Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2023

Výživa u onkologického pacienta z pohledu nutričního terapeuta

Datum: 11. 12. 2023
Autor: Mgr. Růžičková Lucie

Špatná výživa má negativní vliv na zvýšení rizika infekcí, zhoršené hojení, imunitu i rozvoj dekubitů. Na výživový stav pacienta by se mělo myslet již při stanovení onkologické diagnózy a před samotnou léčbou.

Pacienti s onkologickým onemocněním velmi často trpí nechutenstvím. Kvalitní výživa je nedílnou součástí léčby. Pacienti v dobrém výživovém stavu snáší lépe vedlejší účinky protinádorové léčby, mají lepší obranyschopnost, lépe se hojí například po operaci a celkově mají lepší kvalitu života.

K základním nutričním opatřením u pacientů, kteří jsou v riziku malnutrice, patří zajištění dostatečně energetické stravy s vyšším obsahem bílkovin. V době léčby by měla být zrušena nevhodná dietní omezení a měl být nastaven stravovací režim dle individuálních nutričních potřeb a schopností pacienta. Plán nutriční péče připravuje spolu s ošetřujícím lékařem nutriční terapeut, který nejprve zhodnotí nutriční anamnézu a provede fyzikální vyšetření, hodnotí například body mass index (BMI), nechtěný úbytek hmotnosti, chuť k jídlu a množství snědené stravy. Nutriční terapeut sleduje obvyklé stravovací zvyklosti, stav chrupu, stavbu těla, případné bolesti břicha, otoky dolních končetin, ascites. Vzhledem k mnoha symptomům souvisejícím s nádorovým onemocněním nebo léčbou, jako je nechutenství, nevolnost a zvracení, střídající se zácpa a průjem, bolesti břicha při jídle, mukozitida a poruchy polykání, se plán nutriční péče připravuje a mění dle aktuálního stavu.

Velmi důležitá je včasná předoperační nutriční příprava před velkými operacemi nádoru, obzvlášť u pacientů s nechtěným úbytkem hmotnosti, nižším BMI a sníženou chutí k jídlu. I cílená týdenní nutriční podpora může pomoci. Nutriční terapeut doporučí úpravu nebo změnu jídelníčku tak, aby byl energeticky hodnotný a obsahoval dostatečné množství bílkovin. Při snížené chuti k jídlu by jídelníček měl mít i v malém množství větší množství energie a měl by být rozdělen do více menších porcí za den. Tuky jsou nositeli chuti a vyšší energetické hodnoty, proto lze do pokrmu přidat lžičku másla, nízkotučné mléčné výrobky zaměnit za plnotučné, místo části mléka přidat smetanu ke šlehání. Kvalitní bílkoviny, které obsahují všechny esenciální aminokyseliny, se nacházejí v mase, rybách, vejcích, mléku a mléčných výrobcích. Při hospitalizaci pacientů se sníženou chutí k jídlu je ve většině zdravotnických zařízení možnost výběru z jídelníčků. Některým pacientům může vadit naplněný talíř stravou nebo vůně teplého jídla, proto by se onkologickým pacientům mělo vycházet maximálně vstříc.

V mnohých případech je velkým přínosem doplnění stravy orálními nutričními suplementy ve formě potravin pro zvláštní lékařské účely (PZLÚ), popřípadě enterální nebo parenterální výživou. Pacient, kterému je ordinován sipping, musí být informován o způsobu konzumace, možnostech příchutí a jeho zakomponování mezi běžnou stravu. Sipping obsahuje kromě energie i bílkoviny, vitaminy a minerální látky. Pacienti by si měli vybrat vhodné příchutě a konzistenci. Sipping nenahrazuje běžnou stravu, většinou se podává na svačiny nebo na druhou večeři. V domácím prostředí je vhodné sipping přelít do jiné nádoby, doplnit o ovoce, ovocné pyré, ozdobit mátou nebo meduňkou a podobně. Díky obměnám je tolerance sippingu lepší a využívá se především při dlouhodobém užívání. Sipping se nedoporučuje podávat jako první jídlo po operačním výkonu, kdy se ještě může objevit nevolnost. Pacienti si problémy spojují s konzumací sippingu a často ho dále odmítají. Vždy je nutné sledovat množství zkonzumovaného sippingu. Pokud pacient není schopen dané množství vypít, musí se nedostatečná výživa řešit jiným způsobem.

Obrázek 1. Návod na přípravu stravy při poruchách polykání 
Obrázek 2. Pokrm připravený pro pacienty při poruchách polykání: rybí filé, zelené fazolky, bramborové pyré (VFN v Praze).

 

Potíže s polykáním a mukozitida přináší mnoho omezení a k tomu často patří nutnost změny stravovacích zvyklostí, omezení ve výběru potravin a s tím spojené snížení pestrosti jídelníčku. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze byl vypracován systém stravování pro jedince s dysfagií pomocí indikace diety s úpravou konzistence stravy dle mezinárodního standardu IDDSI (International Dysphagia Diet Standardisation Initiative). Mezi nejvyužívanější typy modifikované stravy podle této klasifikace patří mixovaná dieta v konzistenci hustého pyré, stupeň 4 dle IDDSI, u které je kladen velký důraz nejen na mechanické zpracování jídla, ale i na senzorické a chuťové vnímání konzumenta. Ve VFN byla vydána publikace Příprava stravy v modifikované konzistenci hustého pyré (Růžičková et al., 2022), která přináší jednoduchý návod, jak připravit měkkou stravu usnadňující polykání zcela bez potřeby kousání nebo žvýkání. Jednotlivé komponenty pokrmu jsou servírovány na talíř zvlášť s důrazem na barevnou i tvarovou estetičnost a vyniknutí vůně i chuti jednotlivých částí. Do většiny jídel je nezbytné přidávat speciální zahušťovadlo Bindemittel Plus od firmy Dr. Oetker, díky němuž strava drží tvar a po vložení do úst se lehce rozplývá. Recepty jsou na přípravu jednoduché a časově nenáročné. Využívají se potraviny běžně dostupné, které nejsou finančně náročné, jak pro jednotlivce v domácnosti, tak i pro zařízení, která stravu při poruchách polykání poskytují. K přípravě stravy je možné ve vhodných případech využívat i potraviny, které byly prvotně použity pro přípravu vývaru, například zeleninu nebo maso, čímž se chováme v souladu s principy udržitelnosti. S ohledem na tento postup je nutné respektovat všechna hygienická a bezpečnostní pravidla. Receptář může pomoci ke zkvalitnění života těch, kteří musí dočasně nebo dlouhodobě dodržovat speciální úpravu stravy, zpříjemní jim požitek z jídla a pomůže snížit riziko podvýživy. Kuchařka pro pacienty s poruchou polykání je ke stažení na www.vfn.cz v sekci Pro odborníky.

Onkologická léčba je i z hlediska výživy velmi náročná. Důležitá je spolupráce zdravotnických profesí, ale i samotného pacienta. Nutriční terapeut je nelékařský zdravotnický pracovník, který může pacientovi pomoci řešit následující situace:

→ nevyhovující dieta nebo výběr potravin s ohledem na nezbytná omezení;
→ plánování stravování po propuštění do domácího ošetřování tak, aby podle možností splňovalo případná dietní omezení a zároveň zachovávalo i individuální chuťové preference;
→ řešení nechutenství nebo jiných zažívacích potíží pomocí úpravy diety;
→ v případě podávání sippingu nutriční terapeut vysvětlí, jak se správně užívá, pomůže i s výběrem příchutí.;

Při snížené chuti k jídlu, snížené hmotnosti nebo volnějším oblečení je třeba informovat nutričního terapeuta nebo ošetřujícího lékaře.


Literatura

1. RŮŽIČKOVÁ L., SLIVONĚ P., SLAVÍK J. Příprava stravy v modifikované konzistenci hustého pyré (stupeň 4 dle IDDSI). [online]. Dostupné z: https://www.vfn.cz/files/kucharka/kucharka_poruchy_polykani_ONLINE.pdf.

 


O autorce

Mgr. Růžičková Lucie

V roce 1989 dokončila studium na SZŠ obor dietní sestra. Poté nastoupila do Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou v Praze jako dietní sestra na oddělení. V letech 1994–2004 pracovala ve FNKV na interní klinice, kde se specializovala na problematiku pacientů v těžkých stavech. Zároveň zde působila jako staniční dietní sestra. V roce 1997 absolvovala kurz managementu pro staniční sestry. V roce 2000 ukončila pomaturitní specializační studium v úseku práce: Poruchy výživy a výměny látek. V letech 2004–2014 pracovala na Oddělení klinické výživy jako registrovaná nutriční terapeutka a zástupkyně vedoucí nutriční terapeutky. Od dubna 2004 je držitelkou osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. V roce 2010 absolvovala Kurz interních auditorů ve zdravotnictví, kurz managementu a kurz Mentora klinické praxe. Je odbornou konzultantkou Standardizace nutriční péče v domovech pro seniory.

Od roku 2015 působí ve funkci Vedoucí nutriční terapeutky ve VFN v Praze a vede 28 nutričních terapeutů na klinických pracovištích i ve stravovacím provozu. V roce 2016 dokončila bakalářské studium Manažerská studia – Řízení lidských zdrojů a v roce 2019 magisterské studium obor Andragogika.

Od roku 2009 organizuje celostátní mezinárodní konference nutričních terapeutů.

Pravidelně se věnuje publikační a přednáškové činnosti, vyučuje na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na 1. LF UK v Praze.

 
  • tisk
  • předplatit si