Výskyt poranění kůže u novorozenců v roce 2022

Souhrn: Článek zmiňuje výsledky šetření výskytu poranění kůže u novorozenců a jejich léčby, které proběhlo v roce 2022 v perinatologických centrech a na dalších třech neonatologických pracovištích v České republice. Výsledky porovnává s podobným šetřením, které již proběhlo v roce 2020. Z výsledků šetření v roce 2022 vyplynulo, že se celkový počet poranění kůže novorozenců snížil z původních 537 (v roce 2020) na 428 a z uvedených typů poranění se snížil především počet extravazací/infiltrací, které vznikají jako komplikace intravenózně podaných roztoků a léků. Naopak se zvýšil počet erozí/exkoriací po nešetrném stržení adheziv nebo elektrod a počet dekubitů vzniklých následkem imobility nebo po použití zdravotnických prostředků pro neinvazivní plicní ventilaci. Rovněž se zvýšil počet kontaktních podráždění po dráždivých mycích prostředcích nebo dezinfekci. Z použitých léčebných metod převážilo vlhké hojení ran nad metodou klasickou, která byla v roce 2020 nejpoužívanější. Jednou byla použita také metoda podtlaková.

Klíčová slova: poranění kůže, novorozenec, výsledky šetření, ošetřování a léčba

Incidence of skin injuries in newborns in 2022

Summary: The article deals with the results of the survey of neonatal skin injury incidence and methods of their treatment, which was conducted in 2022 in the perinatology centers and at three additional neonatology departments in the Czech Republic. The results are compared with the similar survey that was already carried out in 2020. The results of the survey in 2022 showed that the total number of skin injuries in newborns decreased from the original 537 (in 2020) to 428. As for the mentioned types of skin injuries, the number of extravasations/infiltrations, which arise as complications of intravenously administered solutions and drugs, mainly decreased. On the contrary, the number of erosions/excoriations after insensitive removal of adhesives or electrodes and the number of pressure ulcers caused by immobility or after medical devices for non-invasive pulmonary ventilation use increased. The number of contact irritations after detergents or disinfection has also increased. The wet wound healing method prevailed over the classic method, which was most used in 2020. The vacuum method was also used once.

Keywords: skin injury, neonate, results of the survey, nursing and treatment

 

Úvod do problematiky

Podle autorů zahraničních studií, kteří se zabývali výskytem poranění kůže novorozenců při jejich hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení, byly nejčastějším typem poranění dekubity vzniklé v souvislosti s imobilitou a se zdravotnickými prostředky používanými k aplikaci neinvazivní plicní ventilace formou CPAP (continuous positive airway pressure) nebo HFNC (high flow nasal cannula) (King et al., 2014; Visscher et al, 2014). Na druhém místě bylo identifikováno poranění kůže spojené se zvýšenou vlhkostí v plenkové oblasti nebo okolí stomií a na třetím místě extravazace/infiltrace jako následek intravenózní aplikace roztoků či léků (Steen et al., 2020). K dalším poraněním kůže novorozenců docházelo v důsledku používání dráždivých mycích přípravků, nešetrného stržení náplastí nebo elektrod, nezajištění dítěte při polohování nebo oblékání do příliš těsných plenkových kalhotek a prádla. Identifikována byla i termální poranění od monitorovacích pomůcek (například pulzní oxymetrie nebo transiluminace).

Cílem našeho prvního šetření, které proběhlo v roce 2020 v perinatologických centrech České republiky a ve dvou dalších zdravotnických zařízeních, která pod perinatologická centra nespadají, bylo zjistit, k jakým typům poranění kůže novorozenců dochází u nás, a určit četnost výskytu jednotlivých typů poranění, jejich lokalizaci a tak dále. Výsledky byly publikovány v roce 2022 v časopisu Pediatrie pro praxi (Fendrychová, 2022) a prezentovány na konferencích pro nelékařské zdravotnické pracovníky v témže roce.

Metodika šetření

Cílem šetření v roce 2022 bylo opět zjistit četnost výskytu jednotlivých typů poranění, jejich lokalizaci, den výskytu po přijetí dítěte do zdravotnického zařízení, metodu léčby, délku hojení a případné komplikace a porovnat je s výsledky z roku 2020. Oslovena byla stejná zdravotnická zařízení jako v roce 2020, navíc se přihlásilo ještě jedno novorozenecké pracoviště.

Pro sběr dat byla vytvořena nová tabulka v programu MS Excel, do níž vybraní pracovníci zúčastněných zdravotnických zařízení zapisovali údaje o poškození kůže novorozenců. Sběru dat předcházelo setkání sester zabývajících se hojením ran, zúčastněných pracovišť, které z důvodu nepříznivé epidemiologické situace proběhlo online. Přihlášeným účastníkům byla představena nová tabulka pro sběr dat, která obsahovala jednotlivé buňky pro pohlaví, porodní hmotnost a gestační věk novorozence, pro typ rány (dekubitus, eroze, opruzení, kontaktní podráždění, chirurgická rána, extravazace/infiltrace, popálenina, punkce a jiná) a pro další již zmíněné informace o ráně a jejím hojení. Ke každému typu ran byl rovněž předložen a vysvětlen způsob klasifikace včetně standardizovaných škál a obrazové dokumentace. Sběr dat byl započat 1. ledna 2022 a ukončen k 31. prosinci 2022, poté byla provedena analýza výsledků.

Výsledky šetření

Zatímco v roce 2020 bylo na vybraných novorozeneckých pracovištích zjištěno celkem 537 (100 %) poranění kůže novorozenců, z nichž 369 (68,7 %) bylo zaznamenáno na jednotkách intenzivní péče novorozenců (JIPN), 115 (21,4 %) na odděleních intermediární péče (IMP) a 53 (9,9 %) na odděleních standardní péče, v roce 2022 se celkový počet poranění kůže novorozenců snížil na 428 (100,0 %), z toho 254 (59,4 %) jich bylo zaznamenáno na JIPN, 105 (24,5 %) na IMP a 69 (16,1 %) na standardních odděleních.

Oproti roku 2020 se značně snížil počet extravazací/infiltrací, a to z původních 28,7 na 11,0 %, a počet nehojících se chirurgických ran (z původních 14,0 na 11,7 %). Naopak se však zvýšil počet erozí/exkoriací (z původních 18,8 na 28,7 %), počet opruzenin (z původních 15,8 na 17,1 %) a počet dekubitů (z původních 9,3 na 14,7 %), čímž se dostaly na třetí místo v četnosti oproti pátému místu o 2 roky dříve. Rovněž se zvýšil počet kontaktních podráždění z původních 2,0 na 4,7 % a počet termických poranění z původních 0,7 na 2,6 %.

Nejvíce poranění kůže se stejně jako v roce 2020 vyskytovalo na horních a dolních končetinách (41,2 % v roce 2020 versus 27,1 % v roce 2022) sledovaných novorozenců, snížil se počet poranění na zadečku, v tříslech a na zádech. Naopak se však zvýšil počet poranění na hlavě a krku (16,2 % v roce 2020 versus 25,7 % v roce 2022), v okolí úst a nosu (11,2 % v roce 2020 versus 14,5 % v roce 2022) a na hrudníku a břichu (10,2 % v roce 2020 versus 14,0 % v roce 2022).

První den po přijetí dítěte do zdravotnického zařízení bylo v roce 2020 identifikováno 18,1 % poranění kůže, 2.–5. den po přijetí 36,1 % poranění. V roce 2022 však počet poranění identifikovaných 1. den po přijetí dítěte stoupl na 29,4 %, 2.–5. den zase klesl na 28,5 %, 6.–10. den po přijetí dítěte bylo v roce 2020 zaznamenáno 18,6 % poranění kůže, kdežto v roce 2022 cca 15,7 % poranění.

Nejvíce poranění kůže bylo v roce 2022 identifikováno u dětí s porodní hmotností > 3 000 gramů (36,0 %), narozených v 37.–42. týdnu gestace (36,4 %). Na druhém místě v četnosti poranění byli novorozenci s porodní hmotností < 1 000 gramů (30,3 %) a narození do 28. týdne gestace (28,0 %). V roce 2020 byly výsledky podobné.

Četnost jednotlivých typů poranění kůže novorozenců v roce 2022 vzhledem k typu oddělení, gestačnímu věku a k porodní hmotnosti je uvedena v grafech 1–3.

Zatímco v roce 2020 bylo 55,9 % zjištěných poranění kůže léčeno klasickou metodou, která využívá krémů, mastí, roztoků a gázových krytí, která nemají vlastní terapeutický účinek, a 43,9 % poranění kůže bylo léčeno a ošetřováno metodou vlhkou, v roce 2022 se počet používání vlhké metody, která udržuje konstantní teplotu rány, absorbuje či odvádí z rány exsudát, netraumatizuje ji při převazech a intervaly mezi jednotlivými převazy prodlužuje, zvýšil na 54,7 %, a počet používání klasické metody se naopak snížil na 42,8 %. Stejně jako v roce 2020 byla také jednou použita metoda podtlaková, která ránu prostřednictvím systému aktivně uzavírá, pomáhá v ní zvýšit průtok krve a kyslíku a stimuluje ji k rychlejší granulaci.

Nejvíce zaznamenaných poranění kůže (44,4 %) bylo v roce 2022 zhojeno do 5 dnů od zahájení léčby, stejně jako o 2 roky dříve, ale zvýšil se počet poranění, u nichž byla doba hojení neznámá. Nebylo to však z důvodu přeložení dítěte do jiného zdravotnického zařízení, ale proto, že počet dnů hojení nebyl do tabulky zapsán. V roce 2022 také poklesl počet komplikací hojení, a to z původních 7,6 na 4,7 %.

Protože některá zainteresovaná zdravotnická pracoviště ani po opakované urgenci nedodala celkový počet přijatých dětí na všechny typy svých oddělení, nemohli jsme vypočítat procentuální zastoupení počtu ran k celkovému počtu přijatých dětí, jak jsme učinili v roce 2020.

Diskuze

Ani naše druhé šetření výskytu poranění kůže, které proběhlo v roce 2022, nepotvrdilo zjištění zahraničních autorů, že nejčastějším typem poraněním kůže novorozenců jsou dekubity související s imobilitou nebo s používáním zdravotnických prostředků (King et al., 2014). Zatímco při našem prvním šetření v roce 2020 byly na prvním místě v četnosti extravazace/infiltrace, v roce 2022 to byly eroze/exkoriace jako následek nešetrného stržení náplastí, elektrod nebo nezajištění dítěte při polohování. Z původně třetího místa na druhé se posunuly opruzeniny, tedy poranění kůže spojené se zvýšenou vlhkostí v plenkové oblasti nebo okolí stomií, což odpovídalo i předchozímu zjištění zahraničních autorů (King et al., 2014), a na třetí místo se zvýšeným počtem dostaly dekubity.

Snížení výskytu extravazace/infiltrace si vysvětlujeme upravením metodiky hodnocení, kdy jsme se na setkání sester dohodli, že 1. stupeň extravazace/infiltrace, který se (dle Millamové) projevuje bolestí v místě vstupu bez přítomnosti otoku a dalších komplikací, se zaznamenávat nebude vzhledem k tomu, že u novorozenců se mohou projevy bolesti snadno zaměnit za projevy diskomfortu, a otok v okolí vpichu (2. stupeň extravazace/infiltrace) se bude zaznamenávat teprve tehdy, pokud do 6 hodin po přerušení intravenózní linky sám nezmizí. Pokud zmizí, šlo pravděpodobně o reakci okolní tkáně na zavedený katétr, a nikoli na podanou látku.

Zvýšený počet dekubitů nás poněkud překvapil a jistě povede k větší obezřetnosti při aplikaci zdravotnických prostředků nezbytných k neinvazivní, ale i invazivní umělé plicní ventilaci, protože se vyskytovaly převážně na hlavě a v okolí úst a nosu. V jednom případě byl dekubitus na hlavičce popsán v souvislosti s řízenou hypotermií.

Potěšitelné naopak bylo, že se v roce 2022 zvýšil počet využití vlhké metody léčby ran oproti klasické (54,7 % versus 55,9 % v roce 2020) a že se také snížil počet komplikací léčby (4,7 % versus 7,6 % v roce 2020).

Závěr

Hodnocení výskytu poranění kůže u novorozenců nevede pouze k získání informací o četnosti, ale také k lepšímu rozpoznávání jednotlivých typů poranění a ke zpřesňování metodiky šetření. Sestry zabývající se hojením ran se tím učí ránu lépe klasifikovat, určit fázi jejího hojení a získávají nové informace o metodách a zdravotnických prostředcích vhodných k léčbě a ošetřování. Při každoročním setkávání si pak předávají zkušenosti a zpráva o výsledcích šetření je pro ně východiskem k další práci.

Péče o poraněnou kůži vyžaduje kromě jiného i znalost fyziologických odlišností kůže novorozence s ohledem na jeho gestační věk, porodní hmotnost, stav výživy a tak dále. Nejdůležitější však je prevence, aby k poranění kůže vůbec nedošlo. K tomu poslouží právě evidence výskytu ran, která sestrám ukáže, k jakým poraněním na daném pracovišti dochází nejčastěji, aby se jim naučily předcházet a preventivní opatření tomu přizpůsobily.

Literatura

1. FENDRYCHOVÁ J. Výskyt poranění kůže u novorozenců. Pediatr praxe 2022; 23(3): 228–230. doi: 10.36290/ped.2022.049.
2. KING A., STELLAR J. J., BLEVINS A. et al. Dressings and products in pediatric wound care. Adv Wound Care 2014; 3(4): 324–334. doi: 10.1089/wound.2013.0477.
3. MILLAMOVÁ D. A. Managing complications of i. v. therapy. Nursing 1988; 18(3): 34–43.
4. STEEN E. H., WANG X., BOOCHOON K. S. et al. Wound healing and wound care in neonates: current therapies and novel options. Adv Skin et Wound Care 2020; 33(6): 294–300. doi: 10.1097/01.ASW.0000661804.09496.8c.
5. VISSCHER M., TAYLOR T. Pressure ulcers in the hospitalized neonate: rates and risk factors. Sci Rep 2014; 4: 7429. doi: 10.1038/srep07429.

 

---

Autorka

Mgr. Jaroslava Fendrychová, Ph.D.
Katedra anesteziologie, resuscitace, intenzivní a perioperační péče, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, Brno

 

---

Recenze

Mgr. Ilona Antoníčková
Novorozenecké oddělení, FN Olomouc

Bc. Pavla Neradová
Neonatologické oddělení JIRP, Gynekologicko-porodnická klinika, 1. LF UK a VFN v Praze

 

• tisk
• předplatit si