Chřipka představuje pro kardiaky vážná rizika, lékaři a odborníci vyzývají k očkování

Česká republika s méně než 10% proočkovaností proti chřipce v porovnání s ostatními evropskými státy dlouhodobě zaostává. Očkování proti chřipce přitom může snížit riziko infarktu myokardu o 15–45 %. V souvislosti s chřipkou zemře v České republice ročně až 2 000 lidí.

Očkování proti chřipce má z pohledu kardiovaskulární prevence velký význam. Riziko infarktu myokardu dokáže snížit až o 45 %, což je významný rozdíl. Kardiaci navíc vzhledem ke svému základnímu onemocnění patří mezi jedince, kteří jsou závažnými komplikacemi chřipky více ohroženi. Právě onemocnění srdce a oběhové soustavy patří v České republice dlouhodobě k nejčastějším příčinám úmrtí.

Česká republika patří mezi státy s velmi nízkou proočkovaností. „V porovnání s jinými evropskými státy máme co dohánět. V celorepublikovém přehledu se pohybujeme stále do 10 % proočkovanosti. V nejrizikovější skupině, tzn. v seniorní populaci, se dostáváme lehce nad 20 %. Snahou WHO (World Health Organization) přitom je, aby bylo proočkováno 75 % seniorů v populaci,“ uvádí MUDr. Barbora Macková, hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Na chřipku zemře 4x více lidí než při dopravních nehodách

V České republice se odhaduje přibližně 1 500 až 2 000 případů úmrtí za rok v souvislosti s chřipkou. To je 4x více než při dopravních nehodách. Právě respirační onemocnění výrazně zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako je infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Je přitom vědecky prokázáno, že očkování proti chřipce má velký přínos v prevenci těchto závažných onemocnění – riziko infarktu myokardu může snížit až o 15–45 %. To potvrzuje i MUDr. Barbora Macková: „Očkováním proti chřipce předejdeme nákaze nebo zamezíme těžkému průběhu tohoto respiračního onemocnění. Očkování proti chřipce ale chrání i před kardiovaskulárními nemocemi nebo komplikacemi u cukrovky a dalších chronických onemocnění. Očkování zde není pouze proto, abychom zvládli respirační sezónu.“

Navíc u kardiaků je poměrně vysoký předpoklad těžšího průběhu chřipky. U pacientů s onemocněním srdce a cév většinou chřipka postihne více orgánů a způsobí další komplikace. Situaci nenahrává ani mrazivé počasí, obecně lze totiž říci, že se v zimě kardiakům hůře dýchá a častěji pociťují také tlak na hrudi. „Jestliže budeme očkovat pacienty s akutním infarktem myokardu do třech dnů od přijetí k hospitalizaci, můžeme snížit riziko úmrtí o více než 40 %. Je tedy zcela nezpochybnitelné, že očkování proti chřipce má význam,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC, předseda výboru České kardiologické společnosti a přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Chce to změnu: Očkování musí být snadno dostupné

Podle odborníků je potřeba změnit systém distribuce vakcín a umožnit očkovat proti chřipce nejen praktickým lékařům a pediatrům, ale také lékařům s další odborností, kteří pečují o rizikové pacienty. Jedním z příkladů je očkování proti chřipce v době hospitalizace po infarktu myokardu. Očkování musí být běžně dostupné, právě proto je důležitá i jeho podpora ze strany specialistů. Situaci s nízkou proočkovaností, a to zejména v rizikových skupinách, by pomohl řešit také zodpovědnější přístup lékařů, důslednější veřejná osvěta, ale také například možnost nahlížet do záznamů o vakcinaci tak, aby všichni lékaři viděli, kdy a jaké očkování pacient absolvoval. „Z každodenní zkušenosti v nemocnici vidíme, že chřipka nám dokáže dekompenzovat celou řadu dalších chronických onemocnění, ať už se bavíme o diabetu, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) a tak dále. Důležité je tedy vysvětlovat také sekundární dopady, jako jsou neinfekční komplikace chřipky a dramatické stoupání spotřeby antibiotik, které nás trápí,“ říká MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, člen výboru Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.

TZ, foto free (pexels.com)