Dětská sestra v proměnách času

Profese dětské sestry se formulovala během posledních sto let. Na sestry pracující v oboru pediatrie jsou kladeny velké požadavky z hlediska znalostí, dovedností, ale především v oblasti lidských kvalit. A to na všech úrovních práce. V nemocnicích, v primárních ordinacích pro děti a dorost, v dětských léčebnách, stacionářích, kojeneckých ústavech, dětských domovech a ústavech sociální péče. Náplně práce se v jednotlivých úsecích liší a jsou velmi specifické, je nutná specifická erudice dětských sester dle úseku práce. Cílem textu je nastínit historii profese dětské sestry včetně vzdělávání. 

Péče o děti nese svá rizika a specifika, a proto je nutné vzdělávat dětské sestry. Na druhou stranu netaktní jednání ze strany nelékařského personálu vůči dětem může mít za následek psychické trauma. Profese dětské sestry se objevuje již sto let v naší právní regulaci. Od roku 2004 není samostatným zdravotnickým povoláním, jelikož je regulována v rámci specializace všeobecné sestry. Zákon č. 201/2017 Sb. přinese návrat dětské sestry do kvali kačního vzdělávání. Dovoluji si uvést krátký přehled historie pediatrie a vzdělávání dětských sester. Následně i změnu právní regulace dětské sestry související se zákonem č. 201/2017 Sb., platnou od 1. 9. 2017. 

Střípky z historie 
dětského lékařství


Vždy jsme výsledkem předchozího vývoje a je nutné znát i historii. Péče o zdravé a nemocné děti má velmi dlouhou tradici. Pokyny kojícím matkám obsahují babylónské nápisy z období již před 2000 lety př. n. l. Ze staré Indie,
z doby Buddhovy, jsou zachovalé návody, jak léčit děti. Podrobnější popisy, např. o vypuzování cizopasníků, léčení záchvatů, jsou známy již od starých Řeků a Římanů, jak to dosvědčují spisy Hippokratovy, Galénovy, Aristotelovy a jiné. Léčbou dětí a jejich výchovou se také zabýval Avicenna (r. 983–1038) (Brach­ feld, K; Černayová, E., 1980). Poměrně málo zpráv o léčení dětí je ze středověku. Žádné dětské nemocnice v této době nebyly a nemocné děti byly ošetřovány doma. Pro děti odložené a nemanželské byly zřizovány nalezince. První
 byl založen v Miláně již v 8. století,
u nás v Praze v roce 1600. Nacházel se ve Vlašské ulici na Malé Straně. Práce v nalezincích s pozorováním nemocných dětí v domácnosti umožňovala získávat zkušenosti
 v léčení dětských chorob. První dětská nemocnice byla zřízena v roce 1802 v Paříži, v roce 1834 v Petrohradě. U nás v Praze byla první dětská nemocnice německá, založená v roce 1842. V průběhu 19. století se dětské lékařství rozvíjí poměrně rychle jako odvětví oddělené od vnitřního lékařství. Podnětem k práci byla vysoká kojenecká úmrtnost, a to mezi 20–30 % (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980). Za začátek dětského lékařství
 u nás je možno pokládat rok 1884, kdy byl MUDr. Bohdan Neureutter jmenován prvním profesorem dět­ ského lékařství. Jako klinika sloužil dům na rohu Kateřinské a Viniční ulice. Kojenci byli ošetřováni dále
 v nalezinci, pod dohledem porodníka, samostatná klinika pro kojence se oddělila až mnohem později. K otevření dětské kliniky došlo v roce 1891. K vystavění dětské nemocnice české dali podnět profesoři pražské univerzity, kteří v roce 1887 založili dobročinný spolek, jehož zásluhou byla vystavěna a v roce 1902 otevřena Česká dětská nemocnice. Stála
 na konci Sokolské ulice nad Nuselským údolím do r. 1970, kdy byla zbourána, a všechny kliniky byly přemístěny do nových budov v Motole. Již před první světovou válkou byly zakládány první poradny pro matky a děti v některých pražských čtvrtích a v roce 1917 bylo zříze-no v Praze-Krči zvláštní oddělení Ochrany matek a dětí. V Bratislavě byla založena dětská nemocnice v roce 1853 a v roce 1919 otevřena dětská klinika. V roce 1922 přiby
la dětská klinika v Brně. Dětská nemocnice německá byla v Brně již od roku 1846. Se zřizováním dětských klinik přibývalo i odborných dětských lékařů. Pražská I. dětská klinika, umístěná v budovách nalezince, vystavěných v letech 1896–1901, byla v roce 1931 reorganizována.
V Praze­-Krči byly pro II. dětskou kliniku zřízeny výzkumné ústavy a později bylo vybudováno oddělení pro tuberkulózní děti. V některých městech u nás a na Slovensku (Olomouc, Frýdek, Pardubice, Košice, Bytčica u Žiliny) byla dětská oddělení, další vývoj však byl zastaven německou okupací a válkou (Brachfeld, K; Černayová, E., 1980).  Po roce 1945 nastal značný rozvoj dětského lékařství a péče o dítě. Budovala se četná nová dětská oddělení, nejprve při větších nemocnicích, později i při okresních nemocnicích byla zřízena síť poraden, zřizovány kojenecké ústavy, ústavy pro chronická onemocnění, ozdravovny, jesle a dětské domovy a zakládaly se výzkumné ústavy. Postupně se rozvíjely kliniky dětského lékařství na speciální – chirurgickou, ortopedickou, oto­ rinolaryngologickou, infekční, neurologickou, psychiatrickou, stomatologickou, oční apod. Ve městech Plzeň, Hradec Králové, Olomouc, Brno, Bratislava, Martin a v Košicích vznikaly dětské kliniky. Nová dětská oddělení a velký rozvoj péče o dítě si žádal dostatek vzdělaných lékařů a dětských sester, proto byly při lékařských fakultách v Praze, Brně a Bratislavě zřízeny větve pro posluchače dětského lékařství. V Praze v roce 1953 byla založena samostatná speciální fakulta dětského lékařství. Lékaři jsou seznámeni se všeobecnou medicínou, ale zároveň důkladně vzdě­ láváni v dětském lékařství (Brach­ feld, K; Černayová, E., 1980). 

Střípky z historie
 dětského ošetřovatelství

Ošetřovatelská škola pro dětské sestry byla založena v roce 1922 při Nemocnici ochrany matek a dětí v Praze-Krči. Vedl ji od začátku primář Quido Mann. Škola byla nejprve jednoroční zakrátko z důvodu nedostatku sester zkrácena na půl roku. Plnila výtečně své poslání mnoho let, neboť byla jedinou školou pro dětské sestry. Další ošetřovatelské školy byly zakládány od 30. let 20. století, např. ošetřovatelská škola Československého červeného kříže v Martině. 

Po druhé světové válce nastal rychlý rozvoj zdravotnického školství. Studium trvalo dříve dva roky, zkráceně jeden rok a následně upraveno na čtyři roky. Školy byly zařazeny do systému jednotného školství připravujícího středního zdravotnického pracovníka. 

Samostatný obor dětská sestra vznikl pro odlišnost ošetřovatelské práce u dětí, danou věkovým rozdílem i rozličností nemocí. Posluchačkám se dostávalo specializovaného vzdělání. Od počátku školního roku 1949/1950 byly zavedeny nové učební plány a osnovy. Výuka trvala čtyři roky a byla zakončena maturitní zkouškou. Ke studiu byly přijímány dívky ve věku 14–15 let. Vyšší sociálně zdravotní školy se členily na větev ošetřovatelek, dětských sester, zdravotnických pracovnic, sociálních pracovnic, porodních asistentek, zdravotních a zubních laborantů a pracovnic v oboru výživy. Studium mělo společný základ a od třetího ročníku bylo oborově zaměřeno. 

Zákon z roku 1951 o středních zdravotnických pracovnících určoval povinnosti. Všem pracovníkům dával stejné zařazení, stejné společenské postavení. Tento zákon ruší ošetřovatelky a sociální pracovnice a vytváří jednotný typ – SZP. Mezi střední zdravotnické pracovníky se řadí: zdravotní sestry, dětské sestry, porodní asistentky – později ženské sestry, dietní sestry, rehabilitační pracovníci, sanitární pracovníci, skupina laborantů – zdravotních, rentgenologických, lékárenských a zubních a oční optici. Podle zákona o soustavě výchovy a vzdělávání v roce 1960 všechny školy a výchovná zařízení tvořily jednotný systém. 

Vědecký a technologický pokrok v medicíně přinesl i nutnost celoživotně se vzdělávat. V roce 1960 vznikl Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně a v Bratislavě (později NCO NZO), který se věnoval soustavnému a celoživotnímu vzdělávání sester v ošetřovatelské praxi. Jeho nejvyšším stupněm je specializační studium zakončené atestační zkouškou. 

Ve školním roce 1996/1997 se otevřelo poslední čtyřleté denní studium dětské sestry na střední zdravotnické škole. 

Nahrazeno bylo studiem na vyšší odborné škole zdravotnické v oboru diplomovaná dětská sestra, které existovalo do roku 2004. 

Díky vstupu České republiky
do Evropské unie se v roce 2004 změnily podmínky pro vzdělávání sester. Evropská unie, WHO a dokumenty Mnichovské deklarace jednotně podporují akademickou úroveň vzdělávání. 

Obor dětská sestra byl přesunut do celoživotního vzdělávání
dle zákona č. 96/2004 Sb., o pod­ mínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), platil do 31. 8. 2017. 

Byla zavedena povinná registrace nelékařských pracovníků a sbírání kreditů v rámci celoživotního vzdělávání. Práce bez odborného dohledu byla podmíněna registrací. 

Vzdělávání sester po roce 2004 

Obecně dělíme vzdělávání sester na kvali kační a celoživotní dle Koncepce Ošetřovatelství z roku 2004 (Věstník č. 9 – MZ ČR, 2004). 

1. Kvali kační vzdělávání – kvalifikaci v oboru všeobecná sestra je možné získat na vyšších odborných školách zdravotnických a v bakalářském oboru všeobecná sestra na lékařských fakultách nebo na fakultách zdravotnických studií. 

2. Celoživotní vzdělávání – zdravotničtí pracovníci si zvyšují, obnovují vědomosti a dovednosti
 v příslušném oboru v souvislosti s reflektováním nových vývojových trendů v jednotlivých medicínských oborech pomocí certi kovaných kurzů a specializačních vzděláváních v akreditovaných zařízeních. Mohou také absolvovat e­learningové kurzy, konference, inovační kurzy apod. 

2.a Specializační vzdělávání – pokud se chtěla stát všeobecná sestra dětskou sestrou po roce 2004, musela absolvovat specializační studium v NCO NZO v Brně. Bylo nutné podat přihlášku s potvrzením zaměstnavatele o pracovním poměru v pediatrii. Specializační studium – ošetřovatelská péče v pediatrii, intenzivní péče v pediatrii. Studium je formou modulového systému a je ukončeno atestační zkouškou. 

2.b Specializace ve zdravotnictví – v rámci celoživotního vzdělání je možné získat magisterské vzdělání v oboru ošetřovatelská péče 
v pediatrii pro absolventky bakalářského studia všeobecná sestra. Přínosem studia je nejen magisterské vzdělání, ale i získání specializované způsobilosti. Toto studium realizuje Lékařská fakulta v Ostravě a Zdravotně sociální fakulta v Českých Budějovicích. 

Novela zákona v právní regulaci dětské sestry


Zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Tento zákon vrací obor diplomovaná dětská sestra do kvali kační formy vzdělání. Zkráceným – minimálně ročním – studiem na VOŠZ (vyšší odborná škola zdravotnická), tzv. 4 + 1. Studium bude ukončeno absolutoriem a absolvent získá neakademický titul DiS. Podmínkou pro zkrácené studium dětské sestry je předchozí získaná kvalifikace praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky. Zkrácenou formu studia již některé VOŠZ nabízejí (prozatím pro obor všeobecná sestra). Přijímací řízení a formy studia záleží na konkrétní VOŠZ. Prakticky to znamená, že uvedení kvali kovaní absolventi musí splnit podmínky jednotlivých škol a prokázat se znalostí prvního a druhého ročníku VOŠZ včetně absolvované praxe. Pokud podmínky splní, mohou nastoupit již do třetího ročníku VOŠZ. Pokud uchazeč nedosáhne na podmínky a bude je splňovat pouze částečně (např. průměr hodnocení známek), může vedení školy nabídnout variantu, že nastoupí do druhého ročníku, a tedy studovat verzi 4 + 2. Zůstává také varianta, že student může studovat plně všechny tři ročníky VOŠZ v daném oboru. 

Pokud se rozhodnou stát se dětskou sestrou ostatní absolventi jakýkoliv středních škol (gymnázium, obchodní akademie apod.), budou se ucházet o tříletý obor v nezkrácené verzi. Studium bude ukončeno absolutoriem, titul DiS. 

Uchazeči o obor diplomovaná dětská sestra si prozatím budou muset počkat na akreditaci studijního oboru na vyšší odborné zdravotnické škole, ale i v bakalářské formě studia dětská sestra na lékařských fakultách nebo fakultách zdravotnických studií zřejmě do akademického roku 2018/2019. 

Registrace sester


Zákon č. 201/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., ukončil k 1. 9. 2017 registrace nelékařských zdravotnických pracovníků u NCO NZO navázané na celoživotní vzdělávání formou kreditního systému. Skončilo tedy sbírání kreditů, registraci již není nutné prodlužovat. Současné registrace se překlápí do Národního registru zdravotnických pracovníků, který vznikl novelou zákona
o zdravotních službách zákonem
č. 147/2016 Sb. Údaje vedené
v NCO NZO budou převedeny. Práce bez odborného dohledu už není podmíněna registrací. 

Celoživotní vzdělávání 
sester v pediatrii


Dětské sestry mohou reflektovat nové informace z akreditovaných certifikovaných kurzů MZ ČR.

Webový portál
 pro sestry v pediatrii


Také mohou čerpat poznatky z dětského ošetřovatelství na základě EBP (evidence based pratice) ze zahraničního portálu Journal of Pe­ diatric Nursing. 

Publikace 

Z hlediska publikací máme na trhu především knihy z NCO NZO autorky Mgr. Jaroslavy Fendrychové, Ph.D. 

Závěr 

Vysoká odpovědnost vložená do rukou dětské sestry vyžaduje maximální důraz na vlastnosti, jako je pečlivost, spolehlivost, emoční stabilita, trpělivost, schopnost týmové spolupráce, projevování vzájemné úcty a korektnosti v jednání v týmu, ochota učit se novým věcem, schopnost improvizovat, disponovat kreativitou. Současně i fyzickou zdatností, výdrží a zručností. Nelze opomenout také znalosti pedagogické psychologie při práci s dětmi. Cílem práce celého týmu je zdárně ukončený léčebný proces a spokojený dětský pacient včetně jeho rodičů.