Oční onemocnění a jejich léčba za pomoci nejmodernějších metod současné medicíny

Cílem článku je poskytnout praktickým lékařům stručný přehled nejčastějších očních vad a onemocnění, s nimiž se mohou u svých pacientů setkat, včetně popsání typických příznaků, možností léčby a doporučení, kam pacienta s potížemi odeslat.

Jako oční lékaři se opakovaně setkáváme s praktickými lékaři na odborných přednáškách, kde jim prezentujeme oční onemocnění, příznaky a možnosti léčby s ohledem na jejich praxi. Spolupráce praktických lékařů a oftalmologů je velmi důležitá, protože stejně jako u jiných onemocnění, je i řada očních diagnóz spojena s celkovými chorobami, které je nutno vyšetřit nebo dále léčit cestou praktického lékaře. Od praktických lékařů také žádáme předoperační vyšetření před operací šedého zákalu v místním znecitlivění. Při odesílání pacienta od praktického lékaře k oftalmologovi je vždy důležité sdělit anamnézy pacienta mající vliv na jeho zrak: Jedná se zejména o přítomnost diabetu, event. kardiovaskulární onemocnění s trvalou medikací antikoagulace, ev. onkologická onemocnění, neurologické potíže.

Základní oční vyšetření provádí i samotní praktičtí lékaři, jedná se především o orientační vyšetření zrakové ostrosti, orientační vyšetření zorného pole a event. vyšetření barvocitu. Týká se to zejména vyšetření zrakových funkcí k posouzení schopnosti řízení motorových vozidel, které vydává praktický lékař pacientům staršího věku. Může také léčit banální záněty spojivek s předpisem antibiotických kapek, to už záleží na individuálním rozhodnutí lékaře.

Pokud praktický lékař při vyšetření zraku (např. právě z důvodu posouzení schopnosti řízení motorových vozidel) zjistí, že zrakové funkce nedosahují požadované úrovně, odesílá pacienta k očnímu lékaři k podrobnému vyšetření, stejně jako je nutné vyšetření u očního lékaře pacientů slabozrakých, protože praktický lékař píše zprávu pro posudkové lékaře. Dnes mají praktičtí lékaři možnost rovněž dispenzarizovat pacienty s cukrovkou, kteří by měli chodit na oční vyšetření 1× ročně z důvodu vyšetření sítnice, kde se mohou objevit změny charakteru diabetické retinopatie.

Na základě našich setkání s praktickými lékaři jsme proto připravili stručný přehled očních onemocnění, s nimiž se mohou u svých pacientů setkat. Zahrnuje typické příznaky, možnosti léčby, včetně doporučení, kam pacienta eventuelně odeslat.

Refrakční vady: Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus

Nejčastěji se lze v populaci setkat s refrakčními vadami, které způsobují zhoršené vidění. Do této skupiny patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.

Krátkozrakost (myopie)

Je charakteristická špatným viděním do dálky a vyjadřuje se v mínusových dioptriích, je mnohdy diagnostikována již u dětí a dospívajících, ale může se objevit i později. Většinou postupně narůstá až do časné dospělosti, kdy se vývoj obvykle zcela nebo téměř zastaví. Nejčastější řešení představují brýle či kontaktní čočky, laserová operace nebo nitrooční operace.

Dalekozrakost (hypermetropie)

Vada, která obvykle bývá diagnostikována již v dětství, koriguje se plusovými dioptriemi (spojnými čočkami) a může být spojena s tupozrakostí a se šilháním. Vadu lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami, někdy je možné ji odstranit v mladém věku i laserovou operací nebo nitrooční operací.

Astigmatismus

Ve většině případů vrozená vada, kdy dochází k asymetrickému zakřivení rohovky. Často je navíc spojen s krátkozrakostí či dalekozrakostí, proto se nezřídka stává, že nedokonalé vidění přisuzují pacienti těmto vadám a o svém astigmatismu ani netuší. Přestože astigmatismus vzniká zpravidla v prvním roce života, může být diagnostikován i v dospělosti, nejčastěji v souvislosti s úrazy, operacemi rohovky a při některých očních onemocněních. Pacienti s astigmatismem si mohou ztěžovat na únavu očí, bolest hlavy a rozostřené vidění v jedné rovině. Rozsah vady se uvádí v cylindrických dioptriích s počtem úhlových stupňů osy, jejich velikost se však může v průběhu života měnit. Zjištěný astigmatismus lze korigovat za pomoci brýlí či kontaktních čoček nebo jej odstranit za pomoci laserové operace, nitrooční operace či nářezu rohovky (LRI).

Laserové operace

V případě podezření na krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus doporučujeme praktickým lékařům pacienta odeslat přímo na oční kliniku, buď na vyšetření „Brýle“ nebo předoperační vyšetření „Refrakční vstup“, pokud má pacient zájem o odstranění refrakční vady. Jedničkou mezi laserovými operacemi je šetrná metoda NeoSMILE Pro (ReLEx Smile), při které působí na oko pouze femtosekundový laser. Na našich Očních klinikách NeoVize v Praze a v Brně při odstraňování krátkozrakosti a astigmatismu používáme femtosekundový laser nejnovější generace VISUMAX 800. Zkracuje čas působení laseru na 10 vteřin, díky čemuž pacient nemá čas se pohnout, nebo se dokonce obávat, aby udržel pohled do jednoho místa. Díky femtosekundovému laseru je zákrok šetrnější k rohovce, a proto jsou operace realizované za jeho asistence rychlejší, bezpečnější, bezbolestné a s krátkou dobou rekonvalescence v řádu několika dnů.

Šilhání (strabismus)

U pacientů s dioptrickými vadami může být přítomen také strabismus. Vada je často spojena s velkým dioptrickým rozdílem mezi jednotlivýma očima. Příznakem je asymetrické postavení očí, které lze léčit metodou nastavitelných stehů. Pacienta doporučujeme odeslat přímo na oční kliniku na vyšetření „Strabologický vstup“.

Vetchozrakost (presbyopie)

Zraková ostrost dosahuje maxima ve třiceti letech věku a udržuje se dlouho na vysoké úrovni. Až do 45. roku života hovoříme o refrakčně stálém období, postupně však dochází ke snižování výkonu akomodačního procesu. Typicky se projevuje rozmazaným viděním na blízko, zejména při čtení. Pacientům může být předepsána brýlová korekce, anebo doporučen operační zákrok. Metoda, která řeší problém presbyopie a je vhodná i pro ty, kdo mají vysoké dioptrie, se nazývá PRELEX (Presbyopic Lens Exchange – Presbyopická výměna čočky). Novinkou v léčbě presbyopie u krátkozrakých pacientů je nitrooční fakická čočka ICL EVO Viva, u níž je optika modifikována tak, aby lámala světlo takovým způsobem, že člověk vidí dobře do dálky i do blízka. Pracuje na takzvané EDOF bázi (Extended Depth of Focus), tedy prodloužené hloubce zrakové ostrosti. Tato čočka se vkládá před přirozenou oční čočku a velkou výhodou je, že ji lze v případě potřeby z oka kdykoliv bezproblémově vyjmout. Pacient stráví na operačním sále přibližně 20–30 minut, zákrok je bezbolestný a provádí se ambulantně, pouze v lokální anestezii. Již druhý den se pacienti vracejí do běžného života. Pokud nebude důvod ICL EVO Viva vyjmout, může zůstat v oku natrvalo, stejně jako ostatní fakické čočky. Kontraindikací pro aplikaci jakékoliv ICL čočky je však zelený zákal či změny na sítnici nebo na rohovce.

Šedý zákal (katarakta)

K hlavním příznakům šedého zákalu patří rozostřené a zamlžené vidění, citlivost na silnější světlo a oslnění, někdy také zdvojené vidění, zkreslený obraz pozorovaného předmětu, subj. nepříjemné přechody světla či rostoucí krátkozrakost. Běžné je také odlišné vnímání barev. Pacienti s šedým zákalem své vidění často popisují „jako přes igelit“. Většinou katarakta postihuje osoby starší 65 let, po 75. roce věku se podle statistik objevuje u více než tří čtvrtin populace. Diagnostikovat ji lze však i u mladších pacientů. Pacienta doporučujeme odeslat přímo na oční kliniku na vyšetření „Kataraktový vstup“, jedinou účinnou léčbou je nitrooční operace. Operace šedého zákalu patří mezi nejčastěji prováděné chirurgické zákroky u seniorů. Díky moderním technologiím je tento zákrok velmi bezpečný a nebolestivý. Součástí předoperačního vyšetření je také výběr vhodné nitrooční čočky v souladu s nároky a očekáváním pacienta. Asférická čočka zlepšuje vidění za zhoršených světelných podmínek, např. při nočním řízení. Torická čočka koriguje astigmatismus a trifokální čočka může plně nahradit brýle, protože zlepšuje vidění na čtení, na počítač i do dálky. Pacientům, kteří nemohou mít trifokální čočku, a přesto chtějí snížit svou závislost na brýlích a mít ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost, nabízíme EDOF čočku Vivity s prodlouženou hloubkou ostrosti. Všechny nitrooční čočky zůstávají v oku po zbytek života, proto je správný výběr zásadním rozhodnutím. Šedý zákal lze odstranit i bez použití skalpelu díky femtosekundovému laseru LenSx, jehož přesný paprsek úplně nahrazuje užití ostrých nástrojů.

Zelený zákal (glaukom)

Příčinou glaukomu je poškození zrakového nervu, většinou v závislosti na zvýšeném nitroočním tlaku, a to v delším časovém horizontu. Celosvětově se jedná o druhou nejčastější příčinu slepoty. Chronický glaukom často probíhá subjektivně bez potíží, proto je onemocnění někdy také nazýváno jako „tichý zloděj zraku.“ Pacient si obvykle neuvědomuje výpadky v zorném poli. Pouze u akutního glaukomu dochází ke zvýšení nitroočního tlaku, což má za následek bolest hlavy, zvracení, poruchy vidění, zarudnutí oka. Poškozené zrakové nervy již bohužel nelze obnovit, proto se řešení zaměřuje na ovlivnění rizikových faktorů glaukomu, tedy snížení nitroočního tlaku. Cílem léčby je celoživotní zachování pacientova zraku a stabilizace zorného pole. Praktickým lékařům doporučujeme při akutních problémech poslat pacienta rovnou na oční kliniku, při neakutním problému jej odeslat k sektorovému očnímu lékaři.

Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD)

U lidí starších než 65 let je VPMD nejčastější příčinou slepoty. Dochází k postižení tzv. žluté skvrny (centrální části sítnice). Typickými příznaky jsou: zhoršující se vidění, metamorfopsie, centrální skotom – nemožnost čtení/psaní, pacient nerozeznává obličeje a nápisy. Pacienta doporučujeme odeslat k sektorovému očnímu lékaři, případně přímo na oční kliniku, kde jej lze léčit za pomoci biologické léčby ve formě injekcí.

Diabetická retinopatie

Jako diabetickou retinopatii označujeme souhrn charakteristických patologických sítnicových cévních změn, které souvisí s celkovým onemocněním diabetes mellitus. Tímto onemocněním v různém stupni závažnosti trpí po dvaceti letech trvání cukrovky 65 až 99 % diabetiků. Diabetická retinopatie je charakteristická chronickým průběhem, který postupně a dlouhodobě působí na sítnici a může mít devastující účinky. Přitom neexistují varovné příznaky diabetické retinopatie ani bolest, proto v první fázi může být postižení sítnice odhaleno pouze při preventivní prohlídce očního pozadí. Pacienta s DR doporučujeme odeslat k sektorovému očnímu lékaři, který může indikovat buď lokální léčbu, laserovou fotokoagulaci, ev. aplikaci anti-VGF.

Syndrom suchého oka

Syndrom suchého oka mohou ovlivňovat různé faktory, jako je věk, práce s PC či klimatizace. Projevuje se řezáním, pálením, pocitem cizího tělíska v oku, štípáním, slzením, občas mlhavým viděním či červeným překrvením očí (nazálně). Je vhodné odeslat pacienta k sektorovému očnímu lékaři. Léčba je dlouhodobá prostřednictvím pravidelné aplikace umělých slz či gelů (Recugel, Vidisic, Oftagel), trvale lze onemocnění léčit implantací silikonových ucpávek slzných bodů, tzv. plugů.

Záněty

Záněty různých segmentů oka patří k častým očním onemocněním, se kterými lidé míří ke svému praktickému lékaři, protože se obvykle projevují bolestivostí a řezáním, jež přimějí pacienta k neodkladné návštěvě ordinace. Pacienta se zánětem je vhodné odeslat k sektorovému očnímu lékaři.

Zánět spojivky (konjunktivitida)

Záněty spojivky se obvykle pojí s faktem, že je buď sám pacient nemocný, anebo trpí nemocí někdo v jeho rodině či v práci, případně se často vyskytují v souvislosti se sezónními alergiemi. Můžeme pozorovat tyto typické příznaky: řezání, škrábání, ráno slepené řasy, příp. bělavý/žlutý sekret, rychlý nástup příznaků, při alergii svědění a otoky víček. Vždy je nutné nejdříve vyloučit cizí tělísko. Léčba pak spočívá v aplikaci ATB kapek, při dlouhotrvajících nebo často se opakujících zánětech je třeba léčit i suché oko, alergii.

Zánět oční bělimy (episkleritida)

Pacient bývá obvykle unavený, příp. léčený na autoimunitní onemocnění (revmatolog, gastroenterolog, ...). Zánět oční bělimy se projevuje jemným řezáním, oko je citlivé na dotyk, bez patolog. sekrece, jen slzení. Nástup příznaků bývá pomalý. Doporučujeme léčbu NSAID kapkami, při dlouhotrvajících nebo často se opakujících potížích pátrat po origu.

Zánět rohovky (keratitida)

Typická anamnéza je nositel kontaktních čoček, pacient s oparem na rtu. Zánět rohovky způsobuje řezání, škrábání, slzení, světloplachost, zhoršené vidění. Vždy je třeba nejdříve vyloučit cizí tělísko a erozi. Onemocnění je léčeno ATB/antivirotiky ve formě kapek či masti, později s přechodem na kortikoid. kapky jako prevenci jizvení rohovky.

Zánět duhovky (iridocyklitida)

Záněty duhovky můžeme pozorovat u pacientů s autoimunitním onemocněním (M. Bechtěrev, M. Behcet, M. Crohn, Ulcerozní colitida,...). Mezi příznaky patří bolest oka („vnitřní“), pocit tlaku, bolest na dotyk, občas slzení, světloplachost, zhoršené vidění. Řešení spočívá v aplikaci kortikoid. kapek a mydriatik (rozkapání zornice), příp. celkově antirevmatika nebo NSAID.

 

MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha
doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno

 

• tisk
• předplatit si