9 nejrozšířenějších mýtů o očkování

Je očkování nebezpečné? Může mít mé dítě po vakcinaci trvalé následky? Způsobuje očkování opravdu autismus? Ať už rodiči jste, nebo vás tato role teprve čeká, s tématem očkování se dříve nebo později budete potýkat. Ještě předtím se ale zbavte mýtů a nepravd, kterém jsou s ním spojené a negativně tak ovlivňují zdraví celé naší společnosti.   

Mýtus č. 1 - Očkovací látky jsou nebezpečné

Jelikož jsou očkovací látky podávány jako prevence proti závažným onemocněním zdravým lidem, musí splňovat nejvyšší standardy bezpečnosti. Ano, s očkováním jsou spojeny i vedlejší účinky, jako je například horečka nebo bolestivost a otok v místě vpichu. I přesto, že jsou mnohdy velmi nepříjemné, vyhnout se díky tomu očkování je přijmutí jiného a mnohem závažnějšího rizika.

Mýtus č. 2 - Očkování by mělo být pouze dobrovolné 

Význam povinných očkování je pro prevenci onemocnění, proti kterým jsou namířena, zcela zásadní. Z tohoto důvodu jsou očkování povinná. Pokud by povinná nebyla, došlo by pravděpodobně k poklesu proočkovanosti s rizikem vzestupu nemocnosti. Například ve Francii, kde očkování proti spalničkám není povinné a proočkovanost proti spalničkám nedosahuje požadovaných 95 % (doporučení WHO), došlo poměrně nedávno k rozsáhlé epidemii spalniček mezi neočkovanými či neúplně očkovanými dětmi.

 Mýtus č. 3 - Proočkovanost společnosti je dostatečná

Přestože byl dramaticky snížen výskyt některých onemocnění, kterým očkovací látky zabraňují, nebo byla vymýcena, stále je očkování nezbytné k prevenci běžných infekčních onemocnění. Některá onemocnění jsou tak rozšířena, že volba neočkovat zvyšuje riziko infekce. Například nebýt očkován proti černému kašli znamená riziko závažné a v některých případech smrtelné infekce. Problém je i u pneumokokových chorob, proti kterým není očkována naprostá většina seniorů, kteří tvoří druhou nejpočetnější rizikovou skupinu. I když meningitidy způsobené pneumokokem či závažné zápaly plic mohou být pro seniory i smrtelné, plošná vakcinace v této rizikové skupině u nás zatím zavedena není.

Očkování je také nutným nástrojem k prevenci infekčních onemocnění, která  se u nás nevyskytují nebo se vyskytují jen v nízkém počtu. Díky malé proočkovanosti populace bychom se opět mohli potýkat např. se spalničkami, příušnicemi či dětskou obrnou.

Mýtus č. 4 - V ČR se zbytečně očkuje proti vymýceným nemocem (obrna, tetanus, černý kašel…) 

Neočkovat je možné pouze u nemocí, které jsou vymýceny celosvětově. V dnešní době se jedná jen o pravé neštovice, v dohlednu je možné očekávat celosvětové vymýcení dětské obrny. Při ukončení očkování bude totiž postupně narůstat procento populace, které nebude proti danému onemocnění dostatečně chráněno. Při kontaktu s onemocněním a dostatečném množství neočkovaných lidí je možné, že vzniknou obdobné epidemie podobné těm, které známe z historie.

Mýtus č. 5 – Děti dostávají příliš mnoho injekcí

Děti mohou obdržet do 2 let více než 10 injekcí, z čehož bývají někteří rodiče zaskočeni. Protože je matčina děloha bez bakterií a virů, novorozenci okamžitě čelí množství různých nebezpečí svých imunitních systémů. Dětský imunitní systém se již od narození setkává s miliony antigenů, proti čemuž je 140 antigenů obsažený v současných moderních očkovacích látkách zcela mizivý.

Pro ilustraci uveďme, že pokud by všechny vakcíny současného českého očkovacího kalendáře byly aplikovány v jeden den, bylo by „zaměstnáno“ pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému.

Mýtus č. 6 - Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus

Ano, vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník se totiž vyskytuje všude kolem nás. Na základě výzkumů byla stanovena hranice, která určuje minimální obsah hliníku bezpečný pro lidský organismus (2 mg/kg hmotnosti na den). Dostupné farmakokinetické modely ukazují, že příspěvek hliníku z vakcín nikdy, a to ani zdaleka, této minimální hranice nedosahuje.

Mýtus č. 7 – Očkování způsobuje autismus

Pečlivě provedené studie jasně vyvrátily názor, že očkovací látky opravdu způsobují autismus. Protože se známky autismu mohou projevit ve druhém roce života, přibližně ve stejném čase, kdy jsou dětem podávány některé očkovací látky, a protože je příčina autismu neznámá, přemýšlejí někteří rodiče nad tím, zda není očkování chybou.

Původ tvrzení o souvislosti mezi očkováním a autismem pochází ze studie Andrewa Wakefielda publikované v roce 1998 v britském časopisu Lancet. Studie byla tři roky prošetřovaná britskou lékařskou komorou (General Medical Council). Po třech letech důkladných nezávislých výzkumů byla studie označena za podvrh, její autor byl usvědčen nejen z falzifikace, ale také zneužití mentálně postižených dětí. Následně byl vyškrtnut z registru lékařů a byla mu odejmuta lékařskálicence.

Mýtus č. 8 - Nižší výskyt některých onemocnění byl způsoben hygienou, nikoliv očkováním 

Na snížení výskytu nemocí má vliv mnoho různých faktorů, včetně úrovně hygieny. Klíčovou roli však jednoznačně hrálo očkování. Podívejme se například na obrnu. Je dokázáno, že bezprostředně po zahájení vakcinace se frekvence výskytu obrny v mnoha rozvinutých zemích výrazně snížila. V roce 1961 se tehdejší Československo stalo dokonce první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena na národní úrovni, a to právě díky masovému očkování dětí.

Příkladem je i vymýcení neštovic, onemocnění, které během 20. století zapříčinilo 300 – 500 milionů úmrtí na celém světě. Toto onemocnění může být dnes považováno za vymýcené především díky očkování a úsilí Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO).

Mýtus. č 9 – Očkovací kalendář není důležitý 

Očkovací kalendář odráží konkrétní výskyt infekčních onemocnění v naší zemi a byl vytvořen na základě vědeckých důkazů a doporučení odborníků.  Očkováním podle platného očkovacího kalendáře lze předejít vyššímu počtu onemocnění, komplikací i úmrtí. 

Výsledky rozsáhlé studie, provedené v USA na téměř 500 000 dětí potvrdily bezpečnost očkovacího kalendáře a neprokázaly, že by očkování dětí v útlém věku vedlo k oslabení imunitního systému a vyšší vnímavosti k ostatním infekčním onemocněním. Je nutno dodat, že očkovací kalendář dětí v USA zahrnuje očkování celkem proti 16 nemocem oproti 11 v českém očkovacím kalendáři (9 povinně, 2 dobrovolně).