Současná situace v oblasti kardiovaskulárního zdraví v České republice je vážná, kardiovaskulární onemocnění představují závažný problém, který je potřeba řešit

Podle předsedy České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., FESC, jsou nemoci oběhové soustavy dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v České republice a jsou zodpovědné za přibližně 40 % všech úmrtí. Prof. Ošťádal upozorňuje na neutěšený stav kardiovaskulárního zdraví české populace.

Foto: prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC.

Jak velký problém představují kardiovaskulární onemocnění v České republice v dnešní době? Jak jsme na tom v evropském kontextu?

Přes veškerý pokrok v kardiovaskulární medicíně v posledních letech, v dostupnosti nových léků a v moderních léčebných a preventivních intervencích zůstávají kardiovaskulární onemocnění hlavní příčinou úmrtí a jsou zodpovědná za přibližně 40 % všech úmrtí v České republice i v Evropě. Situace v ČR je bohužel alarmující: mezi evropskými zeměmi je ČR na 10. nejhorším místě v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a dokonce na 5. nejhorším místě v úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční. Úmrtnost na choroby srdce a cév je u nás asi 3× vyšší než ve Francii.

Hovořilo se o možné epidemii kardiovaskulárních onemocnění po covidu-19, zejména kvůli odložené prevenci. Potvrdilo se to?

Zatím nemáme k dispozici kompletní data z postcovidových let 2022–2023, ale lze jednoznačně říci, že v posledních letech pozorujeme nárůst počtu pacientů s kardiovaskulárními chorobami, např. se srdečním selháním nebo arytmiemi. Celkově byla v roce 2022 vykázána ambulantní nebo hospitalizační diagnóza kardiovaskulárního onemocnění u 2 895 000 jedinců (28 % populace ČR).

Pozorujete nějaké změny ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění v souvislosti s jinými vnějšími vlivy, jako je např. stres z mezinárodní situace, zhoršující se ekonomické podmínky některých skupin obyvatel a podobně?

Z dlouhodobých pozorování je zřejmé, že výskyt kardiovaskulárních onemocnění je ovlivňován celou řadou vnějších vlivů. Mezi dobře známé rizikové faktory patří stres, ale kardiovaskulární onemocnění ovlivňují i ekonomické podmínky, počasí (zvláště extrémní výkyvy, především mráz), stav ovzduší nebo např. i živelní pohromy.

Co by měla každá sestra vědět o prevenci kardiovaskulárních onemocnění, aby uměla působit na pacienty?

Hlavní zásadou prevence kardiovaskulárních onemocnění je ovlivnění těch rizikových faktorů, které ovlivnit můžeme. Sem patří především nekouřit, mít dostatek pohybu, znát své hodnoty LDL-cholesterolu (LDL-C), hmotnosti (body mass index), krevního tlaku a kontrolovat, že jsou v optimálním rozmezí (případně je včas a dostatečně léčit), omezit příjem alkoholu, dodržovat zásady zdravé diety a omezit stres. Nicméně důležité je, a to zvláště u jedinců, kteří už mají kardiovaskulární onemocnění, aby chodili na pravidelné kontroly k lékaři a dodržovali doporučená léčebná a preventivní opatření. K prevenci kardiovaskulárních onemocnění může vést i očkování proti chřipce.

A co by měla vědět, aby uměla poradit i sama sobě?

Tady je doporučení zcela stejné, platí stejná pravidla jako pro pacienty.

V čem spočívá Národní kardiovaskulární plán?

Národní kardiovaskulární plán (NKVP) vzniká jako souborný dokument strategických cílů a metod řešení v reakci na neutěšený stav kardiovaskulárního rizika české populace a měnící se trendy ve výskytu jednotlivých kardiovaskulárních chorob. NKVP je dokumentem rozvíjejícím Národní kardiovaskulární program z roku 2013 doplněními, která odrážejí změny ve struktuře poskytované kardiovaskulární péče, měnící se epidemiologii a dostupnost moderních léčebných postupů. Aktualizuje cíle v oblasti prevence, diagnostiky a léčby kardiovaskulárních chorob, navazující multidisciplinární péče, sociálních služeb a paliativní péče.

 

Literatura

1. BYRNE R. A., ROSSELLO X., COUGHLAN J. J. et al. 2023 ESC guidelines for the management of acute coronary syndromes. Eur Heart J 2023; 44(38): 3720–3826. doi: 10.1093/eurheartj/ehad191. https://www.cksonline.cz/22-vyrocni-sjezd-cks/sjezd.php?p=read_abstrakt_program&idabstrakta=435.
2. VISSEREN F. L., MACH F., SMULDERS Y. M. et al. ESC Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. Eur Heart J 2022; 43(42): 3227–3337. doi: 10.1093/eurheartj/ehab484.

 

• tisk
• předplatit si