Standardizovaný proces nutriční péče

Výživa je jednou z oblastí zdravotní péče, někdy však zanedbávána. Není jí věnována dostatečná pozornost, ačkoli hraje významnou roli ve všech aspektech našeho zdraví. Podvýživa zůstává v nemocnicích často bez povšimnutí, je pozdě diagnostikována nebo nedostatečně léčena.

Pro zvýšení kvality nutriční péče byla vytvořena standardizovaná metoda, která slouží jako strukturovaný koncept nutriční péče podpořený jednotnou standardizovanou terminologií a elektronickým systémem dokumentace. Proces nutriční péče zvyšuje kvalitu nutriční péče, její efektivnost, důslednost a preciznost. Význam procesu nutriční péče tkví v jeho individualizaci pro jednotlivé pacienty/klienty s důrazem na jejich individuální nutriční potřeby. Nutriční terapeut pracuje na základě vědecky podložených dat, aktuálních referenčních doporučení a vlastních zkušeností z praxe. Proces nutriční péče zobrazuje práci nutričního terapeuta jako neustálou aktivní činnost, při které využívá dovednost kritického myšlení. Okamžitě reaguje na aktuální změny v nutričních potřebách pacienta/klienta, přehodnocuje jeho nutriční stav, průběžně zaznamenává získaná data do elektronického systému dokumentace a vyhodnocuje je.

Zdroje dat pro nutriční zhodnocení

Základní zdroj informací představuje bezpochyby rozhovor nutričního terapeuta se samotným pacientem/klientem. Druhou možností je nahlédnutí do lékařských záznamů. V případě zdravotní neschopnosti pacienta/klienta lze informace doplnit od jeho blízkých příbuzných či ošetřujícího personálu. Dalšími užitečnými zdroji dat nutričního hodnocení větší skupiny jedinců mohou být statistické údaje, epidemiologické studie nebo skupiny respondentů sloužící jako reprezentativní vzorek.

Složky nutričního zhodnocení

Při shromažďování dat nutriční terapeut směřuje svou pozornost do určitých oblastí, kterými jsou:

• kontrola příjmu potravy;
• hodnocení zdravotního stavu/onemoc- nění;
• hodnocení psychologických, funkčních a behaviorálních faktorů souvisejících s přísunem potravin, jejich výběrem a přípravou;
• hodnocení znalostí pacienta/klienta a jeho ochoty učit se;
• identifikace standardů, podle nichž jsou data srovnávána.

Pro důkladné provedení fáze nutričního zhodnocení by měl nutriční terapeut umět zjistit vhodné informace, které co nejvíce popisují nutriční stav pacienta. Pro jejich sběr musí volit vhodné nástroje a metody a umět je správně použít. Ze zjištěných informací by měl dále umět vybrat data důležitá a relevantní a umět je správně roztřídit.

Závěrem je třeba, aby nutriční terapeut správně rozhodl o přítomnosti nutričního problému a jeho závažnosti. Informace získané při nutriční anamnéze jsou důležité pro nastavení vhodného nutričního plánu pro pacienta/klienta. Tento plán určuje nutriční terapii/léčbu, metody a nástroje nutričního monitoringu a hodnocení.

Dokumentace o nutričním zhodnocení

Závěrečnou fází nutriční anamnézy je správně stanovená dokumentace o pacientovi/klientovi. Tato kvalitně sestavená dokumentace poskytuje aktuální a přesná data o jeho nutričním stavu.

Dokumentace by měla obsahovat:

• datum a čas hodnocení;
• shromáždění vhodných dat a jejich porovnání s normami;
• změny v chování a chápání pacienta/klienta.

Nutriční monitoring a hodnocení

Nutriční monitoring a hodnocení (NME – nutrition monitoring and evaluation) je čtvrtým, a tudíž i posledním krokem procesu nutriční péče. Náplní této fáze je sledování vývoje nutričního stavu pacienta/klienta, čímž se zabývá zejména proces zvaný nutriční monitoring. Nutriční evaluace hodnotí, do jaké míry byly stanovené cíle nutriční intervence naplněny. Srovnávají se aktuální hodnoty nutričního stavu pacienta/klienta s hodnotami předchozími, referenčními a požadovanými. Porovnává se úroveň dosažených výsledků s hodnotami relevantními, které jsou požadovány pro plnění potřeb pacienta/klienta. Tato fáze je opět fází aktivní. Zahrnuje činnosti jako je aktivní měření a zaznamenávání tzv. nutričních ukazatelů, které jsou relevantní k nutriční diagnóze a intervenčním strategiím. Závěrem je zisk výsledků/výstupů. I když je tento krok posledním krokem procesu nutriční péče, nelze říci, že proces je tak zcela ukončen. I nadále je třeba sledovat nutriční stav pacienta/klienta, přeměřovat a hodnotit předem nastavená data, a to až do jeho propuštění z rukou zdravotnického personálu.

Nutriční péče je nezbytnou součástí péče zdravotní, která se podílí na zotavení a léčbě pacientů/klientů, a proto je třeba dbát na její kvalitu. Jsou jimi účinné nástroje, které slouží k vyhledávání pacientů/klientů nacházejících se v nutričním riziku, efektivní systémy podporující individuální potřeby pacienta/klienta a dostatečně školený nutriční tým. Pa-cienti/klienti jsou přijímáni do nemocnice často ve zhoršeném nutričním stavu. Během hospitalizace pak dochází ještě k dalšímu zhoršení, ať už v souvislosti s danou chorobou, nebo intenzivním vyšetřovacím programem. Podvýživa zůstává v nemocnicích často bez povšimnutí, je pozdě diagnostikována nebo nedostatečně léčena. Důkazy nasvědčují tomu, že včasně zavedená nutriční intervence a kvalitní nutriční péče snižují počet komplikací, délku hospitalizace, úmrtnost a náklady na péči pacienta/klienta.

Ke zdokonalení dosavadní nutriční péče a napravení nedostatků dietologové vytvořili standardizovaný proces nutriční péče, jehož snahou je zajistit včasnou a přesnou informovanost o pacientovi/klientovi s využitím nutričního screeningu a vědecky podložených dat a záznamů založených na důkazech. Schopnost včasně reagovat na individuální nutriční potřeby pacienta/klienta je efektivně podpořena komunikací, a to jak mezi nutričním terapeutem a pacientem/klientem, tak mezi zdravotními pracovníky uvnitř nutričního týmu.

Porozumění základním nutričním znalostem a dovednostem, schopnost zhodnotit nutriční příjem a poskytnout vhodné nutriční poradenství je třeba očekávat od všech zdravotních specializací. Synchronizace a posílení významu výživy ve specializovaných zdravotnických oborech může mít pozitivní vliv na péči o pacienty.

Literatura

1. EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS. EFAD Professional Practice Committee (PPC): The implementation of a Nutrition Care Process (NCP) and Standardized Language (SL) among dietitians in Europe. 2014 [online]. Available from: https://www.drf.nu/wp-content/uploads/2014/08/EFAD-Prof-Practice-Committee-2014.pdf.
2. GHALILI M. R. N., MIRTALLO J. M., TOBIN B. W. et al. Challenges and opportunities for nutrition education and training in the health care professions: intraprofessional and interprofessional call to action. Am J Clin Nutr 2014; 99(5): 1184S–1193S. doi: 10.3945/ajcn.113.073536.
3. ACADEMY OF NUTRITION AND DIETETICS. International dietetics and nutrition terminology (IDNT) reference manual: standardized language for the nutrition care process. 4th ed. Chicago: Academy of Nutrition and Dietetics 2013. ISBN 978-0-88091-467-3.
4. TAPPENDEN K.A., QUATRARA B., PARKHURST M. L. et al. Critical role of nutrition in improving quality of care: an interdisciplinary call to action to address adult hospital. JPEN J Parenter Enteral Nutr 2013; 37(4): 482–497. doi: 10.1177/ 0148607113484066.

 

---

O autorce

Mgr. Marieta Baliková

Vedoucí nutriční terapeutka ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze, členka Sekce nutričních terapeutů České asociace sester, členka správní rady Společnosti pro výživu. Vystudovala obor nutriční specialista na 1. LF UK v Praze.

 

• tisk
• předplatit si