Současný pohled na problematiku domácí parenterální výživy

Domácí parenterální výživa je život zachraňující léčebná metoda v případech, kdy není možné nemocné živit přirozenou cestou ve vlastním sociálním prostředí.

Cíle péče o nemocné na domácí parenterální výživě jsou komplexní a měly by směřovat ke zlepšení kvality života a minimalizaci komplikací (jaterní léze, metabolická kostní choroba a infekce katetrů). Mezi nejčastější příčiny indikace patří syndrom krátkého střeva, radiační enteritida, nádory, syndrom chronické střevní pseudoobstrukce a střevní píštěle.

V roce 1993 byl vytvořen národní registr domácí nutriční podpory (REDNUP) pod záštitou Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče (SKVIMP). Pracovní skupina pro domácí parenterální výživu byla založena v roce 2006 (SKVIMP.CZ, online), která sdružuje lékaře a sestry, jež se na péči podílejí. V roce 2008 následoval vznik občanského sdružení pacientů Život bez střeva (zivotbezstreva.cz, online), který sdružuje nemocné.

V České republice v současné době funguje 30 center. Podmínkou programu domácí parenterální výživy je dosažitelnost lékaře/nutricionisty s atestací z oboru klinické výživy a intenzivní metabolické péče a s licencí F016, dále je důležitá dostupnost sestry pro domácí parenterální výživu, která je k dispozici na telefonu 24 hodin 7 dní v týdnu.

K zařazení pacienta do programu domácí parenterální výživy je nutná důsledná edukace, která probíhá nejčastěji za hospitalizace (7–10 dnů) v centrech domácí parenterální výživy. Zde se nastavuje i potřebná energetická bilance, individualizuje se na základě potřeb nemocného množství substrátů (glukózy, tuků, proteinů), minerálů, vitaminů, stopových prvků a titrují se dávky léčiv.

Edukaci vedou zkušené a proškolené všeobecné sestry pro domácí parenterální výživu společně s týmem lékařů/nutricionistů. Pacientovi je implantován některý z dlouhodobých cévních vstupů, nejčastěji tunelizovaný Broviacův katetr, periferně zavedený centrální žilní katetr nebo venózní port. Hlavním aspektem pro minimalizaci komplikací je poučení o zásadách asepse (dezinfekci rukou, pracovní plochy) a používání ochranných pomůcek (rukavice, ústenka) při manipulaci s katetrem a poučení o jeho jednosměrném používání. Ve vlastním procesu edukace je pacientovi ukázán postup dezinfekce plochy, samotná příprava výživového vaku včetně jeho napojení a odpojení.

V průběhu instruktáže je nemocnému postupně předvedeno nachystání pomůcek (napojení, odpojení), převaz cévního vstupu a možnost užití statické nebo mobilní pumpy.

V praktickém cvičení nemocný nebo rodinný příslušník provádí pod dohledem vlastní nácvik všech pracovních činností, přičemž je kladen důraz na opakování a samostatnost provádění úkonů.

Neméně důležitou částí edukace je poučení pacienta o přípravě domácího prostředí, zásadách skladování výživových vaků, léčiv, ostatního materiálu a kontrole jejich exspirací.

Součástí procesu edukace je podání informací o organizaci péče po propuštění do domácího ošetřování (ambulantní kontroly, systém závozů materiálu a výživy) a vydání kontaktů, na které se lze obrátit v případě potřeby. Ve vybraných případech je zajištěna agentura domácí péče, která se bude o nemocného starat po propuštění z nemocnice a zajistí kvalitní ošetřovatelskou péči o dlouhodobý cévní vstup a další aspekty péče (stomie, ošetřování ran, podání léčiv a další).

S domácím ošetřováním se pojí komplikace, kterým lze komplexní edukací předejít. Patří mezi ně zejména infekce, trombózy, okluze. Zásadním cílem edukace je poučit nemocného, jak na tyto komplikace reagovat. Bez komplexní edukace je aplikace domácí parenterální výživy nemyslitelná.

Po propuštění nemocný dochází na ambulantní kontroly do nutriční ambulance centra domácí parenterální výživy, při kterých lékař hodnotí jeho celkový klinický stav, hmotnost, hydrataci, perorální příjem a laboratorní parametry, dle kterých případně parenterální výživu upraví.

Domácí parenterální výživa je specifickým druhem léčby, který je možný provádět v domácím prostředí. Vyžaduje spolupráci pacienta, rodiny, partnera případně jiných ošetřujících osob. V současné době je možná i podpora mobility pacienta s použitím mobilních pump. Režim mobilní domácí parenterální výživy umožnuje nemocnému aktivní život i pracovní zařazení. Mnohým pacientům tak pomáhá vrátit se k běžným denním aktivitám, snižuje ekonomickou zátěž péče a rizika spojená s hospitalizací. Náklady na tuto terapii jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Literatura

1. SKVIMP.cz. Česká společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče. [online]. Dostupné z: https://skvimp.cz/.
2. Život bez střeva. [online]. Dostupné z: https://zivotbezstreva.cz/.

 

Ing. Bc. Yvona Durinová, MUDr. Petr Wohl, Ph. D.,

Ambulance parenterální a enterální výživy, Klinika diabetologie, IKEM, Praha

 

• tisk
• předplatit si