Pohled na práci sestry v sociálních službách – je mnoho mýtů, které neustále panují

Ohledně práce sestry v sociálních službách stále panují velké předsudky. Mezi neustále se opakující témata patří podceňování role sester v sociální sféře. V SeniorCentrech pro seniory SeneCura mají vrchní sestry druhou nejvyšší pozici po řediteli. Proto téma otevíráme s ředitelkou SeneCura SeniorCentra Modřice v Brně Danou Valachovičovou.

Mohla byste nám nejprve domov představit?

SeneCura SeniorCentrum Modřice nabízí dvě registrované sociální služby – domov pro seniory a domov se zvláštním režimem (zaměřený na péči o seniory trpící Alzheimerovou chorobu či jinou formou stařecké demence). Má kapacitu 155 lůžek. Klientům zajišťujeme péči 24 hodin 7 dní v týdnu. Kromě zdravotní, ošetřovatelské a sociální péče nabízíme širokou škálu doplňkových služeb i bohatý výběr volnočasových aktivit. SeniorCentrum Modřice je s dalšími 16 domovy součástí rakouské skupiny SeneCura.

Jaká je zdravotní péče v domově z pohledu sestry?

Zdravotní péči v domově zajišťují vrchní sestry, staniční sestry a všeobecné a praktické sestry. Sestry v domově pro seniory se musí umět samostatně rozhodovat, vést tým, velmi dobře znát své klienty a jejich diagnózy. Velmi důležitá je také znalost péče o klienta s demencí, protože ta je mnohem náročnější. Klient s demencí velmi často nedokáže říci, co potřebuje, co mu chybí nebo co ho bolí. Sestra musí mít klienta „načteného“, vědět, jak se běžně chová, aby poznala, co potřebuje, a pokud dochází k nějakým výkyvům v chování, musí zjistit proč.

Lékař v zařízení není přítomen každý den, dochází jednou v týdnu. Sestra tedy musí umět vyhodnotit stav klienta, případně lékaře kontaktovat a domluvit se na dalším postupu. Musí umět poskytnout neodkladnou první pomoc jak při pádech či jakémkoli úrazu, tak při zdravotní komplikaci, jako je například srdeční zástava. Musí také vědět, jak vést a řídit tým, aby vše mělo hladký průběh bez komplikací. V případě zranění nebo pádu musí umět správně vyhodnotit závažnost situace, zda je potřeba volat rychlou záchrannou službu nebo standardní převozní službu.

Důležitou součástí práce sestry je znalost vedení týmu. Musí umět vést tým svých pečovatelů a sledovat jejich práci. V souvislosti s klientem takzvaně „vědět vše“, například sledovat jeho nutriční hodnoty nebo denní převazy (znalosti péče o rány a převazového materiálu). Spolupracuje s externím chirurgem, vede dokumentaci, musí znát a dodržovat platnou legislativu a také plnit ordinace docházejícího lékaře. Zároveň musí v případě potřeby vydat impulz k tomu, že je potřeba něco změnit, a umět správně a efektivně předat informace lékaři.

 

Jaké jsou rozdíly mezi prací sester v nemocnicích a sociální péči?

V nemocnici je situace jiná v tom, že lékaře máte stále „vedle sebe“, je přítomen na oddělení. Lékař pacienta navštěvuje, ordinuje léky, výsledky z vyšetření řeší ihned v daný den. Sestry „mají krytá záda“ 24/7. V domově musí posoudit situaci, rozhodnout se a v případě kontaktování lékaře umět referovat danou situaci a stav klienta. V nemocnici lze lékaře zavolat přímo k pacientovi. Pokud si například neví rady s chirurgickým ošetřením, zavolají si pomoc. V domově musí stejný problém zhodnotit, nafotit, vyjednat s lékařem a případně domluvit transport do nemocnice.

 

Zvláštní kapitolu tvoří komunikace s rodinnými příslušníky, jejíž objem je v domově hodně velký a je na sestrách umět rodinám vysvětlit, proč je situace taková, jaká je, především u klientů s demencí (opět vyzdvihuji znalosti práce s pacienty s demencí). Vysvětlit, proč je dnes jejich blízký takový, jak se má a tak podobně. Velmi záleží na sestře, jak to rodině vysvětlí a jak to rodina pochopí. Mnohdy lidé zvenku o demenci vlastně nic nevědí – co to je, jak se to bude dále vyvíjet. Zde ovšem narážíme na problém, že na to sestry nejsou ze školy připravené.

 

Kolik klientů s demencí ošetřujete?

V domově máme 70 % klientů s demencí. Je jich mnohem více než v předchozích letech. Nejen proto, že se nemoc posouvá do nižšího věku, ale je to také tím, že se klienti díky kvalitní péči a lékům dožívají vyššího až vysokého věku. O to je péče o ně náročnější, protože takoví lidé jsou křehcí a je potřeba s nimi umět pracovat.

V čem dalším se péče liší?

Co v nemocnici není, pokud se nejedná o hospicovou péči, je komunikace o smrti, umírání a procesu umírání. Z praxe vím, že mě to nikdo neučil. To, že budu muset jednou vzít telefon a nejbližšímu člověku říct, že klient zemřel. V nemocnici je to úkol lékaře. Není to snadná situace, i když víme, že klient měl určitý věk a že v domově pro seniory se umírá. Je to těžký okamžik, zejména poprvé, a sestry na to nejsou připraveny. Je potřeba se naučit způsob, jak to rodině sdělovat a jak s nimi na toto téma komunikovat. Ve škole se to bohužel neučí, ani během studia na vysoké škole se tomu moc hodin nevěnuje, je to v podstatě až v rámci specializace paliativní péče.

Myslím si, že ve škole se obecně věnuje málo prostoru problematice péče v domovech pro seniory i třeba tomu, jak se ke klientům chovat. Domov má zprostředkovat klientům domácí prostředí a vy k nim přicházíte jakoby „domů“, není to nemocnice, kde jste v podstatě dobrovolně, a pokud se vám něco nelíbí, můžete jít domů. Do domova přicházíte, protože péči potřebujete, a začátky někdy nebývají vůbec jednoduché. Klient si musí zvyknout na personál, na neustálé obklopení lidmi, pečovateli. Personál se musí chovat mile, vstřícně a nedávat příkazy, protože je to nevhodné. Vnímat to, že jsou tu pro klienty, ne proto, aby jim něco přikazovali. Naučit se komunikovat cílenou, ale nenásilnou formou.

 

Má každá sestra své pacienty?

Ano, sestry se u nás stávají primárními sestrami, kdy mají na starost určitý počet klientů. Sestra je u příjmu klienta, komunikuje s rodinnými příslušníky, vede dokumentaci, pravidelně se s klientem setkává a ve spolupráci s pečovatelem přehodnocuje výsledky každé 3 měsíce.

Účastní se také takzvané „vizity péče“, kdy se schází sociální pracovnice, primární sestra, vrchní sestra a rodina a všichni společně diskutují stav a péči o klienta (jeho spokojenost, medikaci a další). Rodina například někdy neví, co se s klientem děje, protože on si to v rámci demence nepamatuje a řekne, že se neděje nic, nikde nebyl a nic nedělal, a právě vizita péče rodině osvětlí, jak to bylo „ve skutečnosti“.

Sestra navrhuje a doporučuje klientovi aktivity, konzultuje je s rehabilitačními pracovníky, fyzioterapeuty a dalšími pracovníky, případně u klientů, kteří již nedokáží o věcech rozhodovat sami, řeší vše s lékařem.

Sestra musí být samostatná a dostatečně kompetentní – například navrhuje úpravy v plánování péče. Naše sestry hodně pracují s komplexním plánováním péče o klienta. Mohou ji naplánovat a potom sledovat, jak funguje, v čem klient udělal pokrok, nebo naopak co nefunguje, a plán upravit.

Specifikum domova je odcházení a smrt…

V rámci paliativní péče je u nás vidět fungující propojenost a spolupráce s rodinou. Díky tomu nastupuje smíření se situací a především to, že klient-člověk neumírá sám. Neopomenutelná je také zvláštní péče o tělo zemřelého, jež je úplně jiná než v nemocnici. Klient je pěkně oblečen, v důstojném prostředí rozlučkové místnosti, kterou tu pro tento účel máme, kde se rodina může v klidu rozloučit. Je to důstojné nejen pro klienta a rodinu, ale i pro sestry, které se o něj staraly. I jim to umožňuje se se situací lépe vyrovnat.

V nemocnici jsem za 25 let své praxe nezažila, že by se mě někdo zeptal, jak sama zvládám úmrtí svého pacienta. V domově jsem byla u zakládání paliativní péče a nastavování procesů. Už to, že máte například možnost mluvit s duchovním nebo psychiatrem, a to i v rámci pečovatelského týmu, velmi pomáhá a usnadňuje sestrám provázení rodiny obdobím úmrtí a truchlení.

Oblast duchovna je u nás ve skupině SeneCura zajištěna ve všech domovech – máme k dispozici kapličky a službu duchovního.

Jaké máte další spolupracující profese?

Spolupracujeme s neurologem, urologem, psychiatrem a nutričním lékařem, externě využíváme nutričního specialistu. Ti všichni přicházejí ke klientovi v pravidelných intervalech. Dále máme vlastní fyzioterapeuty, ergoterapeuty a sestry, které se proškolily v určité specializaci, například nutriční sestru nebo sestru věnující se cévkování a další.

 

Jaké by podle Vás měla mít sestra kompetence?

Určitě bychom uvítaly kompetence větší. Pokud mají sestry vysokoškolské vzdělání, tak aby mohly například samostatně předepisovat inkontinenční pomůcky (vidím v tom zbytečné zatěžování praktického lékaře), nastavovat medikaci léčby bolesti v rámci analgetik, aplikovat infuze s. c. (což je dnes řešeno fakultativními medikacemi, například v případě léčby bolesti nebo dehydratace) nebo řešit aplikace inzulinu u diabetiků.

Podívejme se na vzdělávání sester. Jak je to u Vás?

Naše sestry, pokud vědí, kterým směrem se chtějí ubírat, mohou využít nabídky na vysokoškolské vzdělání, ve kterém je podporujeme, nebo si vybrat jakýkoli kurz na doškolovacím centru (management, chronické rány, psychiatrie a další), rádi jim vzdělávání umožníme a finančně je v tom podpoříme.

SeneCura pořádá také interní školení – například školení o pádech (prevence pádů), v nutriční oblasti, péči o rány, paliaci nebo již ve zmíněném managementu. Samozřejmě také sestry školíme, jak vést dokumentaci v informačním systému. A máme radost, že sestry se vzdělávacích akcí rády účastní.

Co byste doplnila do vzdělání sester?

Do základního vzdělání sester bych určitě zařadila řešení krizových situací, management krizí a komunikaci. Považuji za velmi důležité vzdělávat sestry v komunikaci, a to i v rámci týmu, s pomocným personálem, při řešení krizí, jak správně hovořit s pacientem a jeho rodinou, s klientem. V podstatě se setkávám s tím, že sestry přicházející na pohovory neumí hovořit samy o sobě a takzvaně se „prodat“, hovořit o práci sestry nebo o svých požadavcích a potřebách.

Samostatnou kapitolou je potom systém vzdělávání sester sám o sobě.

Shrňme si – jaké výhody má práce sestry v domově?

Kromě uvedené vyšší samostatnosti a rozhodování je velkou praktickou výhodou možnost různých typů úvazků. Navíc pro sestry i pro pečovatelky-mámy máme o prázdninách i vlastní hlídání dětí zde v prostorách domova. Děti se pohybují mezi klienty a vede to k příjemnému zpestření života v domově a změně nálady. Během roku spolupracujeme s mateřskou školkou.

Péče v domově není „klidná“, nudná, jak je často zažito v představách ve společnosti. Práce je založena a vychází z velkého množství podkladů, denně se vedou o klientovi podrobné záznamy a hledají se v nich případné zdroje problémů, nebo naopak možnosti progrese a změny terapie.

Ráda bych ještě podotkla, že je v domovech určitě prostor pro bakalářky a magistry, je zde co metodicky zpracovávat a rozvíjet, vést školení, vzdělávat a motivovat sestry.

Využíváte v domově moderní technologie?

Ráda vidím, že se situace vyvíjí a v domovech máme vybavení na vysoké úrovni, ať se jedná o převazové materiály, kdy uplatňujeme moderní technologii hojení ran, tak o vybavenost koncentrátory kyslíku, odsávacími přístroji, přenosným EKG a dalšími přístroji nebo například lékovými a převazovými vozíky, zvedáky, koupacími zařízeními, všude máme moderní vybavení. Nejen proto, aby se klienti u nás cítili dobře, ale také to samozřejmě pomáhá personálu.

Máme také přístroje, které zpestřují život klientů – motomedy, rotopedy, brýle pro virtuální realitu nebo například úžasný přístroj Snoezelen, který pomocí světelných prutů navozuje relaxaci a funguje pro zklidnění klientů s demencí. Od světelného válce vedou svítící pruty až přímo na klienta, hraje k tomu relaxační hudba a skvělé je, že je to mobilní zařízení, se kterým lze přijet na pokoj klienta a bazální stimulaci provést tam. My ho používáme ve wellness centru, kde kromě příjemné hudby voní i aromalampy a klient může využít vířivou koupel nebo masáže.

Máme také prostory s vybavením pro nácvik, jsou zde schody, šikmé plochy a v rámci fyzioterapie zde klienti „trénují“ chůzi, což je součástí preventivního protipádového cvičení.

Výhody pro klienta

V domově se o klienta staráme od A do Z. Od úklidu a stravy přes praní prádla po kadeřnické a kosmetické služby, máme wellness centrum, saunu a bazén, kam si klienti mohou jít zaplavat s rodinnými příslušníky, což je skvělé. Máme také krásnou zahradu s altánem a cvičícími prvky, cukrárnu a lékárnu nedaleko, klienti mohou jít na vycházky k přírodnímu jezeru v Modřicích. Rodiny nemají návštěvní hodiny, lze přijít kdykoli. Mohou strávit jakýkoli čas s klientem, spolupracovat s námi, stravovat se zde nebo i přespat. Máme dokonce i boxy pro dopravu balíčků, které jsou skvělé i pro zaměstnance, kteří si sem mohou nechat poslat zásilku. Domov je vybaven důstojnou reminiscenční místností. Denně probíhá aktivizační program (zmínit můžeme večeře při svíčkách, gurmánské dny, zooterapii, muzikoterapii, virtuální realitu a další). S klienty slavíme narozeniny a plníme jim roční přání. To je taková krásná věc, kdy jim jednou za rok pomůžeme splnit sen. Nedávno to byla například babička na vozíku, které jsme umožnili být na svatbě vnučky, dokonce ji vést k oltáři. Něco, co by rodina sama nezvládla. Bylo to dojemné.

 

---

Dana Valachovičová
Nastoupila do skupiny SeneCura jako vrchní sestra v Šanově, pracovala jako expertka péče pro celou skupinu ČR a od května 2022 je ředitelkou SeniorCentra v Modřicích. Vzdělání všeobecné sestry doplnila specializačním vzděláváním v oblasti ošetřovatelské péče o dospělé, v kardiologii a oboru sociální práce. Celkem 25 let pracovala jako všeobecná sestra ve FN Brno-Bohunice na oddělení kardiologie.

 

• tisk
• předplatit si