K nejlepší léčbě rakoviny plic pomáhá diagnostika s AI

Díky pokrokům v léčbě se zlepšuje prognóza pacientů s rakovinou plic, šance na vyléčení však závisí na časném odhalení onemocnění a diagnostice, která rozhoduje o volbě správné léčby. Cestu pacientů od prvotního nálezu k terapii na míru zkracují také moderní diagnostické technologie na bázi umělé inteligence.

Přestože je riziko vzniku rakoviny plic spojené především s kouřením, nevyhýbá se ani nekuřákům – může se u nich rozvinout vlivem kancerogenů v prostředí nebo genetických predispozic. Proto je klíčové, aby každý byl všímavý k možným příznakům. Patří mezi ně dlouhotrvající kašel, zadýchávání nebo nevysvětlitelná únava. „Podcenění těchto příznaků vede často k pozdnímu odhalení onemocnění, kdy jsou již možnosti léčby omezené. Doporučuji zajít ke svému ošetřujícímu lékaři každému, koho kašel nebo dušnost trápí déle než tři týdny. Vždy je lepší zjistit, že se nejedná o nic vážného, než podcenit riziko tak nebezpečné nemoci, jako je rakovina plic,“ apeluje prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno.

Špičková diagnostika a léčba na míru

Dlouholetým kuřákům ve věku 55–74 let – tedy skupině nejvíce ohrožené vznikem plicní rakoviny, je pak již třetím rokem určen program časného záchytu karcinomu plic. Veškeré informace o programu jsou k dispozici na www.prevenceproplice.cz. Pacienti, kteří se do programu přihlásí, mají mnohem vyšší šanci na včasné odhalení nemoci. Je navržen tak, aby lidé věděli, že mají možnost přistupovat k prevenci aktivně. Stačí se informovat u praktického lékaře, který vystaví doporučení na konzultaci u pneumologa. „Program časného záchytu onemocnění v hlavní rizikové skupině dlouhodobých kuřáků opakovaně prokázal svůj význam v zemích, kde byl zaveden. Vyšetření plic nízkodávkovým CT totiž dokáže identifikovat i velmi malý nález, který může být zhoubný, přesto se zatím neprojevuje příznaky. To je zcela zásadní, protože u rakoviny plic platí, že pokud se objeví symptomy jako silný kašel či dušnost, zpravidla jde o pokročilé onemocnění,“ doplňuje přední pneumolog Milan Sova.

Pro úspěch následné terapie je pak klíčové, aby byla zahájena co nejdříve, a to ve formě léčebného protokolu přesně odpovídajícího specifickým vlastnostem onemocnění u daného pacienta. K tomu je nutné pečlivé laboratorní vyšetření vzorku nádoru odebraného bronchoskopem – flexibilním nástrojem s miniaturní kamerou zavedeným do dýchacích cest. Pokud je však ložisko velmi malé nebo uložené ve špatně dostupné části plic, může být komplikované se k němu dostat. Aby se nestávalo, že je u pacienta potřeba toto vyšetření opakovat, využívají lékaři stále více pokročilé navigační metody založené na umělé inteligenci.

„AI dokáže zkombinovat snímky různých zobrazovacích vyšetření, jako je CT a magnetická rezonance, a namodelovat správnou trasu endoskopu,“ doplňuje pneumolog Sova a doporučuje, aby pacienti s periferním ložiskem plic absolvovali bronchoskopické vyšetření v některém z pneumoonkochirurgických center, která jsou mimo Prahu také v Plzni, Hradci Králové, Ústí n. L., Brně a Olomouci. „Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče mají k dispozici nejmodernější diagnostické technologie a díky objemu prováděných vyšetření také potřebnou erudici,“ dodává odborník.

Bronchoskopie se pacienti bojí zbytečně

Řada pacientů se bronchoskopického vyšetření obává, odborníci však vysvětují, že je důležité se před tímto výkonem vyhnout zbytečnému stresu. Své o tom ví také pacientka Yvona (58): „Musím se přiznat, že horší byl strach než realita. Jsem hodně citlivá a promítala jsem si v hlavě mylnou představu, že nebudu moct dýchat – ale zvládla jsem to i bez narkózy. Všem bych chtěla vzkázat, aby se bronchoskopie nebáli, hlavně se předtím dobře vyspali, drželi se instrukcí lékařů a pak jde všechno dobře,“ popisuje osobní zkušenost.

V rámci bronchoskopie neexistuje žádná specifická příprava. Pacient je standardně na lačno – večer a ráno už nejí, nepije, a měl by být v dobré psychické pohodě. V případě, že užívá léky na ředění krve, jsou po domluvě s daným lékařem vysazeny. „V rámci přípravy na tento výkon je pacientovi standardně znecitlivěn krk. Existují některé specifické případy, kdy je bronchoskopie prováděna i v celkové narkóze. Většinu trvá několik málo minut. Do pacienta zavedeme tenký endoskop, pomocí kterého prohlédneme dýchací cesty a případně odebereme vzorky potřebné ke stanovení správné diagnózy,” popisuje profesor Milan Sova ve videu o bronchoskopii edukační platformy Plice.online a dodává: „U pacienta při vyšetření bedlivě sledujeme, kolik má kyslíku v krvi, a rozhodně není pravda, že by se během vyšetření dusil.“

TZ, foto free (pexels.com)