Jak to má běžný občan s povinností poskytnout první pomoc?

Odpovězme si na otázku, jakou odpovědnost za nesprávné poskytnutí první pomoci má běžný občan, tedy nikoli zdravotník.

„Setkala jsem se s tím, že náhodný svědek komplikovaného úrazu na lyžích tvrdil, že kdyby udělal chybu, mohlo by mu hrozit vězení. Podle mě neměl pravdu, ale znejistěla jsem…“ (Anna K., Liberec)

Povinnost poskytnout první pomoc opravdu není absolutní. Ze zákona platí jen při přímém ohrožení života nemocného nebo při vážné nemoci nebo úrazu. Ovšem jiné to je na silnici. Jestliže jsme účastníci dopravní nehody, jsme povinni poskytnout první pomoc vždy. Trestné je už samo neposkytnutí, a to bez ohledu na to, zda dotyčný skutečně nějakou pomoc potřeboval.

Řečí zákona tedy platí:
→ Trestný čin neposkytnutí pomoci podle § 150 trestního zákoníku (trestní sazba až 2 roky) spáchá ten, „kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné známky poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného“.
→ Trestný čin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 trestního zákoníku (trestní sazba až 5 let nebo zákaz činnosti) „spáchá řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného“.

Odpovědnost za chybné poskytnutí pomoci

Obava z vězení kvůli chybnému poskytnutí pomoc je při dodržení zásady „rozumné přiměřenosti“ zbytečná. Pokud se pokoušíme zachránit život, nikdo nám nic nemůže právně ani morálně vyčítat. Výjimkou by snad mohl být jen případ, kdy bychom chtěli první pomoc poskytovat násilím nebo proti vůli postiženého. Zkrátka a dobře: pokud je postižený zjevně ohrožený na životě, tedy silně krvácí, nedýchá, je v bezvědomí apod., můžeme si dovolit téměř cokoli, na druhou stranu v situaci, kdy nic z toho nehrozí a postižený jasně deklaruje, že si naši pomoc nepřeje, měli bychom se držet zpátky.

Pro vznik trestní odpovědnosti vždy platí, že ten, kdo by měl být odpovědný, musí svým jednáním naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Měl by zavinit, ať už úmyslně nebo neúmyslně, ale i z laického pohledu zjevně škodlivě, nějaký následek. I čin z nedbalosti vyžaduje, aby viník buď věděl, že může následek způsobit, ale nedbal toho, anebo sice nevěděl, ale vědět měl a mohl. Zachránci tedy sice nelze zaručit úplnou beztrestnost v případě, že se při poskytování první pomoci dopustí chyby, ale musí jít o chybu, která je jasně poškozující a zřejmá i laikovi. Pokud to tedy shrneme: je velmi obtížné představit si jakýkoli druh právní odpovědnosti v souvislosti s poskytnutím první pomoci, jestliže při ní postupujeme s dobrou vůlí a rozumem.

Někdy je zákon dokonce možné překročit

Při poskytování první pomoci se můžeme dostat do situace, kdy prostě musíme zákon porušit a kdy může například vzniknout škoda na cizím majetku. Náš právní řád na tyto situace pamatuje institutem takzvané krajní nouze (§ 28 trestního zákoníku, § 2906 a § 2907 občanského zákoníku). Pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu či poruší zákony nebo jiné předpisy v míře, která není nepřiměřená možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká.

Převedeno do praxe: jestliže vážně zraněnému při poskytování první pomoci někdo roztrhne oděv, rozbije mu okénko auta, vypáčí drahé vstupní dveře rodinného domu, za škodu neodpovídá. Pokud např. pro transport postiženého do nemocnice použije vlastní automobil, protože záchranná služba není z jakéhokoli důvodu k dispozici nebo je vytížená jinými pacienty, má právo i na náhradu nákladů, které takto vzniknou (provozní náklady, vyčištění auta apod.). Své nároky však zachránce musí aktivně uplatnit.

Následek, který by hrozil, kdyby zachránce takto nejednal, musí být však vyšší než způsobená škoda. Nelze tedy obhájit nadměrně rychlou jízdu do nemocnice s člověkem, který má vyvrtnutý kotník nebo je mu prostě jen špatně. Na druhou stranu souseda, který má zjevné příznaky infarktu a záchranná služba je v daný okamžik z jakéhokoli důvodu nedosažitelná, můžeme odvézt do nemocnice i pod vlivem alkoholu, aniž bychom se dopustili trestného činu. Pro cestu zpět však tato výjimka už neplatí.

 

---

Co je Pravniporadkyne.cz

Informační a poradenské centrum www.pravniporadkyne.cz se věnuje oblasti zdravotnického práva a navazujících částí sociálního zabezpečení. V rámci svých služeb poskytuje workshopy a školení pro veřejnost i zdravotnický personál.

 

 

• tisk
• předplatit si