Zlepšení kognitivní úrovně seniorů

Souhrn: Kognitivní funkce slábnou během života nerovnoměrně, ale jsou klíčové pro zachování soběstačnosti. Výzkumné studie i zkušenosti jasně ukazují, že kognitivní trénink je účinným nástrojem v prevenci i léčbě poruch kognitivních funkcí. Efektivita kognitivního tréninku je ověřena nejen u zdravých jedinců, ale také u lidí s mírným kognitivním zhoršením. Kognitivní trénink tedy nabízí cestu k posílení těchto funkcí, zlepšení kvality života a nezávislosti seniorů. Provedené opakované testování poukázalo na přínos mentální i tělesné skupinové aktivizace seniorů.

Klíčová slova: kognitivní funkce, kognitivní trénink, senior

Improving the cognitive level of the elderly

Summary: Cognitive function declines unevenly throughout life, but is key to maintaining self-sufficiency. Research studies and experience clearly show that cognitive training is an effective tool in the prevention and treatment of cognitive function disorders. The effectiveness of cognitive training is verified not only in healthy individuals, but also in people with mild cognitive impairment. Therefore, cognitive training offers a way to strengthen these functions, improve the quality of life and independence of the elderly. Repeated testing has shown the benefit of mental and physical group activation of seniors.

Key words: cognitive function, cognitive training, senior

doi: 10.48095/ccflo2024245

 

„Každý člověk si přeje dlouhý život, ale nikdo nechce být starý.“ Jonathan Swift

Úvod

Kalendářní věk je jednoznačně daný a vymezený, může si však dosti odporovat z hlediska biologického, psychického či sociálního. Biologický věk sleduje jakékoli tělesné změny u jedince, respektive jeho konkrétní změny involuční (patologicky regresivní). Jde o morfologické a zejména funkční poškození jednotlivých tkání až celých orgánových soustav. Nesmí se však přihlížet pouze na věk, ale i na celkovou tělesnou a psychickou funkčnost člověka, kterou lze zjistit testováním nebo laboratorním vyšetřením. Sociální věk se skládá ze sociálních změn, statusu, sociálních zkušeností a generační příslušnosti. S narůstajícím věkem můžeme pozorovat pokles úrovně života, ztrátu vědomostí, omezenou zaměstnanost, odchod blízkých za svým životem atd. S tím souvisí i snížená produktivita a soběstačnost.

Stárnutí nejen kognitivní

Charakteristika stárnutí rozlišuje dva základní typy: fyziologické stárnutí, které je přirozené od narození po zánik, nebo patologické stárnutí, které se projevuje předčasným stárnutím, kdy kalendářní věk klienta je nižší než psychický a sociální, což snižuje soběstačnost seniora.

Stáří a stárnutí je nedílnou součástí lidského života, nikdo se jim nevyhneme, ale stáří nemusí být nutně negativní, i když ho tak mnohdy vnímáme. Se stářím přicházejí i psychické potíže – smutek, deprese, obavy o své blízké, frustrace a mnoho dalšího, většinově pramenícího z uvědomění si nezvratných změn.

Určitá část klientů vnímá stáří pozitivně. Zjišťují, že mají více času na sebe, že dělají to, na co neměli čas či z nějakého důvodu doposud nestihli, jako jsou například koníčky či čas trávený se svými přáteli, variabilní režim dne a aktivit, výlety za kulturou a přírodou či mnoho dalšího.

Příprava na stáří závisí na každém z nás a je to umění, protože ne každý to umí.

Počet obyvatel starších 65 let se významně zvyšuje neboli probíhá „seniorizace“. Je to stav, kdy ve společnosti roste počet seniorů i průměrný věk obyvatel, což je dáno i vyšším věkem dožití.

Členění stáří dle věku je podle pohledu různých odborných společností mírně se odlišující. Od dospělosti ke stáří se věk dělí dle Světové zdravotní organizace na:

• 30–44 let: dospělost;
• 45–59 let: střední věk;
• 60–74 let: senescence;
• 75–89 let: kmetství;
• 90 let a více: patriarchum.

Stále více používaná a známá je kategorie členění seniorského věku podle Mühlpachra (2004):

• 65–74 let: mladí senioři;
• 75–84 let: starší senioři;
• 85 a více let: velmi staří senioři.

Nezbytnost tělesné i psychické aktivizace seniorů

Se stárnutím většinou přichází zpomalení příjmu a zpracování informací u seniorů a také se mění jejich celkové tempo. Prodlužuje se doba potřebná pro práci s informacemi prostřednictvím kognitivních funkcí (pozornost, paměť, myšlení, komunikace). V případě narušení kognitivních (poznávacích) funkcí lze často pozorovat první známky narušení krátkodobé paměti, což by mělo upozornit na možný rozvoj například Alzheimerovy choroby spojené nejen s poruchou paměti, ale postupně s degradací osobnosti a s narušením sociální oblasti jedince. V praxi je velmi důležité věnovat dostatek času lidem s vážnou kognitivní poruchou a podporovat je ve všech aspektech samostatnosti a soběstačnosti.

Z hlediska efektivity kognitivní aktivizace a rehabilitace je u seniorů klíčové brát v úvahu následující čtyři aspekty:
1. Vytvoření skupiny seniorů s obdobnou kognitivní úrovní, aby mezi klienty vznikala pozitivní spolupráce či jen mírné konkurenční soutěžení. Nerovnováha v kognitivní úrovni nese frustraci, negativizmus anebo neúčast na pořádaných cvičeních.
2. Důležitá je přiměřenost cvičení a srozumitelnost daného úkolu. Cvičení by měla odpovídat schopnostem klientů a instrukce by měly být jasné a srozumitelné, nevhodné jsou infantilní úkoly.
3. Skupinové činnosti přispívají k pocitu jistoty a vzájemné podpoře, zvyšují motivaci a zapojení klientů do cvičení a rehabilitace.
4. Pravidelnost je klíčovým bodem pro účinnost tréninku kognitivních funkcí, rychlejší zlepšení výsledků a dlouhodobější efekt.

Testování kognitivních funkcí seniorů

V našem výzkumu (červen 2023 až květen 2024) jsme pracovali 10 měsíců se 60 seniory, klienty středočeského domova seniorů. Věk respondentů se pohyboval mezi 65 a 92 lety, modus 80 let. Polovina klientů během celého sledovaného období absolvovala pravidelné kognitivně podporující aktivity, druhá polovina klientů byla kontrolní skupinou neabsolvující žádné skupinové kognitivní aktivity.

Senioři byli otestováni kognitivními testy na sledování paměti, pozornosti a myšlení (Muknšnáblová, 2021) na začátku sledovaného období a následně po 10 měsících organizovaného skupinového kognitivního tréninku opět jinou verzí testové baterie. Kognitivní trénink probíhal skupinově 3krát týdně 60–90 min formou slovních doplňovaček, logických úloh, vědomostních kvízů, čtení odborné literatury, to vše prokládané tělesnými relaxačními cviky.

Výzkum prokázal zlepšení souhrnných výsledků v testování pozornosti, paměti i myšlení u trénované skupiny o 11 % v absolutních výsledcích se správnými odpověďmi. V poměru k prvnímu testování se trénovaní respondenti zlepšili o více než 25 %, zatímco kontrolní skupina významný posun neudělala.

Závěr

Cílem dnešní společnosti pro zachování ekonomické stability je nastavit podmínky stárnutí tak, aby si mohli senioři udržovat stálou aktivitu, vydrželi déle být aktivní a zůstali i v době omezené soběstačnosti ve svém přirozeném prostředí, kde se lépe tělesně, psychicky i sociálně sžijí s nastupujícími změnami. Jak senior, tak jeho rodina musí chápat důležitost pravidelného kognitivního tréninku individuálně realizovaného v domácím prostředí nebo skupinového, kde více dochází k pozitivním sociálním interakcím.

Literatura

1. KLEVETOVÁ D. Motivační prvky při práci se seniory. 2. přepracované vydání. Praha: Grada Publishing 2017. ISBN 978-80-271-0102-3.
2. MALÍKOVÁ E. Péče o seniory v pobytových zařízeních sociálních služeb. 2. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing 2020. ISBN 978-80-271-2030-7.
3. VOSTRÝ M., VETEŠKA J. Kognitivní rehabilitace seniorů: psychosociální a edukační souvislosti. Praha: Grada 2021. ISBN 978-80-271-2866-2.
 

---

O autorce

PhDr. Martina Muknšnáblová, Ph.D., MBA
Působí na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra, Praha, a pracuje jako vedoucí diplomových oborů: všeobecná sestra, farmaceutický asistent a zdravotní laborant na Vyšší odborné škole, střední škole, jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, základní škole a mateřské škole MILLS, s. r. o., v Praze.

---

Recenze

Mgr. Sandra Dvořáková
Urologická klinika, 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Mgr. Věra Urbanová
Anesteziologické a resuscitační oddělení, Nemocnice Brandýs nad Labem

 

• tisk
• předplatit si