Příspěvek ke vzdělávání mentorek a mentorů zahraničních studentů zdravotnických oborů

Klinické praxe hrají významnou roli ve vzdělávání budoucích zdravotnických pracovníků. Role mentora se tak stává pro studenta klíčovou, ovšem klade určité požadavky na jeho osobnost, charakterové vlastnosti, odborné vědomosti a dovednosti, komunikační schopnosti, ale také didaktické a takzvané kulturní kompetence.

Klinické praxe hrají významnou roli ve vzdělávání budoucích zdravotnických pracovníků. Studenti mohou absolvovat během studia praxe v zahraničí, a to nejčastěji v rámci programu Erasmus+, kde praktikují pod vedením mentorek a mentorů nejméně 2 měsíce. Mentor se tak během pobytu stává pro studenta klíčovou postavou, neboť jej provází „cizím“ prostředím, poskytuje supervizi, hodnotí jeho pokroky, a hraje tak významnou roli v rozvoji jeho profesionality. Tato role ovšem klade určité požadavky na osobnost mentora, na jeho charakterové vlastnosti, odborné vědomosti a dovednosti, komunikační schopnosti, ale také didaktické a takzvané kulturní kompetence. Pro vedení zahraničních studentů navíc musí být schopný komunikace v cizím jazyce (pro naše studenty nejčastěji v jazyce anglickém) a mít zájem poznat jejich kulturní odlišnosti, zvyklosti a specifika nejen ve vztahu ke zdravotnickému vzdělání.

Díky dlouhodobé spolupráci s kolegy z Western Norway University of Applied Sciences, Faculty of Health and Social Sciences v Haugesundu a Bergenu jsme připravili vzdělávací e-learningový kurz pro mentorky a mentory, kteří se podílejí na vedení odborných praxí studentů přijíždějících ze zahraničí. Existující kurzy připravující mentory klinických praxí se potřebám vedení studentů z různých zemí a s rozdílným kulturním i profesním zázemím nevěnují, proto bylo naším záměrem vytvořit kurz, který bude rozvíjet interkulturní dovednosti mentora napříč Evropou.

Struktuře a náplni kurzu předcházelo mnoho hodin diskuzí, a to jak online, tak osobně při pracovních návštěvách u nás, na 3. LF UK, tak na HVL Haugesund a Western Norway University v Bergenu. Na začátku bylo nutné identifikovat potřeby studujících v zahraničním zdravotnickém zařízení i mentorek a mentorů, kteří studenty z jiných zemí na praxích provázejí.

Jednou z pracovních metod, která přinesla velmi hodnotné a klíčové informace, bylo uskutečnění diskuzí s mentorkami a mentory spolu se studenty, kteří absolvovali studijní stáž v rámci programu Erasmus+. Nejvhodnější a v době pandemie covidu-19 vlastně jedinou možnou formou diskuze byla setkání formou focus groups, neboť naším cílem bylo prozkoumat názory, zkušenosti, pocity, podněty a vnímání obou stran v souvislosti s danou problematikou – co potřebuje student na zahraniční stáži a mentor zahraničního studenta vědět a umět, aby byla praxe oboustranně přínosná.

V průběhu prvního pracovního setkání, které proběhlo online v říjnu 2020, jsme se dohodly na základních tématech pro focus groups se studenty i s mentorkami. Tým 3. LF UK oslovil prostřednictvím e-mailů 14 studentů a 14 mentorek, které s námi v minulosti i v současné době spolupracovali. S účastí na focus groups souhlasilo osm studentů a šest mentorek. Setkání proběhla online prostřednictvím ZOOM platformy v únoru roku 2021, 2× vždy se čtyřmi studenty a jednou se šesti mentorkami. Na straně norských partnerů proběhlo jedno setkání se třemi mentorkami. Setkání se všemi účastníky se nahrávala, poté byla přepsána a zpracována metodou obsahové a tematické analýzy.

Otázky, které iniciovaly diskuzi ve skupině studentů, se týkaly těchto témat:

1. vztah studenta a mentorky;
2. komunikace v cizím jazyce;
3. přínos zahraniční praxe pro studenta;
4. možné obtíže a překážky;
5. klady a přínosy praxe.

Studentů jsme se také ptaly, co by podle jejich názoru a zkušeností měla mentorka dělat, aby byl vzájemný proces učení úspěšný, co by doporučili budoucím studentům zvažujícím stáž v zahraničí a zda a jaké zaznamenali rozdíly v pojetí a obsahu odborné praxe a vedení studentů mezi domácí vzdělávací institucí a přijímající školou s klinickým pracovištěm.

Ve skupině mentorek jsme diskutovaly o těchto tématech:

1. jaké jsou jejich dosavadní zkušenosti s mentorováním zahraničních studentů a jakou podporu by ocenily před zahájením a v průběhu praxe;
2. jak hodnotí vzájemné vztahy s jednotlivými studenty;
3. co dělají pro to, aby se studenti cítili na oddělení přijati;
4. jaké výukové metody a styly používají a co očekávají od studenta a školy;
5. zda a jaký byl dopad vedení zahraničních studentů na jejich osobní růst a na kulturu oddělení;
6. co by podle nich mělo být součástí kurzu pro mentorky zahraničních studentů.

Z nových témat, která se objevila na základě analýzy dat, je pro studenty důležitý kvalitní vztah mezi nimi a mentorkami a přítomnost fakultní koordinátorky praxe, která pracuje jak se studenty, tak s mentorkou. Mentorky klinické praxe vnímají jako důležité znát edukační a osobní potřeby zahraničních studentů, náročnost výuky a hodnocení studentů v mezinárodním kontextu s ohledem na možné kulturní rozdíly.

Obě skupiny vnímají jako výzvu úroveň kompetence studentů a delegování ošetřovatelských výkonů s ohledem na možné rozdíly ve studijních programech i způsobech vedení klinické praxe v různých zemích. Jazyková bariéra jak v komunikaci s pacienty, tak s členy zdravotního týmu byla vnímána oběma skupinami jako překážka v procesu učení a předávání zkušeností. Společné je rovněž téma osobního růstu a obohacení, které i přes uvedené překážky zahraniční klinická praxe studentům přináší.

Výsledkem projektu je e-learningový kurz MOOC (massive open online course), který je pilotně ověřený mentorkami a mentory jak v České republice, tak v Norsku. Součástí e-learningové výuky jsou krátká tematická videa natočená v MediaLab v Bergenu, doprovodné texty a úkoly, vše v anglickém jazyce.

Vzdělávací kurz má pět základních kapitol:

1. Proč být mentorem mezinárodních studentů (co je Erasmus+, motivace být mentorem)
2. Učení a výuka v jiném jazyce
3. Kulturní kompetence
4. Co je mentoring a kdo je mentor?
5. Spolupráce se školou a pracovištěm pro klinickou praxi.

Každá kapitola obsahuje krátké instruktážní či ilustrativní video vytvořené jedním členem týmu vyučujících, studijní doprovodné texty, doporučenou literaturu a studentské aktivity, které vkládá studující přímo do prostředí MOOC, například plán jednoho dne se studentem na praxi, jaké mám motivace být mentorkou či mentorem, společná tvorba slovníku nejčastěji užívaných slov v praxi v angličtině a podobně.

Pro zvládnutí kurzu je předpokladem znalost anglického jazyka a chuť a zájem o prohloubení znalostí a dovedností v oblasti mentoringu. Délka kurzu je 3–4 týdny.

Obě participující instituce, 3. LF UK a HVL Haugesund, uspořádaly konferenci ve svých zemích (v Norsku v březnu 2023 a v Praze v květnu 2023) a sdílely záměr, obsah a vizi „života“ e-learningového kurzu MOOC pro mentorky a mentory zahraničních studentů na klinických praxích. Sestry, které se konferencí zúčastnily, projevily o kurz zájem.

Kurz s názvem Mentors without borders je umístěn na webové stránce mooc.cuni.cz, instrukce k přihlášení ke kurzu budou na webových stránkách Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK. Věříme, že přinese našim kolegyním a kolegům inspiraci pro úspěšné vedení studentů ze zahraničních fakult.

Kurz byl vytvořen v rámci projektu Mentors without borders: mentoring international healthcare students, číslo EHP-CZ-ICP-2-020, který byl financován z Fondů EHP (Dům zahraniční spolupráce, 2020–2023).

 

PhDr. Hana Svobodová, Ph.D.¹, Mgr. Jana Heřmanová, Ph.D.¹, Ingrid Gilje Heiberg, RN, PhD.², Kristin Adnoy Erikse, RN, PhD.²

¹ Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
2 Western Norway University of Applied Sciences, Faculty of Health and Social Sciences v Haugesund a Bergen, Norsko

 

 

 

• tisk
• předplatit si