolím tají, protože se bojí zlehčování a posměšků ze strany okolí, přibližně 40 % nemocných ani neví, že za jejich potížemi stojí právě migréna. K léčbě, která by jim razantně pomohla snížit počet atak, se tak dostává zlomek nemocných. Odborníci například odhadují, že inovativní terapii, která záchvatům migrény předchází, by v Česku mohlo mít přes 20 000 pacientů, reálně se k ní však dostane méně než 10 % z nich. Do ČR stále přicházejí nové preventivní i akutní léky. Ne všechny jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou a pacienti si je tak platí sami.

„Aktuální průzkum potvrzuje, že pro celou společnost je výhodnější migrénu léčit než neléčit. Pacient, který může normálně fungovat, přináší společnosti i ekonomice výrazně více, než když trpí, a řešení je přitom na dosah,“ komentuje výsledky průzkumu Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help. Průzkum podle ní jasně ukázal, jak je nemoc devastující – z dat vyplynulo, že kvůli nedostatečné kontrole migrény lidé často navštěvují různé lékaře ve snaze dobrat se úlevy, od praktika (21,8 %) až po specializované ambulance (64,6 %). Za fyzioterapeutem, ortopedem, psychologem či psychiatrem přišlo v důsledku nemoci za posledního půl roku 34,7 % dotazovaných. „Když netušíte, kdy dostanete další záchvat a kolik jich v daném měsíci ještě přijde, je pracovní život složitější. Pomáhá například možnost práce z domu nebo na částečný úvazek, ale ne každý zaměstnavatel na to přistoupí,“ dodává Rýza Blažejovská. „Další kapitolou jsou neplánované absence v práci. V uplynulých 6 měsících skončilo 5 % dotazovaných pacientů kvůli migréně v nemocnici a 15 % muselo navštívit pohotovost.“

Alespoň jedním přidruženým onemocněním, souvisejícím s onemocněním migrény trpělo 46,9 % pacientů, nejčastěji uváděli bolesti zad a krční páteře, úzkost, poruchy spánku nebo depresi. Důvodem, proč i přes rozsáhlou síť center pro léčbu bolestí hlavy nejsou všichni pacienti správně zaléčeni, je hned několik. Podle Rýzy Blažejovské hraje roli i fakt, že o nich nemocní nevědí. „Část našich členů se o existenci specializovaných pracovišť dozvěděla až od nás,“ dodává předsedkyně Migréna-help.

Celé výsledky průzkumu „Dopady migrény na pacienty, společnost a ekonomiku České republiky“, provedeného společností Value Outcomes, lze nalézt zde: Průzkum. Zúčastnilo se ho 147 respondentů, kteří měli ataky migrény více než 4× měsíčně.

Migréna

Migréna je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolesti hlavy s doprovodnými příznaky (světloplachost, přecitlivělost na zvuky, nevolnost nebo zvracení). Tyto příznaky se během záchvatu, který obvykle trvá jeden až tři dny, zhoršují i při běžných denních aktivitách. Podle počtu dnů v měsíci s bolestí hlavy se rozlišuje epizodická (0–14 dnů migrenózních dnů v měsíci) a chronická migréna (≥ 15 migrenózních dnů v měsíci). Zahájení preventivní léčby migrény se obvykle zvažuje při více než 4 migrenózních dnech v měsíci, nutné je však vyšetření lékařem.

Migréna-help

Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje setkávání kruhů sdílení, kde si lidé s migrénou navzájem pomáhají, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma. Více informací na https://www.migrena-help.cz.

Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy

V Česku existuje síť specializovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. V každém kraji je tak pro pacienty přístupné pracoviště, které se věnuje této problematice a disponuje veškerými dostupnými diagnostickými i léčebnými možnostmi. Seznam center je k dispozici na webu http://czech-headache.cz/centra-pro-lecbu-bolesti-hlavy/ nebo na https://www.migrena-help.cz/l/poradny-bolesti-hlavy/.

V centrech lékaři nabízejí jak terapii biologickou, tak i další profylaktické léky, některé jsou hrazeny pojišťovnou a část si pacienti musí platit sami.

 

TZ