Nadváha a obezita – pandemie 21. století

Souhrn: Nadváha a obezita představují závažný globální zdravotní problém 21. století. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) umírá od roku 2012 více lidí kvůli nadbytku jídla než jeho nedostatku. V Evropě trpí nadváhou nebo obezitou 59 % dospělých a téměř každé třetí dítě. V České republice se problém nadváhy týká > 60 % populace. Obezita je spojena s řadou zdravotních komplikací, včetně kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a některých typů rakoviny. Osoby s obezitou mají průměrně o 5 let kratší délku života než osoby s normální hmotností. Hlavními příčinami obezity jsou nezdravé stravovací návyky, nedostatek pohybu a obezitogenní prostředí. Řešení tohoto problému vyžaduje komplexní přístup, vč. změn v osobním životním stylu i systémová opatření. Pro prevenci a léčbu obezity je klíčové zdravé stravování – dodržování principů zdravého talíře, konzumace dostatku ovoce a zeleniny, omezení průmyslově zpracovaných potravin. Pravidelná pohybová aktivita – alespoň 150–300 min týdně mírné nebo 75–150 min intenzivní aktivity. Dostatečný a kvalitní spánek. Zdravotníci, zejména sestry, hrají klíčovou roli v edukaci pacientů o prevenci obezity a podpoře zdravého životního stylu. Změna životního stylu je dlouhodobý proces, který vyžaduje trpělivost a postupné zavádění malých změn.

Klíčová slova: nadváha, obezita, globální zdravotní problém, komplikace, délka života, stravovací návyky, pohybová aktivita, spánek, obezitogenní prostředí, prevence, zdravotníci

Overweight and obesity – the pandemic of the 21^st century

Summary: Overweight and obesity represent a major global health problem of the 21^st century. According to the World Health Organization (WHO), more people have died from excess food than from lack of food since 2012. In Europe, 59% of adults and almost one in three children are overweight or obese. In the Czech Republic, the problem of overweight affects > 60% of the population. Obesity is associated with a number of health complications, including cardiovascular disease, type 2 diabetes and some cancers. People with obesity have an average of 5 years shorter life expectancy than people of normal weight. The main causes of obesity are unhealthy eating habits, lack of exercise and an obesogenic environment. Addressing this problem requires a comprehensive approach, including changes in personal lifestyle and systemic measures. Healthy eating is a key to the prevention and treatment of obesity – following the principles of a healthy plate, eating enough fruit and vegetables, and reducing processed foods. Regular physical activity – at least 150–300 min per week of moderate or 75–150 min of vigorous activity. Adequate and good quality sleep. Healthcare professionals, especially nurses, play a key role in educating patients about obesity prevention and promoting a healthy lifestyle. Lifestyle change is a long-term process that requires patience and the gradual introduction of small changes.

Key words: overweight, obesity, global health problem, complications, life expectancy, dietary habits, physical activity, sleep, obesogenic environment, prevention, health professionals

 

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) umírá od roku 2012 na světě více lidí kvůli nadbytku jídla než jeho nedostatku. Rizika spojená s obezitou dokonce překonávají kouření (ČOS ČLS JEP, 2018). Nadváha a obezita jsou hlavním faktorem invalidity a úmrtí v evropském regionu WHO a rizikovými faktory pro onemocnění kardiovaskulární, onkologická, respirační, pro diabetes mellitus 2. typu (DM2T) i choroby pohybového aparátu. Zhoršují kvalitu spánku a ovlivňují psychiku i sebevědomí. V současnosti žádný z 53 členských států evropského regionu WHO není na cestě ke splnění cíle zastavit nárůst obezity do roku 2025. Evropská iniciativa WHO pro sledování dětské obezity (COSI – European Childhood Obesity Surveillance Initiative) uvádí, že téměř každé třetí dítě školního věku žije s nadváhou nebo obezitou (HBSC, 2022). V Evropě se odhaduje, že 59 % dospělých a téměř jedno ze tří dětí trpí nadváhou nebo obezitou (EASO, 2022). Z grafu 1 vyplývá, že Česká republika je podle Eurostatu na 3. nejhorším místě ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organization for Economic Cooperation and Development).

Nadváha je problém více než poloviny Čechů

Česká obezitologická společnost ČLS JEP definuje obezitu jako chronické onemocnění charakterizované zvýšenou zásobou tělesného tuku v těle.

Prostředí, ve kterém žijeme, je bohužel obezitogenní – umožňuje snadnou dostupnost vysoce průmyslově zpracovaných potravin, podporuje sedavý způsob života a stres. Tím se otevírá cesta k rozvoji chronických zánětů vedoucích ke kardiovaskulárním a onkologickým onemocněním, DM2T, chronické únavě, poruchám paměti i rozvoji psychických poruch.

Vzhledem k tomu, že životní styl je hlavní determinantou zdraví a 80 % nemocí je preventabilních, spotřebujeme většinu prostředků ve zdravotnictví na léčbu nemocí, které nemusely vůbec vzniknout. Obezita a nemoci s ní spojené, mají značný podíl na zdravotních výdajích. Náklady na léčbu však makroekonomické ztráty z obezity nekončí. Dvoj- až trojnásobek dané částky představují náklady na pracovní neschopnosti v souvislosti s obezitou, invalidní důchody, ztráty z toho, že nemocní lidé negenerují zisk, neodvádějí do systému pojištění, a pokud pracují, jejich pracovní výkon je nižší, tzv. prezentizmus, atd.

Zdravotní komplikace spojené s obezitou zhoršují kvalitu života a zvyšují riziko předčasného úmrtí. Osoby s obezitou mají délku života o 5 let kratší než osoby s normální hmotností (BMI 18,5–24,9 kg/m²).

Obezita je spojena s celou řadou zdravotních komplikací

• kardiovaskulární onemocnění: vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, ateroskleróza mozkových tepen, ischemická choroba dolních končetin;
• metabolická onemocnění: hyperglykemie, hyperlipidemie, DM2T, zvýšená hladina kyseliny močové v krvi;
• zvýšené riziko vzniku rakoviny: tlustého střeva, konečníku, prostaty, žlučníku, gynekologických nádorů;
• žlučníkové kameny, kýly, steatóza jater;
• poruchy spánku, syndrom spánkové apnoe;
• psychické poruchy, deprese;
• přetížení pohybového aparátu, kyčelních a kolenních kloubů, páteře.

Používaný BMI ke zjištění kategorie podváhy, normální hmotnosti, nadváhy či obezity (kg/m²) je pouze orientačním nástrojem měření tělesného tuku. Nezohledňuje věk, pohlaví ani složení těla. Nicméně, po sečtení osob s nadváhou (BMI > 25), preobezitou (BMI 25–30) a obezitou (BMI > 30) v populaci České republiky, se > 60 % Čechů pohybuje výrazně nad zdravou mírou (VZP, 2020).

Narůstající trend se netýká pouze dospělých, ale i dětí. Ve věku 13–17 let se podíl dětí s nadváhou zvýšil z 10 % v roce 1996 na současných 25 % (Jehlička, 2022).

Je vůbec možné nárůst obezity zastavit?

Řešení není jednoduché a obnáší řadu kroků. Motivace k rozhodování ve prospěch zdraví je jen jedna z nich. Další se týkají např. vyššího zdanění slazených nápojů nebo potravin, nabídky zdravých jídel ve stravovacích zařízeních i jídelních automatech, regulace reklamy na nezdravé potraviny, cenové politiky ve prospěch zdravých potravin, regulace místa a doby prodeje alkoholu aj.

Co můžeme my sami udělat pro své zdraví?

Pokud se zaměříme na zdravé stravování, pohybovou aktivitu a dostatek spánku, je to správná cesta.

Výživa

Celkem 48 % Čechů denně nesní ani jednu porci ovoce nebo zeleniny. Pouze necelých 8 % sní doporučovaných pět a více porcí ovoce a zeleniny. Naopak soli přijímáme v průměru 3× více než doporučuje WHO. Téměř za čtvrtinou úmrtí ročně přitom stojí špatné stravování (SZÚ, 2023).

Zdravý talíř

Jednoduchou pomůckou sestavení správné skladby denních jídel je potravinový zdravý talíř (obr. 1).

• Polovinu talíře každého denního jídla zaplňme zeleninou a ovocem. Poměr zeleniny a ovoce by měl být cca 2 : 1 v množství cca 600 g vč. zeleniny tepelně upravené (Vysloužilová et al., 2021).
• Čtvrtinu talíře zaplňme celozrnnými výrobky (chléb, pečivo, těstoviny). Střídat bychom měli výrobky z různých druhů obilovin – ovesné vločky, žito, ječmen, quinoa, hnědá rýže, pohanka, kukuřice (Vysloužilová et al., 2021). Štěpí se déle a mají proto nižší glykemický index než bílé pečivo a sladkosti. To znamená, že po jejich požití se inzulin ze slinivky břišní uvolňuje postupně, s postupným zvyšováním glykemie a pomalejším pronikáním molekul cukrů do buněk, kde je využíván jako zdroj energie pro metabolické děje. Nenastává tak po nich hyperglykemie následovaná masivním pronikáním cukrů do buněk, které je nestačí spotřebovat a přeměňují na tuky. Tím, že se celozrnné výrobky štěpí pomaleji, déle po nich vydrží pocit nasycení. Nezatěžují slinivku nárazovým požadavkem na větší množství inzulinu a nedochází k propadům do hypoglykemie, která se projevuje vlčím hladem, a tedy potřebou rychlé konzumace dalšího sladkého jídla a pití. Obsahují také více vitaminů a minerálních látek (Vysloužilová et al., 2021).
• Čtvrtinu talíře zaplňme potravinami, které jsou zdrojem bílkovin potřebných k zachování svalové hmoty. Patří sem tučné mořské ryby s obsahem omega 3-mastných kyselin: losos, tuňák, makrela, sardinky (min. 2× týdně), luštěniny: různé druhy fazolí, čočky, hrách, cizrna, sója (min. 1–2× týdně), vejce, drůbež, nízkotučné mléko a mléčné výrobky, nesolené ořechy a olejnatá semena v množství 25–30 g denně (hrstička celkem) – vlašské, lískové ořechy, mandle, kešu, dýňová, lněná, konopná, slunečnicová semínka (Vysloužilová et al., 2021).

Používejme zdravé tuky s obsahem mono- a polynenasycených mastných kyselin – jsou v řepkovém, olivovém oleji, ořeších, semenech, rybách (Vysloužilová et al., 2021).

Dostatečně pijme čistou pitnou vodu nebo ochucenou bylinkami, okurkou, ovocem, střídejme minerální vody, mléko, čaj, řeďme džusy. Zdrojem tekutin jsou i polévky, ovoce, zelenina. Denně vypijme alespoň 1,5–2 litry dle fyzické aktivity.

Kterým potravinám bychom se měli raději vyhýbat

Potraviny, kterým bychom se měli raději vyhýbat nebo si je nechávat na výjimečnou konzumaci:

• s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin: červené maso, masné výrobky, tučné mléčné výrobky;
• výrobkům s obsahem palmojádrového, kokosového a palmového oleje: sušenkám, oplatkám, zákuskům, trvanlivým sladkostem, zmrzlině. Náplně a polevy obsahují trans nenasycené mastné kyseliny, které podporují rozvoj aterosklerózy a spotřebovávají „dobrý“ cholesterol;
• s vysokým obsahem soli, doporučená denní dávka soli je 5 g, a to vč. přidané soli v potravinách. Nemusíme si dělat starosti s dostatečným přísunem jodu, z 5 g jodované soli získá tělo 150 µg jodu, což je norma pro dospělého. V těhotenství je třeba přidat jod, v žádném případě ale nesolit více z důvodu nebezpečí hypertenze. Přesolené potraviny vyvolávají žízeň, kterou často lidé hasí slazenými nápoji, a kruh obezity se uzavírá;
• s obsahem přidaných jednoduchých cukrů. Jak uvádí web ceskapotravina.net (online, 2015), mezi tzv. přidané cukry (přirozeně se nevyskytující v potravinách) můžeme zařadit např. bílý, hnědý, surový cukr, fruktózu jako sladidlo, sirup kukuřičný, melasový, javorový, sladový aj. Jednoduché cukry mají sladkou chuť a jsou pro tělo zbytečné, jsou zdrojem prázdných kalorií. WHO doporučuje max. 24 gramů přidaných jednoduchých cukrů denně, což odpovídá asi šesti kostkám cukru. Mezi nejčastěji konzumované potraviny a nápoje s obsahem přidaných cukrů patří koláče, džemy, zmrzliny, sladkosti, dezerty, mléčné dezerty, nealkoholické nápoje jako limonády, ochucené minerální vody, mléčné nápoje, nápoje pro sportovce.

Jak je to s fruktózou?

Fruktóza neboli cukr ovocný je přirozenou součástí některých potravin, jako volná se nachází v ovoci, medu, ale i v některých druzích kořenové zeleniny. Jako vázaná s glukózou je součástí sacharózy neboli řepného cukru. Má vyšší sladivost a nižší cenu než řepný cukr, proto je v potravinářství využívána jako sladidlo ve formě glukózo-fruktózového kukuřičného sirupu. .Látková přeměna fruktózy probíhá v játrech, je na inzulinu nezávislá Díky tomu je i odezva v organizmu na zvýšení hladiny glukózy v krvi pomalá.

Glykemický index (GI) má fruktóza GI 20, zatímco řepný cukr GI 70. Této vlastnosti fruktózy se využívá jako náhrady řepného cukru nebo glukózy v potravinách nebo nápojích např. pro diabetiky. Některé současné studie však zjistily, že vysoký příjem fruktózy má vliv na rozvoj poruch přeměny tuků (dyslipidemie), sacharidů (inzulinová rezistence), metabolického syndromu, onemocnění jater (nealkoholická steatóza jater), vznik hypertenze a zánětlivých reakcí v těle. Vysoké dávky fruktózy (1,5–3 g/kg tělesné hmotnosti/den) mohou zvyšovat hladinu triacylglycerolů v krvi, a fruktóza je tak významným rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy, při které se tuk hromadí ve stěnách tepen a vyvolává v nich zánět s následným zhoršením přítoku krve k orgánům. Příjem fruktózy do 40–50 g denně tyto účinky zřejmě nemá, někteří spotřebitelé však konzumují takové množství potravin nebo nápojů s přidanými cukry, že jejich příjem fruktózy dosahuje až 150 g denně, a to již k poškození orgánů vede.

Podle řady studií nedosáhne naše tělo po příjmu fruktózy uspokojivého pocitu nasycení. Ve srovnání s glukózou jsou po konzumaci fruktózy v menší míře uvolňovány hormony sytosti (inzulin a leptin), naopak hladina hormonu hladu (ghrelinu) roste. Díky těmto mechanizmům na úrovni mozku fruktóza chuť k jídlu spíše podporuje, než nasycuje, a vlastně nutí konzumenty přijímat ještě další, větší dávky energie. Zvýšená konzumace fruktózy může být proto považována za jednu z možných příčin současné epidemie obezity.

Proto se doporučují dvě porce ovoce denně, protože obsahují vlákninu, vitaminy a minerály pro tělo prospěšné. Velké množství fruktózy však zatěžuje játra, a tak konzumace pouze ovoce rozhodně není pro tělo prospěšná.

Nikotin

Někteří lidé se snaží hubnout tím, že začnou omezovat množství potravy, kterou nahrazují kouřením buď klasických cigaret, nebo alternativ užívání nikotinu (e-cigarety, zahřívaný tabák, nikotinové sáčky). Jedná se však o vysoce rizikové produkty, které poškozují zdraví, a navíc pak chybí tělu řada živin.

Pohybová aktivita

Nedostatečná fyzická aktivita je čtvrtým rizikovým faktorem úmrtnosti. Celkem 30 min pohybové aktivity denně snižuje riziko diabetu o 30 % (Nejedlá, online). Osoby nedostatečně fyzicky aktivní mají o 20–30 % zvýšené riziko úmrtnosti ve srovnání s těmi, které jsou většinu dní v týdnu fyzicky aktivní min. 30 min (WHO, 2024) (obr. 2).

 

Týdně bychom měli věnovat pohybové aktivitě 150–300 min, pokud je mírná, nebo 75–150 min, pokud je intenzivní, případně obě kombinovat (Dialiga, online).

Denně bychom se měli hýbat 30–40 min v mírné až dynamické intenzitě (např. chůze, běh, plavání, jízda na kole) (Dialiga, online).

Při sedavé práci bychom se měli pravidelně protahovat, ideálně 3× za hod (stoj, nestabilní podložka, pochůzka). Jak je to jen možné a práce nebo zdraví nám dovolí, bychom měli místo výtahu chodit po schodech. Ale pozor, nahoru po schodech, tím zlepšujeme srdeční výkon, ale dolů výtahem, protože bychom zbytečně zatěžovali kolenní klouby. Pokud je to možné, chodit do práce a z práce pěšky nebo jet na kole (Vídeňská, 2022).

Pro osoby s chronickými chorobami nebo handicapem se doporučuje např. jízda na kole, cvičení na balonech, silové tréninky – cvičení s vlastní váhou nebo činkami v mírné intenzitě, min. 3× týdně (Dialiga, online).

Děti ve věku 6–17 let by se měly věnovat pohybové aktivitě nejméně 60 min každý den (ceskapotravina, online).

Zdravý spánek

Epidemiologické studie uvádějí spánkové obtíže až u 40 % dospělých osob. Jsou reakcí na stres, užívání některých léčiv či nesprávný životní styl, někdy se však mohou vyskytovat jako doprovodný příznak jiných zdravotních obtíží (NZIP, online; RESMED, online; LÉKÁRNA-MELNIK, online) (obr. 3).

 

Role zdravotníků v primární prevenci nadváhy, obezity a dalších chronických neinfekčních onemocnění je nezastupitelná. Zdravotní sestry hrají zásadní roli v edukaci pacientů v primární prevenci. Pomáhají jim upevňovat nové návyky tak, aby se z nich postupně stal životní postoj. Rozhodování ve prospěch zdraví je celoživotní cestou a předpokládá celkovou změnu životního stylu. Začněme malými změnami a po jejich zvládnutí přidávejme další drobné kroky.

Nezapomínejme na dobrou náladu a kontrolu vlastního stresu. Platí, že cesta je cíl.

 

MUDr. Marie Nejedlá^1–2,
MVDr. Anna Niklová¹,
Mgr. Sylva Šmídová, Ph.D.¹,
Mgr. Petra Nekvapilová¹,
MVDr. Eliška Bártlová^1
1 Státní zdravotní ústav, Praha
² Vysoká škola zdravotnická o. p. s.

 

Literatura

1. CDC.gov. What counts for children and teens. 2024. [online]. Available from: https://www.cdc.gov/physical-activity-basics/adding-children-adolescents/what-counts.html.
2. CESKAPOTRAVINA.net. Fruktóza a její vliv na lidské zdraví. 2015. [online]. Dostupné z: http://ceskapotravina.net/content/fruktoza-jeji-vliv-na-lidske-zdravi.
3. ČESKÁ OBEZITOLOGICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP. Přibývá mladých lidí, kteří mají cukrovku a k tomu i obezitu, varuje obezitolog Haluzík. Nadějí pro extrémně obézní je bariatrie. 2018. [online]. Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2018/10/pribyva-pocet-mladych-lidi- -kteri-maji-cukrovku-k-tomu-i-obezitu-varuje-obezitolog-haluzik-nadeji-extremne-obezni-bariatrie/.
4. DIALIGA.cz. Světová zdravotnická organizace po 10 letech změnila doporučení ohledně pohybové aktivity. 2024. [online]. Dostupné z: https://www.dialiga.cz/svetova-zdravotnicka-organizace-po-10-letech-zmenila-doporuceni-ohledne-pohybove-aktivity.
5. EASO.org. New WHO report: Europe can reverse its obesity “epidemic”. 2022. [online]. Available from: https://easo.org/new-who-report-europe-can-reverse-its-obesity-epidemic/.
6. HBSC.org. WHO European Regional Obesity Report reveals extent of health challenge across Europe. 2022. [online]. Available from: https://hbsc.org/who-european-regional-obesity-report-reveals-extent-of-health-challenge-across-europe.
7. HSPH.HARVARD.edu. An in-depth resource for all who seek to understand the causes of obesity and to reverse the epidemic of obesity in children and adults. [online]. Available from: https://www.hsph.harvard.edu/obesity-prevention-source.
8. JEHLIČKA P. Češi, jsme silnější, než si myslíme! Tempus Medicorum 2022; 31(9): 16–17. [online]. Dostupné z: https://issuu.com/issaczech/docs/tempus_medicorum_9_2022_web.
9. LEKARNA-MELNIK.cz. Nespavost – nejčastější porucha spánku. 2024. [online]. Dostupné z: https://www.lekarna-melnik.cz/clanky/spanek-a-psychika/24-nespavost-nejcastejsi-porucha-spanku.html.
10. NEJEDLÁ M. Zhruba milion Čechů trpí cukrovkou a nemocných neustále přibývá. [online]. Dostupné z: https://archiv.szu.cz/zhruba-milion-cechu-trpi-cukrovkou-a-nemocnych-11. NZIP.cz. Jak je definována obezita?. 2023. [online]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/506-jak-je-definovana-obezita.
12. NZIP.cz. Spánek a zdraví. 2021. [online]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/216-spanek-a-zdravi.
13. RESMED.cz. O poruchách dýchání ve spánku. 2024. [online]. Dostupné z: https://www.resmed.cz/doporuceni-pro-dobry-spanek.
14. RUPRICH J. et al. Zdravá 5ětka – prevence chronických zánětů v těle. CZVP SZÚ, Brno 2020. [online]. Dostupné z: https://archiv.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/zdrava-5etka-prevence-chronickych-zanetu-v-tele.
15. SZU.cz. Vliv stravování na kvalitu života člověka je zásadní, prakticky polovina Čechů ho naprosto podceňuje. 2023. [online]. Dostupné z: https://szu.cz/aktuality/vliv-stravovani-na-kvalitu-zivota-cloveka-je-zasadni-prakticky-polovina-cechu-ho-naprosto-podcenuje.
16. UKROPCOVÁ B. Obezita, metabolický syndróm a fyzická inaktivita. 2020. [online]. Dostupné z: https://zona.fmed.uniba.sk/fileadmin/lf/sucasti/Teoreticke_ustavy/Ustav_patologickej_fyziologie/
Korona_vyuka_april/Obezita-MS_zubari_LFUK_4-2020__BU.pdf.
17. VÍDEŇSKÁ A. NEAT aneb proč jsou běžné denní aktivity důležité (nejen) pro hubnutí. 2022. [online]. Dostupné z: https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-pohybu/NEAT-aneb-proc-jsou-bezne-denni-aktivity-dulezite-(nejen)-pro-hubnuti__s10011x20413.html. [cit. 2024-07-31].
18. VYSLOUŽILOVÁ M., BISCHOFOVÁ S., RUPRICH J. Jak zůstat „kognitivně fit“ aneb Má to, co jíme, vliv na funkci našeho mozku? SZÚ – CZVP 2021. [online]. Dostupné z: https://archiv.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4108516.
19. VZP.cz. Obezita začíná v hlavě – jde však o to, u koho všeho. 2020. [online]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/ o-nas/aktuality/obezita-zacina-v-hlave-jde-vsak- o-to-u-koho-vseho.
20. WORLDOBESITY.org. Economic impact of overweight and obesity. ”. 2024. [online]. Available from: https://data.worldobesity.org/economic-impact-new/countries/#CZ [cit. 2024-07-31].
21. WHO. Physical activity. 2024. [online]. Available from: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/physical-activity.
22. YOO E. G. Waist-to-height ratio as a screening tool for obesity and cardiometabolic risk. Korean J Pediatr 2016; 59(11): 425–431. doi: 10.3345/kjp.2016. 59.11.425.

 

 

• tisk
• předplatit si