Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 2 / 2024

Zvýšení bezpečnosti pacienta v perioperační péči v souvislosti se skrytými rizikovými faktory

Datum: 15. 4. 2024
Autor: Ing. Jaroslava Jedličková, MBA, Mgr. Kateřina Opálková, MBA

Souhrn: Bezpečnost operovaných pacientů je důležitou a velmi sledovanou oblastí jak ze strany provozovatelů zdravotnických zařízení, tak ze strany pacientů i široké veřejnosti. Jednou z hlavních priorit managementu operačních sálů je kvalita perioperační péče a bezpečnost pacienta i personálu při realizaci operačního výkonu.

Klíčová slova: perioperační péče, rizikové faktory, bezpečnost, nežádoucí události, pacient, nápravná opatření

Increasing patient safety in perioperative care in connection with hidden risk factors

Summary: The safety of patients undergoing surgery is an important and highly monitored area, both by healthcareproviders, and by patients as well as general public. One of the main priorities of operating theatre management is the quality of perioperative care and the safety of patients and staff during surgery.

Key words: perioperative care, risk factors, safety, adverse events, patient, corrective measures

 

Úvod

Projekt realizovaný jako Nemocniční interní grant (NIG) Fakultní nemocnice Brno pro rok 2022–2023 měl za cíl definovat a sledovat rizika na operačním sále, která mohou mít vliv na bezpečnost pacientů a personálu v průběhu perioperačního období. Měl identifikovat především skryté rizikové faktory a četnost jejich výskytu u velkých chirurgických oborů – ortopedie (ORTK – Ortopedická klinika) a traumatologie (KÚCH – Klinika úrazové chirurgie). Dalším cílem bylo posoudit, zda dochází k ovlivnění stavu pacienta při realizaci anesteziologického výkonu. Formou dotazníku a sledováním průběhu operace bylo zjištěno, které rizikové faktory se vyskytují na operačních sálech nejčastěji a zda si je personál vědom existence skrytých rizikových faktorů. Cílem byla také identifikace případného selhání systému a vypracování postupů pro eliminaci a snížení budoucích chyb.


Realizace projektu

Projekt byl rozvržen do 2 let. První rok byl věnován identifikaci rizikových faktorů. Pro ověření a identifikaci zjištěných rizik byl realizován kvantitativní a kvalitativní průzkum. Jednalo se o dotazníkové šetření, které bylo podkladem pro stanované pracovní hypotézy, jejichž ověřením se měla potvrdit teoretická východiska a předpoklady vycházející z praxe a vědomostí řešitelů projektu. Celkem byly vytvořeny tři dotazníky.


Výsledky průzkumu

Kvantitativní průzkum

Dotazník č. 1 – Dotazník strachu z operace

Pro vytvoření dotazníku strachu z operace (SFQ – surgical fear questionnaire) jsme použili standardizovaný dotazník týkající se strachu pacientů v souvislosti s chirurgickým výkonem, který lze používat bez licence pro nekomerční účely. Použití dotazníku citujeme následujícím způsobem (Theunissen et al., 2014):

Vytvořili jsme 11 otázek týkajících se pocitů pacienta před operací a po operaci – jaké pociťovali vedlejší účinky, bolest a zda měli obavu z následujících událostí.

V červnu 2022 jsme požádali o spolupráci pracoviště KÚCH a ORTK a předali dotazníky určené pacientům a nelékařskému zdravotnickému personálu těchto pracovišť.

Bylo distribuováno celkem 25 dotazníků na každou kliniku. O vyplnění byli požádání klienti, kteří podstoupili operační zákrok v rámci těchto klinik. Návratnost byla 100 %, ale jeden dotazník byl vyřazen pro neúplné vyplnění.

Z výsledků vyplývá, že pacienti byli dostatečně informováni o průběhu operace, pooperačním průběhu a možných komplikacích. Ani na jednom z obou pracovišť pacienti neprojevili velké obavy z operačního výkonu (graf 1 a 2).


Dotazník č. 2 – Vliv skrytých rizikových faktorů na kvalitu péče v perioperačním období – bezpečnost pacienta pohledem perioperační sestry

Dotazník byl určen personálu operačních sálů. Cílem bylo zjistit, jak personál vnímá rizika související s poskytováním perioperační a anesteziologické péče. Dotazník obsahoval dotazy související s těmito oblastmi: komunikace, technologické vybavení operačních sálů, materiálové zdroje, plánování a mezioborová spolupráce, týmová práce, procesy na sále, povědomí o situaci během operačních výkonů, školení pracovníků a hierarchie.

Do šetření bylo zapojeno celkem 62 respondentů, kteří pracují na pozici perioperační sestra na Centrálních operačních sálech I. Šetření bylo zcela anonymní a jeho výstupem bylo vyhodnocení pracovních hypotéz.

Hypotéza 1: Předpokládáme, že skryté rizikové faktory ovlivňují pooperační průběh.

Hypotéza se potvrdila.

Pro potvrzení této hypotézy lze použít otázku číslo 4, kdy 50 % respondentů vnímá jako skryté riziko to, že změny v operačním programu nejsou sdělovány včas, což může negativně ovlivnit průběh operace. Opožděné nebo neúplné informace přináší značné riziko pro bezpečnost pacienta.

Další oblastí je kvalita komunikace mezi členy operačního týmu. V této oblasti jsou sice výsledky uspokojivé, nicméně 30 % respondentů komunikaci v týmu nepovažuje za dostačující.

Stejně tak je nutné do skrytých rizikových faktorů zahrnout i to, že 52 % respondentů považuje personální vybavení na operačních sálech za nedostačující a 38 % si myslí, že kvalita vybavení a technického zabezpečení vč. dodaného materiálu je nedostatečná.

Hypotéza 2: Předpokládáme, že skryté rizikové faktory mají vliv na anestezii pacienta.

Hypotéza se potvrdila.

To, že skryté rizikové faktory mohou mít vliv na průběh anestezie pacienta, potvrzují odpovědi respondentů na otázky číslo 4, 9,14 a 17.

Nedostatečné informace o změnách v operačním programu vnímá 50 % respondentů, 52 % respondentů si myslí, že personální vybavení pracoviště je nedostatečné a 38 % respondentů není spokojeno s kvalitou vybavení a materiálem dodávaným na operační sál. Naopak jako pozitivní lze vnímat skutečnost, že 94 % respondentů kladně hodnotí způsob předávání informací během realizace operačního výkonu.

Hypotéza 3: Předpokládáme, že personál operačních sálů vědomě vyhledává rizikové faktory a předchází jim.

Hypotéza se potvrdila.

Skutečnost, že personál operačních sálů má povědomí o skrytých rizikových faktorech, snaží se jim předcházet a řešit je, reflektují odpovědi na otázky číslo 10, 12, 16 a 18.

Celkem 78 % respondentů uvádí, že má jasný přehled o tom, co každý člen týmu dělá a zda to odpovídá jeho kompetenci, 80 % respondentů uvádí, že může otevřeně říct svůj názor, což svědčí o zdravém týmovém prostředí. Odpovědi na otázku, zda je zapracování nového kolegy odpovídající, jsou sice uspokojivé, nicméně 38 % respondentů zde vidí určité riziko. Stejně tak vnímá personál skutečnost, že poškozené, chybějící nebo nefunkční instrumentárium může vést k poškození pacienta. Nedostatky v této oblasti vnímá 32 % respondentů.


Kvalitativní průzkum

Dotazník č. 3 určený personálu operačních sálů

Pro realizaci kvalitativního průzkumu byla vytvořena šablona, která umožnila jednotně hodnotit průběh perioperační a anesteziologické péče personálem operačních sálů.

V 36 položkách bylo sledování zaměřeno na problematiku epidemiologie, hygieny, používání bariérových technik, prostředí operačních sálů, na procesy realizované u pacienta, operační techniku. Dalších 14 položek se věnovalo sledování pacienta před operačním výkonem, v jeho průběhu a závěru, a to z pohledu anesteziologické ošetřovatelské péče.

Záznamy v rámci kvalitativního průzkumu prováděly staniční sestry, které byly proškoleny s cílem eliminovat chyby při vyplňování. Pro zajištění návaznosti na kvantitativní průzkum se šetření realizovalo na operačních sálech KÚCH a ORTK, a to v počtu 50 pacientů z každé kliniky.

Pro příklad uvádíme dva grafy se získanými výsledky z průzkumu řádného označení strany výkonu z oddělení a pohybu personálu na operačních sálech (graf 3 a 4).


Výstupy projektu pro praxi

V průběhu 2. roku zpracování NIG byl vytvořen standardní pracovní postup pro kontrolu skrytých rizikových faktorů Skryté rizikové faktory na operačním sále a jejich prevence s číslem R/D/4701/015 pro účely centrálních operačních sálů FN Brno.

Vznikla také kniha zaměřená na kvalitu a rizika perioperační péče pro širší zdravotnickou veřejnost. Předpokládaný termín vydání nakladatelstvím Grada je do 30. 3. 2024 pod názvem Management kvality a rizik perioperační péče.

Výsledky projektu budou také prezentovány na mezinárodní akci, a to 11th EORNA Congress, 16th–18th of May 2024, Valencia, Španělsko, formou posteru Indikátory kvality v perioperační péči a dále budou prezentovány v rámci XIII. kongresu perioperačních sester 31. 5. – 1. 6. 2024 v Liberci.


Závěr

Interní grant přinesl jeho řešitelům celou řadu poznatků z managementu kvality a řízení rizik v prostředí operačního sálu, které lze uplatnit nejen na jejich pracovišti. Skryté rizikové faktory jsou pojem, který se dá vysvětlit různými způsoby. Je ovšem velmi důležité zaměřit se skutečně na ty faktory, které mohou ohrozit personál nebo poškodit zdraví pacientů na operačním sále, tj. na jednotlivé oblasti, které pomohly identifikovat řešitelům interního grantu dotazníky zaměřené na personál i pacienty, znalost každodenního provozu a zkušenosti řešitelů. To, že díky řešení grantu vznikla publikace Management kvality a rizik perioperační péče, je důkazem, že jde o důležitou oblast činností souvisejících s provozem operačních sálů. Přesah této publikace i mimo FN Brno je neoddiskutovatelný.


Literatura

1. THEUNISSEN M., PETERS M. L., SCHOUTEN E. G. W. et al. Validation of the surgical fear questionnaire in adult patients waiting for elective surgery. PloS one 2014; 9(6): e100225. doi: 10.1371/journal.pone.0100225.


O autorkách

Ing. Jaroslava Jedličková, MBA
Pracuje jako perioperační sestra COS I, FN Brno. Od roku 2011 až dosud je odborný garant pro specializační vzdělávání v perioperační péči, NCO NZO Brno.

Mgr. Kateřina Opálková, MBA
Od roku 2023 pracuje jako vrchní sestra COS I, FN Brno.



 
  • tisk
  • předplatit si