Číslo 3 / 2023

Simulace ve výuce porodních asistentek

Datum: 15. 6. 2023

Autor: Bc. Anežka Hanáková, MSc, Claudia Oblasser, MA, PhD

Souhrn: Simulace je stále častější a mezinárodně uznávaná metoda výuky v porodní asistenci. Staví studentky uměle do reálných situací. Studentky se tím učí efektivně reagovat a získávat praktické dovednosti, aniž by poškodily pacientky. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, zda se metoda simulací využívá také ve výuce porodních asistentek v Čechách a v Rakousku.

Klíčová slova: simulační trénink, porodní asistence, vzdělávání, Rakousko, Česká republika

Simulation in midwifery education

Summary: Simulation is an increasingly common and internationally recognized teaching method in midwifery. Midwifery students are artificially placed in real-life situations. The students learn to respond effectively and acquire practical skills without harming patients. The main goal of the research was to find out whether the simulation method is also used in the teaching of midwives in the Czech Republic and Austria.

Keywords: simulation training, midwifery, education, Austria, Czech Republic

Úvod

Simulace nacházejí stále větší využití při výuce porodních asistentek (Martins et al., 2018). Studentky porodní asistence při nich mají možnost simulovat nejrůznější klinické situace (nejčastěji na modelech), a učit se tím prakticky a efektivně zvládat svou profesi v bezpečném prostředí, aniž by při tom ohrožovaly pacientky. Simulační výuka je praktická a eticky korektní metoda výuky (Cooper et al., 2012). Umožňuje studentkám porodní asistence propojit získané teoretické vědomosti s praxí (Abas et al., 2016). Připravuje studentky porodní asistence na kritické situace, se kterými se mohou v praxi kdykoli setkat (Temesgen Worku et al., 2015). Simulační výuka probíhá v bezpečném prostředí, ve kterém je v pořádku udělat chybu a poučit se z ní (Lathrop et al., 2007). Studentky díky simulační výuce nabývají sebevědomí, jsou celkově spokojenější a mají pocit většího bezpečí. Cítí se kompetentnější k tomu, aby v budoucnu zvládly podobné reálné situace (Labrague et al., 2019). Získávají lepší rozhodovací schopnosti (Abukhousa et al., 2014). Simulační výukou se také zvyšuje bezpečí žen, které mají porodní asistentky v péči (Nestel et al., 2018), a snižují se celkové náklady ve zdravotnictví (World Health Organization, 2019). V mnoha zemích je simulační výuka považována za důležitou výukovou metodu v porodní asistenci a je uznávána na mezinárodní rovině (Loewenhardt et al., 2021). Zda se již simulační výuka také běžně využívá na českých a rakouských vysokých školách a univerzitách vzdělávajících porodní asistentky, nebylo možné z dostupných literárních zdrojů spolehlivě identifikovat. Proto byl na IMC FH Krems v Rakousku v rámci magisterského studia proveden výzkum na toto téma. Cílem bylo zjistit, zda se simulační výuka na vysokých školách a univerzitách vzdělávajících porodní asistentky v České a Rakouské republice využívá. Pokud by se využívala, tak v jaké míře, a jakým způsobem. Dalším cílem bylo zjistit, jaká témata se toho času v porodní asistenci na těchto vzdělávacích institucích simulují a zda se experti domnívají, že je simulační výuka v porodní asistenci na konkrétních institucích v daných zemích dostatečně zahrnuta, či nikoli.

Metodologie

Bylo provedeno průzkumné šetření formou expertních strukturovaných rozhovorů. Jako expertky v této oblasti byly vybrány vedoucí bakalářského oboru porodní asistence na jednotlivých vzdělávacích institucích, případně vyučující, jež se simulační výukou v bakalářském studiu porodní asistence na konkrétních institucích zabývají. Každá instituce směla být zastoupena pouze jednou expertkou. Celkem bylo rekrutováno 5 expertek z 8 vzdělávacích institucí v Rakousku a 8 expertek z 11 vzdělávacích institucí v České republice. Účast na průzkumu tímto byla 68 %. Expertní rozhovory probíhaly především online na platformě MS Teams za současného nahrávání na diktafon. Nahrávky byly následně transkribovány. Touto metodou byly sesbírány dva druhy dat. Kvalitativní data byla analyzována pomocí tříkrokové tematicko-analytické obsahové analýzy (dle Kaisera, 2014): nejprve byl textový materiál zredukován na analyticky relevantní obsah, dále byly k relevantním pasážím přidány doplňující a vysvětlující informace, a nakonec byly tyto relevantní pasáže rozřazeny do nejrůznějších kategorií, které vyplynuly ze samotného materiálu. Kvantitativní data byla analyzována statistickými metodami v MS Excel. Mezi kvantitativní data patřila míra zahrnutí simulační výuky v porodní asistenci. Pro porovnatelnost situace v obou zemích byl použit medián. Přesnější hodnoty jsou uvedeny v grafu 1.

Výsledky

Všechny zúčastněné vzdělávací instituce v určité míře využívají nebo plánují v brzké době začít využívat simulaci ve výuce studentek porodní asistence. V Rakousku studentky porodní asistence věnují simulacím přibližně 200 hodin za celé bakalářské studium (8 ECTS (European Credit Transfer and Accumulation System) ze 180 ECTS). V Čechách studentky porodní asistence věnují simulacím 94,5 hodiny (3,78 ECTS ze 180 ECTS). V Rakousku se tedy toho času při studiu porodní asistence simulovalo přibližně 2× více než v Čechách. Simulace jsou dle expertek v obou zemích prováděny tak, jak to Světová zdravotnická organizace (Martins et al., 2018) doporučuje. Studentkám jsou přiřazeny role, simulují v týmech a dodržují všechny fáze simulace.

V obou zemích se simuluje v nejrůznějších předmětech. Pouze dvě ze 13 zúčastněných vzdělávacích institucí mají zavedený samostatný předmět věnovaným simulacím („skills-training“ nebo „skills-labs“). Všechny vzdělávací instituce využívají speciální prostory, ve kterých se nachází různé typy simulátorů. Jedná se především o low-fidelity simulátory, které jsou zpravidla levnější (Lejus-Bourdeau et al., 2021). Pouze čtyři instituce využívají k simulacím ve výuce porodních asistentek simulační centrum s high-fidelity simulátory. High-fidelity simulátory vypadají skutečněji a lze na nich simulovat věrohodněji než na low-fidelity simulátorech (Massoth et al., 2019).

Z výzkumu vyplynulo, že existuje velké množství témat, která v porodní asistenci lze simulovat. Jedná se o témata nespecifická pro obor porodní asistence (například odběry krve, komunikace s pacientkami) a specifická pro obor porodní asistence. Specifická témata lze dále rozdělit na nekritické stavy (například vnitřní vyšetření, dirupce vaku blan) a kritické stavy v porodnictví (například peripartální krvácení, prolaps pupečníku). Expertky v Rakousku se domnívají, že je na jejich vzdělávacích institucích simulační výuka zahrnuta dostatečně. Oproti tomu většina expertek v České republice má pocit, že by měla být zahrnuta daleko více, protože její momentální objem je nedostatečný.

Diskuze

Díky provedenému výzkumu byl získán přehled o využití simulační výuky v bakalářském oboru porodní asistence na českých a rakouských vysokých školách a univerzitách. Na konci ledna 2023 navýšila Nursing and Midwifery Council ve Velké Británii hodiny věnované simulacím ve výuce porodních asistentek na 600 hodin (24 ECTS ze 180 ECTS) (Devereux, 2023). Ve srovnání s Velkou Británií a z dostupné literatury se jeví zahrnutí simulační výuky do výuky porodních asistentek v Rakousku (200 hodin za celé bakalářské studium) a Čechách (94,5 hodiny za celé bakalářské studium) jako nedostatečné. Z toho vyplývá, že stále existuje prostor pro zlepšení integrace simulační výuky v porodní asistenci v obou zemích. Většina rakouských a českých institucí vzdělávajících porodní asistentky by se proto měla začít simulační výukou v porodní asistenci více zabývat.

Literatura

1. ABAS T., JUMA F. Z. Benefits of simulation training in medical education. Adv Med Educ Pract 2016; 7: 399–400. doi: 10.2147/AMEP.S110386.
2. ABUKHOUSA E., AL-JAROODI J., LAZAROVA-MOLNAR S. et al. Simulation and modeling efforts to support decision making in healthcare supply chain management. Scientific World J 2014; 10: 354246. doi: 10.1155/2014/354246.
3. COOPER S., CANT R., PORTER J. et al. Simulation based learning in midwifery education: a systematic review. Women Birth 2012; 25(2): 64–78. doi: 10.1016/j.wombi.2011.03.004.
4. DEVEREUX E. NMC approves changes to pre-registration education standards. Nursing Times 2023. [online]. Available from: https://www.nursingtimes.net/news/education/nmc-approves-changes-to-pre-registration-education-standards-25-01-2023/.
5. KAISER R. Qualitative Experteninterviews. Konzeptionelle Grundlagen und praktische Durchführung. Springer 2014. doi: 10.1007/978-3-658-30255-9.
6. LABRAGUE L. J., MCENROE-PETITTE D. M., BOWLING A. M. et al. High‐fidelity simulation and nursing students’ anxiety and self‐confidence: a systematic review. Nurs Forum 2019; 54(3): 358–368. doi: 10.1111/nuf.12337.
7. LATHROP A., WINNINGHAM B., VANDEVUSSE L. Simulation-based learning for midwives: background and pilot implementation. J Midwifery Womens Health 2007; 52(5): 492–498. doi: 10.1016/j.jmwh.2007.03.018.
8. LEJUS-BOURDEAU C., POUSSET F., MAGNE C. et al. Low-cost versus high-fidelity pediatric simulators for difficult airway management training: a randomized study in continuing medical education. Braz J Anesthesiol 2021; S0104-0014(21)00225-6. doi: 10.1016/j.bjane.2021.05.006.
9. LOEWENHARDT C., HERZIG T. Pädagogik im Gesundheitswesen: Lernen in simulierten Lernumgebungen in den Gesundheitsfachberufen. Springer 2021.
10. MARTINS J. C. A., BAPTISTA R. C. N., COUTINHO V. R. D. et al. Simulation in nursing and midwifery education. World Health Organization 2018.
11. MASSOTH C., RÖDER H., OHLENBURG H. et al. High-fidelity is not superior to low-fidelity simulation but leads to overconfidence in medical students. BMC Med Edu 2019; 19(1): 29. doi: 10.1186/s12909-019-1464-7.
12. NESTEL D., KELLY M. An introduction to healthcare simulation. In: JOLLY B. (ed). Healthcare simulation education: evidence, theory and practice. John Wiley et Sons 2018: 3–6.
13. TEMESGEN WORKU G., MARTA BERTA B., MENGSTU MELKAMU A. Self-efficacy, learner satisfaction, and associated factors of simulation based education among midwifery students: a cross-sectional study. Education Res International 2015; 15(1): 1–7. doi: 10.1155/2015/346182.
14. WORLD HEALTH ORGANIZATION. Patient Safety. 2019. [online]. Available from: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/patient-safety.

O autorkách

Bc. Anežka Hanáková, MSc
Porodní asistentka v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze je absolventkou magisterského oboru aplikovaná věda v porodní asistenci na IMC FH Krems v Rakousku.