Edukace pacientů o výživě v kontextu aktuálních cen potravin

Edukace pacientů o výživě je nedílnou součástí léčby, a to zejména pro období po propuštění z hospitalizace. Často jde o potřebu dlouhodobé či trvalé změny stravování. Ta však musí brát v potaz nejen odborné nutriční potřeby, ale i finanční možnosti pacienta. Zejména v posledních 2 letech je to aktuální kvůli růstu cen potravin. Nedostatečně edukovaný pacient je tak často nezaslouženě zařazen do kategorie nespolupracující.

Úvodem je třeba k edukaci o výživě zmínit několik obecných, leč zásadních skutečností. Význam latinského slova educatio je výchova. V kontextu edukace pacienta je ideálním, leč aktuálně rozhodně nenaplňovaným cílem celoživotní výchova k zodpovědné péči o svou nemoc.

Stále se setkáváme s „nálepkováním“ pacientů označením „non compliance“, přitom si neuvědomujeme nebo nepřipouštíme, že často je vina na straně naší, zdravotnické. Účinná a efektivní edukace je jen taková, která poskytne pacientovi dostatek informací a praktických dovedností vhodnou formou. Jen ten, který spolehlivě ví, co dělat, jak dodržovat potřebný režim, a to vše co nejvíce samostatně, může úspěšně dodržovat nastavený léčebný režim.

Edukce o výživě či spíše změně dosavadního životního stylu, která bude mít kýžený efekt, je náročná na čas a musí být individualizovaná. Mimo základních vstupních informací o zdravotním stavu, léčbě a prognóze onemocnění je nezbytné znát stravovací zvyklosti, objektivní možnosti a v neposlední řadě rozhodně i finanční možnosti pacienta. Specifické české podmínky jsou dány i „historickým“ přístupem k šetření nákladů domácností tím, že snížíme náklady na stravování. V zahraničí to není obvyklé. Potraviny jsou nakupovány kvalitní, v tomu přiměřené cenové relaci, a pokud dojde k omezení, tak se sníží jejich množství. V české populaci se spíše zvolí levné varianty (či méně hodnotné potraviny) bez omezení jejich objemu.

Vždy bylo komplikované najít přijatelné nákladové řešení pro pacienty s chronickým onemocněním a invalidním důchodem. V posledních 2 letech se však kvůli vysoké inflaci stále zvyšuje počet nemocných, pro které je edukace o změně stravování nezbytně spojena s finančními parametry. Většina změn pro nemocné propouštěné z akutní péče se vztahuje k doporučení biologicky hodnotných zdrojů bílkovin, případně zvýšení zdrojů antioxidantů, tedy nákladově vyšší položky. Při chronických onemocněních jde o edukaci komplexnější, s větším důrazem na jednotlivé skupiny potravin. V případě potřeby je proto vhodné zapojit sociální pracovníky, kteří mohou navrhnout aktuální řešení doplněním ze sociálních dávek.

Pro snazší porozumění uvádím příklad, jak řešit známé doporučení ke konzumaci ryb 2–3× týdně:

I v minimální variantě je třeba maximalizovat nutriční benefit, tedy příjem n-3 nenasycených mastných kyselin.

Obdobně je třeba modifikovat i další doporučení podle situace pacienta a jeho nutričních potřeb. V současné době je problémem cena zdrojů kvalitních bílkovin, antioxidantů, vitaminů, ale i rostlinných tuků.

Průměrná míra inflace za rok 2023 činila 10,7 %. Ceny zboží úhrnem v roce 2023 vzrostly o 12,1 %.

Ceny ovoce byly v prosinci 2023 meziročně vyšší o 5,8 %. Klesly ceny sýrů a tvarohů o 5,4 % a ceny vajec o 30,3 %. V lednu 2024 však ceny potravin dále stoupají. Aktuálně např. vajec o 2 Kč oproti prosinci (4,66 Kč za kus). Nejlevnější příklady z jednotlivých skupin potravin (za 1 kg) jsou aktuálně: kuře 55 Kč, vepřové maso pečeně 110 Kč, hovězí maso zadní 190 Kč, eidam 180 Kč, pomeranče 22 Kč, zelí 15 Kč, pražma 190 Kč, makrela 199 Kč, uzená ryba 165 Kč.

Čistý peněžní příjem domácností v průběhu let sice roste, ale liší se tempo růstu, a to jak mezi jednotlivými roky, tak i mezi skupinami domácností. Příjmy domácností seniorů jednotlivců jsou dlouhodobě nižší než průměrné čisté příjmy na osobu v domácnosti. Ještě nižší čisté příjmy na osobu mají domácnosti s dětmi a vůbec nejnižší jsou v domácnostech samoživitelek s dětmi. Současně je však třeba hodnotit kupní sílu, kterou v posledních letech významně ovlivňuje inflace. Dochází tedy k tomu, že i když stoupá příjem, reálně je jeho kupní síla nižší, tedy za více peněz lze méně nakoupit.

Nejvyšší výdajovou položkou českých domácností jsou posledních 15 let náklady na bydlení. Druhou nejvýznamnější výdajovou položku tvoří potraviny a nealkoholické nápoje.

V současné době při plánování edukace již v té první, počáteční části, do níž zařazujeme jen základní nezbytné informace, musíme zohlednit cenové skutečnosti. Díky tomu umožníme pacientovi reálné základní úpravy stravování. Máme-li možnost pokračovat v edukaci postupně při dalších kontrolách, pokračujeme podrobnější, specializovanou edukací. Pacient již má zkušenosti s realizací prvních doporučení, která lze dobře rozvíjet a doplňovat o další specifické informace, např. při rozšiřování jídelníčku či sortimentu potravin.

Ideálně dochází i k fázi reedukace, při níž ověřujeme získané znalosti, a hlavně aktuální realizaci dietoterapie. Časem totiž dochází k zapomínání některých pravidel či k jejich modifikaci. Pravidla říkají, že reedukace by měla proběhnout min. 4× do roka. Bohužel, ve většině případů je realita zcela odlišná.

Úspěšná a cílená edukace tedy nemůže být jednorázová a „z rychlíku“ (či jen předáním papíru) před propuštěním pacienta z hospitalizace. Známé počáteční fáze, jimiž po sdělení diagnózy pacient prochází, jsou pro edukaci spíše nevhodné – popření skutečnosti, revolta, odpor. Přesto právě v těchto fázích dostává největší část informací.

Ve fázi smlouvání už lze alespoň částečného úspěchu dosáhnout. Jenže obecně akceptované časové období, které je pro zvládnutí všech fází potřebné, je minimálně rok. To je samozřejmě pro účinnou intervenci problém. Výhodou je možnost spolupráce s psychologem, která je ale zatím dostupná jen velmi omezeně.

S ohledem na všechny tyto souvislosti je třeba aktuálně upravit a naplánovat strategie a cíle edukace tak, aby ta byla pro pacienta přínosem.

I při současném rozvoji technologií je většinou využíván text v papírové formě. Jeho nevýhodou je rychlé zastarání obsahu (často není ani uvedeno datum vzniku) a nedostatečná grafická úprava.

Vždy je třeba obsah cílit na konkrétní situaci, čím obecnější materiál, tím menší edukační potenciál.

Vždy začínáme základními informacemi, zvýrazníme podstatné a dodržujeme dobrou čitelnost (velikost písma, kratší, výstižné věty). Uvádíme příklady vhodných potravin či jejich skladby, nikoli rozsáhlý výčet.

Klíčové je uvedení funkčního kontaktu, kde lze získat další informace či vznést dotaz, např. i k tomu, jak si poradit s cenou.

Literatura

1. AGRIS.cz. Jednotlivé sekce cen. [online]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Prices.
2. AKCNI CENY.cz. [online]. Dostupné z: https://www.akcniceny.cz/.
3. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Indexy spotřebitelských cen – inflace – prosinec 2023. [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebi- telskych-cen-inflace-prosinec-2023.
4. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Senioři v ČR v datech 2023. [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/190537086/31003423.pdf/ 51b9a00e-39f9-4829-a535-20080aa9d71f?version=1.0.
5. KOVANDA L. Data ČSÚ: Zemědělci dramaticky zlevňují, potravináři také, v obchodech ale ceny potravin stále rostou. Eurozprávy.cz. 2023. [online]. Dostupné z: https://eurozpravy.cz/ekonomika/data-csu-zemedelci-dramaticky-zlevnuji-potravinari-take-v-obchodech-ale-ceny-potravin-stale-rostou.4x3cn6fa.

 

PhDr. Tamara Starnovská
Sekce výživy a nutriční péče, z. s.

 

• tisk
• předplatit si