Nízkoenergetické diety – VLED, LED a formula LED a jejich aplikace

Nadváha a obezita jsou ve vyspělém světě na vzestupu. Mírnou nadváhou trpí v České republice 47 % mužů a 33 % žen, obezitou 20 % mužů a 18 % žen. Problém se týká i dětské a dospívající populace. Obezita je způsobena širokým spektrem příčin a řešení není jednoduché. Proces hubnutí je poměrně komplexní a dlouhodobý. Představme si nízkoenergetické diety a výsledky mezinárodních studií sledujících jejich účinnost.

Úvod

Nadváha a obezita je ve vyspělém světě na vzestupu jak u dospělých, tak u dětí. Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2020) vyplývá, že obezitou trpí 20 % mužů a 18 % žen, mírnou nadváhou pak 47 % mužů a 33 % žen. Průměrná hodnota body mass indexu obyvatel České republiky v roce 2020 dosáhla 25,2 (nad hranicí normální hmotnosti). Ve věkové kategorii 11–15 let má 15 % dětí nadváhu a 6 % dospívajících je obézních (Kalman, 2019).

Obezita je za standardních okolností podmíněna faktem, že jedinec konzumuje dlouhodobě více energie, než kolik potřebuje. Pro některé lidi je ale udržet vhodnou hmotnost obtížnější než pro jiné. Nezanedbatelný vliv má i fakt, že se strava postupně stává energeticky bohatší a levnější na jednotku přijaté energie (zlom vidíme přibližně v 70. letech 20. století). V médiích vidíme také více reklam, často právě na řetězce rychlého občerstvení. Porce se v průběhu několika dekád zvětšily. Zahrnout musíme také sociální faktory – tedy to, co se naučíme v rodině a v okruhu svých známých. Je také prokázáno, že obézní rodiče mají s vyšší pravděpodobností obézní děti. Tento vliv popsala jedna z největších studií, která se zabývala právě vztahy mezi různými skupinami lidí a obezitou (Christakis et al., 2007). Vliv na hmotnost má také spánek nebo práce na směny. Většina epidemiologických studií naznačuje, že právě práce na směny je prediktorem pro zvýšenou tělesnou hmotnost, prevalenci obezity a zvýšeného poměru pasu k bokům (Atkinson et al., 2008). Dalšími vlivy jsou psychika a deprese. Řada lidí řeší krizové situace jídlem. V roce 2019 vyšla zajímavá studie ohledně negativního vlivu konzumace vysoce zpracovaných potravin na nabírání hmotnosti (Hall et al., 2019).

Z výše uvedeného vyplývá, že nadváha a obezita je způsobena širokým spektrem příčin a řešení rozhodně není jednoduché. Existuje navíc celá řada dalších prediktorů, které nebyly uvedeny. Nelze tudíž navrhnout jedno univerzální řešení, které by fungovalo pro všechny.

Orientovat se lze spíše na zásady, které je vhodné dodržovat. Významným faktorem pro udržení hmotnosti je zachování energetické rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie, čemuž pomáhá vhodný výběr potravin, nejlépe čerstvých a průmyslově nezpracovaných. Významný negativní vliv moderního způsobu stravování pak představují právě vysoce zpracované potravinářské produkty, které ve výsledku přináší vyšší energetickou denzitu kvůli obsahu přidaných látek a aditiv (zejména cukr, bílá mouka, tuky a jiné) (Kohutiar et al., 2019).

Z pohledu spotřebitele se tedy řeší dva základní problémy:

1. Jak v případě nadváhy a obezity vhodně zredukovat nadbytečnou hmotnost?
2. Jak v případě dosažení adekvátní hmotnosti nově získanou hmotnost dlouhodobě udržet?

Oba tyto body vyžadují jiný přístup, i když bývají často slučovány.

Základní možnosti řešení nadváhy a obezity pak jsou:

→ bariatrie;
→ farmakoterapie;
→ kalorická restrikce dosažená pomocí úpravy stravy.

Ve všech těchto oblastech bylo dosaženo značného pokroku a v každé kategorii existuje funkční, solidně ověřené řešení. Přesto opět nelze říci, že všechny možnosti jsou vhodné pro všechny osoby, pokaždé existují určitá zdravotní omezení nebo osobní preference. V následujících odstavcích bude rozebrána poslední možnost, tedy redukce hmotnosti pomocí úpravy stravy.

Redukce hmotnosti pomocí nízkoenergetických diet

Na poli redukce hmotnosti pomocí nízkoenergetických diet bohužel panuje celá řada mýtů, které kolují mezi laickou i odbornou veřejností. Člověk, který potřebuje s hmotností pomoci, je tak často vystaven celé řadě dezinformací a nepřesné informace pak vedou k méně efektivním, neefektivním, a někdy dokonce i zdraví škodlivým postupům. Existují tak lidé, kteří si mohli poškodit zdraví nevhodně zvolenou úpravou jídla, nebo třeba tací, kteří zkouší neefektivní postupy, až nakonec svoji snahu vzdávají. I když se v posledních několika letech objevila celá řada velkých klinických studií, které nejrůznější postupy ověřily, často přetrvává víra ve vlastní pravdu a přístup založený na důkazech (EBM – evidence-based medicine) je ignorován. Týká se to zejména postupů velmi nízkoenergetické diety (VLED – Very Low Energy Diet) a nízkoenergetické diety (LED – Low Energy Diet). Tyto postupy jsou tak nezřídka řazeny mezi extrémy nebo nesmyslné diety, i když mají oporu v celé řadě studií a praktických použití.

Nesmyslnou dietní úpravu pak lze chápat (u zdravého člověka) pouze jako nevhodně navržené množství bílkovin a deficit dalších esenciálních látek (tedy zejména vitaminů, minerálů, polynenasycených mastných kyselin, vlákniny a jiných). Vzhledem k tomu, že se redukční programy mohou pohybovat i ve velmi nízkých hodnotách příjmu energie (VLED), neměla by být jen návrhová energie kritériem pro automatické vyřazení postupu.

Základní pojmy z oblasti nízkoenergetických diet

→ VLED – velmi přísně nízkoenergetická dieta; energetický příjem v rozmezí 200–800 kcal/den.
→ LED – nízkoenergetická dieta; energetický příjem v rozmezí 800–1 200 (někdy uváděno i 1 500) kcal/den.
→ Formula LED – nízkoenergetická dieta využívající standardizované produkty, které tvoří hlavní zdroj energetického příjmu, a to většinou ve formě sušených směsí (koktejly, polévky, jídla, tyčinky a jiné).
→ V posledních několika letech se můžeme setkat s českým výrazem NED (nízkoenergetická dieta) používaným namísto LED. Výrazy LCD a VLCD se už nepoužívají (z původního (Very) Low Calorie Diet).

Zajímavých výsledků dosahují programy používající postupy formula LED, tedy aplikaci nízkoenergetické diety za použití komplexních produktů. Z legislativního hlediska byly tyto produkty definovány ve Vyhlášce 54/2004 Sb., aktuálně však dochází k jejich redefinici na úrovni Evropské unie, a dočasně byla tato kategorie pozastavena. Produkty obecně spadají do dvou skupin – TDR (Total Diet Replacement) a MRP (Meal Replacement Product). TDR slouží jako celodenní náhrada stravy a MRP jako náhrada jednoho nebo více jídel. Rozdíly jsou ve formulaci, obsahu mikronutrientů nebo třeba v balení a samotném způsobu použití. MRP je nutné vždy používat v kombinaci s běžnou stravou. Je vhodné také poukázat na fakt, že takto formulované produkty obsahují v denní dávce několik desítek gramů sacharidů (program The 1:1 Diet konkrétně 60–80 g). Adekvátní přísun bílkovin je v souladu s doporučeními Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA – European Food Safety Authority), konkrétně přibližně 1 g/kg ideální hmotnosti/den (energeticky se v redukčním plánu podílejí 25–50 %).

Standardizované produkty poskytují celou řadu výhod. Zjednodušeně lze konstatovat, že samotná redukce začíná správným způsobem okamžitě, s adekvátním množstvím makro- i mikronutrientů při výrazném energetickém deficitu. Není tedy podmíněna edukací, která může (a měla by) přijít postupně v rámci celého procesu. Mezi hlavní výhody pak patří:

→ kontrola velikosti porcí;
→ vhodně nastavený energetický deficit;
→ snadnost a rychlost přípravy;
→ chuť (nebývá pravidlem vždy);
→ měřitelný motivační týdenní úbytek;
→ standardizovaný příjem makro- a mikronutrientů (častý problém u postupů LED sestavených z běžných potravin).

Nedodržení některé z uvedených kategorií vede často k přerušení redukce kvůli ztrátě motivace. Historie vývoje těchto speciálních produktů sahá mezi roky 1977 a 1981 (Hainer et al., 2022). Jedním z prvních programů, které tento princip využívá, je i The 1:1 Diet (původně Cambridge Diet, později Cambridge Weight Plan).

Je zřejmé, že hodnota 800 kcal/den není vhodná pro všechny bez ohledu na zdravotní stav. Existují diagnózy, kdy je nutné vyloučit potenciálně rizikové klienty nebo je nutné zvýšit návrhovou energii. Přesto lze obecně tvrdit, že úspěšná redukce hmotnosti má nezanedbatelný pozitivní vliv na zdravotní stav. Na základě dostupných studií může být program přínosný pro skupiny pacientů, u nichž byla stanovena jedna či více z následujících diagnóz (Leeds at al., 2016; Brown et al., 2019):

→ nadváha/obezita;
→ prediabetes;
→ diabetes mellitus 2. typu (DM2);
→ hypertenze;
→ metabolický syndrom;
→ sekundární dyslipidemie;
→ lupénka;
→ astma;
→ osteoartritida;
→ obstrukční spánková apnoe.

Program The 1:1 Diet

Proces hubnutí je poměrně komplexní a dlouhodobý. Měl by obsahovat nejen samotnou redukci, ale i edukaci, nastavení běžného jídelníčku a dlouhodobý plán kontrol. Tyto aspekty, včetně eliminace takzvaného jojo efektu, řeší program The 1:1 Diet (dříve Cambridge Weight Plan).

Program sestává ze tří fází – přípravné, redukční a stabilizační – a je rozdělen do šesti kroků (Krok 1–6). Každý Krok zahrnuje jídelníček, který obsahuje individuálně stanovené množství běžného jídla a produktů The 1:1 Diet a příklady pohybových aktivit. Program lze zahájit v kterémkoli Kroku, a to na základě individuálního vyhodnocení s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu klienta. Obecně platí, že s každým vyšším Krokem se zvyšuje doporučený celkový denní energetický příjem i fyzická aktivita klienta.

Klient pravidelně po 7–14 dnech navštěvuje poradce, kde je průběžně monitorován – na každé schůzce je měřen na bioimpedačním přístroji (nejčastěji InBody 270). Po redukční fázi následuje fáze stabilizační, která trvá minimálně stejně dlouho jako samotná redukce. Poté je doporučen pravidelný monitoring 2–3× ročně s cílem eliminovat případné drobné odchylky hmotnosti směrem nahoru v řádech nižších jednotek kilogramů. V rámci jednotlivých návštěv je klient postupně edukován. Program je také sestaven tak, aby se postupně komplexní produkty nahrazovaly běžnou, vyváženou stravou, a díky kontrolám lze předejít stravovacím chybám.

Celý postup je završen Krokem 6, který představuje jídelníček na míru z běžně dostupných potravin bez produktů The 1:1 Diet. Tyto lze samozřejmě zahrnout podle zvyklostí klienta. Jídelníček je sestaven buď jako racionální (tuky tvoří maximálně 30 % energetického příjmu), tak i nízkosacharidový (přibližně 80 g sacharidů u žen a 100 g sacharidů u mužů).

Stabilizace, Krok 6 a systém následných pravidelných kontrol pak představuje způsob, jak dlouhodobě udržet získanou hmotnost a vyvarovat se opětovnému nabírání tukové tkáně.

Ověření programu The 1:1 Diet – hlavní klinické studie

Studie DiRECT

Rozsáhlá multicentrická randomizovaná studie na 306 pacientech s DM2 uskutečněná v podmínkách běžné ordinace praktického lékaře zjistila remisi DM2 u 46 % účastníků v intervenční větvi po 12 měsících (86,1 % remise při redukci 15 kg a více) a u 36 % účastníků po 24 měsících (64 % remise při udržení redukce 10 kg a více) od zařazení do programu The 1:1 Diet (Lean et al., 2018, 2019).

Studie DROPLET

Randomizovaná studie provedená praktickými lékaři na 278 pacientech s nadváhou porovnávala běžný program redukce hmotnosti a program The 1:1 Diet. Zjistila o 7,7 kg vyšší úbytek hmotnosti a výraznější zlepšení ukazatelů kardiovaskulárního rizika u účastníků programu The 1:1 Diet (Astbury et al., 2018).

Studie PREVIEW

Rozsáhlá mezinárodní randomizovaná studie na 2 224 pacientech s nadváhou a prediabetem zkoumala možnost předejít redukcí hmotnosti rozvoji DM2. Po dokončení 8týdenního programu redukce tělesné hmotnosti (průměrný úbytek 10,7 kg, tedy 10,8 % výchozí hodnoty) byla zjištěna normoglykemie u 35,8 % účastníků a pokles inzulinové rezistence -HOMA-IR o 1,42 (Christensen et al., 2018).

Studie DIADEM

Celkem 147 účastníků ve věku 18–50 let s časným DM2 (3 roky nebo méně od diagnózy, 73 % byli muži) v primární péči, 70 účastníků zahájilo intervenční program pomocí 12týdenního programu za použití speciálních produktů (formula LED) poskytujících přibližně 800 kcal/den (čtyři speciální produkty, každý přibližně 200 kcal) s následným postupným převedením na běžnou stravu a udržováním hmotnosti. Intenzivní zásah do životního stylu, včetně počátečního hubnutí se speciálními produkty, přinesl 60% remisi u lidí s časným onemocněním DM2 ze Středního východu a severní Afriky zapojených do této studie v Kataru. Průměrný největší úbytek na váze z průměrné základní hodnoty 101 kg v intervenční skupině byl dosažen po 6 měsících, ale trvalý úbytek hmotnosti po 12 měsících byl těsně pod 12 kg, zatímco v kontrolní skupině byl < 4 kg. Remise diabetu po 12 měsících byla 61 % v intervenční skupině, přičemž přibližně polovina z nich měla normální hladiny glukózy v krvi a polovina měla prediabetické hladiny, ve srovnání s 12% remisí v kontrolní skupině (4 % s normální hladinou glukózy v krvi) (Taheri et al., 2020).

Závěr

Postupy na úrovni VLED, LED a formula LED jsou solidně ověřené řadou velkých klinických studií. I když se nedá předpokládat, že se jedná o nejvhodnější přístup pro každého, představují vedle farmakoterapie a bariatrie šetrnou variantu. V případě chirurgických zákroků je lze použít i jako přípravu pro případnou nutnou redukci tukové tkáně, a to včetně bariatrie. Program The 1:1 Diet má prokázané účinky v rámci remise DM2, další studie potvrzují pozitivní vliv i na jiná onemocnění. Program dosahuje vysoké úspěšnosti na základě aplikací poznatků ze studií a tří základních pilířů: podpory poradců (systém edukace a pravidelných kontrol), úpravy stravovacích návyků (motivační týdenní úbytek hmotnosti, dlouhodobý jídelníček na míru) a začlenění pohybové aktivity do běžného života (pomoc při udržení získané hmotnosti).

 

---

Co je program The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan

Program The 1:1 Diet je bezpečný, účinný a komplexní výživový program vyvinutý britskými lékaři. Využívá klinicky testované nízkoenergetické produkty, které obsahují vysoce hodnotné bílkoviny, minimální množství tuků a sacharidů a všechny nezbytné vitaminy a minerály. Produkty The 1:1 Diet jsou registrovány jako obohacené (fortifikované) potraviny splňující přísné legislativní podmínky EU i ČR.

The 1:1 Diet pomáhá osvojit si zdravé stravovací i pohybové návyky, zbavit se nadbytečných kilogramů a nastavit a udržet dobrou mentální a fyzickou kondici. To vše pod dohledem vyškoleného výživového poradce.

Program se opírá o výsledky lékařských studií. „Jednou z nich je i studie DiRECT, která dlouhodobě potvrzuje účinky nízkoenergetického jídelníčku na redukci váhy, ale i na jiné zdravotní faktory, například prokázanou remisi diabetes mellitus 2. typu u několika desítek procent účastníků.“

Historie programu Cambridge Weight Plan sahá až do 70. let 20. století a díky rychlým, dlouhodobě udržitelným výsledkům se program brzy stal oblíbeným po celém světě.

Více informací naleznete zde: www.spolukiladolu.cz.

 

---

Literatura

1. ASTBURY N. M., AVEYARD P., NICKLESS A. et al. Doctor Referral of Overweight People to Low Energy total diet replacement Treatment (DROPLET): pragmatic randomised controlled trial. BMJ 2018; 362: k3760. doi: 10.1136/bmj.k3760.
2. ATKINSON G., FULLICK S., GRINDEY C. et al. Exercise, energy balance and the shift worker. Sports Med 2008; 38(8): 671–685. doi: 10.2165/00007256-200838080-00005.
3. BROWN A., LEEDS A. R. Very low-energy and low-energy formula diets: effects on weight loss, obesity co-morbidities and type 2 diabetes remission – an update on the evidence for their use in clinical practice. Nutrition Bulletin 2019; 44: 7–24. doi: 10.1111/nbu.12372.
4. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. 2020. Jak jsou na tom Češi s chudobou, obezitou či sportováním? [online]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/jak-jsou-na-tom-cesi-s-chudobou-obezitou-ci-sportovanim.
5. EFSA. 2019. Dietary reference values for nutrients – summary report. [online]. Available from: https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/sp.efsa.2017.e15121.
6. HAINER V. et al. Základy klinické obezitologie. 3., zcela přepr. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing 2022. ISBN:978-80-271-1302-6.
7. HALL K. D., AYUKETAH A., BRYCHTA R. et al. Ultra-processed diets cause excess calorie intake and weight gain: an inpatient randomized controlled trial of ad libitum food intake. Cell Metab 2019; 30(1): 67–77.e3. doi: 10.1016/j.cmet.2019.05.008. Erratum in: Cell Metab 2019; 30(1): 226. Erratum in: Cell Metab 2020; 32(4): 690.
8. CHRISTAKIS N. A., FOWLER J. H. The spread of obesity in a large social network over 32 years. N Engl J Med 2007; 357(4): 370–379. doi: 10.1056/NEJMsa066082.
9. CHRISTENSEN P., LARSEN T. M., WESTERTERP-PLANTENGA M. et al. Men and women respond differently to rapid weight loss: metabolic outcomes of a multi-centre intervention study after a low-energy diet in 2500 overweight, individuals with pre-diabetes (PREVIEW). Diabetes, Obes Metab 2018; 20(12): 2840–2851. doi: 10.1111/dom.13466.
10. KALMAN M. České děti přibírají. Pětina z nich má problém s hmotností. 2019. [online]. Dostupné z: https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/17506/37974/Zdravagenerace-cz.pdf.
11. KOHUTIAR M., KREJČÍ H., VYJÍDÁK J. Klasifikace potravin podle stupně technologického zpracování a její využití v prevenci civilizačních onemocnění. DMEV 2019; 22(2): 84–90.
12. LEAN M. E., LESLIE W. S., BARNES A. C. et al. Durability of a primary care-led weight-management intervention for remission of type 2 diabetes: 2-year results of the DiRECT open-label, cluster-randomised trial. Lancet Diabetes Endocrinol 2019; 7(5): 344–355. doi: 10.1016/S2213-8587(19)30068-3.
13. LEAN M. E., LESLIE W. S., BARNES A. C. et al. Primary care-led weight management for remission of type 2 diabetes (DiRECT): an open-label, cluster-randomised trial. Lancet 2018; 391(10120): 541–551. doi: 10.1016/S0140-6736(17)33102-1.
14. LEEDS A. R. The formula for effective weight loss. Corby: Cambridge Weight Plan 2016. [online]. Available from: https://www.netturul.com/ace_upload_files/ace_ 1463047293.pdf.
15. TAHERI S., ZAGHLOUL H., CHAGOURY O. et al. Effect of intensive lifestyle intervention on bodyweight and glycaemia in early type 2 diabetes (DIADEM-I): an open-label, parallel-group, randomised controlled trial. Lancet Diabetes Endocrinol 2020; 8(6): 477–489. doi: 10.1016/S2213-8587(20)30117-0.

 

---

Ing. Lukáš Vrána

Vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně, v průběhu praxe se ale postupně specializoval na výživu, které se věnuje již 14 let.

K hlubšímu zájmu o výživu ho přivedla vlastní sportovní kariéra. Postupně sbíral zkušenosti jako výživový poradce vrcholových sportovců – atletů, fotbalistů, hokejistů a freediverů, včetně několika olympioniků. Později v jeho práci zaujala významné místo výživa vhodná pro redukci tělesné hmotnosti a také školení výživových poradců, včetně vlastního kurzu Poradce pro výživu s akreditací MŠMT.

Je spolumajitelem firmy WeFood Nutrition, která vyrábí, ale především sama vyvíjí doplňky stravy. Své zkušenosti s redukční výživou využívá v rámci programu The 1:1 Diet by Cambridge Weight Plan, kde působí jako školitel nových poradců. Zároveň je spolumajitelem jedné z poboček.

Vedle těchto činností se také věnuje Asociaci pro funkční potravinu, která má za úkol předávat veřejnosti aktuální informace o výživě vycházející z nejnovějších vědeckých poznatků a také vytvářet mediální zázemí pro odborníky z praxe a lékaře. Další činností Asociace je akreditovaný kurz (MŠMT) Výživový poradce.

Více informací naleznete zde: www.lukasvrana.cz.

 

• tisk
• předplatit si