Naplňování Koncepce ošetřovatelství

Informace o činnosti pracovní skupiny Kvalita a bezpečí v rámci Akčního plánu Koncepce ošetřovatelství.

Úvod

Nová Koncepce ošetřovatelství byla schválena dne 27. dubna 2021 vedením Ministerstva zdravotnictví (MZ ČR) a vyšla ve Věstníku č. 6/2021 (MZ ČR, Věstník 6/2021). Koncepce ošetřovatelství je výsledkem spolupráce MZ ČR se všemi klíčovými zainteresovanými stranami a popisuje nejen současný stav českého ošetřovatelství, ale především navrhuje jeho budoucí vývoj.

Nová vize ošetřovatelství by se měla realizovat prostřednictvím tří hlavních strategických cílů, které jsou rozpracovány do devíti specifických cílů. Z hlavních, globálních cílů je koncepce zaměřena především na vzdělávání a praxi založené na spolupráci všech zainteresovaných stran, bezpečnou úroveň personálního obsazení a kvalitu ošetřovatelské péče a na posílení postavení sester ve společnosti.

Byl vypracován Akční plán ke Koncepci ošetřovatelství (Databáze strategií, 2022), který představuje nástroj k dosažení devíti specifických cílů prostřednictvím několika skupin odborníků vedených hlavním koordinátorem a Odbornou radou ošetřovatelství MZ ČR. Dokument obsahuje několik příloh s informacemi o hierarchické struktuře prací, harmonogramu a plánovaném rozpočtu. Dále obsahuje soubor sledovaných indikátorů, řídící a organizační strukturu implementace, systém řízení rizik, systém monitorování a evaluací a také komunikační plán. Oba dokumenty, včetně první hodnoticí zprávy, jsou dostupné veřejnosti (Databáze strategií, 2022).

Implementační plán je živým dokumentem, který reaguje na změny vnějšího prostředí a na poznatky realizace, které vyplývají z praxe. Pracovní skupiny se v průběhu realizace specifických cílů mohou setkat s novými poznatky či s nově identifikovanými potřebami praxe, které mohou vyústit v potřebu aktualizace dílčích cílů. Naše skupina se podílí na realizaci cíle číslo 2 – Bezpečná úroveň personálního obsazení a kvalita ošetřovatelské péče.

První výsledky činnosti pracovní skupiny pro kvalitu a bezpečí

Pracovní skupina pro kvalitu a bezpečí ošetřovatelské péče má osm členů. Předsedou skupiny je Mgr. Nina Müllerová, místopředsedou Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., a dalšími členy jsou Mgr. Alice Strnadová, MBA, PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková, Mgr. Dana Vaňková, Mgr. Pavel Kurek, DiS., Mgr. Regína Gavlasová, DiS., a Bc. Vojtěch Fišera.

Cíle skupiny:

a) provést Analýzu sledování kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím standardů ošetřovatelské péče, Národních ošetřovatelských postupů (NOP) a Klinických doporučených postupů (KDP);
b) revidovat kompetence v ošetřovatelském systému;
c) provést kořenové analýzy jednotlivých nežádoucích událostí. Tento plán má být realizován do konce roku 2024.

V rámci skupiny jsme připravili dotazník pro poskytovatele zdravotních služeb se zaměřením na využívání stávajících NOP a návrhy na nové oblasti, které vyžadují standardizaci. V návaznosti na výsledky dotazníku realizujeme ve spolupráci s garanty postupnou revizi stávajících NOP s požadavkem na aktualizaci. Dotazníkem jsme ověřili, jaká je praxe při využívání NOP a do jaké míry jsou využívány k úpravě již vytvořených lokálních postupů u jednotlivých poskytovatelů. Dále jsme ověřili, které z NOP jsou využívány v praxi nejčastěji a jaké oblasti jsou v praxi považovány za rizikové a bylo by žádoucí je podpořit novými standardními postupy. V neposlední řadě nás zajímalo, zda již byly některé NOP využity i při řešení stížností či sporů.

Pro naplnění tohoto cíle jsme zvolili jako první krok dotazník. Dotazník byl vytvořen elektronicky a e-mailem bylo osloveno 48 respondentů z různých typů poskytovatelů zdravotních služeb. Návratnost, respektive vyplnění elektronického dotazníku byla poměrně vysoká – 81,25 % (39/48). Nejvíce odpovědí (66,7 %) bylo od poskytovatelů zdravotních služeb zřizovaných krajem, další v pořadí jsou zařízení zřizovaná ministerstvem (23,1 %) a ve zbývajících 10,2 % se jednalo o zařízení soukromá či zřizovaná městem.

Z hlediska pozice respondentů se ve velké míře jednalo o náměstkyně ošetřovatelské péče (69,2 %) nebo hlavní sestry (17,9 %), ve zbývajících 10,9 % se jednalo o manažery kvality, vrchní sestry nebo odborníky v oblasti ošetřovatelství.

Výsledky

Na otázku „Pracujete ve vašem zařízení s NOP vydanými MZ ČR?“ odpovědělo 35,9 % respondentů ANO, využíváme je a plně aplikujeme v ošetřovatelských postupech, 64,1 % respondentů odpovědělo ANO, využíváme je a částečně zapracujeme některá doporučení v ošetřovatelských postupech nemocnice (graf 1).

Z žádosti „Prosíme, zda byste označil/la tři NOP, které považujete za nejpřínosnější pro vaši nemocnici“, jsme získali následující přehled (graf 2). Na prvních šesti místech jsou tyto postupy:

1. 1. Prevence pádů a postup při zraněních způsobených pády.
2. 2. Prevence vzniku dekubitů a péče o dekubity.
3. 3. Péče o pacienta s bolestí.
4. 4. Asistence při zavedení centrálního žilního katétru a péče o něj.
5. 5. Katetrizace močového měchýře.
6. 6. Zavedení periferního žilního katétru a péče o něj.

Na otázku, zda existuje v ošetřovatelské péči oblast, kterou pokládáte za rizikovou a uvítal/la byste zpracování takové oblasti jako NOP, odpovídali respondenti následovně (graf 3). Na prvních šesti místech jsme identifikovali tyto oblasti:

1. 1. Aplikace transfuzních přípravků.
2. 2. Infekce pacientů a bariérový režim z pohledu ošetřovatelské péče.
3. 3. Perioperační péče z pohledu sestry.
4. 4. Práce sestry při aplikaci chemo- terapie.
5. 5. Imobilizace a bezpečnost pacienta.
6. 6. Psychohygiena sestry.

Překvapivé byly i výsledky posledního dotazu, kdy jsme zjišťovali, zda byly NOP využívány při řešení nežádoucích událostí či stížností. Ačkoli nebyl počet respondentů, kteří odpověděli ANO, vysoký (17,9 %), ukázalo se, že nejčastěji byly postupy využity v prevenci vzniku dekubitů a péče o dekubity, v oblasti péče o periferní žilní katétr nebo v asistenci při zavedení centrálního žilního katétru, v prevenci pádů či komunikaci v týmu.

Výsledky dotazníkového šetření budou sloužit nejen pro zahájení aktualizace již vydaných NOP s ohledem na nové poznatky praxe, změny v legislativě a kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků. Dále je využijeme k projednání tvorby nových doporučení podle výše uvedených priorit. Pokud existují doporučení odborných společností jako například

„Doporučení Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP č. STL2015_12, verze 3 (2022_05_01) Doporučené postupy pro podání transfuzních přípravků“, můžeme podpořit jeho rozšíření v praxi nebo uveřejnění ve Věstníku MZ ČR.

Vydání nové Koncepce ošetřovatelství, která zohledňuje současný stav praxe a navrhuje budoucí a žádoucí změny, je skvělý počin, ale bez Akčního plánu stanovujícího cestu k naplnění devíti specifických cílů by se jednalo jen o papír s mnoha slovy. Na akční plán navazuje hodnoticí průběžná zpráva, ze které jasně vyplývá, jak jsou naplňovány stanované indikátory plnění jednotlivých cílů. Naše skupina je na začátku, jsme si vědomi rizik i potřeby komunikace s odborníky z praxe. Jsme otevření připomínkám a věcným návrhům ke zlepšování ošetřovatelské praxe. Pokud máte zájem s námi spolupracovat, můžete kontaktovat výše uvedené členy pracovní skupiny.

 

Literatura

1. MZ ČR. Věstník č. 6/2021. [online]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/ vestnik/vestnik-c-6-2021/.
2. DATABÁZE STRATEGIÍ. 2022. Akční plán ke Koncepci ošetřovatelství do roku 2030. [online]. Dostupné z: https://www.databaze-strategie.cz/cz/mzd/strategie/akcni-plan-ke-koncepci-osetrovatelstvi-do-roku-2030.

 

• tisk
• předplatit si