Jednodenní chirurgie – její přínos pro pacienty a zdravotnický systém

Jednodenní chirurgie je obor, který nabízí pacientům krátkou dobu hospitalizace po operačním výkonu. Od ledna 2024 je rozšířen seznam výkonů, které mohou v režimu jednodenní chirurgie probíhat. O jeho výhodách a nevýhodách jsme si povídali s primářem MUDr. Jiřím Dubnem, Ph.D., z Chirurgického oddělení EUC Kliniky Zlín.

Co je to jednodenní chirurgie?

Jedná se o postup, při kterém pacient přichází do zdravotnického zařízení k plánované operaci až v den výkonu a odchází nejpozději 24 hod po zákroku. Jedná se o miniinvazivní, tedy málo zatěžující výkon s kratší operační dobou, nízkým rizikem ztráty krve a prováděný v celkové anestezii. U zákroků je důležitá možnost pooperačního tišení bolesti perorálními analgetiky. Seznam výkonů definuje úhradová vyhláška a jejich počet pro rok 2024 se rozrostl na 47 výkonů.

Jak probíhá jednodenní chirurgie na vašem pracovišti? Jaké je možné provádět zákroky a v jakých oborech?

Na klinice dlouhodobě nabízíme miniinvazivní zákroky, u kterých není nutná dlouhá hospitalizace. Začínali jsme přibližně před 15 lety s endoluminálními operacemi varixů neboli ošetřením magistrálních křečových žil, později jsme přidali radiofrekvenční operace hemoroidů a v dnešní době u pacientů, kteří to akceptují, provádíme i laparoskopické operace tříselných kýl. Od loňského roku naše klinika nabízí i ortopedické výkony – artroskopie kolene a ramene.

Největší objem jednodenních operací představují operace varixů. Obecně lze říci, že křečové žíly představují nejzajímavější oblast v jednodenní chirurgii, a to i v zahraničí.

Jaký je rozsah jednodenní chirurgie, v čem se od standardního zákroku liší?

Operační zákrok v rámci jednodenní chirurgie probíhá tak, že pacient přichází na plánovaný zákrok a do 24 hod zdravotnické zařízení opouští. V České republice je to tedy na většině klinik tak, že pacient přespí jednu noc. První den, kdy přijde na plánovaný zákrok, je odoperován, přespí a následující den odchází domů.

U nás na klinice provádíme plánované výkony ve standardním i v jednodenním režimu. Máme zde klasické lůžkové oddělení chirurgické, gynekologické, oddělení plastické chirurgie (kde také některé zákroky probíhají formou jednodenní chirurgie) a nově i oddělení ortopedické. Celkem tedy čtyři chirurgické odbornosti. Fungujeme ale v hybridním režimu – pokud přijde pacient a potřebuje urgentní výkon (např. se zánětem slepého střeva), tak pacienta u nás odoperujeme.

Na klinice máme tři operační sály. Výkony jednodenní chirurgie trvají přibližně do 45 min. Ač je operační postup totožný s klasickou operací, přece jen se v něčem liší, např. se dělají menší operační rány, řeší se bolestivost infiltrací anestetiky atd. Podstatné je, aby pacient byl schopen zvládnout léčbu bolesti doma sám.

Jakým způsobem probíhá návazná pooperační léčba u jednodenních zákroků? Např. léčba bolesti nebo komplikací?

Ve standardním případě bez komplikací mají pacienti před odchodem převaz, kontrolu lékařem a následně odcházejí domů vybaveni instrukcemi a případně analgetiky. Dále docházejí na kontroly dle rozpisu a typu operace do našich ambulancí.

V případě komplikací máme v naší nemocnici k dispozici komplement pro následnou pooperační péči – disponujeme sedmi JIP lůžky, takže případné problémy jsme schopni řešit sami.

V případě velmi závažné komplikace, kdy je potřeba hospitalizace na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, spolupracujeme s Krajskou nemocnicí Tomáše Bati ve Zlíně a můžeme pacienta přeložit tam. Je to i jedna z podmínek pojišťovny pro schválení možnosti provádět jednodenní chirurgii.

Je smysluplné a žádoucí, aby tento typ operativy byl součástí nemocnice. Výkony tak provádějí erudovaní lékaři, schopní a zvyklí řešit komplikace. Mohu ale říci, že 99 % komplikací jsme schopni řešit sami.

Kdo jsou vaši pacienti? Koho lze k jednodennímu zákroku indikovat?

Naše nemocnice pečuje o pacienty z poměrně velké spádové oblasti a jednodenní výkony jim můžeme nabídnout jako takový bonus k běžné operativě, kterou provádíme. Pacienty indikované k jednodenní chirurgii selektujeme podle výkonu – musí mít ten správný typ výkonu, který lze na jednodenní chirurgii provádět, a musí se jednat, jednoduše řečeno, v podstatě o zdravého člověka, bez komorbidit. Jedná se o zaměstnané mladší osoby, které potřebují co nejkratší dobu hospitalizace, často si na zákrok berou dovolenou, aby nemusely řešit neschopenku, a jedná se o výkony, které je potom nehendikepují v pracovním výkonu. Jde o určitou dohodu mezi pacientem a lékařem, kdy si musíme říci, co chce pacient po výkonu dělat a zda to bude možné, nebo je potřeba výkon provést za standardní hospitalizace.

Na české pacienty musím prozradit, že ne vždy je jejich cílem opustit nemocnici co nejdříve. Chtějí si odpočinout, oblíbí si nadstandardní péči a při propouštění vymyslí mnoho důvodů, proč to ještě nejde. Do našeho zařízení jsou ale většinou zvyklí chodit lidé, kteří chtějí rychlý a efektivní výkon a možnost brzkého návratu do běžného života.

Využíváte a je potřeba speciální oddělení a personál?

Pro pacienty nemáme vyhrazený speciální prostor ani personál. Péče není jiná než o standardní pacienty, naopak sestry jsou zvyklé starat se o mnohem komplikovanější případy, tudíž pacienti „jednodenky“ jsou pro ně ti „lehčí“.

Je pravda, že je jednodenní chirurgie cestou k efektivnějšímu zdravotnickému systému?

Je to relativní, protože se právě jedná o selektované pacienty, de facto zdravé mladé osoby, a taktéž jen o specifické výkony. Jsou to tedy výkony, které odebírají málo zdravotnických prostředků ze zdravotního systému. Problém zdravotnictví tvoří chronicky nemocní pacienti, pacienti na nákladné onkologické léčbě, na odděleních JIP atd. To jsou největší náklady, které zdravotnický systém má. Jednodenní chirurgie je jen kapkou v moři. Je především bonusem pro pacienty.

Nicméně to, jak je jednodenní chirurgie definována a prováděna v ČR, není přesně to, co si pod pojmem jednodenní chirurgie představuji a jak jsem ji viděl ve Velké Británii, kde jsem byl v rámci EUC školení. Ve městě Torbay nám představili pilotní projekt britského zdravotnictví, kde mají systém jednodenní chirurgie skvěle propracovaný a mohou na něj být právem hrdí. Jde o systém provedení zákroku za určitých podmínek v rámci velké nemocnice, bez přespání a za přítomnosti osoby blízké.

Důvod existence jednodenní chirurgie je ale jiný než u nás, v Anglii jím nahrazují nedostupnost lékařské péče. V ČR je péče extrémně dostupná, kvalitní a hrazená ze systému pojištění. Systém českého zdravotnictví je v podstatě velmi propracovaný a rychlý. V našich podmínkách je tedy jednodenní chirurgie v podstatě ještě vylepšením něčeho, co již dobře funguje.

Je možné tento systém nastavit i u nás?

Abychom jako nemocniční zařízení dostali od pojišťovny úhradu za odvedený výkon, musíme splnit minimální hospitalizační čas, kterým je dnes jeden den, tzn. jedna noc, jinak se úhrada krátí. Pokud se podaří vyjednat s pojišťovnami legálnost kratšího výkonu a jeho plnou úhradu, tak budeme tento způsob nabízet. Za mě jako lékaře ale přece jen jakýkoli a jakkoli banální chirurgický výkon prováděný v celkové anestezii může vést k fatálním komplikacím, považuji tedy za bezpečnější v nemocnici přespat alespoň právě tu jednu noc. Přece jen sestry pacienta v pravidelných intervalech kontrolují, je dostupný lékař, což je v domácím prostředí komplikované.

V Anglii to řeší tak, že k jednodennímu zákroku (one-day surgery unit) nastupuje nejen pacient, ale s ním i osoba blízká, která za něj přejímá zodpovědnost. Tato osoba, většinou rodinný příslušník, je s pacientem po celou dobu zákroku a odváží si jej domů, musí ho hlídat, a pokud se jí cokoli nezdá, volá do zdravotnického zařízení a konzultuje, co dál. Operovaný člověk tedy nezůstává určitou dobu po operaci nikdy sám. Je otázkou, jak by se tato přenesená zodpovědnost řešila u nás po právní stránce. Nejvíce fatálních komplikací vzniká v časném pooperačním období, především různé mdloby a pády, proto i já považuji variantu s přespáním za bezpečnější. Smysl tohoto systému je jasný v zemi, kde jsou výkony jinak časově velmi nedostupné. U nás vlastně nemá opodstatnění.

Jak tedy jednodenní chirurgii pojmout?

Považuji za správný systém ten, kdy je jednodenní chirurgie součástí nemocnice, jak jsem již vysvětlil výše. Výkony provádějí stejní lékaři jako na standardních operačních sálech, zkušení, erudovaní a schopní řešit komplikace.

Jednodenní chirurgie není systém, který by měl zdravotnictví ušetřit velké finance, je to především bonus pro pacienta, umožňuje mu rychlý návrat do běžného života při stejně kvalitně odvedeném výkonu.

Je to tedy výkon, který je pro řadu pacientů výhodný a vhodný, bonus spíše pro pacienty než pro nemocnici. Určitě jej ale podporuji.

Vzpomenete si na zajímavý případ?

Je to již 15 let, kdy na endoluminální operace varixů přijel muž autem z Ústí nad Labem. V té době jsme byli první a jediné pracoviště u nás, které provádělo metodu přístrojem Olympus Celon. Po operaci, která proběhla přibližně v 10 hod dopoledne, nám v podvečer pacient oznámil, že podepisuje revers, cítí se dobře a odjíždí domů. Takže po operaci sedl do auta, řídil do Ústí nad Labem, asi 4 hodiny cesty, a druhý den volal, že je vše v pořádku a že už je v práci. Dodnes nevíme, zda to měl v plánu od začátku, nebo se stalo něco, na co takto zareagoval, ale jsme velmi rádi, že vše dobře dopadlo.
 

---

MUDr. Jiří Duben, Ph.D., je primářem Chirurgického oddělení EUC Kliniky Zlín. Vystudoval 1. LF UK v Praze, atestaci I. a II. stupně získal v oboru všeobecná chirurgie, dále má dvě atestace z onkochirurgie trávicího traktu a prsu. Doktorské studium ukončil na LF MU Brno na téma Lymfatické mapování a biopsie sentinelové uzliny u kolorektálního karcinomu. Je členem České chirurgické společnosti ČLS JEP.

MUDr. Duben je autorem metody RFITTH – řešení hemoroidů pomocí radiofrekvenční sondy, kterou na klinice provádějí přibližně od roku 2008. Změnil a upravil systém použití elektrody původně vyvinuté pro operaci chrápání k řešení hemoroidů a dodnes je metoda využívána, rozšířila se do dalších nemocnic a dalších evropských zemí.

 

• tisk
• předplatit si