Životní jubileum PhDr. Hildy Vorlíčkové, DBA (*18. 8. 1942)

Jsou lidé, které nemusíte denně vidět, a přesto o nich víte, vážíte si jich pro jejich postoje, činy, názory, celkový přístup k profesnímu i osobnímu životu. A i když je vnímáte jen zpovzdálí, ovlivňují vás. Je mi ctí, že vám mohu představit paní doktorku Hildu Vorlíčkovou, která je přesně takovým člověkem a do mnoha srdcí se zapsala svým laskavým přístupem.

 

Možná právě tento adventní čas, čas pokory, zklidnění a smíření, by mohl být symbolem přístupu paní doktorky Vorlíčkové ke svým pacientům. Celý profesní život se řídila zásadou být pro své nemocné zastánkyní a ochranitelkou. Tento vzájemný přístup obohatil nejen ochranitele, ale právě ochraňovaného, který pocit jistoty a bezpečí následně vracel v respektování doporučení a úctě k povolání sestřiček.

Profesní život Hildy Vorlíčkové započal již při studiích zdravotní školy koncem 50. let a po maturitní zkoušce nástupem na chirurgické oddělení Slezské nemocnice v Opavě, kde pracovala na pozici sestry a následně staniční sestry. V roce 1967 vstupuje na půdu Masarykova onkologického ústavu v Brně a s tímto ústavem je spjata téměř celý život. Na této cestě ji doprovázel i životní partner – onkolog profesor Jiří Vorlíček. Z pracovního manželství vzešlo mnoho debat na téma vztahů v multidisciplinárním týmu lékař-sestra a vzájemné pochopení pro maximální pracovní vytěžení jedné i druhé profese v tak náročném oboru, kterým bezesporu onkologie je.

Sama nezastávala pouze pozici sestry, ale na oddělení chemoterapie a radioterapie vykonávala mnoho let i funkci vrchní sestry. Právě v té době podniká první zahraniční cesty, které ji profesně značně posunou a ukáží nové možnosti. Získané praktické dovednosti zavádí jako standard běžné ošetřovatelské praxe. Zejména stáž v hospicích paní Sue Ryder v Anglii nebo přímo studium onkologického ošetřovatelství v The Royal Marsden Hospital v Londýně byly velmi obohacující a přínosné. I díky tomuto poznání následně v Praze vzniká jediný Domov Sue Ryder v České republice.

Své manažerské schopnosti využívá mimo jiné ve funkci hlavní sestry Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích a je už jen logickým krokem, že se v 90. letech minulého století zapojuje za Českou republiku do manažerského programu Project Hope. Opět přináší nové ošetřovatelské postupy a metody, které sestrám nejen ulehčí práci, ale pomohou jim získat větší samostatnost, kompetence a prestiž.

Za sestry „bojuje“ Hilda Vorlíčková i jako prezidentka nejprve České společnosti sester a následně sjednocené silné profesní organizace České asociace sester. České sestry velmi úspěšně reprezentovala i na poli mezinárodním, a to jak v pozici členky prezidia Evropské onkologické sesterské společnosti, tak v pozici viceprezidentky Stálého výboru sester při Evropské unii v Bruselu počátkem nového tisíciletí. A tak se české sestry dostávají do povědomí mezinárodního ošetřovatelství a přispívají k udržení kroku domácího moderního ošetřovatelství s celosvětovou úrovní.

To vše dávalo Hildě Vorlíčkové silný mandát pro další profesní kariéru, kdy se kruh uzavírá a navrací se do „svého“ Masarykova onkologického ústavu v Brně, tentokrát v sesterské pozici nejvyšší, tedy v pozici náměstkyně pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Na přelomu tisíciletí působí také jako asistentka Katedry veřejného zdravotnictví IDVPZ Brno (dnešní NCO NZO). Pedagogická dráha je jen logickým vyústěním celé pracovní kariéry. Mimo jiné ji v tomto institutu můžeme zastihnout i dnes, stále usměvavou, pokornou a vstřícnou.

Své bohaté zkušenosti uplatnila i v mnoha dalších profesních sdruženích, byla předsedkyní redakční rady časopisu Onkologická péče, je autorkou desítek odborných článků a publikací a společně s manželem vydali nespočet odborných učebnic pro sestry i jiné profese pracující ve zdravotnictví. Pravidelně organizuje odborné semináře a konference, například Brněnské onkologické dny, kde s velkým respektem zakládá sesterskou část, která si následně získává oblibu i u lékařů.

Pokud by měla být sestra ochráncem svých nemocných, pak se nebojím napsat, že paní Hilda Vorlíčková byla i ochránkyní „svých“ sester. Tento přístup jí vynesl několik ohodnocení, k nimž patří i ocenění za celoživotní dílo v ošetřovatelství v rámci udílení cen Sestra roku.

Na závěr bych si dovolila vyzvednout její přístup ke kolegům a studentům, který je protkán náročností k sobě samé, ale zároveň mnohým pochopením pro vše a pro všechny. Její svět se neskládá pouze z ošetřovatelské praxe, ale k pracovním úspěchům jí dopomáhalo vždy naplněné harmonické manželství, tedy role matky a manželky, děti a vnoučata, stejně jako svět moderního umění, kterým se vždy obklopovala.

Dovolte mi popřát paní doktorce Hildě Vorlíčkové, která v letošním roce oslavila životní jubileum, vše jen dobré na další životní pouti, krom pevného zdraví i optimizmus, který tak ráda šíří kolem sebe a který je pro ni typický, a poděkovat jí za celoživotní práci pro nás sestry.

 

PhDr. Bára Svátková-Kvapilová,
Vysoká škola zdravotnická, Praha

 

Foto: PhDr. Hilda Vorlíčková při předávání ocenění za celoživotní přínos oboru ošetřovatelství a rozvoj vzdělávání sester na Ministerstvu zdravotnictví ČR.

Na fotografii zleva: Mgr. Alice Strnadová, MBA (Hlavní sestra ČR), PhDr. Mgr. Michaela Hofštetrová Knotková (ředitelka NCO NZO), PhDr. Hilda Vorlíčková, DBA, PhDr. Jana Nekudová (náměstkyně pro pedagogiku NCO NZO). Zdroj foto: NCO NZO Brno.

 

 

 

• tisk
• předplatit si