Franklinova metoda – vliv myšlenek na tělo a pohyb

Souhrn: Text si klade za cíl nastínit základní principy Franklinovy metody (F-M) při práci s tělem, pohybem a představami. Popíše, jakým způsobem lze v rámci F-M přemýšlet o těle a pohybu tak, aby myšlenky optimalizovaly fyziologickou a biomechanickou funkci našeho organizmu. Pokusím se v rámci F-M detekovat způsoby vnímání vlastního těla skrze obrazy a následné vnímání účinku našich myšlenek na kvalitu pohybu a jeho koordinaci. Specifická myšlenka na pohyb, ať již při jeho aktivním provedení, tak při jeho absenci, a práce s mentálními obrazy může mít nejen pozitivní vliv na fyzické tělo, ale také na psychickou a emocionální stránku člověka. Cílem F-M je zdravý pohyb bez bolesti do vysokého věku, harmonie těla a mysli a schopnost užití adekvátních mentálních obrazů a praktických cvičení při každodenním pohybu.

Klíčová slova: Franklinova metoda, tělo, pohyb, myšlenky, obrazy

Franklin Method – the influence of thoughts on the body and movement

Summary: The manuscript aims to outline the basic principles of the Franklin Method (F-M) when working with the body, movement and ideas. It describes how to think about the body and movement within F-M in such a way that thoughts optimize the physiological and biomechanical function of our organism. Within F-M, I will attempt to detect the ways of perceiving our body through images and the subsequent perception of the effect of our thoughts on the quality of movement and its coordination. A specific thought of movement, both when actively performed and when it is absent, and working with mental images can have a positive effect not only on our physical body, but also on the psychological and emotional side of a person. The goal of F-M is healthy pain-free movement up to the old age, harmony of the body and mind, and the ability to use adequate mental images and practical exercises during daily movement.

Keyword: Franklin Method, body, movement, ideas, images

 

Úvod

Tempo dnešní doby, rychlost změn a pokroku ve všech oblastech lidského života s sebou přináší mnohé výhody, jakými jsou vzrůstající efektivita, výkon a rychlost. Jsou na nás ovšem kladeny větší nároky, které jsou často spojeny se stresem, přetížením organizmu a také s nedostatkem pohybu, především toho zdravého. V důsledku našeho životního stylu můžeme bilancovat s různými nerovnováhami organizmu. Proto je zapotřebí věnovat pozornost psychickému i fyzickému zdraví a jejich vzájemné rovnováze. V průběhu posledních let se do povědomí dostávají somatické metody a principy, které usilují o lepší porozumění vlastnímu tělu, zachování a zlepšení zdraví a pohybu a zmírnění napětí a bolesti. Tendenčně se snaží o citlivé vnímání vlastního těla, propojení vztahu mezi tělem a myslí a posílení jejich vzájemných vazeb, což nám umožňuje vnímat tělo v celé jeho jedinečnosti a individualitě. Mezi tyto metody patří například Feldenkraisova metoda, Alexandrova technika, Body-Mind Centering, autogenní trénink, funkční uvolnění, pilates, Franklinova metoda (F-M) a další.

Eric Franklin

Tvůrcem Franklinovy metody je švýcarský tanečník, choreograf, pohybový pedagog a vědec Eric Franklin. Metodu začal utvářet na přelomu 80. a 90. letech 20. století. Vyvinul pohybový systém, který propojuje vědecké a anatomické poznatky s funkčním tréninkem a neuro-kognitivními principy. Je zakladatelem Institut für die Franklin Metode se sídlem ve Švýcarsku. Vědecké vzdělání Bachelor of Science obdržel na Univerzitě v Curychu a Bachelor of Fine Arts na New York University Tisch School of the Arts. Patří mezi vědce v oboru sportu a je aktivním členem Mezinárodní společnosti pro taneční medicínu a vědu. Franklin patří mezi experty na mezinárodní úrovni v oboru dynamické neurokognitivní imaginace (DNI – Dynamic Neuro-Cognitive Imagery), známé také pod názvem dynamická imaginace, která systematicky kombinuje představy s prováděným pohybem. Společně se svými pedagogy a asistenty vede vzdělávací programy a výcviky pro pedagogy pohybu ve vybraných zemích Evropy a Ameriky.

O metodě

Franklinova metoda vychází z principů ideokineze a jiných somatických metod, které pracují s působením myšlenek na lidské tělo a pohyb. Výuková a terapeutická koncepce celé metody se opírá o aktuální výzkumné výsledky a zkušenosti v oboru biomechaniky, neuromotoriky, fyzioterapie, ergoterapie, sportu, tance a jiné. Zabývá se pohybem a designem lidského těla, funkcemi a specifiky tělesných struktur. Důležitou složkou F-M a jejích terapeuticko-výukových principů jsou vedle imaginace i praktická cvičení. Propojení pohybu s představou/myšlenkou je ve F-M esenciální. Fúze obou rovin umožní klientům citlivě vnímat své tělo a pohyb a následně převést vnímanou skutečnost do praxe. Systematickým užíváním živého vztahu myšlenka–tělo a tělo–myšlenka, lze cíleně pracovat s naším nervovým systémem a pohybovými vzorci na kreativní a velmi účinné bázi. Metoda je určena všem věkovým kategoriím bez nutnosti předešlých anatomických znalostí či pohybově-sportovních zkušeností. Lekce/terapie je nutné zahájit pod vedením proškolených certifikovaných pedagogů. Klienti si musí nejprve osvojit, jakým způsobem imaginace funguje a jak silně celkový proces ovlivňují individuální faktory. „Imaginace má široké spektrum užití. Bylo dokázáno, že konjunkce s fyzickým cvičením je tou nejrychlejší cestou změny na kortikální úrovni – to znamená, jakým způsobem interaguje náš nervový systém s naším tělem. Imaginaci můžeme používat systematicky, abychom se naučili novým dovednostem, podpořili výkon, redukovali úzkost, pozvedli sebedůvěru, zvýšili vytrvalost, rychlost, urychlili rekonvalescenci po zranění či po náročném cvičení, podpořili hlubokou relaxaci a více.“ (Franklin, 2014). Neurologické studie ukazují, že mozek se po celou dobu života přetváří a zachovává si svou schopnost měnit se na základě toho, jak se chováme a jak myslíme. F-M zachází s imaginací jakožto s primárním nástrojem za účelem facilitace pozitivních změn. Principy neuro-kognitivní imaginace jsou v relaci s pohybem tím nejrychlejším „komunikačním kanálem“ v zacházení s vlastním tělem. F-M pracuje výhradně s jasnými, funkčními a nepatologickými obrazy, neboť usiluje o podporu zdravé funkce organizmu. Podporuje pohyb ve všech dimenzích, kterých jsou dané tělní struktury v jejich anatomii schopny. Vytváří cvičení s doprovodnou imaginací tak, aby představa korespondovala se správnou funkcí tělní struktury. Neustále opakovaná bezmyšlenkovitá cvičení většinou nenapraví chybné pohybové vzorce, pouze nás posílí v našich dysbalancích. Správná myšlenka naopak vede ke správné organizaci struktur našeho těla. Samozřejmě se jedná o proces, který vyžaduje otevřený přístup a pravidelnost. Pozitivní změny je ale možné cítit už v počátcích výuky/terapie. Velkým pozitivem F-M je snadná integrace představ, obrazů i praktických cvičení do všedního dne.

Účinek obrazů a představ na organizmus

F-M zachází s širokou škálou imaginativního, obrazového a odborného materiálu. Obrazy vytvořené Ericem Franklinem jsou promyšlené a sdělující. Přináší tělu informaci, kterou vizuálně vstřebá a hloubkově zpracuje. Obrazy v sobě nesou anatomickou či metaforickou složku, pohyb, dynamiku, směr, energii, mnohdy také vtip a nadsázku. Pro začátečníky je zapotřebí odborný lektor pro uvedení do problematiky. Způsob vnímání obrazů a přijímání informací z nich je široký, nemělo by dojít k neporozumění vyobrazení, informačnímu přesycení či myšlenkovému chaosu. V takovém případě by práce s obrazy neměla žádný efekt a účinek. Účinek na náš organizmus mohou mít skutečné dvoudimenzionální obrazy, třídimenzionální rekvizity/modely nebo vlastní vizualizace, které si vnitřně sami vygenerujeme. Může se jednat o vizualizaci předmětů či situací z reálného života, se kterými máme jistou zkušenost a kterým přísluší určitá vlastnost a kvalita, jíž bychom chtěli při pohybu dosáhnout. Obrazy i myšlenky vycházející z principů F-M mají vždy optimalizující a motivující tendenci, vedou ke správnému provedení a vnímání pohybu a podporují funkčnost organizmu. Myšlenkou nebo vizualizací dochází k přenosu informací z mozku do tělních periferií, které informaci přijímají a ukládají. Dokonce i bez prováděného pohybu, při pouhé myšlence na pohyb, dochází k ukládání informací do tkání. F-M ale nepřistupuje k tělu a pohybu pouze v obrazech, pracuje s tělem i na fyzické úrovni: taktilně, vibracemi, oklepáváním, třením, rolováním a prostřednictvím komplexnějších pohybových cvičení. Využívá také cvičebních pomůcek (různé druhy Franklin míčků, therabandů a rollerů). Nabízí klientovi množství nástrojů, jak vnímat vlastní tělo v jeho individualitě, jak vnímat možné dysbalance, proces reorganizace tělních struktur a jak dosáhnout pozitivní změny skrze vlastní schopnosti a dovednosti.

Příklad vedení myšlenek a vnímání jejich účinku

Na příkladu se pokusím objasnit jednu z možností, jak vést naše myšlenky a jak vnímat jejich účinek na tělo a pohyb. Celý proces spočívá v momentu a schopnosti vnímat sebe sama v momentu „tady a teď“. Tento moment, zvaný také „status quo“, mapuje náš celkový aktuální fyzický a emocionální stav nebo stav určité tělní struktury (například kolenního kloubu). Na pár vteřin klidně stojíme, můžeme mít zavřené oči, vnímáme tělo nebo jeho zvolenou část. Nekritizujeme se, pouze vnímáme stav, ve kterém se nacházíme. Následně provedeme jednoduchý pohyb – zůstanu nyní například u kolenního kloubu, ve kterém provádíme flexi a extenzi. Pokoušíme se cítit kvalitu pohybu (dobrá/špatná hybnost, plynulost/ztuhlost pohybu, vyváženost/nevyváženost). Po první části autoanalýzy následuje objasnění problematiky z pohledu anatomie prostřednictvím stručného výkladu, obrazů, kostěných modelů či rekvizit. Anatomický výklad je nutné přizpůsobit klientovi, složení skupiny a situaci. Po teoretické části následuje pohybová část, v jejímž rámci se snažíme uchopit a ztělesnit získané informace v praxi. Je-li naším cílem zlepšení mobility a lehkosti pohybu při flexi a extenzi kolenního kloubu, zkusíme provést zmíněný pohyb s anatomickou představou. Pohyb provádíme oběma dolními končetinami, ale vnímáme a vizualizujeme záměrně pouze jednu stranu, jedno koleno. Představa pohybu je zjednodušená, nejprve v jedné pohybové dimenzi. Při pokrčování kolen klouže čéška distálně směrem dolů k podlaze, při propínání kolen klouže proximálně, směrem nahoru. Pohyb s představou můžeme simulovat také rukou, která kopíruje pohybovou dráhu čéšky. Pohyb opakujeme několikrát za sebou za doprovodu anatomické myšlenky a vnímáme, zda a jak pohybu pomáhá. Mobilitu dolních končetin a kolenního kloubu je možné podpořit také metaforickou představou. Při flexi a extenzi kolene si představíme čéšku jako lodičku, která pluje a kolébá se na mořských vlnách svého pohybového koridoru mezi kondylami femuru a tibií. Při pokrčení kolen pluje loďka směrem dolů, přičemž se její příď nadzvedne jako na vlně a oddálí se od tibie. Při propínání kolene pluje loďka zádí zpět nahoru a příď mírně klesne (obr. 1). Pohyb můžeme podpořit jinou, všeobecnější analogií, například představou sypajícího se písku z kolen při flexi v kolenním kloubu. Pocit sypajícího se pískového vodopádu z kolen (dodatečně také z pat) pohyb uvolní, prohloubí a pozitivně tím ovlivní volnost pohybu a celkové držení těla (obr. 2). Po zvolené vizualizaci a její aplikaci do pohybu porovnáme pravou a levou stranu, protože jsme pozornost cíleně věnovali pouze straně jedné. Provedeme pohybový test podřep/poskok na obou dolních končetinách, poté provedeme test na pravé a následně na levé dolní končetině. Vnímáme rozdíl způsobený cvičením a užitím představ. Tento moment je důležitým východiskem pro centrální nervový systém, slouží k vnímání rozdílu mezi oběma stranami našeho těla, respektive mezi procvičenou/promyšlenou a neprocvičenou/nepromyšlenou částí těla. Krátký porovnávací úsek umožní zpracovat informace o té straně těla, která prošla reorganizací. Poté pracujeme s druhou stranou těla. Po ukončení cvičení (pravé i levé strany) vnímáme nový pocit a postavení těla, provedení pohybu, celkový účinek na náš organizmus, nový „status quo“.

Závěr

Pohyb, který je prováděn vědomě nebo za doprovodu specifické „funkční myšlenky“, bude koordinovanější a efektivnější než pohyb, který je prováděn ledabyle nebo bezmyšlenkovitě. F-M nabízí mnoho kreativních a účinných způsobů v podobě mentálních a pohybových cvičení, která mohou být velkou pomocí při hledání cesty ke zdravému a bezbolestnému pohybu, ale také k optimalizaci sportovního či uměleckého výkonu. F-M otvírá novou dimenzi pro vnímání vlastního těla, pohybu a probíhajících pozitivních změn v těle. Z principů F-M lze snadno vytvořit časově nenáročné individuálně sestavené jednotky, které se mohou stát osvěžující pohybově-imaginativní terapií pro tělo i ducha. Výhodou je jejich časová i finanční nenáročnost a zároveň velký přínos pro zlepšení kvality pohybu a zdraví celkově.

 

Literatura

1. BERNARD A., STRICKER U., STEINMÜLLER E. Ideokinese: Ein kreativer Weg zu Bewegung und Körperhaltung. Bern: Verlag Hans Huber 2011. ISBN 978-3-456-85016-0.
2. FRANKLIN E. N. Conditioning for dance. Training for whole-body coordination and efficiency. 2nd ed. Human Kinetics 2018. ISBN 978-1-4925-3363-4.
3. FRANKLIN E. N. Fascia release and balance: Franklin method ball and imagery exercises. Minneapolis: OPTP 2014. ISBN 978-0-9857186-7-1.
4. FRANKLIN E. N. Frei bewegen: Mit der wissenschaftlich fundierten Franklin-Methode zu mehr Beweglichkeit und einer dynamisch perfekten Haltung. München: Riva 2020. ISBN 978-3-7423-1199-3.
5. FRANKLIN E. N., SCHAUSBERGER M., FERCHICHI B. et al. Franklin Methode: Lehrbuch zur Ausbildung: Level 2, Teil 1, 50 Auflage. Institut für Franklin-Methode 2022.
6. FRANKLIN E. N., SCHAUSBERGER M., GRAF H. Handbuch zur Ausbildung: Level 1. Gmunden und Obergrünzburg: Institut für Franklin-Methode 2019.
7. SWEIGARD L. E. Human movement potential: its ideokinetic facilitation. USA, Allegro Edition 1974. ISBN 978-1-62654-947-0.
 

---

O autorce

MgA. Markéta Roth Elblová

Pedagožka, tanečnice, certifikovaná lektorka Franklinovy metody, doktorandka v oboru taneční vědy. Od roku 2020 vyučuje Franklinovu metodu a techniky klasického tance na Akademii múzických umění v Praze. Vyučuje na ZUŠ Střezina v Hradci Králové a vede lekce, workshopy a individuální konzultace v oboru Franklinova metoda. V letech 2008–2014 působila v profesionálním uměleckém angažmá ve státním baletu Karlsruhe.

 

• tisk
• předplatit si