Program Onkologická sestra

Ošetřovatelská péče v onkologii a hematoonkologii je nová specializace, která byla schválena letos v červenci. O novém programu, zkráceně nazývaném Onkologická sestra, jsme hovořili s jednou ze zakladatelek programu Mgr. Darjou Hrabánkovou Navrátilovou, vrchní sestrou I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze a předsedkyní onkologické sekce České asociace sester.

Sdělíte nám na začátek důvody vzniku programu specializačního vzdělání pro sestry v onkologii?

Prvním důvodem byla absence dostačujícího vzdělávání pro sestry pracující v onkologii a hematoonkologii. Než jsme program začali připravovat, oslovila jsem všechna centrová pracoviště s otázkou, zda si myslí, že je současný systém 40 hodin v rámci onkologického modulu (OM) specializace v interních oborech dostačující, a poskytla jsem jim také evropská doporučení. Všechna pracoviště mi odpověděla, že není, že by si práce onkologické sestry zasloužila samostatné studium.

V minulosti již program onkologické specializace vznikl, samozřejmě v mnohem menším rozsahu, nicméně se opakovaně neakreditoval, přestal se vyučovat a pouze se přidal do interních oborů jeden modul onkologie – přibližně 40 hodin, což je týden studia – tedy neskutečně málo. Sestry se tak učily onkologické specializaci až praxí na pracovišti.

Dalším důvodem je, že onkologická onemocnění patří mezi druhou nejčastější příčinu úmrtí hned po kardiovaskulárních onemocněních. V onkologii se dnes využívá velké množství diagnostických a léčebných metod od cílené nebo biologické léčby, kdy se pacientovi vpravují geneticky upravené buňky, až po další nové a velmi složité medicínské postupy. Proto je nezbytné v oboru vzdělávat i sestry.

Neposledním důvodem je také potřeba dát kompetence sestrám k tomu, aby mohly samostatně rozhodovat a převzít některé činnosti za lékaře.

Jak program vznikal a vyvíjel se?

Jedním z impulzů ke vzniku byla diskuze v rámci národního onkologického programu, kde bylo upozorňováno, že sestry nemají žádné specializační vzdělávání v onkologii. Narazil na to například Masarykův onkologický ústav (MOÚ) v Brně, když žádal o evropskou onkologickou akreditaci. Dalším potom bylo to, že Evropská onkologická sesterská společnost (EONS – European Oncology Nursing Society) takový rámcový program pro onkologické ošetřovatelství vytvořila. Rozhodli jsme se toho využít a upravit specializaci pro použití v České republice.

Česká asociace sester na Ministerstvu zdravotnictví ČR uspořádala kulatý stůl, kdy k jednání byla přizvána hlavní sestra Mgr. Alice Strnadová, jež s potřebou programu pro vzdělání onkologické sestry souhlasila. Vytvořila pracovní tým, jehož jsem se stala koordinátorkou. Působil v něm prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., ředitel MOÚ, PhDr. Marie Zvoníčková, odborná asistentka z 3. LF UK Praha, PhDr. Jana Kocourková, MBA, náměstkyně pro nelékařské obory MOÚ Brno, a dále sestry, které byly zároveň členkami a zaměstnankyněmi EONS – měli jsme tedy s nimi úzkou vazbu. Na konečné a formální úpravě se podílelo Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně.

Pro tvorbu rámcového programu jsme použili evropský dokument, bylo jej ale potřeba upravit pro podmínky ČR. Prvním krokem samozřejmě byl překlad původního evropského dokumentu. Museli jsme jej celkově modifikovat, protože evropský program je neskutečně rozsáhlý, má 1 200 hodin – což by již odpovídalo vysokoškolskému vzdělání, určitě ne pomaturitnímu specializačnímu vzdělání pro pracující sestru, která si „dodělává“ specializaci, jako jsme to plánovali my. Oproti evropskému programu jsme ubrali odborný modul v oblasti výzkumu, kde jsme určitá témata zahrnuli do OM1.

Program Ošetřovatelská péče v onkologii a hematoonkologii jsme tedy vytvořili a po dlouhých připomínkových jednáních všech zainteresovaných stran byl schválen. Program vyšel ve Věstníku MZ ČR. Nová specializace nabyla platnost a již se mohou přihlašovat k akreditaci jednotlivá zdravotnická zařízení a instituce, která mají o toto vzdělávání zájem.

Pro koho je program určen a co sestrám umožní?

Program je určen jak pro všeobecnou, tak pro dětskou sestru. Dětské sestry mají vyčleněn samostatný modul, který je pro všeobecné sestry nepovinný. Tento modul jsme kompletně vytvářeli, v evropském dokumentu není.

Absolventům programu nastavuje novou výstupní kompetenci – koordinátor péče. To znamená, že v podstatě od sdělení diagnózy pacientovi neboli již od rozhodnutí indikační komise, kde je sestra přítomna, převezme péči a samostatně koordinuje sled vyšetření, další postup a péči. Léčba onkologického pacienta má jasně daný protokol, podle něhož se postupuje. Dříve vše fungovalo na základě ordinace lékaře. Vize tedy je posunout sestru výše v jejích kompetencích.

Jak dlouho studium trvá a jaké jsou podmínky vstupu?

Program má devět modulů a časovou dotaci 584 hodin, což odpovídá asi 1,5 roku studia. Nejméně 50 % z něj musí být praxe.

Podmínkou pro vstup do programu je kromě vzdělání i minimálně rok praxe na onkologickém pracovišti. Vychází to z evropského programu, který je s počtem 1 200 hodin plánován na téměř 3 roky. Nám přišlo smysluplné vyžadovat určitou základní orientaci v problematice a znalost základů práce v onkologii, proto jsme vložili podmínku roční praxe. Sestry tak mohou v programu lépe studovat.

Program má 9 modulů. Co obsahují?

1. Snižování rizik, diagnostika, podpora zdraví v péči o onkologického pacienta

První modul je zaměřen na prevenci. Věnuje se preventivní onkologii, epidemiologii, statistice, využití výzkumu a dat při poskytování preventivní onkologické a hematologické péče, řeší faktory, které ovlivňují nádorová onemocnění, a vysvětluje, jakým způsobem můžeme snižovat rizika vzniku nádorových onemocnění. Dále program hovoří o pacientských organizacích, jichž existuje v ČR celá řada, a jaké jsou jejich možnosti. Vysvětluje, jakou roli hraje sestra v problematice preventivní onkologie. Velký přínos tohoto modulu vidím v tom, že pokud je sestra v problematice vzdělaná, může provádět i osvětovou činnost na veřejnosti, a může tak pomáhat onemocněním předcházet, což je vlastně v onkologii to nejlepší.

2. Komunikace

Druhý modul se zabývá velmi obtížnou oblastí v onkologii – komunikací. Ač to zní jako klišé, je pravda, že v oblasti onkologických onemocnění stále neumíme komunikovat. Sestry často čelí záludným otázkám pacientů. V modulu je obsažena i komunikace ve smyslu týmu, v interpersonálních vztazích a v kolektivu. Samostatně se probírá například komunikace se smyslově postiženým pacientem. Kromě teorie je zde zahrnut i praktický nácvik ve skupinách studentů.

3. Patofyziologie nádorového onemocnění a zásady rozhodování o léčbě

Teoretický modul probírá biologii nádoru, diagnostiku, ukazuje systém rozhodování o léčbě a faktory, které to ovlivňují.

4. Léčba nádorového onemocnění, bezpečná péče a prostředí

Tento modul je nejširší, zahrnuje bezpečnou péči a bezpečnost pracovního prostředí. Účastník kurzu se dozví obecné principy protinádorové léčby (cytostatika, biologická, hormonální nebo i chirurgická léčba). Cytostatika mají vedlejší účinky, látky jsou mutagenní, karcinogenní, neurotoxické, je potřeba s nimi bezpečně zacházet. Sestra se učí, jak se chránit.

Dále se v modulu probírají klinické studie. Onkologická a hematoonkologická centra jsou pracoviště, kde se provádí nejen nákladná léčba, ale právě i klinické studie, a role sester v nich je velmi důležitá.

Nejdůležitější část tohoto modulu patří tématu „Kontinuita péče orientovaná na pacienta dle místa výskytu nádoru“ a věnuje se koordinaci postupů ve smyslu sestry jako koordinátorky postupu podle typu diagnózy (například štítná žláza, plicní problematika, gastroenterologie, kardiologie, karcinom jater a žlučových cest, kožní karcinomy, karcinomy prsu nebo onkogynekologie, urogenitální trakt, hematoonkologie, nádory dětského věku, sarkomy a další). Sestra se bude učit znát diagnózu takzvaně od A do Z – epidemiologii, výskyt, příznaky, léčbu včetně takzvaného follow-up neboli co a jak dál po léčbě.

Modul také zahrnuje lekci věnující se toxicitě protinádorové léčby. Ta má velké množství vedlejších účinků a sestra by se měla v problematice orientovat. Komplikace tohoto typu jsou někdy natolik závažné, že mohou ohrožovat život pacienta, ať již se jedná o těžké alergické reakce, nebo anafylaktický šok a podobně.

V tomto modulu se absolvuje odborná praxe v délce 3 dnů na MOÚ. Student se zúčastní jednání indikačních komisí, provázení pacienta mezi jednotlivými odbornostmi multi-disciplinární péče a v praxi vidí roli koordinátora, protože právě na MOÚ již existují koordinátorské programy pro tři diagnózy.

Je to modul, z něhož vychází nová kompetence – koordinátor onkologické péče.

5. Podpora pacientů s nádorovým onemocněním, během léčby i po ní

Součástí modulu je podpora pacientů s nádorovým onemocněním, během léčby i po ní – podpůrná péče. Je to velmi sesterské zaměření, protože podpora pacientů je nesmírně důležitá, aby pacient takzvaně přežil naši někdy velmi agresivní léčbu. Připomeňme si, že onkologičtí pacienti trpí myelotoxicitou, gastrointestinálními problémy, nevolnostmi, nechutenstvím, zvracením, ubývají na hmotnosti, trpí různými stupni mukozitidy. Kdybychom nepodpořili organizmus dalšími podpůrnými látkami, pacient by mohl zemřít na vedlejší účinky léčby. Je tedy důležité se na ně zaměřit, správně upravit například stravu ve spolupráci s nutričním terapeutem a dalšími obory v multidisciplinárním týmu.

Teorie modulu je v rozsahu 7,5 dne a odborné praxe v rozsahu 10 dnů, kde sestra pracující na onkologickém pracovišti absolvuje praxi na hematoonkologii a obráceně, sestra pracující na hematoonkologii praktikuje na onkologickém pracovišti.

6. Paliativní péče

Modul se věnuje podpoře pacienta v terminální fázi, jeho rozsah je 40 hodin teorie a praxe na hospicových lůžkových odděleních nebo v mobilních hospicích. Modul bude uznán za splněný osobám, které již tuto specializaci mají.

7. Management

Vedení a řízení ošetřovatelské péče v onkologii a hematoonkologii. Jedná se spíše o úvod do problematiky v rozsahu 20 hodin (2,5 dne) – strategické řízení, ekonomika a financování, řízení lidských zdrojů a další. I zde bude modul uznán, pokud frekventant již dříve získal specializaci v managementu.

8. Péče o děti v onkologii

Modul je povinný pro dětskou sestru, volitelný pro všeobecnou sestru. Dětský věk je specifický, a je proto potřeba zdůraznit specifika. Modul obsahuje i praxi.

9. Souvislá odborná praxe

Nový typ modulu – měsíční praxe v rozsahu 160 hodin na konkrétním pracovišti. Vycházíme z toho, že ucelená praxe v rámci jednoho celého měsíce je lepší než rozdělená po částech, tak jak to probíhá dosud, a že absolvent projde uceleným procesem péče. Předpokládáme, že se setká s více výkony než během týdne, projde jimi společně se svým školitelem. Od ambulance přes chemostacionář a lůžkové oddělení až po koordinaci. Systém je nastaven tak, že sestra pracující na onkologii půjde pracovat na hematoonkologické pracoviště a naopak.

Sama jsem zastánkyní toho, že by praxe měla převažovat nad teorií, jako je to v evropských trendech.

Jak dlouho program vznikal?

Začali jsme v roce 2019, kvůli pandemii covidu se vše protáhlo. Program jsme dokončili v roce 2022. Velkou zásluhu na něm má dr. Zvoníčková, která jako pedagožka rozvrhla a modifikovala časové dotace tak, abychom korespondovali s Evropou a s jejími programy a nařízeními.

Program se následně připomínkoval, byla oslovena všechna centra pro onkologickou léčbu (13 center onkologických a 8 hematoonkologických). Připomínky buď byly zohledněny, nebo nebyly, a centrům se zpětně posílala informace o tom, zda jejich připomínka byla zohledněna, nebo ne a důvod takového rozhodnutí. K programu se vyjádřili i předsedové odborných společností. Program prošel legislativními připomínkami a k 1. 7. 2023 došlo k jeho schválení.

Jaký očekáváte zájem?

Odhaduji, že ze začátku bude o program velký zájem, předpokládám do roku 2030. Nevíme, o kolik sester se bude jednat, ale odhaduji přibližně 300 sester. Bohužel nevíme, kolik sester pracuje na onkologických pracovištích celkem. Minimální počet pro kurz je 25 frekventantů, což si myslím, že určitě v prvním kole bude.

Rádi bychom, aby na každém onkologickém pracovišti alespoň jedna sestra-specialistka byla (v rámci vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb).

Co vidíte jako největší přínos programu?

Z mého pohledu považuji za důležité, že sestra má možnost prostudovat problematiku a lépe se v ní potom orientovat. Zvýší se její prestiž v rámci profese. Sestry budou mít další možnost se rozhodnout, kam se chtějí profilovat.

Sestra po absolvování programu by se kromě odborných znalostí měla rychleji adaptovat na pracovišti, být proaktivní a být schopna promyslet a domyslet řadu skutečností, případně jim předcházet (například nežádoucím účinkům léčby, jichž je velká řada) nebo pružněji reagovat na nepředvídatelné události.

Dnešní metody léčby opravdu vyžadují vzdělanou sestru, léčba je složitá a dynamicky se vyvíjí. Nemluvě samozřejmě o tom, že je velmi zajímavá.

Dalším krokem by mělo být jednání o uznání sester-specialistek v onkologii a hematoonkologii na úroveň intenzivní péče a vykazování takové péče pojišťovnám. Pro praxi by to mělo velký význam.

 

• tisk
• předplatit si