Péče o kůži v létě a prevence melanomu

Blíží se slunečné dny, které sebou přináší energii a potřebný přírodní zdroj vitaminu D. Z pohledu dermatologa ale nesmíme zapomínat na to, že slunečné a teplé počasí může stav kůže velmi zkomplikovat.

V letním období pokožka vyžaduje specifickou péči, která jí zajistí především ochranu před škodlivým UV zářením, před vznikem kožních nádorů, před předčasným stárnutím a nedostatečnou hydratací či před problémy s mastnou či aknózní pletí.

Sluneční záření

Na kůži působí především ultrafialové (UV) záření pásma A, takzvané dlouhovlnné UVA (320–400 nm), a pásma B, takzvané středněvlnné UVB (280–320 nm). Krátkovlnné záření UVC (< 280 nm) působí germicidně, proto se používá v zářičích určených k prostorové dezinfekci například operačních sálů, laboratoří a podobně.

Více než 95 % UV záření, které dopadá na zemský povrch, tvoří UVA záření, UVB záření je z převážné většiny absorbováno v ozonové vrstvě atmosféry. UVC záření je prokazatelně karcinogenní, ale je naštěstí kompletně absorbováno v zemské atmosféře.

Intenzita UV záření

Intenzita UV záření je závislá na dané zeměpisné šířce, nadmořské výšce, denní době a aktuálním stavu klimatu. V poledních hodinách dosahuje nejvyšších hodnot, kdy paprsky prochází atmosférou nejkratší dráhou. UVA proniká hlouběji než UVB a ve větší míře proniká do hlubší části kůže, do takzvaného koria. UVB záření proniká pokožkou a jen malá část dosáhne do horní části koria.

Účinky UV záření

Účinky UV záření na kůži můžeme rozdělit na časné a pozdní.

Časné účinky: mezi časné účinky patří solární dermatitida, která se na kůži klinicky projevuje jako erytém (erytematogenní účinek má především UVB), edém, dále opálení (časný typ – už po méně než minutě pobytu na slunci (UVA); pozdní typ – vzniká po několik dnech opalování a vyžaduje novotvorbu melaninu (UVB)).

Dalším účinkem UV záření je přeměna vitaminu D na aktivní metabolit (UVB). UV záření také působí imunosupresivně.

Dlouhodobé chronické účinky: léta trvající expozice slunečnímu záření s kumulací dávek záření způsobují stárnutí kůže (photoaging). Klinicky na kůži pozorujeme prohlubující se vrásky, suchost, ochabování kůže, žlutavé zbarvení, hyperpigmentaci s množstvím benigních, premaligních a maligních novotvarů. Photoaging neznamená jen kosmetický problém, i když ten je pro řadu pacientů častým hlavním důvodem vyšetření v dermatologické ambulanci.

Vznik kožních nádorů souvisí s UV zářením indukovaným poškozením DNA kožních buněk. Hlavní karcinogenní účinek má UVB část spektra, později byla prokázána i karcinogenita UVA záření, i když je ve srovnání s UVB zářením 1 000–10 000× nižší.

Na místech vystavených dlouhodobému působení slunečního záření tak mohou vznikat různé kožní prekancerózy až kožní tumory, například aktinické keratózy, keratoakantomy, bazaliomy, spinaliomy a zejména maligní melanomy.

V prevenci vzniku akutních či chronických změn na kůži je nutno pokožku před negativními účinky UV záření důsledně chránit.

Přirozená fotoprotekce kůže

Vůči negativnímu působení UV záření má kůže vlastní mechanizmy, kterými je schopna se účinně bránit. Patří k nim zejména tloušťka pokožky (zejména rohové vrstvy) a množství melaninové pigmentace. Melanin lokalizovaný v melanozomech chrání jádra kožních buněk před aktinickým poškozením pomocí absorpce UV záření, ale i rozptylem. Melanin má také schopnost pohlcovat volné kyslíkové radikály vznikající v kůži po UV ozáření. Kromě melaninu mají protektivní roli před chronickým aktinickým poškozením i dermální proteiny, kolagen a elastin. Fotoprotektivní účinek má také kyselina urokánová, která je přítomna v potu a na povrchu pokožky, v které se hromadí následně po UV ozáření.

Podle množství melaninu v kůži a s tím související reakcí na oslunění (zarudnutí a následná pigmentace po hodinové expozici v poledne na jarním slunci) se kůže dělí dle Fitzpatricka do šesti fototypů, kdy pro bílou (kavkazskou) rasu jsou charakteristické první čtyři fototypy.

Umělá fotoprotekce kůže

Před účinky slunečního záření je možno se chránit více způsoby. Nejjednodušším je pobyt ve stínu, ale je třeba počítat s tím, že v důsledku odrazu může působit záření i zde. Odražené

záření má totiž až 50% podíl na celkové expozici UV záření. Například čerstvý sníh může odrazit až 80 %, písek a betonové plochy přibližně 25 % UV záření. Při koupání je nutno také pamatovat na fakt, že přibližně 50 % záření proniká až do hloubky 3 m pod vodní hladinu. Další možností fotoprotekce je ochrana oděvem, kdy účinnost ochrany je závislá na použité barvě a materiálu. Tmavě zabarvené a syntetické materiály chrání více než bílé oblečení z přírodního materiálu. Tenké nebo vlhké tkaniny také propouští více UV záření.

Sunscreeny

Před UV zářením je dokonalá přirozená ochrana obtížná. Účinnou metodou však je aplikace fotoprotektivních přípravků (sunscreenů) přímo na kůži. V současné době je dostupná celá řada sunscreenů, která umožňuje vybrat si přípravek vhodný pro daný typ kůže. Dnešní sunscreeny chrání kůži před UVA i UVB zářením. Účinnost fotoprotektiva hodnotí ochranný faktor (SPF – sun protection factor), jehož hodnota je výsledkem poměru minimální erytémové dávky na kůži ošetřené 2 mg/cm2 sunscreenu k minimální erytémové dávce kůže sunscreenem neošetřené. Vlastnosti fotoprotektiv upravuje v Evropské unii norma COLIPA, nejnižší SPF může být 6, nejvyšší 50+. V poslední době se setkáváme také s obohacováním sunscreenu dalšími látkami, které mají pomoci při reparaci UV zářením poškozené DNA. Dle mechanizmu ochrany před UV zářením můžeme sunscreeny dělit na absorbéry (přípravky s organickými chemickými filtry) a na takzvané blokátory (přípravky s anorganickými fyzikálními filtry). V současnosti převažují přípravky smíšené, s více druhy filtrů.

Organické filtry

Organické filtry UV záření z větší části absorbují. Spektrum ochrany těchto sunscreenů je již většinou komplexní, poskytující ochranu před UVA i UVB zářením. Potenciálním rizikem chemických filtrů je možnost rozvoje fotosenzitivní reakce na složky obsažené v sunscreenech (cinnamáty, benzofenony). Organické filtry by z tohoto důvodu neměli používat lidé s citlivou pokožkou a děti. Také je nutno zdůraznit, že na rozdíl od anorganických filtrů je potřeba sunscreen s organickým filtrem aplikovat na kůži alespoň 20 minut před opalováním, aby mohlo dojít k účinné reakci mezi fotoprotektivem a rohovou vrstvou kůže.

Anorganické filtry

Hlavní účinek anorganických filtrů je v rozptýlení a odrazu UV záření dopadajícího na kůži pomocí drobných částeček minerálního filtru naneseného na kůži. Používá se nejčastěji oxid titaničitý a oxid zinečnatý. Tyto minerální látky nealergizují, ale ve vyšší koncentraci mohou být kosmeticky nepřijatelné a vytvářet na kůži bělavý povlak. Díky zmenšení – mikronizaci – těchto částeček se minimalizuje riziko vzniku bělavé barvy. Na druhou stranu přílišná mikronizace může způsobit průnik minerálních látek kůží a zrušení ochranného účinku filtru ve formě blokátoru.

Prevence melanomu

Maligní melanom (MM) je jedním z nejzhoubnějších nádorů vůbec. Vzniká invazivní nádorovou proliferací pigmentotvorných buněk (melanocytů) v kůži, vzácněji postihuje i sliznice, oko a mozkové obaly.

Nejčastěji se MM vyskytuje u lidí středního věku, s trvale rostoucí incidencí, která se u bílé rasy zdvojnásobuje přibližně každých 10 let. Hlavním rizikovým faktorem je sluneční záření, a proto je jeho výskyt častější v zemích blíže rovníku. Většinou vzniká na původně normální kůži, jen asi ve 30 % případů předchází melanocytární névy, zvláště névy dysplastické a velké kongenitální. Přestože je MM od prvních stadií, kdy postačuje prostá excize k definitivnímu vyléčení, dobře přístupný vyšetření pouhým zrakem, velká část pacientů přichází pozdě, kdy už je terapeutický postup mnohem komplikovanější a často i neúspěšný.

Proto je prevence jeho vzniku velice důležitá. Nejrizikovější skupinou jsou lidé s geneticky podmíněným fototypem I, II, familiárním výskytem atypických névů nebo melanomu. Jedinou účinnou prevencí proti melanomu je ochrana před UV zářením ze slunce a rovněž i z umělých zdrojů, a to především solárií. Kůže si pamatuje všechno, a to nejen krátkodobé vystavení slunci se spálením, ale jednotlivé doby pobytu na slunci se sčítají po celý život. U melanomu je nejzávažnější spálení u dětí. Zcela se však slunci vyhýbat nelze, a to kvůli tvorbě vitaminu D.

Z pohledu dermatologa je důležité sledovat veškeré změny na kůži. Nově vzniklé pigmentové névy nebo névy, které změnily svůj tvar, velikost či barvu, mohou být počátkem vzniku melanomu. Další součástí prevence proti melanomu jsou každoroční návštěvy dermatologa, ideálně po skončení léta. Dermatolog prohlédne celý kožní povrch pomocí ručního nebo digitálního dermatoskopu, zkontroluje pigmentové névy a případně navrhne další postup vyšetření či léčby.

Závěr

Léto a pobyt u moře je oblíbená aktivita mnoha našich pacientů. Z pohledu dermatologa je naším cílem poučit pacienta o důsledné fotoprotekci (také v zimě), o správném výběru sunscreenů, o racionálním chování na slunci i o prevenci slunečního spálení. Nesmíme zapomínat na pravidelné kožní kontroly (alespoň 1× ročně podstoupit preventivní vyšetření dermatoskopem) a také důležité samovyšetření znamének. Při každé změně vzhledu je doporučena urychlená návštěva u dermatologa.

V posledních letech se díky pravidelným osvětovým akcím (například Melanoma day – každoročně v květnu, bezplatné vyšetření pigmentových znamének) a mediálnímu zájmu o negativní dopady působení UV záření na kůži zvyšuje počet edukovaných pacientů. Jsou si vědomi, že cílem sunscreenů není zvýšit celkový počet hodin slunění ani propagace intenzivního opálení kůže, ale umožnit rozumné opalování s minimem rizik.

 

---

O autorce

MUDr. Alexandra Bodnárová

Pracuje jako lékařka na I. dermatovenerologické klinice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, kde se věnuje své akné poradně a venerologii. Nyní v přípravě na specializaci.

 

• tisk
• předplatit si