Redukční dieta v dětském věku

Léčba obézního dítěte by měla být multidisciplinární, tak aby se na ní podíleli dle potřeb dítěte všichni zaškolení odborníci. Ti by měli vzájemně spolupracovat a postupovat dle daných standardů.

Léčba obezity u dětí by měla být vedena školeným obezitologem v odborné ambulanci ve spolupráci s praktickým lékařem pro děti a dorost, s nutričním terapeutem, psychologem, fyzioterapeutem a zdravotní sestrou. V případě mírného stupně nadváhy bez zvýšeného rizika metabolických komplikací je možné ambulantní sledování praktického lékaře pro děti a dorost. Časový prostor praktického lékaře pro tuto terapii je velmi omezený, což vyplývá ze samotného faktu, že na jednoho lékaře připadá v průměru 1 000 pacientů.

Energetický příjem by neměl být snížen pod 70 % doporučené denní dávky dle věku a pohlaví

Proteiny

Bílkoviny jsou základní stavební látkou lidského organizmu. Jsou nezbytné k růstu a vývoji, nutné k přestavbě a obnovování buněk a dále se podílejí na tvorbě některých hormonů. Jeden gram bílkoviny obsahuje 17 kJ. Tělo bílkoviny využívá jako zdroj energie jen v krajních případech, kdy už nemá k dispozici potřebné množství zásobních sacharidů nebo tuků.

Sacharidy

Nejrychleji využitelným zdrojem pro lidský organizmus jsou cukry (sacharidy), které poskytují 17 kJ energie na 1 g. Dodávání energie je jejich hlavní funkcí. Při zvýšeném příjmu cukrů dochází, na rozdíl od tuků, k adaptačnímu zvýšení jejich spalování. Až po dlouhodobém nadměrném příjmu cukrů je organizmus začíná přeměňovat na zásobní tuky.

Lipidy

Jsou to tuky a látky tukům podobné, organické sloučeniny se zásadním významem pro organizmus. Jsou energeticky nejbohatší složkou potravy, jejich obsah energie v 1 gramu je 38 kJ. Jsou důležité také pro vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K). Dále v organizmu tvoří zásoby energie a jsou součástí buněčných membrán. Velmi důležité je dbát na správné složení tuků v potravě.

Správný výběr potravin

Pečivo

Bílé pečivo je energeticky bohaté, chudé na nutričně cenné látky, má malé množství vlákniny. Tento druh pečiva by měl být v dětském jídelníčku omezený z výše popsaných důvodů.

Sladké pečivo jako loupáky, buchty a koláče má vysoký obsah tuku plus vše výše uvedené, proto je vhodné tyto výrobky zařazovat do jídelníčku jen zřídka.

Celozrnné výrobky jako tmavý celozrnný chléb, rohlíky, dalamánky, vločky, jsou vyrobeny z málo vymleté mouky, která si tak uchovává mnohem více minerálů, vitamínů a vlákniny. Proto jsou pro dětskou výživu nejvhodnější.

Přílohy

Brambory jsou nepostradatelným zdrojem polysacharidů, vitaminu C a draslíku. Nejvhodnější úprava této přílohy je vaření, nejméně vhodná je úprava v podobě hranolků pro vysoký obsah tuků.

Rýže je významným zdrojem komplexních sacharidů. Pro její nutriční hodnotu bývá upřednostňována neloupaná rýže.

Těstoviny jsou vhodnější bezvaječné nebo celozrnné.

Zelenina

Zelenina má velmi nízkou energetickou hodnotu. Obsahuje 80–95 % vody a nanejvýš několik procent proteinů a využitelných sacharidů. Svým velkým objemem přispívá k pocitu nasycení, a je proto důležitou součástí redukčních diet. Všechny druhy obsahují vlákninu, podporují tak peristaltiku. Nejvhodnější je podávat zeleninu syrovou, pro tepelnou úpravu je nejvhodnější podušení s mírným množstvím vody. Děti by měly být navyklé, že zelenina je podávána ke každému jídlu. V podobě salátů, oblohy, přílohy či kusu syrové zeleniny ke svačině.

Ovoce

Některé druhy ovoce jsou vynikajícím zdrojem vitaminu C, zejména černý rybíz, jahody a mnohé další. Kromě vitaminu C jsou některé druhy dobrým zdrojem beta karotenu (broskve, meruňky, meloun a šípky). Velkou výhodou ovoce je, že je nejen důležitou potravinou, ale současně oblíbenou pochoutkou s nízkou energetickou hodnotou. Konzervované ovoce, marmelády a kompoty obsahují velké množství konzervačních cukrů, proto je důležité je podávat jen občas.

Sušené ovoce má vysokou energetickou hodnotu, ale také obsahuje velké množství vlákniny, proto je vhodné ho podávat místo pamlsků.

Mléko a mléčné výrobky

Kvalitním zdrojem bílkovin je mléko a mléčné výrobky (sýry, jogurty, kysané mléčné nápoje). Kromě bílkovin dodají tělu také mléčný cukr – laktózu, vitaminy a minerály. Jsou nejlepším zdrojem vápníku ze všech dostupných potravin. Protože i mléko a mléčné výrobky obsahují tuk a cholesterol, je třeba dávat přednost spíše méně tučným (v případě dětí do 2 let polotučným) druhům, tedy mléku s 1,5 % tuku, jogurtům a zakysaným mléčným nápojům do 3 % tuku a sýrům do 30 % tuku v sušině. Velmi vhodné jsou zakysané mléčné výrobky, naopak nevhodné pro děti se jeví tavené sýry, k jejichž výrobě se používá tavicích solí, které mohou narušit poměr vápníku a fosforu v přijímané potravě.

Maso a masné výrobky

Výživová hodnota masa je dána především obsahem plnohodnotných živočišných bílkovin. Pokud jde o minerály, je maso důležitým zdrojem železa, zinku či vitaminů skupiny B, včetně vitaminu B12. Nevýhodou je značné množství nasycených tuků. Nejvhodnější pro děti jsou netučné druhy masa jako drůbež a ryby. Je důležité zařazovat do jídelníčku též červené maso, protože drůbeží maso neobsahuje dostatečné množství minerálních látek, jako je železo. Hodí se libové hovězí nebo telecí maso.

Masné výrobky (uzeniny) nejsou pro děti vhodné. Mají vysoký obsah tuků, cholesterolu, značný obsah soli a dalších konzervačních látek.

Sladkosti

Dětmi jsou velmi oblíbené, ale jejich nadměrný příjem může vést k rozvoji nadváhy až obezity. Dalším nezanedbatelným rizikem je zvýšená kazivost zubů. Sladkosti do dětského jídelníčku patří, ale důležitý je jejich výběr. Přednost se dává kvalitním čokoládám s vyšším obsahem kakaa, nízkotučným pudinkům či piškotovým zákuskům s ovocem.

Sůl

Je důležitou součástí stravy pro obsah sodíku a chloru. V České republice je pro děti doporučená denní dávka < 3 g/den. Důležité je nepodávat dětem potraviny bohaté na sůl, jako jsou slané uzeniny, sýry, krevety, oříšky, slané pečivo. Značné množství soli obsahují instantní pokrmy.

Vláknina

Je směs člověkem nestravitelných polysacharidů, které mají pro výživu základní význam. Její schopnost zvětšovat objem a její viskozita je využívána při dietních režimech. Snižuje příjem energie rychlým navozením pocitu sytosti. K hlavním zdrojům vlákniny patří tmavá a zejména celozrnná mouka, zelenina, ovoce, luštěniny a ořechy. Slupky, semena a zrnka v ovoci a svrchní vrstvy obilných zrn obsahují vyšší koncentrace vlákniny než jejich ostatní části.

Pitný režim

Nedílnou součástí zdravé výživy dětí a dospělých je správný pitný režim. Podmínkou je rovnoměrný přísun tekutin během celého dne, i během jídla. Nedostatek tekutin se projevuje únavou, podrážděností, bolestmi hlavy, dále zácpou a poklesem množství moči. Základem pitného režimu dítěte by měla být pitná voda z vodovodu nebo neperlivá stolní voda. Další vhodné tekutiny jsou ovocné ředěné džusy, ovocné, bylinné nebo zelené čaje, černý čaj pouze slabý. Je vhodné střídat nápoje pro zachování pestrosti pitného režimu.

Nevhodné nápoje pro děti jsou sladké limonády a neředěné ovocné džusy kvůli jejich vysokému obsahu cukru. Dále je nevhodné dětem do 2 let podávat perlivé nápoje a minerální vody, protože obsahují větší množství solí, často bývají syceny oxidem uhličitým, který u dětí způsobuje nadýmání a může vést k překyselení žaludku. Naprosto vyloučené je podávat dětem alkohol či kávu.

Pohybová aktivita

Pravidelná tělesná aktivita je nedílnou součástí léčby obezity. Tělesná aktivita a sport jsou doplňkem diety při znovuobnovení ideální hmotnosti či udržení si váhového úbytku. Sama dieta nedokáže vyvolat úbytek hmotnosti, proto bývá doplněna adekvátní tělesnou aktivitou. Cvičení vede nejen k redukci hmotnosti, ale i ke zlepšení psychického stavu dítěte a ke

zvýšení jeho sebevědomí. Pohybová aktivita sehrává v denním režimu dítěte důležitou roli. Nejlepší způsob cvičení pro obézní je v kolektivu dětí s podobným či stejným typem obezity či nadváhy. To bývá často problém z důvodu nedostatku času či dojíždění a vzdálenosti. Proto je vhodnou alternativou cvičení doma, nejlépe s rodiči nebo sourozenci. Pohyb by běl být pravidelnou aktivitou dítěte 3–4× týdně po dobu 0,5–1 hodiny.

Úspěšnost ve změně stravovacích návyků je dlouhodobý proces vyžadující terapeutovu trpělivost, empatii a taktiku, ideálně ve spojení s některými psychologickými přístupy.

Literatura

1. DIVOKÁ J., MÁLKOVÁ I., PÍCHOVÁ J. Příručka pro dětské praktické lékaře a personál. Hravě žij zdravě s. r. o. [online]. Dostupné z: http://www.hravezijzdrave.cz/images/stories/pro_pediatry/pruka_pro_pediatry.pdf.
2. LFHAG K., RÖSSNER S. Who succeeds in maintaining weight loss? A conceptual review of factors associated with weight loss maintenance and weight regain. Obes Rev 2005; 6(1): 67–85. doi: 10.1111/j.1467-789X.2005.00170.x.
3. KUNEŠOVÁ M., HLAVATÝ P., LIKOVÁ M. et al. Glykemický index sacharidů – vztah k obezitě. Prakt Lék 2007; 87(3): 150–152.

 

---

Mgr. Marieta Baliková, Oddělení léčebné výživy, FN Motol

 

• tisk
• předplatit si