Děti nejsou malí dospělí

Souhrn: Jedním z nejčastějších omylů ve výživě dětí je myšlenka, že jim stačí nachystat stejné jídlo jako dospělým a jen jim naložit menší porci. Mezi zásadní rozdíly ve výživě dětí a dospělých patří požadavky na příjem bílkovin, cukru, soli, vlákniny a tuků. Stejný přístup k výživě obou skupin se naopak projevuje v příjmu ovoce a zeleniny, suplementaci vitaminu D a respektování chuťových preferencí.

Klíčová slova: výživa dětí, bílkoviny, vláknina, chuť, tuky

Children are not small adults

Summary: It is a common misconception that children can eat the same food as adults, just in smaller portions. The most significant differences between child and adult nutrition lie in the needed intake of proteins, sugar, salt, dietary fibre and lipids. The similarities cover the areas of fruit and vegetable intake, vitamin D supplementation and respect for taste preferences.

Keywords: child nutrition, proteins, dietary fibre, taste, lipids

 

Doba proteinová

Jako dospělí často slýcháváme, že jíme málo bílkovin – ať už v racionálním jídelníčku, nebo například při snaze o redukci hmotnosti. Mnoho výrobků v obchodech se pyšní nápisem „protein“, „zdroj bílkovin“ a tak podobně. Pomineme-li nyní fakt, že řada z nich nemá výrazně vyšší obsah bílkovin než jejich nemarketingoví sourozenci, výrazně nadměrný příjem bílkovin může škodit především velkou zátěží na ledviny. Zatímco u dospělých je těžší dosáhnout rizikové dávky bez proteinových prášků, děti mají daleko nižší hmotnost, a proto svou doporučenou denní dávku naplní velmi snadno. Jejich (minimální) potřeba je 1 gram na kilogram tělesné hmotnosti (10kilové dítě potřebuje minimálně 10 gramů bílkovin), optimum je 9–15 % denního energetického příjmu (u 10kilového ročního dítěte to bude 17–29 g bílkovin). Řada dětí má však denní příjem bílkovin i 2–3× vyšší, než je optimum, a své minimum překročí už snídaní. Může za to mimo jiné naše kulturní potřeba dětem dopřávat se slovy „však roste a potraviny jako maso nebo vejce potřebuje“. Nadměrný příjem bílkovin však může také vést k nadměrnému příjmu energie, a tím k nadváze a obezitě. Detailní propočty jsou součástí webináře Vyvážený jídelníček dětí ve věku 1–3 roky, který pravidelně organizujeme, a také kurzů pro odborníky, které se připravují každé instituci na míru.

Kdy se mění pohled na potřebný příjem bílkovin u dětí? U nesportujících dětí na začátku puberty, u profesionálně sportujících daleko dřív, záleží na druhu sportu a tělesné zátěži.

Cukr a sůl – nepěstujme návyk

Děti mají velkou výhodu, když začínají s příkrmy, že jejich chuťové pohárky nejsou ještě navyklé na příliš sladkou či slanou chuť. I když je mateřské mléko nasládlé, jsou stále schopny jíst základní potraviny bez většího dochucení, a poznat tak jejich pravou chuť. To, co dospělým přijde plané a nepříliš chutné, je pro děti běžné a není nutné jim jejich chutě kazit. Cukr i sůl nejsou klasické drogy, ale jejich konzumace v nás vyvolává potřebu jejich příjem navyšovat. Tento návyk lze naštěstí zvrátit (zkuste si například několik týdnů nesolit přílohy, vejce natvrdo nebo chléb s rajčaty, na změnu si brzy zvyknete), ale často se prostě omezovat nechceme. Výsledkem je u dospělých příjem soli 3× vyšší, než je doporučená denní dávka (5 gramů u dospělých a jen 1 gram u ročních dětí), s očekávaným důsledkem na náš kardiovaskulární systém.

U cukru platí doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) omezit příjem přidaných cukrů na 10 % denního energetického příjmu. Tuto hranici často překračují již batolata. Starší generace tradují, že „mozek cukr potřebuje“. Glukóza je skutečně pro mozek důležitá, ale tělo si ji dokáže vyrobit i z kvalitnějších zdrojů, než jsou přidané cukry.

Vláknina

Dospělým se doporučuje příjem vlákniny navyšovat alespoň na 25–30 gramů za den. U dětí platí doporučení 5 gramů + tolik gramů, kolik je jim let (roční dítě tedy 5 + 1 = 6 gramů). Toto množství hravě naplní děti, které mají doporučený příjem ovoce a zeleniny a v jídelníčku jim nechybí obiloviny a luštěniny. Není tak u nich nutné a vlastně ani žádoucí propagovat celozrnné výrobky (pečivo, přílohy) jako u dospělých. Nadměrný příjem vlákniny totiž způsobuje rychlejší průchod tráveniny střevem a méně času na vstřebání strategických živin, jako jsou vitaminy a minerální látky.

Mléko a mléčné výrobky

Mléko je cenným zdrojem vápníku nejen u dětí, kterým navíc pomáhá zkonzumovat ve formě mléčných výrobků tolik potřebné množství. Alternativní rostlinné zdroje mají nižší vstřebatelnost a děti jich často nesní/nevypijí tolik, kolik by potřebovaly. U osob s laktózovou intolerancí lze využít produkty bezlaktózové, ale u alergií na bílkoviny kravského mléka je nutné často sáhnout po fortifikovaných nemléčných potravinách nebo doplňcích stravy.

Děti tuky potřebují

Zatímco doporučení u racionální stravy pro dospělé nejčastěji uvádějí, že přibližně 20–30 % denního energetického příjmu by měly pokrývat tuky, u dětí se doporučuje až 30–40 %. Na to často rodiče zapomínají, děti přitom potřebují tuky nejen k efektivnímu prospívání a získávání vitaminů rozpustných v tucích, ale také například k rozvoji nervové soustavy. Zatímco u dospělých se doporučuje přijímat tuky rostlinné a živočišné v poměru 2 : 1, u dětí je doporučený příjem 1 : 1.

Jaká doporučení jsou stejná u dětí i dospělých?

Děti by stejně jako dospělí měli konzumovat ovoce a zeleninu 5× denně, tedy u každého denního jídla. Lišit se bude jen velikost porce. Dbáme přitom na co největší pestrost a preferujeme lokální a sezónní zdroje.

Doporučení sledovat složení potravin platí u dětí i dospělých. Ideální je příprava stravy ze základních surovin. Pokud už je nutné sáhnout po polotovarech a hotových pokrmech (například dětské výživě ve skleničce), vyhněte se přidanému cukru, nadměrnému množství soli a především se nenechte šidit výrobky, které obsahují málo kvalitních surovin a jsou nastavené škrobem, vodou a nekvalitními tuky.

Mimo letní období si naše tělo ze slunečních paprsků nevyrobí dostatek vitaminu D. To platí pro děti i dospělé. Nestačí tak dětem suplementovat vitamin D jen do 1 roku věku, jak se dříve doporučovalo, ale pokračovat v podávání od podzimu do jara i u starších dětí a dospělých. Vitamin D hraje důležitou roli nejen při vstřebávání vápníku, ale také například v imunitním systému.

Respektujme chuťové preference dětí a nenuťme je jíst něco, co nemají rády. Platí sice, že dítě potřebuje novou chuť zkusit až 11×, než lze posoudit, zda skutečně danou potravinu má rádo, nebo ne, ale děláme to formou nabízení, ne nucením k dojídání a podobně. Ani my dospělí nejíme všechno. Co se týká množství, pokud se jedná o běžná jídla a ne sladkosti, necháme děti, aby si samy určily velikost porce. Některé děti tak v období růstu jedí méně, než jsme zvyklí, jiné naopak více, podle toho, jak jejich tělo zrovna potřebuje.

Úvaha na závěr – kaše k večeři?

Kde se vzal trend dávat dětem k večeři kaši? Jíte ji každý večer i vy jako dospělí? Je to dědictví z dob, kdy se věřilo, že umělá mléčná výživa zajistí spánek na celou noc a mléčná kaše je vlastně hustější umělé mléko? Snažíme se naše děti za každou cenu přesytit bez ohledu na kvalitu spánku? Jak se vám spí po syté večeři? Jak potom očekáváme, že děti přejdou na běžnou racionální večeři? Myslíte si, že se děti v noci budí hlady? Co si myslíte o kaších na noc? Napište nám na FB Nutrilka s. r. o. nebo na e-mail info@nutrilka.cz.

Více informací najdete na: www.nutrilka.cz.

Literatura

1. BĚLOHLÁVKOVÁ S., BRONSKÝ J., BURIANOVÁ I. et al. Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-Slov Pediat 2014; 69 (Suppl 1): S3–S6.
2. FRAŇKOVÁ S., PAŘÍZKOVÁ J., MALICHOVÁ E. Jídlo v životě dítěte a adolescenta: teorie, výzkum, praxe. Praha: Karolinum 2013.
3. KLIMEŠOVÁ I., STELZER J. Fyziologie výživy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2013.
4. NEVORAL J. et al. Výživa v dětském věku. Jinočany: H+H 2004.
5. REFERENČNÍ HODNOTY PRO PŘÍJEM ŽIVIN (DACH) 2019. 2. vyd. [online]. Dostupné na: https://www.vyzivaspol.cz/referencni-hodnoty-pro-prijem-zivin-dach-2019/.
6. SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU. Zdravá třináctka – stručná výživová doporučení pro obyvatelstvo 2021. [online]. Dostupné na: https://www.vyzivaspol.cz/zdrava-trinactka-strucna-vyzivova-doporuceni-pro-obyvatelstvo/.

 

---

O autorce

Mgr. Bc. Lucie Guilleminot

Nutriční terapeutka, lektorka nutričních kurzů pro laickou veřejnost i odborníky. Ve své praxi se zaměřuje na výživu dětí, těhotných a kojících včetně alternativních způsobů stravování.

 

• tisk
• předplatit si